Za přepravu osob na železnicích všeho druhu v území Československé republiky platí se daň z jízdních lístků ve výši 20 % jízdného.

Při přepravě osob na drobných drahách, které zprostředkují přepravu v území obce a v obvodu 10 km od obecních hranic, platí se daň ve výši pouze 6%.

Daň z jízdních lístků zapravují osoby, povinné k placení jízdného; železniční správy daň vybírají a odvádějí ji státní pokladně bez úředního měření. Železnice ručí nedílnou rukou s poplatníky za zapravení daně. Nařízením bude podrobněji stanoven postup při vybírání a odvádění daně, zaokrouhlení necelých haléřů, pak lhůty odvádění daně státní pokladně.

Železniční podniky ručí za škodlivé následky, jež by podle § 4 tohoto zákona nastaly, bylo-li by opomenuto daň zavčas odvésti a podle nařízení vykázati. Finanční správa jest oprávněna nahlédati do původních záznamů a knih podniků, aby mohla přezkoušet výkazy.

Nebyla-li daň odvedena v nařízené lhůtě, dlužno z příslušného obnosu daně platiti úrok z prodlení stanovený pro poplatky přímo placené. V případě zkrácení daně budiž bez zavedení trestního řízení úředně zjištěný, zkrácený obnos daně předepsán ve dvojnásobné výši i s příslušným úrokem z prodlení z daně zkrácené.

Přestupky zákonných ustanovení o této dani, jakož i nařízení a úředních příkazů prováděcích lze trestati pořádkovými pokutami až do 15.000 Kč. Za každý opětující se případ a za každé bezúspěšné vyzvání neb napomenutí lze uložiti další pořádkovou pokutu až do 15.000 Kč.

Od daně jsou osvobozeny osoby, které se přepravují na zvláštní dělnické jízdenky za zlevněné jízdné․ Bližší ustanovení o tom budou vydána nařízením, zejména o nejmenší výměře sníženého jízdného, jež jest podmínkou osvobození.

Ministr financí v dohodě s ministrem dopravy, pro Slovensko také v dohodě s pověřencem financí, může povoliti dočasné osvobození nebo snížení daňové sazby pro nově vybudované dráhy.

Podnikatelé lodní plavby jsou povinni při osobní přepravě vybírati zároveň s jízdným poplatek 2 haléřů za každých (i začatých) 100 haléřů jízdného a zaplatiti jej měsíčně přímo státní pokladně. Bližší ustanovení o tom budou vydána nařízením.

Poplatek počítá se, vydají-li se lístky

Ostatně vztahují se na tento kolkový poplatek, pokud zákon tento nic jiného neustanovuje, všeobecná ustanovení zákonů o kolkových a přímých poplatcích. V případě prodlení neb zkrácení buď obdobně použito ustanovení § 4 zákona o dopravních daních.

Poukázky (legitimace) na volnou jízdu, jakož i na jízdu za sníženou cenu po železnicích podrobeny jsou kolkovému poplatku, jejž mají zapravovati osoby, požívající oné výhody.

Tento poplatek činí za poukázky, které opravňují toliko k jediné jízdě nebo k jízdě tam i zpět:

Za přepravu cestovních zavazadel, psů v průvodě cestujících a expresního zboží na železnicích, označených v § 1 tohoto zákona, platí se daň ve výši 20 % dopravného.

Pro tuto daň platí obdobně ustanovení §§ 2 až 4 a 6 tohoto zákona.

Od daně ze zavazadel jest osvobozena přeprava zavazadel na drobných drahách, které zprostředkují přepravu v území obce a v obvodu 10 km od obecních hranic.

Za přepravu zboží na železnicích v území Československé republiky platí se daň ve výši 30 % ceny přepravní.

Vláda jest zmocněna podle volného uvážení ponechati železničním správám část daně k úhradě výloh, způsobených mimořádnými poměry nebo investicemi. Část daně, kterou vláda ponechá železničním správám, nesmí činiti více než polovici daně, kterou ta která železniční správa v dotyčném roce od poplatníků vybrala. Za cenu přepravní považuje se dovozné včetně manipulačních poplatků a převozného, dále vlečné (poplatky za přistavení vozů), pak všecky ostatní poplatky za přepravu zboží, vyjímajíc poplatky za vedlejší výkony při přepravě, nezapočítané do dovozného. Zevrubnější ustanovení o tom budou vydána nařízením.

V železničním styku s územím cizím, jakož i v průvozní přepravě přes území Československé republiky tvoří základ přepravní daně ona část dovozného (§ 11, odstavec 2.), jež připadá na přepravu územím Československé republiky. Nařízením budou vydána bližší ustanovení o vyšetření přepravní daně v těchto případech. Není-li provozní výměnná stanice přímo na hranici Československé republiky, je vláda zmocněna ustanoviti, zda a do jaké míry je dlužno do základu výpočtu daně přepravní pojmouti část dovozného, připadající na trať mezi provozní výměnnou stanicí a hranicí. To platí obdobně také, když krátké dílčí tratě československých železnic protínají cizí území nebo krátké dílčí tratě cizích železnic protínají československé území.

Daň přepravní zapravují osoby, povinné k placení dovozného. Železnice vybírají od poplatníků daň přepravní zároveň s dovoznými a stejným způsobem jako toto, a odvádějí ji státní pokladně bez úředního měření. Železnice ručí nedílnou rukou s poplatníky za zapravení daně. Mezi poplatníky a železnicemi platí pro vymáhání daně, promlčení, právní pořad, uplatňování zákonného zástavního práva a návratky tatáž ustanovení jako pro dovozné.

Při přepravě zboží z cizích a do cizích území ručí za placení daně příjemce neb odesilatel zboží, pokud není povinen ji platiti již podle odstavce 1. rukou nedílnou s poplatníkem. Mezi těmito osobami za daň ručícími a železnicemi platí obdobně ustanovení druhého odstavce.

Přepravní daň budiž započtena do sazeb; vláda je však zmocněna, povoliti výjimky z tohoto ustanovení.

Nařízením bude určeno, pokud a jak mají železnice uveřejniti způsob vybírání přepravní daně při přepravách, při nichž není daň započtena do sazeb.

Nařízením budou vydána bližší ustanovení o postupu při vypočtení, placení a odvádění daně, obzvláště o zaokrouhlení při výpočtu daně, pak o dozoru na odvádění daně, o potřebných výkazech a jiných pomůckách, jakož i o lhůtách pro odvádění daně.

Účastní-li přepravy několik železnic, stíhají je nedílnou rukou povinnosti, stanovené v předchozích odstavcích. U železnic, jichž provoz neděje se vlastní správou, stíhají tyto povinnosti onu železnici, která řídí provoz.

Finančnímu úřadu přísluší právo, přezkoumati výkazy, vyšetřiti jich správnost u železnic, zejména nahlédnutím do původních záznamů a knih. Železnice jsou povinny, dáti finančnímu úřadu všechna vysvětlení, jichž žádá k vyšetření daně nebo k přezkoumání jejího odvádění.

Nařízením bude stanoveno, ve kterých případech lze požadovati vrácení daně přepravní, zaplacené bez úředního měření.

Přeprava železničního služebního zboží jest osvobozena od daně přepravní v případech, jež budou stanoveny nařízením.

Ministr financí v dohodě s ministrem dopravy, pro Slovensko také v dohodě s pověřencem financí, může povoliti osvobození od přepravní daně pro přepravu zboží na neveřejných drahách.

Železnice jsou povinny, nebyla-li daň odvedena v nařízené lhůtě, platiti z příslušného obnosu úrok z prodlení stanovený pro poplatky přímo placené od uplynutí lhůty.

Byla-li daň přepravní železnicí zkrácena, buď vedle úroků z prodlení ze zkrácené daně vymáhán úředně zjištěný, zkrácený obnos v dvojnásobné výši. Přestupky zákonných ustanovení o přepravní dani, jakož i nařízení a úředních příkazů prováděcích lze trestati pořádkovými pokutami až do 15.000 Kč. Za každý opětující se případ a za každé bezúspěšné vyzvání neb napomenutí lze uložiti další pořádkovou pokutu až do 15.000 Kč.

O otázce, zda se mají daně, upravené tímto zákonem, platiti a v jaké výši, rozhodují vyjímajíc ustanovení § 12, odstavců 2 a 3 tohoto zákona toliko úřady finanční.

Rozklady, stížnosti a rekursy proti daňovému výměru a proti jiným nařízením a rozhodnutím, týkajícím se daní dopravních, kolkového poplatku, úroků z prodlení, zvýšení podle tohoto zákona, podati nutno do 30 dnů, a směřují-li proti pořádkové pokutě, do 8 dnů u toho úřadu, který vydal dotyčný výměr, nařízení neb rozhodnutí.

O těchto opravných prostředcích rozhoduje ministerstvo financí, ve věcech však kolkového poplatku (§§ 7 a 8 tohoto zákona) zemský finanční úřad (na Slovensku generální finanční ředitelství v Bratislavě) jako jediná a konečná stolice. Ve případech hodných zřetele může býti lhůta k podání stížnosti prodloužena úřadem, u kterého má býti opravný prostředek podán. Nepodá-li se opravný prostředek v ustanovené lhůtě, může to míti škodlivé následky pouze pro tu stranu, které byl výměr doručen, anebo pro její dědice.

Výměry, nařízení a rozhodnutí musí obsahovati udání úřadu, u kterého, a lhůtu, ve které má býti opravný prostředek podán, sice počne lhůta běžeti teprv ode dne doručení výměru, obsahujícího tato data.

Lhůta počíná dnem po doručení. Při počítání lhůty nečítají se dny poštovní dopravy v tom případě, byl-li dotčený spis podán včas poštovnímu úřadu na úřední potvrzení (podací list, recepis atd.). Připadne-li poslední den lhůty na neděli nebo všeobecný svátek, končí se lhůta teprv příštího všedního dne.

Zažádá-li strana u úřadu za prodloužení lhůty k uplatnění opravného prostředku, nebo požádá-li ve lhůtě, stanovené tímto paragrafem, za sdělení důvodů rozhodnutí, staví se lhůta až do dne doručení dotčeného vyřízení.

Je-li splatná dávka zajištěna vkladem do pozemkové knihy, nebo záznamem v úředních depositech, nelze do 30 let po vkladu nebo záznamu, proti uplatňování práva tím nabytého namítati promlčení nastalé od té doby.

Stát vymáhá neodvedenou daň dopravní, nezapravené kolkové poplatky, úroky z prodlení, zvýšení a pořádkové pokuty podle ustanovení platných pro vymáhání dlužných přímých poplatků.

Vláda je zmocněna, dovoliti železnicím překročení zákonných nebo podle koncese platných nejvyšších sazeb, jakož i zprostiti železnice zákonného nebo podle koncese platného závazku k poskytování volné váhy při přepravě cestovních zavazadel.

Odchylná ustanovení zákonů a nařízení týkajících se daní a dávek tímto zákonem upravených, která dosud platila na území republiky Československé, pozbývají platnosti.

Den, kterým tento zákon platný pro celé území Československé republiky nabude povinnosti, bude určen vládním nařízením. Účinnost zákona končí 31. prosince 1923.

Provedení zákona ukládá se ministru financí a ministru železnic.