Státní obilní ústav v Praze a jeho zemské odbočky (Zemské obilní ústavy v Praze, Brně, Opavě, Bratislavě a Užhorodě) vstupují dnem 1. září 1921 do likvidace dle nařízení vlády republiky Československé ze dne 30. června 1921, č. 224 Sb. z. a n.

Likvidaci tuto provede likvidační výbor, který sestává z předsedy, jímž jest zástupce ministerstva pro zásobování lidu, mimo to pak ze zástupce ministerstva financí, ze zástupce ministerstva zemědělství, ze zástupce ministerstva obchodu, ze zástupce ministerstva veřejných prací a ze zástupce finanční prokuratury v Praze jakožto členů likvidačního výboru. Objeví-li se toho potřeba, vyšle vláda do likvidačního výboru zástupce ještě jiných ústředních úřadů.

Předsedu jmenuje ministr pro zásobování lidu v dohodě s ministrem financí, ostatní členy jmenují nadřízení ministři.

Ministerstvo financí přikáže likvidačnímu výboru potřebný počet odborných sil znalých obchodního účetnictví ze svého revisního odboru.

Likvidační výbor zahájí dnem 1. září 1921 svoji činnost a zařídí zápis likvidace do obchodního rejstříku.

Povinností likvidačního výboru v prvé řadě jest neprodleně vypracovati likvidační plán a jednací řád a opatřiti pro ně schválení zúčastněných ministerstev nejdéle do 1. října 1921.

Dále bude úkolem likvidačního výboru:

1. Sestaviti přesný a podrobný inventář veškerého movitého a nemovitého jmění Státního obilního ústavu a všech jeho odboček.

2. Zjistiti podrobně veškerý stav práv a pohledávek Státního obilního ústavu i jeho odboček, inkasovati veškeré pohledávky a realisovati veškerá práva, a to eventuelně řízením civilním, po případě trestním.

3. Zjistiti přesně a podrobně veškeré závazky ústavu a odboček vůči osobám třetím (po případě výzvou na oprávněné) a splniti po právu pozůstávající nároky osob třecích na Státní obilní ústav a jeho odbočky, a vůbec učiniti všecka opatření, jež směřují k ukončení činnosti Státního obilního ústavu a jeho odboček.

4. Naložiti s inventářem ústavu dle platných pro to předpisů, po případě dle příkazů, jež vláda v tom směru vydá.

Veškeré eventuelní přebytky po splnění právních závazků Státního obilního ústavu případnou státu.

Na likvidační výbor přecházejí při výkonu jeho úkolu i práva, jež příslušejí řediteli Státního obilního ústavu neb jeho odboček dle stanov Státního obilního ústavu daných nařízením vlády republiky Československé ze dne 3. srpna 1920, č. 496 Sb. z. a n., pokud ovšem tato práva nařízenou likvidací ústavu nezaniknou. Likvidační výbor činí svá rozhodnutí v gremiálním poradách, při čemž každému členskému jeho přísluší hlas rozhodovací. V případě rovnosti hlasů rozhodne předseda hlasem svým. Ředitel Státního obilního ústavu může býti k poradám přibrán a přísluší mu pak hlas poradní.

Likvidační výbor usnáší se pravoplatně, je-li přítomna nadpoloviční většina členů.

Předsedovi přísluší, aby řídil agendu likvidační, vykonával vrchní dozor nad postupem likvidačních prací, zastupoval likvidační výbor na venek a vykonával činnost, kterou jemu likvidační výbor ze svých práv dále postoupí. Předsedu při zaneprázdnění zastupuje zástupce ministerstva financí.

Podpisování likvidační firmy děje se tak, že k přetisku "Státní obilní ústav v Praze v likvidaci" připojí předseda neb jeho náměstek a jeden člen likvidačního výboru svůj podpis a označení funkce.

Pro jednotlivé odbočky Státního obilního ústavu může likvidační výbor zříditi v Brně, Opavě, Bratislavě a Užhorodě expositury likvidačního výboru, jimž příslušeti bude, aby činily v zájmu likvidace právní opatření menšího rozsahu, jež se jim výborem likvidačním uloží.

Členy místní expositury jmenuje ministerstvo pro zásobování lidu se souhlasem zúčastněných ministerstev k návrhu likvidačního výboru. Práva a povinnosti těchto expositur a vše bližší určeno bude jednacím řádem.

Likvidační výbor rozhoduje o veškerých záležitostech týkajících se provedení likvidace Státního obilního ústavu a jeho odboček samostatně, pouze v pochybných případech, ke kterde jedná se o obnosy vyšší než 500.000 Kč, musí si vyžádati rozhodnutí zúčastněných ministerstev.

Likvidační výbor jest povinen podávati pololetně zúčastněným ministerstvům a Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu zprávu o svojí činnosti a po skončení likvidace účetní rozvahu a závěrečný účet ministerské radě a těmto ministerstvům ku konečnému schválení a zproštění členů komise jich funkcí.

Likvidační výbor může si vyžádati kdykoliv ústní neb písemné vyjádření neb zprávy i od bývalých úředníků, zřízenců neb jinakých zaměstnanců Státního obilního ústavu a prováděti odborné revise u stran, jež jsou neb byly v obchodních vztazích se Státním obilním ústavem neb jeho odbočkami, pokud jde o záležitosti dotýkající se likvidace. Odepře-li někdo zprávu neb vysvětlení, nebo nepodá ji včas, nebo vzepře se nařízené revisi, bude potrestán politickým úřadem, na území dříve uherském administrativní policejní vrchnosti, a to peněžitou pokutou až do 20.000 Kč - při nedobytnosti budiž uloženo vězení, trvající však nejvýše 6 měsíců - nebo tresty na svobodě do 6 měsíců. Tyto tresty mohou býti uloženy též současně; trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu nesmí činiti více než jeden rok.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jím mění se částečně nařízení vlády republiky Československé ze dne 3. srpna 1920, č. 496 Sb. z. a n.