Pro oblast Labe zřizuje se poříční úřad plavební se sídlem v Praze a pro oblast Dunaje mimo Podkarpatskou Rus poříční úřad plavební se sídlem v Bratislavě.

Úřady ty jsou ve smyslu § 3 citovaného zákona výkonnými orgány Československého plavebního úřadu a působí zároveň jako plavební úřady I. stolice, pokud Československý plavební úřad nerozhoduje sám v I. stolici podle zvláštních zákonů.

Poříční úřad plavební rozhoduje zejména v I․ stolici ve věcech, přikázaných k rozhodování Československému plavebnímu úřadu vládním nařízením ze dne 1. července 1920, čís. Občas16 Sb. z. a n. Jako výkonnému úřadu přísluší mu zvláště vykonávati rozkazy, které mu Československý úřad plavební v ostatním oboru své působnosti, stanovené uvedeným vládním nařízením, udělí, vykonávati dohled na plavební cestu a její provoz plavební, pečovati o zachovávání předpisů plavebních v oblasti jemu přidělené a podávati nadřízeným úřadům vlastní podněty za účelem podporování rozvoje plavby lodí a vorů.

Další obor působnosti správní vymezí se zákony a nařízeními v oboru plavby vnitrozemské.

Odvolání proti rozhodnutí poříčního úřadu plavebního jest podati k Československému plavebnímu úřadu ve lhůtě do 14 dnů po doručení rozhodnutí u poříčního úřadu plavebního.

V čele poříčního úřadu plavebního stojí přednosta s přiměřeným vzděláním technickým, jemuž přidělen jest potřebný odborný a pomocný personál.

V případě potřeby zřídí se zvláštním nařízením na jednotlivých tratích vodních cest expositury podle § 3 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 315 Sb. z. a n.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedením jeho pověřuje se ministr veřejných prací v dohodě s ministrem obchodu.