Čekejte, prosím...
Článek I.
Článek II.
Uložit word Uložit pdf Poslat odkaz
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen
440/1921 Sb. znění účinné od 1. 1. 1922 do 30. 6. 1932

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se toto nařízení považuje za výslovně zrušené.

440

 

Nařízení

vlády republiky Československé

ze dne 1. prosince 1921,

jímž se provádějí některá ustanovení zákona ze dne 19. března 1920, čís. 195 Sb. z. a n., o úpravě služebních požitků československého vojska.

 

Na základě § 25 zákona ze dne 19. března 1920, čís. 195 Sb. z. a n., nařizuje se k provedení tohoto zákona:

Článek I.

K § 2.
1.

Za války platí pro místní přídavek tytéž zásady jako v míru; přídavek vyplácí se však bez výjimky jen v měsíčních částkách.

Aktivní gážisté, odcházející k útvarům u armády v poli neb určeným pro armádu v poli, podrží místní přídavek pro poslední stálou posádku. Neaktivní gážisté dostanou místní přídavek podle svého posledního stálého bydliště; z ciziny přišedší podle stanice svého náhradního tělesa. Nárok na místní přídavek počíná se pro neaktivní gážisty počátkem měsíce, který následuje po dni jejich presentace; připadne-li však tato na první den některého měsíce, od toho prvního dne měsíce.

2.

Při odchodu gážisty z činné služby (přeložení do výslužby neb zálohy, degradace, úmrtí atd.) končí se nárok na místní přídavek koncem měsíce, v kterém gážista přestal býti aktivním vojenským gážistou.

Dostával-li aktivní vojenský gážista místní přídavek ve čtvrtletních částkách a skončil-li jeho nárok na místní přídavek podle předcházejícího odstavce před ukončením čtvrtletí, za které mu byla vyplacena předem čtvrtletní částka místního přídavku, jest gážista povinen vrátiti měsíční částky místního přídavku za měsíce, v kterých již nároku na místní přídavek nemá.

Pouze při úmrtí gážistově nevrátí se nic z vyplacené čtvrtletní částky místního přídavku.

3.

Obdrží-li vojenský gážista - kromě podporučíků a čekatelů - naturální byt od vojenské správy ve vojenské budově, jest povinen jí za něj platiti náhradu, kterou určí podle směrnic vydaných ministerstvem národní obrany přiměřeně místním poměrům intendance územního velitelství.

Stejným způsobem určí se po případě i náhrada za zapůjčený nábytek a za používání ústředního topení neb ústředního osvětlování.

 

K § 3, vzt. 8, 11, 13 a 14.

Jako vedlejší požitky poskytnou se vojenským osobám kromě drahotních přídavků (díl IV. zákona) občasné neb příležitostné požitky, uvedené pod I. až X. Veškeré tyto vedlejší požitky se vyplácejí podle skutečné hodnosti, vyjímaje cestovní přídavky.

I. Příspěvek na výstroj a výzbroj.

A. Pro gážisty aktivní.

 

První příspěvek na výstroj a výzbroj jest určen na první opatření předepsaného válečného výstroje a výzbroje aktivních gážistů.

Výměra:

a)

pro gážisty v hodnostních třídách, podporučíky a čekatele 2000,-- Kč

b)

pro gážisty mimo hodnostní třídy (rotmistry z povolání) 1500,-- Kč

Tento příplatek dostanou všichni nově jmenovaní aktivní gážisté v činné službě při první výplatě služného.

Je-li gážista mimo hodnostní třídu (rotmistr z povolání) jmenován gážistou v hodnostní třídě, podporučíkem neb čekatelem, budiž mu vyplacena pouze částka 500,-- Kč, t. j. rozdíl mezi výměrou pro gážisty v hodnostních třídách (2000,-- Kč) a vyplacenou již výměrou pro gážisty mimo hodnostní třídy (1500,-- Kč).

Periodický příspěvek na výstroj a výzbroj jest určen na udržování předepsaného válečného výstroje a výzbroje aktivních gážistů v činné službě.

Výměra za měsíc:

a)

pro gážisty v hodnostních třídách, podporučíky a čekatele zbraní 50,- - Kč

b)

pro gážisty mimo hodnostní třídy (rotmistry z povolání) zbraní 30,- - Kč

c)

pro gážisty v hodnostních třídách, podporučíky a čekatele služeb 40,- - Kč

d)

pro gážisty mimo hodnostní třídy (rotmistry z povolání) služeb 25,- - Kč

Tato částka budiž vyplacena vždy 1. dne v měsíci předem se služným.

Při mobilisaci nemají aktivní gážisté nároku na zvláštní příspěvek na výstroj a výzbroj a na příděl součástí oděvu, výstroje a výzbroje in natura.

V dalším průběhu války určuje ministerstvo národní obrany podle potřeby, zdali a v jaké výměře mají gážisté nárok:

a)

na bezplatný odběr výstroje a výzbroje,

b)

na odběr výstroje a výzbroje in natura za peníze,

c)

na periodický příspěvek na výstroj a výzbroj.

 

B. Pro gážisty neaktivní.

 

Neaktivní gážisté dostanou při nastoupení do činné služby v míru i za mobilisace jednu soupravu erárního oděvu, předepsaného pro mužstvo (kromě jednoduchého tělesného prádla), pak výstroj a výzbroj od oddílu, u kterého do činné služby nastoupili․

Po ukončení činné služby jsou povinni vrátiti veškeré obdržené součástky. Na nákup součástek oděvu, které jsou předepsány jen pro gážisty (distinkce, důstojnické rukavičky a pod.), dostanou neaktivní gážisté peněžní částky, a to:

a)

jednorázový příspěvek na doplnění oděvu při jmenování neaktivním gážistou, jestliže nedostali jako gážisté aktivní první příspěvek na výstroj a výzbroj podle odstavce A. Výměra: pro gážisty v hodnostních třídách, podporučíky a čekatele 100,-- Kč, pro gážisty mimo hodnostní třídy 50,-- Kč,

b)

periodický příspěvek na doplnění oděvu při každém cvičení v míru, trvalo-li nejméně 14 dní bez cestovních dnů a při nastoupení do činné služby za mobilisace. Výměra: pro gážisty v hodnostních třídách, podporučíky a čekatele 30,-- Kč, pro gážisty mimo hodnostní třídy 15,-- Kč.

Za války má neaktivní gážista nárok na udržování a doplňování oděvu, výstroje a výzbroje jako mužstvo; eventuelní změny nařídí ministerstvo národní obrany.

 

C. Pro mužstvo.

 

Mužstvo obdrží oděv, výstroj a výzbroj v míru i za války od správy vojenské.

II. Příplatek.

Vojenským osobám, konajícím činnou službu, náleží při zvláštních výkonech služebních příplatek, a to:

a)

při cvičeních, jichž pojem vymezí ministerstvo národní obrany, při transportech, asistencích, hlídkách ve službě pohraniční a při místním služebním řízení, při tomto za podmínek stanovených v bodě III., za každý kalendářní den:

gážistům od VIII. hodn. tř. výše

svobodným

Kč 16,--

ženatým

Kč 24,--

gážistům od XI. do IX. hodnostní třídy

svobodným

Kč 12,--

ženatým

Kč 18,--

podporučíkům, čekatelům a aktivním gážistům mimo hodnostní třídy (rotmistrům z povolání)

svobodným

Kč 8,--

ženatým

Kč 12,--

záložním rotmistrům

Kč 3,--

mužstvu

Kč 1,--

b)

při dočasném přidělení k službě mimo vlastní útvar a mimo posádku za každý kalendářní den:

gážistům od VIII. hodnostní třídy výše

svobodným

Kč 20,--

ženatým

Kč 30,--

gážistům od XI. do IX. hodnostní třídy

svobodným

Kč 15,--

ženatým

Kč 22,50

podporučíkům, čekatelům a aktivním gážistům mimo hodnostní třídy (rotmistrům z povolání)

svobodným

Kč 10,--

ženatým

Kč 15,--

záložním rotmistrům

Kč 4,--

mužstvu

Kč 2,--

K bodům a) i b):

Vojenské osoby, které dostávají přídavek pohotovostní, mají nárok na poloviční příslušný příplatek; osoby, které dostávají polní přídavek, nemají vůbec nároku na příplatek.

V jednom kalendářním dnu lze příplatek zaúčtovati pro tutéž osobu jen jednou; nepřípustno jest zaúčtovati příplatek současně s přídavkem cestovním.

III. Požitky při místních služebních řízeních.

1.

Místní služební řízení jsou služební výkony jednotlivých vojenských osob, činnou službu konajících, mimo obvyklé denní zaměstnání, mimo svaz taktického neb přechodně zřízeného útvaru na vzdálenost větší než 2 km od služebního stanoviště (kasáren, úřadu, objektu) a v obvodu služebního působiště (posádky), stanoveném v bodu 2. Při jakémkoli služebním řízení, které se koná na vzdálenost do 2 km od služebního stanoviště (kasáren, úřadu, objektu), není nároku ani na náhradu ev. výloh za použití dopravních prostředků, ani na jakékoliv jiné požitky.

2.

Obvod služebního působiště stanoven jest, pokud jde o požitky, kruhem, jehož poloměr jest 12 km a střed stálá hlavní místnost obecního úřadu (magistrátu).

Řízení uvnitř tohoto kruhu jsou za daných okolností řízení místní, budiž skutečná délka cesty jakákoliv.

3.

Při místním služebním řízení mají vojenské osoby nárok:

a)

na náhradu skutečných a oprávněných výloh za použití předepsaných dopravních prostředků.

Gážisté jsou oprávněni používati při místních služebních řízeních železnice, parníku neb elektrické dráhy; kde těchto prostředků není, musí velitelství (úřad), jež služební výkon nařizuje, určiti, zdali a jakého dopravního prostředku se má použíti a odkud se má opatřiti; především budiž používáno prostředků, náležejících vojenské správě.

Mužstvo smí používati dopravních prostředků jen tehdy, bylo-li to odesílajícím velitelstvím (úřadem) výslovně nařízeno.

Nárok na povoz mají gážisté, kde není železnice, parník neb elektrická dráha; mužstvo vůbec jen tehdy, má-li s sebou zavazadla, která samo nésti nemůže.

b)

Na příplatek podle bodu II. a) tehdy, trvá-li místní služební řízení nepřetržitě nejméně 7 hodin a nemohlo-li býti ukončeno před 14 hod.

4.

Bylo-li by při místním služebním řízení nezbytně a výjimečně nutno noclehovati v místech mimo stálé působiště, budiž takové místní řízení považováno co do požitků za služební cestu podle bodu IV.

IV. Požitky při služebních cestách.

1.

Služební cesty jsou služební výkony jednotlivých vojenských osob, činnou službu konajících, mimo obvyklé denní zaměstnání, mimo svaz taktického neb přechodně zřízeného útvaru, na vzdálenost větší než 2 km od služebního stanoviště (kasáren, úřadu, objektu) a mimo obvod služebního působiště (posádky).

Obvod posádky je určen v ustanoveních o požitcích při místních služebních řízeních (bod III.).

2.

Při služebních cestách v oblasti Československé republiky náležejí v míru i za války tyto cestovní požitky (náhrady):

a)

Jízdné, to jest náhrada skutečných a oprávněných výloh za použití předepsaných dopravních prostředků (železnice, parníku, pošty, přípřeže a pod.) vyjímaje dopravu v místě (to jest doprava na nádraží neb k přístavišti a od nádraží neb přístaviště) podle sazby neb zákona. Nárok na dopravní prostředky řídí se podle skutečné hodnosti, nikoliv tedy podle event. vyšší hodnosti, které dosáhla vojenská osoba platově postupem časovým.

Důstojnickým a úřednickým čekatelům patří tytéž dopravní prostředky jako podporučíkům, rotmistrům takové jako mužstvo.

b)

Náhrada skutečných a oprávněných výloh za dopravu osobních zavazadel gážistů, vyjímaje dopravu v místě (na nádraží neb k přístavišti a od nádraží neb přístaviště).

c)

Náhrada skutečných a oprávněných výloh za dopravu služebních zavazadel, počítajíc v to dopravu v místě.

d)

Náhrada skutečných a oprávněných výloh za přechodné ubytování podle ubytovacího zákona.

e)

Místní dopravné, to jest náhrada výloh za dopravu osoby a osobních zavazadel gážistů v místě (na nádraží neb k přístavišti a od nádraží neb přístaviště) je vyměřeno:

pro gážisty všech hodnostních tříd, podporučíky, důstojnické a úřednické čekatele 20 korunami pro hlavní město Prahu, 15 korunami v místech I. a II. tř., 10 korunami v místech III. tř.;

pro gážisty mimo hodnostní třídy poklonou částek v předešlém odstavci uvedených.

Místní dopravné lze zaúčtovati pouze:

aa)

pro místo, kde byla služební cesta počata (jednou),

bb)

pro místo, kde byla cesta ukončena (jednou), a

cc)

pro každé místo služebního řízení, kde bylo noclehováno, pro příjezd i odjezd - tedy dvakráte; noclehuje se v jednom místě služebního řízení více nocí za sebou, lze zaúčtovati místní dopravné pro toto místo jen pro jeden příjezd a jeden odjezd.

Koná-li služební cestu za stejným cílem zároveň třeba několik gážistů jednoho útvaru, vyplatí se místní dopravné každému gážistovi zvlášť. Je-li železniční stanice (přístaviště) od služebního stanoviště (kasáren, úřadu neb od místa úředního řízení, po případě od místa, kde dotčený při služebním řízení noclehoval), vzdálena více než 2 km, přísluší místo místního dopravného kilometrové (bod f), pokud činí více než ono. Jinak poukáže se místní dopravné.

Bylo-li použito vojenské přípřeže, neb byla-li vojenská osoba, po případě její zavazadla (osobní i služební) dopravena na nádraží (přístaviště) bezplatně, nepřísluší ani jízdné, ani místní dopravné, ani poplatky zavazadlové.

f)

Kilometrové, to jest odškodnění gážistů za služební a komisionelní pochůzky při služební cestě vykonané, a to:

aa)

za pochůzky toku řek, železničních tratí, silnic a pod., podel délky prošlé trati,

bb)

za pochůzky polí, luk, lesů a pod. (na příklad k zjištění škod, neb za účelem geodetických výkonů a pod.) podle vzdálenosti mezi východištěm pochůzky a nejzazším bodem, jehož se při ní dosáhlo a event. (byl-li totiž návrat k východišti nutný) za tutéž vzdálenost zpět. Vzdálenost obou bodů od sebe zjistí se podle vzduchové čáry.

Výměra kilometrového:

pro gážisty všech hodnostních tříd, podporučíky a čekatele 2 Kč za km,

pro gážisty mimo hodnostní třídy (rotmistry z povolání) 1 Kč za km.

Vzdálenost, za niž - vycházeje ze služebního stanoviště (kasáren, úřadu) - kilometrové nepřísluší, stanoví se jednotně 2 km.

Bylo-li k dosažení místa (bodu), od kterého pochůzka započala, použito předepsaných dopravních prostředků, možno kilometrové zaúčtovati teprve od tohoto místa (bodu).

Zaúčtovati kilometrové a zároveň výlohy za vojenskou přípřež podle zákona za jednu a tutéž trať pochůzky jest nepřípustno.

Koná-li služební cestu za stejným cílem zároveň třeba několik gážistů jednoho útvaru, vyplatí se kilometrové každému gážistovi zvláště.

Nárokem na kilometrové není nikterak dotčen nárok na cestovní přídavek.

g)

Cestovní přídavek k úhradě veškerých osobních výloh v této denní výměře:

 

III.

hodnostní

třídy

50 Kč

 

IV.

"

"

45 Kč

 

V.

"

"

41 Kč

 

VI.

"

"

36 Kč

pro gážisty

VII.

"

"

33 Kč

 

VIII.

"

"

30 Kč

 

IX.

"

"

28 Kč

 

X.

"

"

27 Kč

 

XI.

"

"

26 Kč

pro důstojnické a úřední čekatele

24 Kč

pro aktivní gážisty mimo hodnostní třídy (rotmistry z povolání)

19 Kč

pro záložní rotmistry

13 Kč

pro mužstvo

8 Kč

Cestovní přídavek přísluší za každý kalendářní den, v kterém bylo ztráveno nejméně 8 hodin na služební cestě.

Za části kalendářního dne kratší osmi hodin náleží poloviční cestovní přídavek tehdy, bylo-li se dotčené vojenské osobě držeti v tomto dnu nepřetržitě aspoň čtyři hodiny na služební cestě.

Ustanovení předcházejících dvou odstavců vztahuje se i na části dne odjezdu a příjezdu několikadenní služební cesty.

Ustanovení odstavce, jednajícího o přídavku za části kalendářního dne kratší osmi hodin, nevztahuje se na osoby ze stavu mužstva a na záložní rotmistry; jim tedy poloviční cestovní přídavek nenáleží.

Počátek, resp. konec služební cesty jest posuzovati podle odchodu ze služebního stanoviště (kasáren, úřadu, objektu), resp. podle příchodu do téhož.

Cestovní přídavky vyplácejí se vojenským gážistům, kteří dosáhli časovým postupem požitků vyšší hodnostní třídy, ve výměře pro tuto hodnostní třídu.

h)

Za každou noc, t. j. za dobu od 22 hod. do 5 hod., již byla osoba vojenská nucena ztráviti na služební cestě, i když byla tato doba ztrávena jízdou, obdrží vojenské osoby noční přídavek, a to gážisté v hodnostních třídách, podporučíci a důstojníci (úředničtí) čekatelé 10 Kč, ostatní osoby vojenské 5 Kč.

3.

Při služebních cestách vojenských osob na Slovensko a do Podkarpatské Rusi přísluší kromě cestovních požitků podle bodu 2. ještě zvláštní přídavek v této denní výměře:

vojenským gážistům všech hodnostních tříd 30 Kč

podporučíkům a čekatelům 25 Kč

aktivním gážistům mimo hodnostní třídy 20 Kč

záložním rotmistrům a mužstvu 3 Kč

Přídavek ten náleží za všechny dny služební cesty za kautel a podmínek stanovených v bodu 2. g) pro výplatu cestovního přídavku, jestliže byla cesta do zmíněných krajů a zpět vykonána přímo, jinak pouze za dny skutečného pobytu na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Ustanovení tohoto bodu vztahuje se pouze na služební cesty, které jsou spojeny s návratem do původního služebního působiště.

4.

Při služebních cestách do ciziny náleží vojenským osobám kromě normálních požitků stálého služebního působiště (vyjímaje stravné) místo cestovních požitků (bod 2.):

a)

Zahraniční cestovní přídavek v této denní výměře:

aa)

v zemích, jež mají měnu téže neb nižší kursovní hodnoty jako Československá republika, dvojnásobnou částkou výměry podle bodu 2. g) v československých korunách; pouze mužstvu přísluší i stravné stálé posádky;

bb)

v Jugoslavii, pokud platí měna dinarová, v Italii a v zemích měny frankové číselnou výměrou podle bodu 2. g), avšak ve měně té které země;

cc)

v ostatních zemích a ve zvláštních případech ve výměře, jež určí se případ od případu po dohodě s ministerstvem financí na základě účtu hotelu (stravovatelny), event. na základě osvědčení československého zastupitelstva o průměrných cenách za stravu v podnicích slušného občanského rázu. Na výdaje postradatelné nelze vzíti zřetele.

Zahraniční cestovní přídavek náleží ode dne, resp. při návratu až do dne (včetně) překročení hranic Československé republiky. Den překročení hranic s udáním času nutno potvrditi na cestovním rozkaze příslušným železničním úřadem při zakoupení jízdného lístku a nebudiž opomenuto vyžádati si otisk razítka nádražního úřadu, z kteréhož jest zřejmé datum, po případě i čas. Až na hranice, resp. při návratu od hranic Československé republiky náležejí cestovní požitky podle bodu 2.

Je-li však den překročení hranic Československé republiky totožný s dnem odjezdu do ciziny z původního služebního místa, resp. příjezdu do služebního místa, budiž za tento den zaúčtován cestovní přídavek zahraniční.

Při služebních cestách do ciziny, které jsou spojeny s delším pobytem tamtéž (na př. dočasné přidělení do škol, kursů a pod.) neb jakýkoliv delší pobyt v cizině, v kterýchžto případech končí služební cesta dnem příjezdu do příslušného místa v cizině, náleží zahraniční cestovní přídavek pouze za skutečné dny vykonané cesty tam i zpět.

Po čas pobytu v cizině přísluší požitky v těchto případech podle zvláštního ustanovení.

b)

Mimo zahraniční cestovní přídavek možno zaúčtovati v cizině - pokud možno na základě řádných dokladů:

aa)

skutečné výlohy za použití předepsaných dopravních prostředků,

bb)

skutečné výlohy za dopravu osobních a služebních zavazadel,

cc)

skutečné výlohy za ubytování podle účtu hotelu; pro osobu budiž najmut nejvýše jeden pokoj, nikoli přepychový, v podniku slušného občanského rázu, pro rotmistry a mužstvo místnost nejlevnější, odpovídající stupni jejich sociálního postavení, resp. přechodnému ubytování v Československé republice; je-li příležitost a možnost, může býti ubytováno více rotmistrů neb osob ze stavu mužstva pohromadě,

dd)

skutečné výlohy za použití hromadných dopravních prostředků neb povozu v místě a

ee)

skutečné výlohy za vystavení cestovního pasu (podobenka, kolek, poplatek za visum atd.).

Tyto cestovní požitky náležejí i průvodcům transportů se zbožím kompensačním (potravinové neb cukerní transporty atd.) neb jiných transportů, jestliže tito nejedou s vojenským neb podobným transportem a nestravují-li se ve společné kuchyni transportu neb v přikázaných nádražních restauracích (stravovnách) na účet československého eráru, v kterémžto případě mají nárok na požitky stanovené pro pochody a transporty.

Totéž platí i pro vojenské osoby, které odjíždějí z Italie neb z jiných cizích států a jsou přičleněny (přiděleny) k vojenským transportům (československým nemocničním vlakům), odjíždějícím neb vracejícím se do Československé republiky.

5.

Při služebních cestách, pro které jest stanoven paušál, buďtež hrazeny veškeré cestovní požitky a výlohy z paušálu.

6.

V prostoru, určeném pro cvičení, mají vojenské osoby, které se zúčastní cvičení, při služebních cestách nárok na požitky (náhrady) podle bodu 2. a), c) a d).

7.

Na cestovní požitky podle bodu 2., event. 3. i 4. nemají nároku:

a)

vojenské osoby, které dostávají polní přídavek, při služebních cestách v obvodu válečného pásma;

b)

vojenské osoby, které cestu samy zavinily (o tom, že ji zavinily, rozhoduje vyšší velitelství neb ministerstvo národní obrany);

c)

vojenské osoby, které konají služební cestu na vlastní žádost se svolením ministerstva národní obrany, určí-li toto, že cestou tou nevzniká nárok na cestovní požitky;

d)

vojenské osoby zúčastněné na společných cestách vojenských škol a kursů za účelem výcviku, rovněž vojenské osoby při cestách, pořádaných velitelstvím samostatných vojskových těles a ústavů za účelem výcviku.

Výlohy cestovní a ev. přídavky pro zúčastněné vojenské osoby jest hraditi z prostředků k účelům těm určeným. Případné přídavky - není-li jejich výše stanovena zvláštním ustanovením - nesmí převyšovati výměry cestovního přídavku.

8.

Dodatečné povýšení se zpětnou platností neodůvodňuje nárok na výplatu rozdílu na cestovní požitky podle nové hodnosti.

9.

Ministerstvo národní obrany jest zmocněno v jednotlivých výjimečných případech, kde jde o zvláště namáhavé služební cesty, stanoviti v dohodě s ministerstvem financí individuální, zcela výjimečné příplatky k cestovním přídavkům, nejvýše však až do 100 % výměry těchto přídavků.

V. Požitky při přesídlení.

Aktivní gážisté, kteří, jsouce služebně přeloženi, stěhují se z místa dosavadního služebního působiště do nového služebního místa, mají nárok na tyto požitky:

1.

Na cestovní požitky. Cestovní přídavek lze zaúčtovati pro gážistu při vzdálenosti do 300 km nejvýše za čtyři dny, při vzdálenosti přes 300 km nejvýše za šest dnů. Přeložený aktivní gážista má právo dáti si dopraviti cestovní osobní zavazadla na útraty vojenské správy, a to:

a)

důstojníci (vojenští úředníci) nejvýše 100 kg,

b)

ostatní gážisté nejvýše 50 kg,

c)

ženatí, cestují-li zároveň s rodinou, dvakráte tolik,

d)

rodiny ženatých, konající cestu odloučeně od hlavy rodiny, mají nárok na dopravu cestovních osobních zavazadel na útraty vojenské správy ve stejné výměře jako hlavy rodiny (100 kg nebo 50 kg).

Doprava osobních zavazadel v místě, to je na nádraží a z nádraží, nesmí býti zvlášť zaúčtována; výlohy tyto nutno hraditi z místního dopravného.

2.

Na úhradu za dopravu vlastního nábytku a bytového zařízení (svršků) podle pravoplatně sepsaného účtu zasilatelského podniku, potvrzeného obchodní a živnostenskou komorou, že jest cena přiměřená, nejvýše však v této výměře:

Pro

 

Nejvyšší přípustná váha nábytku, kterou lze dopraviti na útraty vojenské správy

generály

žen.

8000 kg

 

svob.

1500 kg

gážisty VIII. - VI. h. tř.

žen.

6000 kg

 

svob.

1200 kg

gážisty XI. - IX. h. tř.

žen.

4500 kg

 

svob.

800 kg

ostatní gážisty

žen.

3500 kg

 

svob.

500 kg

a)

Ženatí gážisté mají nárok na dopravu nábytku v nábytkovém voze na útraty vojenské správy.

Použitý nábytkový vůz nesmí míti větší vlastní vázu než:

při 3500 kg nábytku - 2500 kg (odpovídá 1 nábytkovému vozu 6metrovému),

při 4500 kg nábytku - 3500 kg (odpovídá 1 nábytkovému vozu 7metrovému),

při 6000 kg nábytku - 5000 kg (odpovídá 2 nábytkovým vozům 6metrovým nebo 1 nábytkovému vozu 8metrovému),

při 8000 kg nábytku - 6000 kg (odpovídá 2 nábytkovým vozům 7metrovým).

Uvedené váhy nábytku a nábytkového vozu nejsou váhy, které lze zaúčtovati v každém případě; udávají pouze maximum pro dopravu na útraty vojenské správy.

Má-li přeložený gážista vlastního nábytku méně, než je podle předcházejících ustanovení přípustno, hradí vojenská správa pouze skutečné výlohy, má-li však vlastního nábytku více, než je přípustno, hradí vojenská správa pouze výlohy za dopravu nábytku v přípustné váze; v tomto případě nutno přiložiti k účtu též rozpočet zasilatelského podniku pro váhu přípustnou.

Vojenská správa hradí při přesídlení také pojistné nábytku (svršků) za dopravy, a to maximálně takto:

při

dopravě

v 6m

nábytkovém

voze

Kč 400,--,

"

"

v 7m

"

"

Kč 500,--

"

"

v 8m

"

"

Kč 600,--.

Vojenská správa nehradí však výlohy za zvláštní balení drahocenných předmětů (broušeného skla, hudebních nástrojů, uměleckých předmětů, sbírek a pod.).

b)

Svobodným gážistům, kteří úředně prokáží, že jsou pravoplatnými majiteli nábytku, resp. bytového zařízení, jehož skutečně používají, přiřkne ministerstvo národní obrany po případě na zdravotní žádost nárok na přesídlení tohoto nábytku podle směrnic, stanovených pro gážisty ženaté.

3.

Dále náleží na zvláštní výlohy a škody s přesídlením spojené stěhovací paušál, a to ženatým gážistům 500 Kč, svobodným gážistům 150 Kč.

Ženatým aktivním gážistům náleží kromě toho úhrada skutečně zaplaceného jízdného - vyjímaje dopravu na nádraží a z nádraží - za choť a děti v téže vozové třídě jako hlavě rodiny a za jednu služebnou osobu ve třetí vozové třídě. Pro tyto osoby, v cestovním rozkaze uvedené, platí vojenský tarif. Vdovci (rozvedení) s nezaopatřenými dětmi počítají se při přesídlení, pokud se týče jejich požitků, za ženaté.

4.

Přesídlení děje se vždy z poslední stálé posádky do nové stálé posádky, a to i tehdy, zdržuje-li se gážista v dané době ze služebních příčin (dočasné přidělení mimo vlastní útvar, služební cesty atd.) nebo ze soukromých důvodů (dovolená atd.) mimo svou stálou posádku; ze služebních příčin nepřítomní mají před přesídlením ještě nárok na cestovní požitky z místa služebního pobytu do dřívější stálé posádky.

5.

Nárok na požitky při přesídlení mají také:

a)

gážisté při přeložení do výslužby a při nastoupení dovolené s čekaným, a to ze stálé posádky do místa zvoleného bydliště, nejdále však na hranice Československé republiky,

b)

gážisté na dovolené s čekaným při opětném nastoupení činné služby, a to ze zvoleného bydliště do stálé posádky, a

c)

rodiny v činné službě zemřelých gážistů, a to ze stálé posádky zemřelé hlavy rodiny do místa zvoleného bydliště rodiny, nejdále však na hranice Československé republiky.

6.

Gážisté, kteří byli propuštěni z činné služby následkem degradace, nemají nároku na požitky při přesídlení; jen ve zcela výjimečných, jednotlivých případech povoluje ministerstvo národní obrany - na odůvodněnou žádost - výplatu těchto požitků propuštěnému neb jeho rodině.

VI. Pracovní přídavky.

A.

 

Řemeslníkům - vojákům ve vojenských dílnách a zbrojnicích, pokud tyto dílny jsou jakožto vojskové jednotky systemisovány a ručeny k tomu, aby dodávaly výrobky anebo prováděly opravy pro celou vojenskou správu, náleží teprve po šestiměsíční činné službě:

specielním pracovníkům, předním dělníkům, montérům a dělníkům se zvláštní zodpovědností 3 Kč za skutečný pracovní den;

řemeslníkům I. kategorie 2 Kč za skutečný pracovní den;

řemeslníkům II kategorie 1 Kč za skutečný pracovní den.

Při nočních pracích přináleží za celou noc 1 1/2 dávky normovaného denního přídavku, za půl noci pouze polovina částky příslušející za celou noc. Zařazení do kategorií provede velitel podle pracovního výkonu dotyčného muže. Při zjištění menší pracovní výkonnosti aneb z důvodů disciplinárních může velitel přeložiti muže z kategorie vyšší do nižší, aneb i přídavek z trestu na určitou dobu zastaviti, kdyby ani dvojí napomenutí nevedlo k nápravě.

Při onemocnění, uvěznění neb dovolené, kdy není efektivní pracovní činnosti, přídavek nenáleží.

 

B.

 

Mužstvu zaměstnanému u správy budov, jako jsou řemeslníci, náleží, pracuje-li v této vlastnosti trvale a ne pouze nahodile, a to pouze za ty dny, ve kterých nutno pracovati přes normální dobu denního zaměstnání nejméně 1 hodinu - pracovní přídavek 1 Kč 50 hal., za každou další hodinu 50 hal.

 

C.

 

Mužstvu, pokud jest ho použito k řemeslné práci po ukončené normální době zaměstnání (vojenského výcviku) u oddílů, náleží za každou pracovní hodinu 50 hal.

 

D.

 

Topičům a strojníkům - vojákům zaměstnaným ve vojenských provozovnách neb elektrických ústřednách, obsluhou parních kotlů, resp. parních strojů, plynových, benzinových a elektromotorů, pokud služba tato trvá déle než 8 hodin, náleží denně 1 Kč.

 

E.

 

Pro mužstvo dřevařských oddílů, které obstarává dovoz dříví pro vojenské zásobárny neb vojenská skladiště, přiznává se za každý m3 dříví a km cesty z lesa do stanice nakládací

v letním období 30 h,

v zimním období 50 h.

Úhrnná částka rozdělí se pracujícímu mužstvu stejnoměrně.

 

F.

 

Pro mužstvo pracovních oddílů, určených k vykládání neb nakládání těžkých předmětů vagonových zásilek, jestliže běží nejméně o 5 vagonů denně, náleží za každý železniční vagon po 10 t 1 Kč.

Úhrnná částka rozdělí se mužstvo stejnoměrně.

 

G.

 

Mužstvu zeměpisného ústavu ministerstva národní obrany, zaměstnanému jako kresliči, popisovatelé plánů, konstruktérů, mědirytci, fotografové, retušéři, geom. počtáři, náleží denně 1 Kč 50 hal., písařům 60 hal. Ostatnímu mužstvu, jako jsou tiskaři, truhláři, zámečníci, pomocníci v tiskárně a v galvanoplastickém oddělení a pod. (brusiči kamenů, ploten atd.), náleží po 6timěsíční služební době 1 Kč denně.

 

H.

 

Mužstvo československého automobilového vojska:

1.

Mužstvo zařaděné do československého automobilového vojska pro odbornou (řemeslnickou) práci dostane po ukončení 6timěsíční činné služby u tohoto vojska stálý pracovní přídavek v denní výměře 2 k; na tento přídavek nemá nároku mužstvo zařaděné do náhradního tělesa a mužstvo určené pro výkony s odbornou automobilní službou nesouvisící (jako jsou písaři, ordonance, sluhové, kuchaři, krejčí, obvucníci a pod.).

2.

Kromě tohoto přídavku dostává mužstvo ještě jako zvláštní pracovní přídavek: mistři, dílovedoucí v dílnách, správcové garáží, službu vedoucí poddůstojníci automobilních kolon ze stavu mužstva 3 Kč denně; jsou-li uvedené osoby rotmistry z povolání, nemají nároku na tento přídavek. Pro tento přídavek sepíše velitel pododdílu jmenný výkaz osob, potvrdí jej vlastnoručním podpisem a zašle jej hospodářské správě.

3.

Pro rodiče automobilů budou stanoveny prémie za úsporu materiálu.

 

Ch.

 

Vězenští dozorci ve vojenských trestních a posádkových vězeních obdrží za dny skutečně konané služby denní přídavek 5 Kč.

Přídavek tento náleží též vězeňským dozorcům uzavřených oddělení (vězňů) posádkových nemocnic, kde jsou trestanci převzati z vězení a kde tito dozorci vykonávají službu za stejných okolností jako personál posádkových vězení.

Kromě toho obdrží tento dozorčí personál za službu za den konanou přes 8 hodin denně 1 Kč 50 hal. za hodinu a za celonoční službu celkovou odměnu 6 Kč.

 

J.

Loďstvo.

I. Služební příplatky.

 

Posádkám člunů československého ozbrojeného loďstva (gážistům i mužstvu), které konají instruktivní a služební jízdy čluny, na nichž nelze připravovati stravu v kuchyních, varnicích neb kotlích, náleží příplatek:

1.

při

jízdě,

trvající

více

než

6

hodin,

5 Kč,

2.

"

"

"

"

"

6

",

spojené s přenocováním mimo základní přístav, 8 Kč.

II. Prémie montážní.

 

Pokud mužstvo československého ozbrojeného loďstva pracuje na montážích motorů, nahrazujíc civilní montéry, a pokud tyto montáže dějí se mimo vlastní dílny, přísluší denní pracovní přídavek:

gážistům i mužstvu 4,50 Kč

a mimo to za každou hodinu přes normální dobu denního zaměstnání 50 hal.

za každou hodinu noční 1,-- Kč

 

III. Prémie případné.

 

Za generální opravu motoru (i s vyloděním a znovuvmontováním) - pokud je prováděna posádkou člunu - a to:

u jednotlivých malých motorů benzinových 20 Kč

u větších motorů benzinových 40 Kč

u motorů Dieselových 75 Kč

Za vytažení člunu pod 20 t výtlaku a znovuspuštění do vody 10 Kč

u člunů při 20 t neb více výtlaku 30 Kč

O jiných event. prémiích (práce záchranné atd.) rozhoduje po příslušném hlášení a návrhu případ od případu ministerstvo národní obrany.

 

K.

 

Za práce pyrotechnické přináleží pyrotechnikům:

a)

důstojníkům:

správci laboratoře (nekoná-li službu, jeho zástupci) měsíčně 150 Kč

ostatním pyrotechnikům za každý den pyrotechnické práce 5 Kč

b)

poddůstojníkům a mužstvu

za každý den pyrotechnické práce 2 Kč

 

L.

 

Oddílům zaměstnaným při pracích s žíravými lučebninami a bitevními plyny, jako jest plnění skleněných rourek dráždivými plyny, výroba ručních dýmových pum atd., přiznává se pracovní denní přídavek:

a)

důstojníkům 10 Kč

b)

gážistům mimo hodnostní třídy a mužstvu 5 Kč

Přídavek náleží jen za skutečné pracovní dny, bylo-li nejméně 6 hodin pracováno.

 

M.

 

Dozorčímu personálu (mužstvu i gážistům mimo hodnostní třídy) v ústavech pro chov koní za účelem docílení vysokého procenta březivosti, za každou březí klisnu nad 70 % celkové březivosti svěřených klisen přiznává se prémie 25 Kč.

 

N.

 

Písařům a kresličům (litografům) u hospodářských sprav, u velitelství pluků, samostatných praporů a jiných samostatných vojenských útvarů (ústavů), vojenských doplňovacích a evidenčních úřadů, pokud nejde o gážisty mimo hodnostní třídy, přináleží denní přídavek 50 hal. Přídavek přináleží pouze personálu na systemisovaných místech, resp. při dočasném větším početném stavu tehdy, byl-li tento při nutných pracích nadřízeným velitelstvím zvlášť povolen.

 

O.

 

Při novostavbách, složitých rekonstrukcích a adaptacích, prováděných ve vlastní režii, aneb v zájmu jiného odvětví státní správy, rozhoduje případ od případu ministerstvo národní obrany na zvláště odůvodněnou žádost.

VII. Polní přídavek.

1.

Polní přídavek jest přídavek denní a náleží po dobu války veškerým vojenským osobám, konajícím činnou službu u útvarů armády v poli ve válečném území.

2.

Výměra za kalendářní den:

pro generály

20

Kč

pro gážisty VIII. až VI. tř.

16

"

pro gážisty XI. až IX. tř.

12

"

pro podporučíky a čekatele

8

"

pro gážisty mimo hodnostní třídy

8

"

pro mužstvo

1

"

3.

Nárok se počíná:

a)

pro útvary, které podle válečného rozčleněně patří k armádě v poli a jsou již ve válečném území, prvním mobilisačním dnem;

b)

pro všechny ostatní útvary, které podle válečného rozčlenění přináležejí k armádě v poli dnem, kdy útvar odejde do válečného území;

c)

pro jednotlivce počíná se nárok na polní přídavek dnem příchodu k útvaru, kde se polní přídavek pravoplatně vyplácí.

Ve zvláštních případech rozhoduje ministerstvo národní obrany.

4.

Nárok se končí:

a)

dnem, kdy byly zastaveny polní požitky pro celý útvar, nebo

b)

dnem, kdy jednotlivec odešel od útvaru s polními požitky.

Zaúčtovati polní i pohotovostní přídavek není dovoleno.

VIII. Pohotovostní přídavek.

1.

Pohotovostní přídavek jest denní požitek a náleží při všeobecné mobilisaci a po dobu války a demobilisace veškerým činnou službu konajícím vojenským osobám, které nemají nároku na přídavek polní.

Při částečné mobilisaci stanoví ministerstvo národní obrany, které osoby mají nárok na tento přídavek.

2.

Výměra: polovice přídavku polního.

3.

Nárok se počíná prvním dnem mobilisace nebo - za války - dnem vstupu do činné služby.

4.

Nárok se končí:

a)

dnem, kdy byla výplata nařízením ministerstva národní obrany všeobecně zastavena,

b)

dnem, kdy odejde voják z činné služby,

c)

při odchodu do pole dnem, který předchozí prvnímu dnu nároku na polní přídavek.

5.

Zaúčtovati zároveň pohotovostní i polní přídavek není dovoleno.

IX. Mimořádné přídavky.

Mimořádné přídavky (remunerace, podpory) povoluje ministerstvo národní obrany v mezích povoleného úvěru jen ve zvláštních odůvodněných případech; při této nároku na takové přídavky není.

X. Zvláštní požitky československého vzduchoplavectva.

Pro gážisty a mužstvo vzduchoplavectva určeny jsou tyto přídavky:

 

A. Služební přídavky:

 

1.

Polním pilotům a letadlovým pozorovatelům měsíčně 400 Kč

2.

Řidičům balonovým neb balonovým pozorovatelům měsíčně 300 "

3.

Polním pilotům, akrobatům měsíčně 500 "

Přídavky tyto náleží pouze těm osobám, jichž jmenování bylo ve Věstníku ministerstva národní obrany uveřejněno, a to pouze pro dobu, kdy jsou skutečně ve stavu československého vzduchoplavectva a konají v této funkci nepřetržitě činnou službu (jako polní piloti, pozorovatelé atd.); kromě toho členům přejímací komise ministerstva národní obrany.

O nároku na služební přídavek vojenských osob, které nejsou zařaděny u leteckých rot a ve školách, rozhodne ministerstvo národní obrany.

Nárok na služební přídavek podmiňuje vykonávání nejméně dvou letů za měsíc. Polním pilotům, řidičům balonů a letadlovým neb balonovým pozorovatelům bez rozdílu hodnosti, konajícím službu ve vzduchoplaveckém oddělení ministerstva národní obrany, přináleží za každý vykonaný let přídavek 50 Kč, nemají-li služební přídavek měsíční.

4.

Po dobu výcviku na polního pilota, řidiče balonu, po případě na letadlového a balonového pozorovatele náleží důstojníků, rot(let)mistrům a mužstvu měsíčně 150 Kč.

Přídavky tyto náležejí pouze žákům přiděleným k výcviku u letecké školy, a to pouze po dobu skutečného výcviku (od povolání do školy až do absolvování) a po dobu, kdy jsou za účelem dalšího školení jako piloti, letadloví pozorovatelé k některému vzduchoplaveckému útvaru přiděleni. Početný stav pilotů a pozorovatelských žáků stanoví ministerstvo národní obrany pro každý rok zvláště.

 

B. Pracovní přídavek měsíční.

 

Za ošetřování každého letadla stanoví se paušální přídavek leteckých rot a ve školách měsíčně 300 Kč.

Z přídavku za ošetřování veškerých letadel, které jsou u jednotlivých rot a ve školách, vyplatí velitel roty ošetřovateli letadla, pomocníkům a řemeslníkům procentuální díl podle výkonnosti a zdatnosti jednotlivých pracovníků. Vykonává-li službu vrchního ošetřovatele letadel gážista mimo hodnostní třídy, náleží mu též procentuální díl z paušálu za ošetřování letadel.

Je-li některé letadlo pouze několik dní v měsíci v početném stavu roty, započítá se alikvotní díl z měsíčního paušálu 300 Kč (měsíc účtován 30 dny), kdy letadlo bylo v početném stavu. Zaúčtování děje se dodatečně měsíčně.

Mužstvo, které z tohoto paušálního přídavku obdrží díl, nemá nároku na žádný jiný přídavek.

 

C. Prémie příležitostní.

 

1.

Za přespolní lety nepodmiňující změnu letišť přináleží každému členu posádky letadla za každých 100 km vzdušné linie vykonaného letu prémie v částce 20 Kč za těchto podmínek:

a)

byl-li let proveden z rozkazu ministerstva národní obrany, zemského vojenského velitelství, velitelství leteckých pluků a leteckých škol, a

b)

oddálilo-li se letadlo od letiště za účelem předepsaného výkonu na vzdálenost ve vzdušné linii nejméně 50 km.

Jsou-li zlomky vzdušné linie vykonaného letu větší než 50 km, počítají se jako 100 km; k menším zlomkům se nepřihlíží.

Za lety přespolní, které podmiňují změnu letiště a jež byly nařízeny úřady, uvedenými pod bodem a), náleží každému členskému posádky letadla místo prémií za 100 km jednotná prémie ve výši 50 Kč, činí-li vzdušná linie od místa vzletu k místu přistání více než 100 km.

Prémie se nevyplácí:

a)

za přespolní lety cvičebné, které jsou podmínkou k dosažení jmenování polním pilotem, za propagační lety za jakýmkoli účelem, za přespolní lety při cvičení ve svazku s jinými zbraněmi;

b)

v poli vůbec.

2.

Za úplné vyučení žáka v jednotlivých kursech vyplácí se pilotu-učiteli prémie 100 Kč.

Vyučení žáka, jeho jméno, jakož i jméno učitele, musí býti uveřejněno v denním rozkaze leteckých škol.

3.

Za let novým letadlem dodaným z továrny, neb letadlem po podstatné opravě v dílnách vyplácí se prémie 50 Kč.

Podstatnou opravou letadla rozumí se oprava trupu (draka), kterou může býti způsobena eventuální změna stability letadla.

 

K § 4.

 

1.

Neaktivní gážisté, zařadění do hodnostních tříd, kteří konají činnou službu v míru, obdrží, počínaje dnem příchodu k útvaru a konče dnem odchodu, alikvotní díl toho služného, které jim podle posledního jmenování přísluší, aneb které při posledním konání činné služby dostávali; jestli však dosud činné služby jako gážisté nekonali, alikvotní díl služného nejnižšího stupně příslušné hodnostní třídy. Alikvotní díl určí se tak, že na každý den činné služby počítá se 1/30 (jedna třicítina) měsíčního služného. Činná služba v míru se nepočítá do postupu do vyšších požitků. Dále jim náleží alikvotní díl příslušných drahotních přídavků, po případě i jiné vedlejší, jakož i věcné požitky a přechodné ubytování.

Při mobilisaci a ve válce, pak při demobilisaci příslušejí jim tytéž požitky jako gážistům aktivním podle jejich vojenské hodnosti.

Nastoupí-li neaktivní gážista činnou službu za mobilisace, války a demobilisace uprostřed měsíce, obdrží pro zbytek měsíce jen alikvotní díl služného za tu část měsíce, kterou v činné službě ztrávil, a to tak, že se mu za každý den počítá 1/30 (jedna třicítina) měsíčního služného.

Neaktivní gážisté podrží ze svých civilních požitků, jsou-li ve státní službě, nebo v jiné službě veřejné, postavené na roveň službě státní, anebo v podnicích a fondech státem spravovaných neb státním na roveň postavených, jen rozdíl, o který civilní požitky převyšují vojenské. Tento rozdíl hradí příslušná pokladna civilní. Hospodářské správy jsou povinny zasílati podle potřeby výkaz požitků neaktivních gážistů příslušným civilním úřadům. Do výkazu budiž zapsáno jméno a příjmení gážisty, jeho vojenská a civilní hodnost a měsíční částky požitků pravidelných a občasných.

Neaktivní gážisté mají ode dne, v němž nastoupí do činné služby za mobilisace, války neb demobilisace, nárok na postup do vyšších požitků jako gážisté aktivní.

Za cestu ze stálého bydliště (je-li bydliště toto mimo oblast republiky, tedy od hranic) k útvaru a zpět náleží neaktivním gážistům k činné službě povolaným cestovní požitky.

Neaktivní gážisté, konající činnou službu za příčinou aktivování, mají veškeré požitky gážistů aktivních.

2.

Gážisté ve výslužbě mají po dobu povolání k činné službě požitky gážistů aktivních; výplata pensijních požitků se na dobu činné služby zastaví.

Za cestu do služebního místa při nastoupení do činné služby a za cestu ze služného místa do voleného bydliště po ukončení činné služby mají tito gážisté nárok na požitky, předepsané při přesídlení aktivních gážistů. (Jen pro oblast republiky.)

Jde-li jen o krátké, dobu 3 měsíců nepřesahující, dočasné povolání gážisty ve výslužbě do služby činné, mohou býti jejich požitky na dobu služby ministerstvem národní obrany upraveny zvláště.

 

K § 5.

 

1.

Gážisté zařadění do hodnostních tříd mají nárok na služební požitky, odpovídající podle platných norem jejich postavení v hodnostní třídě (skutečnéhodnosti), jestliže jim podle časového postupu nepříslušejí vyšší požitky.

Zařadění do hodnostních tříd nastává povýšením (jmenováním). Tím nabývá gážista nároku na požitky nejnižšího stupně nové hodnostní třídy - neměl-li již časovým postupem požitky této třídy - a na postup do vyšších platových stupňů téže hodnostní třídy. Postup do vyšších stupňů platových v té hodnostní třídě, do které gážista byl povýšením (jmenováním) zařaděn, nazývá se krátce: "postupem do vyšších stupňů platových".

Časový postup jest postup do platů (služného a místního přídavku) nejblíže vyšší hodnostní třídy - beze změny postavení v hodnostní třídě (skutečné hodnosti) - a postup do dalších stupňů platových této hodnostní třídy, pak do platů další vyšší třídy hodnostní atd., jakmile gážista ztrávil předepsanou lhůtu pro časový postup v platech nejblíže předcházející třídy hodnostní a jsou-li splněny také ostatní podmínky pro časový postup. Skutečná hodnost vojenského gážisty nemá na časový postup žádného vlivu, jestliže jí bylo dosaženo v době, kdy již vojenský gážista měl požitky této hodnostní třídy časovým postupem. Dosáhl-li však platů této hodnostní třídy jmenováním v kratší lhůtě, než jaká jest stanovena pro časový postup do požitků této hodnostní třídy, kteří toto hodnostní postavení bez vlivu na další případný časý postup, jelikož rozhoduje pak délka služební doby, ztrávené v požitcích této třídy.

Postup do vyšších stupňů platových a časový postup nazývají se souborně "postupem do vyšších požitků".

2.

Postup do vyšších stupňů platových té hodnostní třídy, do které jest gážista povýšením (jmenováním) zařazen, nastane, jakmile gážista ztrávil zákonitou lhůtu v platech stupně bezprostředně předcházejícího.

3.

Časový postup nastane:

a)

do platů nejblíže vyšší hodnostní třídy, jakmile gážista ztrávil ustanovenou dobu služební (lhůtu časového postupu) v platech bezprostředně předcházející hodnostní třídy své postupové skupiny,

b)

do dalších stupňů platových té hodnostní třídy, kterou gážista podle předcházejícího odstavce platové dosáhly, jakmile gážista ztrávil zákonitou lhůtu v platech bezprostředně předcházejícího stupně této hodnostní třídy.

4.

Z časového postupu neb postupu do vyšších stupňů platových je gážista vyloučen a příslušná doba se mu nezapočítá do postupu:

a)

pokud byl v poměru mimo činnou službu nebo

b)

byl-li zproštěn služby pro zavedené opatrovnictví,

c)

bylo-li proti němu vedeno trestní řízení, počínajíc vyhledávacím řízením (přípravným vyšetřováním), resp. vyšetřování, které skončilo odsouzením,

d)

odpykává-li soudně uložený trest na svobodě,

e)

bylo-li proti němu vedeno řízení před disciplinárním výborem, které skončilo jeho potrestáním,

f)

nemá-li náležité kvalifikace; kvalifikace se nevyžaduje jen tehdy, když vojenský gážista uplatňuje svůj nárok na postup do vyšších stupňů platových hodnostní třídy, dosažené jmenováním.

5.

Při novém neb opětném přijetí do vojenské služby může ministerstvo národní obrany za zvláštních okolností povoliti, aby se určité období, ztrávené v jiné službě neb praksi, započetlo do časového postupu, nebo pro zařadění, nebo pro postup do některého vyššího stupně služného.

Žádosti o započtení určitého období, v jiné službě neb praksi ztráveného, do časového postupu, nebo pro zařadění, neb postup do některého vyššího stupně služného jest třeba odůvodniti, zejména pokud běží o službu neb praksi, která zaručuje zvláštní prospěch pro vojenskou službu, kterou dotčený gážista koná neb konati bude; k žádosti přiložiti jest příslušné doklady. Žádosti, které nevyhovují těmto základním podmínkám, budou bezpodmínečně zamítnuty. Žádost podává se postupem služebním ministerstvu národní obrany, které o ní rozhodne podle volného uvážení v dohodě s ministerstvem financí. Nejvýše lze započítati deset let do vyšších požitků.

 

K § 8.

 

Aktivní podporučíci a důstojničtí (úředničtí) čekatelé mají v míru a za války v úzadí nárok na naturální byt ve vojenských budovách. Nejsou-li takové byty k disposici, náleží jim náhrada za ubytování ve výměře poloviny příslušného místního přídavku nejnižšího platového stupně XI. hodnostní třídy; pro čekatele s úplným vzděláním vysokoškolským pro obor jejich služby stanoveným ve výměře poloviny příslušného místního přídavku nejnižšího platového stupně X. hodnostní třídy. Tato náhrada budiž vyplácena bez výjimky v měsíčních částkách předem.

 

K § 9.

 

Postup do vyššího stupně služného nastane, jakmile ztrávil gážista mimo hodnostní třídy zákonitou lhůtu v platech stupně nejblíže předcházejícího. Podmínkou postupu jest aspoň dobrý výkon služby.

Gážisté mimo hodnostní třídy, nacházející se ve vyšetřovací neb trestní vazbě, nemohou býti v této době povýšeni a nemohou dosíci vyššího stupně služného. Byl-li obžalovaný odsouzen, nepočítá se ani doba ve vyšetřovací vazbě, ani doba trestní vazby do postupu.

Přídavek k služnému povoluje ministerstvo národní obrany na návrh představeného dotyčného gážisty mimo hodnostní třídy. V návrhu nutno prokázati, že naložený má nadprůměrnou kvalifikaci a že jest se do něho nadíti, že i nadále bude konati velmi dobré služby.

Pro záložní gážisty mimo hodnostní třídy, kteří jsou povoláni k činné službě, platí co do požitků obdobně ustanovení "k § 4".

 

K § 10.

 

Obdrží-li gážista mimo hodnostní třídy naturální byt ve vojenské budově, platí za to vojenské správě náhradu, kterou určí podle směrnic vydaných ministerstvem národní obrany přiměřeně místním poměrům intendance územního velitelství.

 

K § 11.

 

Gážistům mimo hodnostní třídy, majícím naturální byty ve vojenských budovách, poskytne vojenská správa na jejich přání také lůžko s prádlem za náhradu, kterou určí podle předpisů vydaných ministerstvem národní obrany intendance územního velitelství.

Stejným způsobem určí se po případě i náhrada za zapůjčený nábytek a za používání ústředního topení neb ústředního osvětlování.

Článek II.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1922.

Provésti je přísluší ministru národní obrany v dohodě s ministrem financí.

Dr. Beneš v. r.

Udržal v. r.

Tučný v. r.

Černý v. r.

Staněk v. r.

A. Novák v. r.

Habrman v. r.

Dr. Šrobár v. r.

Dr. Vrbenský v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Srba v. r.

L. Novák v. r.

Dr. Dérer v. r.

Šrámek v. r.

Dr. Mičura v. r.