Německý zákon týkající se původského práva k vzorkům a modelům ze dne 11. ledna 1876, ř. z. str. 11., se všemi vedlejšími předpisy se pro území od Německa oddělené zrušuje a platí pro toto území všechny zdejší předpisy týkající se ochrany vzorků.

Ochranné vzorky, jež byly zapsány podle dosavadních předpisů tam platných, se uznávají a zůstávají v platnosti pro přivtělené území bezpodmínečně (čl․ 311. mírové smlouvy versailleské), budou-li ohlášeny ve lhůtě, jež bude stanovena nařízením.

V celém území republiky Československé s původní prioritou - avšak v území, kde platnosti dosud neměly, pouze s výhradou práv osob třetích - budou vzorky tyto chráněny tehdy, bude-li o to zažádáno za současného splnění podmínek §§ 5 až 7 císařského patentu o ochraně vzorků a modelů ze dne 7. prosince 1858, č. 237 ř. z., resp. § 3 tohoto zákona.

Ohlášku i žádost jest podati u obchodní a živnostenské komory, v jejíž obvodě má majitel ochranného vzorku své sídlo nebo podnik, resp. u obchodní a živnostenské komory v Praze, leží-li toto sídlo nebo podnik mimo oblast republiky Československé.

Lhůta v §u 2 zákona ze dne 24. července 1919, č. 469 Sb. z. a n., stanovená prodlužuje se až do dne, který bude stanoven nařízením.

Císařský patent ze dne 7. prosince 1858, č. 237 ř. z., pozměněný zákonem ze dne 23. května 1865, č. 35 ř. z., mění se takto:

V § 6 nahrazují se slova „padesáti krejcarů rak měny“ slovy „desíti čsl. korun“.

Zákon tento nabývá účinnosti čtrnáctý den po vyhlášení.

Provedením jeho pověřuje se ministr pro průmysl, obchod a živnosti a ministr spravedlnosti.