Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

252/1921 Sb. znění účinné od 4. 8. 1921 do 19. 11. 1945

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se tento zákon považuje za výslovně zrušený.

252

 

Zákon

ze dne 30. června 1921,

jímž se upravují ustanovení o prohlášení za mrtvého.

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I

zrušen

Článek II

zrušen

Článek III

Ustanovení zák. čl. I. z r. 1911 o prohlášení za mrtvého se takto doplňují a mění:

 

1.

§ 733 zní v odstavci číslo 3.:

"Když byl ve válce těžce zraněn nebo účastniv se války stal se nezvěstným a od konce roku, kterého byla válka skončena, uplynula tři léta, aniž došla zpráva, že jest na živu. Kdo jako účastník války v letech 1914 až 1919 náleže k branné moci kteréhokoliv z válčících států stal se nezvěstným, může prohlášen býti za mrtvého nejen za podmínek v předešlých ustanoveních uvedených, nýbrž i tehdy, když prošla dvě léta od poslední správy, že jest na živu. To platí také o nezvěstných, kteří sice nepatřili k branné moci, ale byli u ní v poli konajíce tam svůj úřad nebo službu (zdravotní, technickou a pod.) nebo válečné pomocné úkony nebo se dostali do nepřítelovy moci nebo byli naposled na místě ve válečném území, kde se tehdy udály zvláštní válečné příhody (boje, ostřelování, výbuchy, vrhání pum, lodní nehody, zážehy a pod.)."

 

2.

§ 734 zní:

a)

v odstavci 2.: "Není-li takových údajů, určí se jako den smrti den, o němž lze souditi, že ho za mrtvého prohlášený nepřežil, jinak den, kterým uplyne lhůta, jejíž projití zakládá domněnku, že ten který zemřel";

b)

v odstavci 4․: "Byl-li někdo prohlášen za mrtvého, jest tu domněnka, že zemřel toho dne, který jest určen jako den úmrtí v usnesení prohlašujícím ho za mrtvého".

 

3.

§ 735 doplňuje se:

"Projednávati a rozhodovati o návrhu přísluší členu soudu ustanovenému k tomu přednostou jako samosoudci."

 

4.

Místo dosavadního ustanovení §§ 736 až 748 nastupují tato ustanovení:

a)

§ 736. "O návrhu na prohlášení za mrtvého jedná se v nesporném řízení. Veškeré skutečnosti rozhodné pro soudcovo posouzení vyšetří soud z úřední povinnosti.

Soud rozhoduje podle svého volného uvážení na základě vykonaného šetření a zjištění. Před rozhodnutím vyslechne o tvrzených skutečnostech a důkazech strany.

Svědky nebo znalce, jakož i stranu, která navrhla prohlášení za mrtvého, může vyslechnouti také přísežně."

 

b)

§ 737. "Je-li se obávati, že bude znemožněno nebo značně ztíženo zjistiti skutečnosti, jež mohou býti závažnými pro rozhodnutí o prohlášení za mrtvého, kdyby se vyšetření na delší dobu odložilo, může navrženo býti také před žádostí o prohlášení za mrtvého, aby ony skutečnosti byly zjištěny u okresního soudu, v jehož obvodu se má potřebné šetření vykonati."

 

c)

§ 738. "Návrh na prohlášení za mrtvého může podán býti již rok před uplynutím lhůt určených v § 733, č. 1. až 3., odst. 1., a v případě č. 3., odst. 2. a 3., již po roce po tom, kdy došla poslední zpráva, že jest nezvěstný na živu.

Byl-li však nezvěstný v blízkém nebezpečenství smrti, může žádáno býti za prohlášení mrtvým ihned po události, kterou byl jeho život ohrožen. O návrhu nemůže však nikdy rozhodnuto býti před uplynutím lhůt v §u 733 určených pro domněnku smrti."

 

d)

§ 739. "V návrhu buďtež uvedeny skutečnosti opravňující jej podati a jej odůvodňující.

Uzná-li soud, že podle údajů jsou tu zákonné podmínky pro prohlášení za mrtvého, ustanoví nezvěstnému opatrovníka pro zastoupení v řízení, může však od toho upustiti, není-li tohoto zastoupení třeba.

Vyhláškou, ve které uvede podstatné skutečnosti případu, vyzve soud nezvěstného a všechny, kdož mají o něm vědomost, aby podali o něm zprávu soudu aneb opatrovníku, byl-li ustanoven.

V ní podotkne dále, že rozhodne na opětnou žádost po uplynutí stanovené lhůty o návrhu na prohlášení za mrtvého; tuto lhůtu určí na jeden rok udáním dne, kterého skončí, a to tak, že uplyne od uveřejnění vyhlášky alespoň rok. V případech č. 3., odst. 2. a 3. §u 733 stanoví lhůtu na šest měsíců, jestli již prošly při vydání vyhlášky lhůty tam určené. Bylo-li zažádáno ihned po události, kterou byl život ohrožen (§ 738), lhůta se prodlouží až do uplynutí lhůt určených v §u 733, č. 3. až 5.

Vyhláška buď vyvěšena na soudní desce a jednou uveřejněna v listě určeném pro soudní vyhlášky. Soud může však také z úřední moci naříditi, aby byla vyhláška uveřejněna i v jiných listech nebo několikráte a kromě toho způsobem v místě obvyklým vyhlášena."

 

e)

§ 740. "O zprávách, že nezvěstný jest na živu, vyrozumí soud opatrovníka a tento oznámí ihned soudu, doví-li se jinak, že nezvěstný žije."

 

f)

§ 741. "Po uplynutí lhůty určené ve vyhlášce rozhodne soud na opětnou žádost usnesením.

Prohlásí-li nezvěstného za mrtvého, udá spolu den, který se považuje za úmrtní den (§ 734)."

 

g)

§ 742. "V řízení o prohlášení za mrtvého nevyžaduje se zastoupení právním zástupcem; strany mohou osobně u soudu jednati a všechny návrhy do soudního protokolu činiti. To platí i o stížnosti do rozhodnutí první stolice.

Usnesení, kterým byl nezvěstný prohlášen za mrtva, doručí soud také státnímu zástupci svého obvodu a tomuto přísluší pak právo stížnosti usnesení odporovati."

 

h)

§ 743. "Zanechal-li nezvěstný manžela, může tento, jsou-li tu podmínky § 733, navrhnouti, aby bylo spolu s prohlášením za mrtvého vysloveno, že manželství jest rozloučeno. Soud ustanoví tu vždy opatrovníka nezvěstného. Usnesením, kterým se prohlásí nezvěstný za mrtvého, uzná se také o návrhu, aby bylo prohlášeno manželství za rozloučené.

Bylo-li již dříve rozhodnuto o prohlášení za mrtvého, může pozůstalý manžel dodatečně žádati, aby bylo prohlášeno manželství za rozloučené. O takovém návrhu jedná soud podle předchozích ustanovení (§§ 739 a násl.) a obmezí pak rozhodnutí na výrok, zda se manželství rozlučuje."

 

i)

§ 744. "Nemůže-li býti prokázáno veřejnou listinou, že nezvěstný zemřel, může býti u soudu v § 735 naznačeného nabídnut důkaz smrti jinými průvody a žádáno za výrok, že tento důkaz byl proveden.

Pro řízení platí obdobné ustanovení §§ 732, 735 až 737.

Uzná-li soud, že se návrh k tomu hodí, aby bylo zahájeno řízení, vydá vyhlášku, o které platí obdobně ustanovení § 739. Lhůta může však zkrácena býti na tři měsíce. Zároveň s vyhláškou ustanoví soud opatrovníka; od toho může upustiti, není-li zastoupení podle toho kterého případu nutné.

Důkazy mohou býti provedeny dříve, než uplyne lhůta ve vyhlášce určená. Před rozhodnutím vyslechne soud strany o výsledku provedených důkazů. V usnesení udá den, kterého nezvěstný zemřel, uzná-li, že byl důkaz proveden, a nemůže-li býti tento den zjištěn, den, kterého nepochybně nepřežil. Tento platí za den úmrtí."

k) § 745. "Je-li nezvěstný ještě na živě nebo zemřel-li jiného dne, než byl v usnesení udán za den smrti, může za mrtvého prohlášený nebo kdo má jinak na tom právní zájem, aby bylo prohlášení za mrtvého zrušeno neb opraveno, dále ve veřejném zájmu státní zástupce navrhnouti u soudu, který v první stolici prohlásil ho za mrtvého, aby usnesení bylo zrušeno neb opraveno. Soud rozhodne o návrhu usnesením dbaje ustanovení § 736. Zrušení neb oprava prohlášení za mrtvého jest účinným pro všechny a proti všem zúčastněným." l) § 746. "Dostaví-li se za mrtvého prohlášený osobně k soudu a žádá-li za zrušení usnesení, zruší je soud bez dalšího řízení, jakmile jest nepochybno, že navrhovatel jest skutečně za mrtvého prohlášený. Soud příslušný projednati pozůstalost zařídí pak důsledkem toho, aby byl navrhovatel uveden opět v držbu majetku, jenž přešel po prohlášení za mrtvého na jiné osoby; pokud by však bylo třeba vyšetřiti sporné skutečnosti, poukáže strany na pořad práva. Soud zařídí spolu, aby bylo zrušeno poručenství, bylo-li snad zřízeno nad dětmi prohlášeného za mrtvého, a aby byla navrhovateli vrácena otcovská moc." m) § 747. "Ustanovení §§ 745 a 746 platí obdobně, je-li nezvěstný ještě na živu po rozhodnutí, že byl proveden důkaz jeho smrti nebo zemřel-li jiného dne, než byl uznán za jeho úmrtní den." n) § 748. "Náklady řízení, včetně poplatků a nákladů opatrovníkových hradí navrhovatel. Byl-li nezvěstný prohlášen za mrtvého, může navrhovatel požadovati náhradu těchto nákladů z pozůstalosti."

Článek IV.

zrušen

Článek V.

zrušen

Článek VI.

zrušen

Článek VII.

zrušen

Článek VIII.

zrušen

Článek IX.

zrušen

T. G. Masaryk v. r.

Černý v. r.

Dr. Popelka v. r.