Přirážkami svazků samosprávných a příspěvky rozumí se takové dávky, které se vybírají ve prospěch samosprávných svazků (zemí, žup, okresů, obcí, obchodních komor atd.) určitým procentem přímých daní státních (na př. přirážky zemské, župní, okresní, obecní, školní, silniční, zdravotní dle min. nař. z 30. března 1918, čís. 124 ř. z., příspěvky pro obchodní a živnostenské komory a pod.).

Na samostatné dávky samosprávných svazků se ustanovení tohoto zákona nevztahují.

Dosavadní ustanovení, která v odchylných případech i nadále platí ohledně splatnosti, jsou:

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku:

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi:

Ačkoliv zákon stanoví, v jakých částkách a lhůtách jsou přímé daně státní atd. splatny, jest berní úřad povinen přijati každou, tedy i menší platbu, než činí splatná daň, jakož i platby na daně, které ještě nedospěly splatnosti nebo vůbec ještě nebyly předepsány.

Váznou-li za poplatníkem také nedoplatky daní a přirážek za minulá léta, zúčtují se jeho platby v prvé řadě na tyto nedoplatky s příslušenstvím (úroky z prodlení a exekuční poplatky), počínajíc nejstaršími, a teprve po úplném jich vyrovnání na běžný dluh daňový.

Vojenská taxa dle zákona ze dne 10. února 1907, č. 30 ř. z. (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku) a všeobecná daň z převodu statků a z pracovních výkonův a daň přepychová podle zákona ze dne 11. února 1919, čís. 658 Sb. z. a n., nejsou přímými daněmi ve smyslu tohoto zákona.

O nařízené každoroční vyhlašování platebních lhůt a následků jich nedodržení pečující a na správný výkon vyhlášení dohlížející zemské finanční úřady, na Slovensku generální finanční ředitelství v Bratislavě, v Podkarpatské Rusi zemská finanční správa v Užhorodě.

Ve vyhlášce bude též na to upozorněno, že dokud nejsou daně neb přirážky samosprávných svazků a příspěvky pro běžný rok berní ještě předepsány, jsou poplatníci povinni platiti je podle posledního předpisu, pokud snad něco jiného neplyne ze zákona tu kterou daň upravujícího.

Nejen přímé daně státní, ale také vybírané k nim přirážky a příspěvky samosprávných svazků jest poplatník povinen platiti posledního předpisu, nejsou-li pro běžný rok ještě předepsány.

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi pokládají se daně pro běžný rok tak dlouho za nepředepsané, dokud výsledek vyměřování daní pro běžný rok nebyl zapsán do daňového archu (hárku) poplatníkova.

Výjimka ze zásady uvedené v odst. 1. tohoto článku má jen potud místa, pokud něco jiného plyne ze zákona tu kterou daň upravujícího.

Takovouto výjimkou jsou především daně, které se vybírají srážkou a odvádějí státní pokladně pozadu, jako na př.: daň důchodová, pokud se dle §u 133 zák. o daních osobních vybírá srážkou a dlužníkem odvádí během 14 dnů po uplynutí čtvrtletí, v němž srážka měla býti vykonána (§ 134 zákona ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z.), resp. během 14 dnů po sestavení pololetní účetní závěrky, nejdéle však do 1. října běžného, resp. do 1. dubna příštího roku (§ 2 nař. vlády ze dne 17. července 1919, čís. 405 Sb. z. a n.); dávka z tantiem, která se dle čl. 2. výnosu min. financí z 18. března 1914, čís. 65 ř. z., vybírá obdobně dle ustanovení §§ů 133 až 136 zákona ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z., tím způsobem, že dotyčné akciové společnosti nebo komanditní společnosti na akcie při výplatě požitků dávkou stižených srazí zatím dávku z toho připadající ve výši 10 % a odvedou ji do 14 dnů po uplynutí příslušného čtvrtletí, resp. onoho čtvrtletí, ve kterém úhrnná výplata dávkou stižených požitků během berního roku až do té doby dosáhla obnosu 5000 K, státní pokladně; daň úroková a rentová podle uh. zák. čl. XXII. z r. 1875, VII. z r. 1883 a V. z r. 1908, pokud se vybírá srážkou dlužníkem konanou. Dále patří sem: daň z válečných zisků neb válečná, která se nepředepisuje pro ten neb onen berní rok, nýbrž z vyšších zisků toho neb onoho kalendářního resp. obchodního roku, tudíž berního roku vůbec nemá; dávka z majetku a dávka z přírůstku na majetku podle zákona z 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi ve znění nařízení vlády republiky Československé ze dne 25. června 1920, čís. 424 Sb. z. a n.); všeobecná daň výdělková ze živností podomních a kočovních - na Slovensku a v Podkarpatské Rusi výrobková daň I. třídy obchodníků podomních -; všechny daně z výměny (odkupu) výslužného a z odbytného podle uh. úpr. 27.951 z r. 1876 a úpr. 49.246 z r. 1906; daň ze zbraní podle uh. zák. čl. XXIII. z r. 1883; daň z lovu podle uh. zák. čl. XXIII. z r. 1883; daň z výhry podle uh. zák. čl. XLIX. z r. 1879 a VII. z r. 1897 a j.

K ulehčení povinnosti platiti daně a přirážky pro běžný rok ještě nepředepsané podle posledního předpisu zapíší berní úřady počátkem roku poslední předpis daní a přirážek poplatníkům na požádání do knížek, které si mohou koupiti u berního úřadu.

Vzorec daňové knížky jest k tomuto nařízení připojen.

Zemské finanční úřady se zmocňují, aby případně použily již zavedených knížek, ovšem příslušně upravených.

Po provedeném předpisu pro běžný rok zúčtují se platby, vykonané podle předpisu posledního, na nový předpis. Je-li nový předpis vyšší, než byl předpis poslední, nutno doplatek, připadající na lhůtu (lhůty) v den doručení platebního rozkazu - na Slovensku a v Podkarpatské Rusi v den doručení daňového archu (hárku) - již prošlou (prošlé), zaplatiti do 30 dnů po doručení platebního rozkazu - na Slovensku a v Podkarpatské Rusi do 30 dnů po doručení daňového archu (hárku), resp. jestliže daňový arch (hárek) nebyl přijat nebo z jiné příčiny nemohl býti doručen, ode dne pokusu doručení; dotyčná část daně (doplatek) nestane se však splatnou nikdy dříve, než by byla splatnou, kdyby předpis daně na běžný rok byl býval znám již 1. ledna běžného roku.

Co do daní, na které se nevydávají každý rok zvláštní platební rozkazy (daň pozemková, daň domovní třídní v Čechách, na Moravě a ve Slezsku), čítá se hořejší 30denní lhůta, ve které má býti případné zvýšení předpisu daní a přirážek pro běžný rok ohledně již prošlých platebních lhůt vyrovnáno, ode dne úředního vyhlášení v obci (osadě), že předpis daně se všemi přirážkami pro dotyčný rok jest proveden a že poplatníci mohou do něho u berního úřadu nahlédnouti.

K tomu cíli vyrozumí berní úřad o provedeném předpisu dotyčné daně včetně přirážek představenstvo obce vyhláškou, kterou představenstvo obce jest povinno způsobem v místě obvyklým do 3 dnů uveřejniti a s udáním dne, kdy se tak stalo, bernímu úřadu vrátiti.

Předpisy dodatečnými rozumí se jak předpisy dodatků daně následkem opravy původního předpisu (t. zv. reasumace), tak i první předpisy za dobu již minulou.

Dodatečně předepsané daně (s přirážkami) jsou splatny do 30 dnů po doručení platebního rozkazu, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi do 30 dnů po doručení dotyčného výroku.

Týká-li se dodatečný předpis náležitosti pro rok běžící, jest ta část daně, ohledně níž stanovený den splatnosti již uplynul, splatnou do 30 dnů, avšak nikdy dříve, než by byla splatnou, kdyby daňová náležitost, jak se jeví po dodatečném předpisu, byla známou již 1. ledna téhož roku; zbytek jest splatným v předepsaných platebních termínech.

Povinnost platiti úroky z prodlení nastává, pokud poplatník, jehož roční náležitost všech přímých daní státních i s přirážkami státními a přirážkami a příspěvky samosprávných svazků v berní obci dohromady přesahuje 500 Kč, daně a přirážky nezaplatí do šesti neděl po dni jejich splatnosti.

Z daní a přirážek, jež budou zaplaceny do šesti neděl po dni jejich splatnosti, nepodléhá poplatník úrokům z prodlení. Z daní a přirážek však, jež zaplatí teprve po uplynutí zmíněných šesti neděl, je povinen platiti úroky z prodlení za celou dobu ode dne splatnosti (jím počínajíc) až včetně do dne zaplacení dlužné částky.

Při zjišťování částky 500 Kč, do které jsou daňové nedoplatky osvobozené od úroků z prodlení, dlužno sčítati poplatníkovy roční náležitosti všech druhů přímých daní státních (s výjimkou daní, které se dle platných předpisů vybírají srážkou, a dávky z majetku podle zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n. - na Slovensku a v Podkarpatské Rusi ve znění nařízení vlády ze dne 25. června 1920, č. 424 Sb. z. a n.) i s přirážkami státními a fondovními v jedné a téže berní obci dohromady.

Má-li býti z předepsané daně z příjmu část vybrána srážkou u zaměstnavatele a část zaplacena poplatníkem samým, počítá se jen tato druhá část do celkové roční náležitosti, od jejíž výše jest závislou povinnost platiti úroky z prodlení.

V případě opožděného zapravení částky daně, kterou má zaměstnavatel sraziti a odvésti, platí ustanovení odstavce 3. §u 4.

Při opožděném zaplacení dávky z majetku nastává povinnost platiti úroky z prodlení, jestliže celý předpis dávky přesahuje 500 Kč.

Úrokům z prodlení podléhají všecky druhy přímých daní a vybíraných k nim přirážek státních i autonomních bez výjimky; ustanovení bodu 6. §u 28 uher. zák. čl. LIII. z r. 1912 a posled. odstavce §u 41 uher. zák. čl. XLIV. z r. 1883, resp. §u 75, bod. 7., nařízení uh. ministerstva financí, čís. 50.000 z r. 1913, pozbývá platnosti. Berní pokuty, jakož i úroky z prodlení a exekuční poplatky úrokům z prodlení nepodléhají.

Povinnost platiti úroky z prodlení mají také pokladny a úřady, povolané k placení nebo odvádění daní přímých za stát a fondy.

Co se týče vlivu změn, které mohou během berního roku nacionalisti v berní náležisti poplatníkově, na povinnost ku placení úroků z prodlení, sluší rozeznávati dva druh změn, totiž:

Změny původní náležitosti jako takové,

změny roční povinnosti od určitého pozdějšího okamžiku.

Do první kategorie patří snížení či odpis předepsané berní částky následkem rozhodnutí příslušného úřadu finančního v řízení opravném nebo následkem opatření z minulosti, učiněného na místě takového rozhodnutí, dále odpis daně pozemkové a domovní třídní z titulu živelní škody, pak v případě placení daní dle posledního předpisu ve smyslu §u 3 prováděného zákona klesnutí náležitosti následkem nového předpisu, který jest nižší, než byl předpis poslední.

V případech tohoto druhu bude se postupovati tak, jakoby daň byla již původně vyměřena částkou, na kterou byla později snížena. Byly-li již předepsány úroky z prodlení, budou z moci úřední opraveny, resp. cele odepsány, a to zejména tehdy, když snížená roční náležitost poplatníkova všech druhů daní s přirážkami v berní obci dohromady 500 Kč již nepřesahuje.

Ke změnám roční povinnosti, účinným teprve od určitého pozdějšího okamžiku, náležejí: výmazy daně a částečné odpisy ve smyslu §§ů 67, 69, 118, 146 a 229 zákona o daních osobních (z důvodů vzdání se živnosti, úmrtí poplatníka atd.), úplné neb částečné prominutí jedné neb více čtvrtletních lhůt dle §§ů 73 a 232 zákona o daních osob., odpisy daně činžovní z důvodů uprázdnění bytů a pod.

Taková dodatečná zmenšení berní náležitosti nemají zpětného účinku na povinnost platiti úroky z prodlení a na výpočet těchto úroků ze zůstávající části předpisu; ohledně lhůt již prošlých řídí se povinnost platiti úroky z prodlení dle původní roční náležitosti a zůstává nedotčena, i když skutečná celková povinnost poplatníkova v dotyčném roce následkem takového odpisu 500 Kč již nepřesahuje.

Ohledně částek, které teprve později dospívají splatnosti, může nastati povinnost platiti úroky z prodlení jen, jestliže úhrnná roční náležitost poplatníkova v berní obci se zřetelem k povolenému odpisu přesahuje ještě 500 Kč.

Byla-li berní náležitost dodatečně zvýšena (následkem dodatečného předpisu, opravy předpisu a pod.), nemá toto zvýšení na povinnost platiti úroky z prodlení a na výpočet těchto úroků pro dobu minulou taktéž žádného vlivu. Z částek zvýšení, připadajících na platební lhůty v době doručení platebního rozkazu (dotyčného výroku) již prošlé, budou předepsány úroky z dlení jen tehdy, když ony částky nebyly zapraveny ve lhůtě označené v odst. 12. a 13. článku 3. tohoto nařízení.

Dosáhla-li úhrnná roční náležitost poplatníkova teprve nutno dodatečným zvýšením částky vyšší než 500 Kč, může povinnost platiti úroky z prodlení ohledně původní náležitosti počínati teprve ode dne bezprostředně následujícího po doručení platebního rozkazu, resp. výroku, jímž zvýšení bylo způsobeno.

Z každé platby kryjí se nejdříve úroky z prodlení, které připadají na vykázané nedoplatky daňové, a teprve zbytek platby zúčtuje se na daně.

Ustanovení odstavce 2. §u 4 týká se daní, které nemají určitého dne splatnosti, jako na př.: daň z válečných zisků nebo válečná, první splátka (15 %) na dávku z majetku podle zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi ve znění nařízení vlády republiky Československé ze dne 25. června 1920, čís. 424 Sb. z. a n.), daň ze zbraní podle uh. zák. čl. XXIII. z r. 1883 a j. Dále náležejí sem daňové dodatky, o nichž jedná odst. 2. a 3. §u 3 prováděného zákona.

Ve všech takových případech nastává vymáhání, jakož i povinnost platiti úroky z dlení hned po uplynutí lhůty, během které daň má býti zaplacena. Úrok z prodlení počítá se ode dne, který bezprostředně následuje po uplynutí této lhůty.

Co do daní, které se podle platných předpisů vybírají srážkou z platů dávce podrobených, nezávisí povinnost platiti úroky z prodlení od výše úhrnné roční náležitosti poplatníkovy v berní obci.

Stanovenou lhůtou rozumí se lhůta, kterou pro odvod srážek státní pokladně stanoví zákon tu kterou daň upravující anebo jinaká lhůta finanční správou na základě zákonného zmocnění povolená.

Při vymáhání daně z příjmu podle zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., která se vybírá srážkou zaměstnavatelem konanou, a při počítání úroků z prodlení z této daně bude tak postupováno, jakoby měli zaměstnavatelé dle zákona odváděti tuto daň čtvrtletně, a sice do polovice března, června, září a prosince; úroky z prodlení vypočítají a předepíší se jen z částek, které v těchto lhůtách nebyly včas odvedeny, a to z celých těchto částek jen ode dne následujícího po uplynutí uvedených lhůt.

Připadne-li poslední den lhůty, během které má býti daň zaplacena (odvedena), na neděli neb svátek, vyprší tato lhůta teprve následujícího dne pracovního.

Při vypočítávání úroků z prodlení se k částkám menším 1 Kč nepřihlíží.

O rekursech v příčině úroků z prodlení rozhodují v pořadí instančním zemské finanční úřady a ministerstvo financí.

V důsledku ustanovení odst. 2. §u 5 pozbývají platnosti zákon z 30. prosince 1900, č. 83 z. z. čes. zákon z 18. října 1902, č. 74 z. z. čes., zákon z 13. června 1912, č. 36 z. z. mor., jakož i všechna ustanovení o vybírání úroků z prodlení ze samosprávných (župních, obecních, komorních atd.) přirážek a příspěvků na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Úroky náhradní platí se jak z přímých daní státních, tak i z vybíraných k nim přirážek státních a přirážek a příspěvků samosprávných svazků. Naproti tomu neplatí se úroky náhradní z berních pokut nebo z jiných dávek, jako zejména z úroků z prodlení a z poplatků exekučních.

Základ pro výpočet úroků náhradních tvoří přímé daně státní a vybírané k nim přirážky státní a samosprávné, které následkem rozhodnutí o opravném prostředku nebo následkem nového vyměření, vyvolaného prostředkem opravným (čl. 7., odst. 1.), byly, nebo v den, kdy průmyslník byl o odpisu vyrozuměn, mohly býti vráceny hotově, pokud nepřesahují částku odepsanou v řízení opravném.

Pro nárok na úroky náhradní stačí, jestliže přeplatek, vzniklý způsobem naznačeným v odst. 1. následujícího článku, podle platných předpisů mohl v den, kdy poplatník o dotyčném odpisu byl vyrozuměn, býti vrácen hotově, t. j. jestliže poplatník naproti tomu v ten den nedlužil alespoň stejně vysokou částku na některou jinou daň (přirážku atd.)

Poukazování úroků náhradních děje se z moci úřední, bez zakročení strany.

Nárok na úroky náhradní přísluší poplatníku pouze z přeplatků vzniklých následkem rozhodnutí správního úřadu vyneseného o opravném prostředku v řízení ukládacím, nebo následkem výroku Nejvyššího správního soudu nebo následkem vyhovění stížnosti poplatníka finanční správou během řízení opravného nebo během řízení před Nejvyšším správním soudem.

Přeplatky vzniklé jiným způsobem, jako na př. odpisy z důvodu živelních škod, uprázdnění bytů, zbourání domu, zaniknutí daňové účinnosti, prominutí daně a pod., nedávají nároku na úroky náhradní, a to ani tenkráte, jestliže odpis nastal teprve po příslušném opravném prostředku strany. Totéž platí o odpisech z milosti, o platbách na základě ručení za daně cizí a o platbách podle posledního předpisu ve smyslu §u 3, odst. 1., prováděného zákona.

V případech dobrovolných plateb předem a dobropisů na daně ještě nesplatné počítají se úroky náhradní, jako kdyby dotyčné částky byly přijaty nebo súčtovány teprve v zákonných platebních termínech.

Pokud bylo před dojitím předpisu daně, později v řízení opravném sníženo, placeno podle posledního předpisu, počítají se úroky náhradní teprve ode dne doručení platebního rozkazu.

Za poslední den zúročení platí - nehledíc k výjimečnému případu odst. 3. §u 9 - den vyrozumění poplatníka o odpisu daně.

Povinnost platiti 10 %ní úroky z prodlení přísluší též těm osobám a ústavům, kterým bylo uloženo nebo povoleno přímé placení poplatků (bez úředního vyměření), jestliže nezaplatí poplatek ve stanovené lhůtě platební.

Při průtahu v placení poplatkového ekvivalentu budou čítány a s dluhem vybrány 10 %ní úroky z prodlení ode dne, který následuje po stanovené lhůtě platební až do dne zaplacení dospělého dluhu.

věta §u 135, § 144, § 226, odst. 2. §u 237 a § 283 zákona ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z., o d. os., ve znění zákona ze dne 23. ledna 1914, čís. 13 ř. z.;

zákon ze dne 9. března 1870, čís. 23 ř. z., resp. zákon ze dne 23. ledna 1892, čís. 26 ř. z.;

cís. nař. ze dne 16. července 1904, čís. 79 ř. z.;

odstavec 1., 4. a 5. §u 26 uh. zák. čl. XI. z r. 1909 a odst. 1., 4. a 5. §u 73 nař. býv. uh. min. fin. čís. 50.000 z r. 191 ;

z odstavce 9. §u 26 uh. zák. čl. XI. z r. 1909 a z odstavce 1. §u 76 nař. uh. min. fin. čís. 50.000 z r. 1913 ustanovení, že v případech vrácení daně poplatníku z jakéhokoliv titulu smějí mu býti vyplaceny jen úroky z prodlení, které skutečně sám zaplatil;

z §u 40, odst. 3., uh. zák. čl. XLIV. z r. 1883 a z §u 74, bod 2., nař. býv. uh. min. fin. čís. 50.000 z r. 1913 ustanovení, že prvního dubna a 1. října každého roku splatná výrobková daň I. třídy má býti zaplacena nejpozději do 15. května, pokud se týče do 15. listopadu;

z §u 74, bod 6., nař. uh. min. fin. čís. 50.000 z r. 1913 ustanovení, že 1. října každého roku splatná taxa vojenská má býti zaplacena nejpozději do 15. listopadu;

bod 1. a 2. §u 28 uh. zák. čl. LIII. z r. 1912 a bod 1., 2. a 6. §u 75 nař. býv. uh. min. fin. čís. 50.000 a z r. 1913.

Vzhledem k ustanovení §u 1, odstavec 1., prováděného zákona a k stanovenému počátku jeho účinnosti jest dnem 1. dubna 1921 splatnou 1. a 2. čtvrtletní částka daně z příjmu a důchodové za rok 1921, pokud placení jejich se neděje srážkou.

Z přímých daní státních a vybíraných k nim přirážek státních a samosprávných, dále z poplatků přímo placených (na předpis i bez úředního vyměření) včetně všeobecné daně z převodu statků a pracovních výkonův a daně přepychové, které se staly splatnými před 1. dubnem 1921 a nebyly dle dosud plativších ustanovení včas zapraveny, budou za dobu až do 1. dubna 1921 počítány a vybrány úroky z prodlení dle dosud plativších zákonů a předpisů, kdežto za dobu od 1. dubna 1921 až do dne zaplacení dle ustanovení nového zákona.

Z daní, přirážek a poplatků, které budou dodatečně předepsány za nějakou dobu před 1. dubnem 1921, budou při nedodržení zákonných lhůt platebních (§ 3, odst. 3., §§ 12 a 13 prováděného zákona) počítány a vybrány úroky z prodlení dle ustanovení nového zákona.

Obdobně bude postupováno ohledně úroků náhradních.

Výhrada stanovená v odst. 1. §u 18 nevztahuje se na t. zv. Malé a velké obce na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.