Prováděným zákonem snižuje se pro berní léta 1921 až 1923 daně prostá částka z 10.000 Kč na 6000 Kč a mění četná ustanovení dosud platných zákonů.
K jednotlivým těmto změnám se uvádí:
K článku I., § 1.
K § 14 zák. čl. XXVI:1916.
Dosavadní osvobození služebních platů do 20.000 Kč zaměstnanců v soukromých službách a služebních platů zřízenců zemské dělnické nemocenské a úrazové pojišťovny od daně z příjmu (§ 14 zák. článku XXVI:1916) odpadá, kdežto osvobození služebních platů zaměstnanců ve veřejných službách zůstává i nadále v platnosti.
K článku I., § 2.
K § 3 zák. čl. X:1909.
K příjmu poplatníkovu nepřipočítá se - kromě příjmu pod lit. a) tohoto paragrafu uvedeného - dále pracovní příjem, který byl získán manželkou nebo jinými příslušníky domácnosti jinde než v hospodářství (polním, lesním, ve výdělkovém podniku) poplatníkově, nepřesahuje-li celkový příjem domácnosti 15.000 Kč.
Pracovním příjmem rozumí se příjem, který spočívá na vlastní fysické neb duševní pracovní síle osoby bez podstatného spolupůsobení jmění výdělečného, při čemž nečiní rozdílu, jde-li o práci v poměru služebním či o práci samostatnou, tedy nejen příjem ze mzdy a platů služebních, nýbrž také na př. příjem domácích a soukromých učitelů, podomních švadlen, domácích dělníků, posluhů a pod.
V obou těchto případech (lit․ a) a b)( zdaní se příslušný příjem, přesahuje-li 6000 Kč, zvláště. Jestliže však příjem ten nepřevyšuje 6000 Kč, nezdaní se vůbec.
Výhoda, záležející v rozdělení příjmu z hospodářského nebo výdělkového podniku, vztahuje se pouze na druhého manžela a děti poplatníkovy, nikoli též na ostatní členy domácnosti, na př. rodiče neb vnuky poplatníkovy, a vyžaduje pravidelné a trvalé spolupráce v hospodářském nebo výdělkovém podniku. Obstarávání domácnosti aneb jen příležitostné a časové omezené vypomáhání v podniku (na př. výpomoc při pilných pracích polních, pasení dobytka dětmi školou povinnými a pod.) neopravňuje k této výhodě. K spolupracujícím členům domácnosti, na něž připadá třetina příjmu z podniku, nesmí býti přihlíženo při poskytování snížení daně dle § 25 zák. článku X:1909 ve znění prováděného zákona.
Příklad:
Poplatník, mající kromě manželky v zaopatření 5 dětí, z nichž 2 pravidelně a trvale spolupracují v polním hospodářství, má z držby pozemkové příjem 12.000 Kč,
příjem manželčin z domu 1.000 Kč,
příjem z kapitálu poplatníkova a jeho dětí 2.000 Kč,
úhrnný příjem 15.000 Kč.
U tohoto poplatníka zdaní se dvě třetiny z příjmu z držby pozemkové 12.000 Kč, t. j. 8000 Kč, a příjem z domu a kapitálu 3000 Kč, dohromady 11.000 Kč; sazba daňová sníží se ve smyslu § 25 o tři stupně.
K § 12, č. 11., zák. čl. X:1909.
Odpočitatelny jsou příspěvky do pokladen nemocenských, úrazových, starobní, invalidních, vdovských, sirotčích a pensijních, nebo do takových ústavů, pokud poplatníkem za jeho úředníky, zřízence, dělníky a osoby služebné prokazatelně placeny byly; dále takovéto příspěvky poplatníka za jeho vlastní osobu a příslušníky jeho rodiny, jestliže zákonem, stanovami nebo smlouvou jest zavázán k takovému ústavu jako pojištěnec přistoupiti a příspěvky tyto platiti; není-li takové povinnosti, jsou příspěvky pojišťovací odpočitatelny jen v mezích stanovených v § 12, čís. 8., zákonného článku X:1909 ve znění prováděného zákona, t. j. až do částky nejvýše 1200 Kč, pokud se týče 2400 Kč.
U příjemců služebních platů - jak pevných tak i proměnlivých - dlužno odpočítati také částky, které pravidelně platí do odborných spolků nebo pomocných pokladen, aby zajistili si podpory pro případ nemoci, mateřství, nezaměstnanosti nebo neschopnosti k výdělku a pro jiné případy nouze, pak částky, jichž jest třeba k opatření a zachování vlastního pracovního nářadí a šatu, dále zvláštní výlohy spojené se zaměstnáním v obzvláště nebezpečných, nepřetržitých nebo nočních závodech, jako na př. větší výdaje za stravování mimo dům, plat za otvírání a pod., konečně jízdné z místa a do místa pracovního.
Výlohy v odstavci druhém blíže označené jsou při služebním příjmu až do 24.000 Kč paušalovány 15 procenty ze služebního příjmu poplatníkova a nutno je tedy bez dalšího průkazu touto částkou sraziti. Prokáže-li však poplatník, že výlohy tyto činily dohromady více než 15 procent jeho služebního příjmu, nutno je ovšem sraziti prokázanou vyšší částkou. Při služebním příjmu přes 24.000 Kč srazí se zmíněné výlohy částkou skutečně vynaloženou.
Předpokladem srážky podle § 12, čís. 11., druhá věta, jest ovšem, že poplatník takové výlohy skutečně měl; neměl-li jich vůbec, nemůže býti srážka povolena, a sice ani poplatníkům, jichž služební příjem nedosahuje 24.000 Kč.
K § 25 zák. článku X:1909.
| I. | Ve smyslu tohoto ustanovení jest považovati za členy rodiny, v zaopatření poplatníkově se nalézající, ony osoby, jichž příjem podle § 3 zákonného článku X:1909 se k příjmu přednosty domácnosti přičítá, nebo by se přičítal, kdyby osoby ty nějaký příjem měly. Při snížení dle § 25 nelze tedy přihlížeti k oněm členům rodinným, jejichž příjem podle § 3 zák. článku X:1909 ve znění prováděného zákona se ku příjmu přednosty domácnosti nepřičítá. Z důvodů slušnosti dovoluje se však, aby k takovým členům rodiny, kteří mají příjem k příjmu přednosty domácnosti nepřičitatelný, bylo přihlíženo v těch případech, jestliže tento příjem ani zdaleka k jejich vydržování nestačí. K druhému manželu nepřihlíží se vůbec, rovněž k oněm členům rodiny, na něž podle § 3 zák. článku X:1909 ve znění prováděného zákona připadá nezdanitelná třetina příjmu z podniku. |
| II. | Snížení sazby dle § 25 nastane však pouze tehdy, jestliže poplatný ryzí příjem celé domácnosti, nikoli příjem přednosty domácnosti samého, 26.000 Kč, po případě 52.000 Kč nepřevyšuje. Kpoplatnému příjmu dlužno připočísti příjem dle § 5, čís. 8. a 9., zák. článku X:1909 a § 14, odst. 2., lit. a), zák. článku XXVI:1916. |
| III. | Pro přiznání snížení dle § 25 jest rozhodným stav rodiny na počátku berního roku. |
K článku I., § 3.
| I. | Daň dlužno vyměřiti tak, aby ze příjmu stupně vyššího po srážce daně včetně s válečnou přirážkou (čl. I., § 4 prováděného zákona) a případnou přirážkou pro domácnosti méně zatížené (čl. I., § 3, čís. 2., prováděného zákona) nezbývalo méně, nežli zbude z nejvyššího příjmu nejblíže nižšího stupně po odečtení daně včetně s válečnou přirážkou a případnou přirážkou pro méně zatížené domácnosti naň připadající. Tohoto ustanovení užíti jest ve všech případech, v nichž rozdíl jednotlivých sazeb s připočtením válečné přirážky a případné přirážky pro méně zatížené domácnosti jest větší než rozdíl mezi příjmem, který se má zdaniti, a nejvyšším příjmem nejblíže nižšího stupně příjmového. Příklad: | a) | Na příjem 20.000 Kč připadá daň z příjmu (bez přirážky pro méně zatížené domácnosti) 630 Kč, k tomu 55 %ní válečná přirážka 346 Kč 50 h, dohromady 976 Kč 50 h; poplatníku zbude tedy 19.023 Kč 50 h; z 20.020 Kč příjmu činí daň z příjmu (bez přirážky pro méně zatížené domácnosti) 706 Kč, k tomu 60 %ní válečná přirážka 423 Kč 60 h, dohromady 1129 Kč 60 h; poplatníku by zbylo tedy jen 18.890 Kč 40 h. Předepsati jest 20.020 Kč - 19.023 Kč 50 h = 996 Kč 50 h. | | b) | Na příjem 20.000 Kč připadá daň s 10 %ní přirážkou pro méně zatížené domácnosti 693 Kč, k tomu 55 %ní válečná přirážka 381 Kč 15 h, dohromady 1074 Kč 15 h; poplatníku zbude tedy 18.925 Kč 85 h; z 20.020 Kč činí daň s 10 %ní přirážkou pro méně zatížené domácnosti 776 Kč 60 h, k tomu 60 %ní válečná přirážka 465 Kč 96 h, dohromady 1242 Kč 56 h; poplatníku by zbylo tedy jen 18.777 Kč 44 h. Předepsati jest 20.020 Kč - 18.925 Kč 85 h = 1094 Kč 15 h. V případech § 6 zák. článku X:1909, a § 14 zák. článku XXVI:1916 předepíše se poměrná částka připadající z celkové daně na příjem dani podrobený. |
Příklad: Důstojník má aktivní plat 20.000 Kč a kromě toho poplatný příjem 1000 Kč, celkem příjem 21.000 Kč, kterému odpovídá sazba 706 Kč. Z této sazby připadá poměrně na poplatný příjem 1000 Kč částka 33 Kč 61 h. Tento důstojník zaplatí tedy na dani 33 Kč 61 h a na válečné přirážce dle procenta odpovídajícího celkovému příjmu (vojenské požitky dani nepodléhající v to počítajíc), t. j. 60 procent = 20 Kč 17 h, dohromady 53 Kč 78 h, ke kteréž částce přistoupí eventuelně 10ti- nebo 15tiprocentní přirážka pro méně zatížené domácnosti. |
| II. | Přirážku pro méně zatížené domácnosti platí jen poplatníci s poplatným příjmem přes 18.000 Kč, jestliže v domácnosti jejich | a) | není vůbec osoby, jejíž případný příjem dlužno dle § 3 zák. článku X:1909 k příjmu přednosty domácnosti připočísti (zejména není-li tu manželky, u ovdovělých žádného dítěte); v tomto případě činí přirážka 15 % z daně z příjmu (bez válečné přirážky); nebo | | b) | jest jen jedna osoba, jejíž případný příjem dlužno dle § 3 zák. článku X:1909 k příjmu přednosty domácnosti připočísti (zejména tedy jen manželka, u ovdovělých jen jedno dítě); v tomto případě činí přirážka 10 % z daně z příjmu (bez válečné přirážky). Při posuzování otázky, zdali a v jaké výměře má se přirážka pro méně zatížené domácnosti platiti, dlužno započítati ještě tyto osoby: | 1. | ve společné domácnosti s poplatníkem nežijícího druhého manžela, dále ve společné domácnosti nežijící rodiče (nevlastní rodiče, tchána a tchýni, pěstouny) a děti (nevlastní děti, zetě a snachu, schovance), pokud od poplatníka dostávají pravidelné příspěvky, které ročně činí více než 5 % jeho příjmu, nebo kterým poplatník k jich zaopatření (na výbavu, věno, zařízení dílny a pod.) odevzdal majetek odpovídající takovým příspěvkům. Příspěvky v tomto smyslu rozuměti jest věnování všeho druhu, jmenovitě též ve přírodninách (na př. poskytování bytu zdarma). Při tom nečiní rozdílu, zakládají-li se tyto příspěvky na zákonné nebo mravní povinnosti k výživě, či jsou-li zcela dobrovolnými věnováními ve způsobě darů. Příspěvky tyto nestávají se nepravidelnými tím, že nejsou poskytovány v určitých obdobích (na př. měsíčně). Také příspěvky, které sice ve lhůtách neurčitých, přece však s jistou pravidelností se opětují, na příklad dary ke svátkům, jmeninám, narozeninám a pod., náležejí pod toto ustanovení. Přesný důkaz o tom, že příspěvky skutečně byly poskytnuty, nebudiž zpravidla žádán; není-li zvláštních pochybností, stačí, jestliže dárce udá jméno a adresu příjemcovu, načež úředním šetřením, po případě výslechem příjemcovým se zjistí, byl-li příspěvek skutečně poskytnut. Jestliže věnovaný příspěvek z příjmu nebo z majetku nedosáhne potřebné výše u každého příslušníka, nýbrž teprve u několika příslušníků dohromady, pak jest celkové věnování považovati za obdarování jednoho nebo dvou příslušníků dle toho, činí-li věnování to více než 5 neb 10 % příjmu, resp. odpovídá-li věnované jmění takové části příjmu. | | 2. | Manželku nebo jiné příslušníky domácnosti, jejichž společné zdanění s poplatníkem podle výjimečného ustanovení § 3 zákonného článku X:1909 nenastane. V tomto případě nezvýší se daň ani dotčeným příslušníkům domácnosti, jsou-li zvlášť zdaněni. | | 3. | Potřebné sourozence a osoby s poplatníkem až do druhého stupně sešvakřené, které jsou jím vydržovány. |
|
poplatníci s příjmem nejvýše 24.000 Kč, kteří vychovali 2 nebo více dětí, jsou od placení přirážky pro méně zatížené domácnosti zcela osvobozeni. Tento předpoklad posuzovati jest podle individuelních poměrů slušným způsobem. Zpravidla bude se míti za to, že poplatníkem byly vychovány dítky, o které se staral nejméně až do jejich 14. roku. |
Přiměřené snížení 15 %ní, resp. 10 %ní přirážky pro méně zatížené domácnosti může komise stanoviti u poplatníků s poplatným ročním příjmem: alfa) přes 18.000 Kč až včetně do 52.000 Kč, kteří pro nějaký neduh jsou odkázáni na ošetřování cizími osobami, beta) přes 24.000 Kč až včetně do 52.000 Kč, kteří vychovali dvě nebo více dítek.
V těchto případech sníží se pravidelně přirážka 15 %ní na 10, resp. 5 %, přirážka 10 %ní na 5 %.
S neodevzdanými pozůstalostmi budiž co do placení přirážky pro méně zatížené domácnosti nakládáno tak, jako kdyby zůstavitel byl ještě na živu. U poplatníků, kteří mimo příjem dani podrobený mají ještě příjem druhu naznačeného v § 5, čís. 8. a 9., zák. článku X:1909, a v § 14, odst. Těm., lit. a), zák. článku XXVI:1916, jest pro otázku, má-li se platiti přirážka pro méně zatížené domácnosti, rozhodný celkový příjem (příjem od daně osvobozený v to počítajíc).
K článku I., § 4.
| 1. | Byla-li berní sazba podle § 10 zák. článku XXVI:1916 nebo § 25 zák. článku X:1909 ve znění prováděného zákona snížena, není pro výměru válečné přirážky rozhodným příjem zdaněný, nýbrž příjem, který odpovídá snížené berní sazbě; byla-li na příklad při uloženém příjmu 20.000 Kč berní sazba snížena o 2 stupně, tedy ze 630 Kč na 510 Kč, nevyměří se válečná přirážka 55 procenty, nýbrž jen 50 procenty. |
| 2. | U poplatníků, kteří mimo příjem dani podrobený mají ještě příjem druhu naznačeného v § 5, čís. 8. a 9., zákonného článku X:1909, a v § 14, odst. 2., lit. a), zák. článku XXVI:1916, budiž válečná přirážka vyměřena procentem odpovídajícím celkovému příjmu (příjem od daně osvobozený v to počítajíc). |
K článku II.
Vyzvání zaměstnavatele může se vztahovati pouze na daň dôchodkovou (z příjmu) pro berní léta 1921 až 1923, která byla jeho zaměstnanci řádným doručením odůvodněného výroku odhadní komise již předepsána, a jen potud, pokud se daň týká vlastního zaměstnancova příjmu z platů služebních. Ustanovení prováděného článku nelze tedy užíti co do daně, která dosud zaměstnanci nebyla předepsána; rovněž ne co do částky daně, která připadá poměrně na příjem zaměstnancův z jiných pramenů než z platů služebních, resp. na příjem členů domácnosti, připočtený dle § 3 zákonného článku X:1909 ve znění prováděného zákona.
Vyzvati zaměstnavatele přísluší příslušnému úřadu I. stolice (finančnímu ředitelství), v jehož obvodě byla dotyčná daň předepsána.
Vyzvání budiž vyhotoveno podle vzorce A.
Osoby zaměstnané u téhož zaměstnavatele buďtež, pokud má býti daň za ně odváděna u téhož berního úřadu, podle možnosti pojaty všechny do jednoho vyzvání.
Současně s vyzváním zaměstnavatele vyrozumí finanční úřad I. stolice (finanční ředitelství) o nařízených srážkách také dotyčného zaměstnance.
(Vzorec B.)
V jakých částkách a lhůtách má zaměstnavatel daň srážeti a odvésti bernímu úřadu, určí finanční úřad I. stolice (finanční ředitelství) podle výše daně, o niž jde, se zřetelem k tomu, má-li zaměstnanec zaměstnání celoroční či sezonní, je-li zaměstnán plně či jen částečně, a podle míry výdělku. Zmenší-li se příjem zaměstnancův u vyzvaného zaměstnavatele dle stavu té které výplaty po vydání vyzvání následkem nezaměstnanost prokazatelně nejméně o 1/5, 2/5 atd. příjmu, který byl vzat za podklad při určení srážek stanovených vyzváním (viz sloupec 4. vyzvání), sníží zaměstnavatel také uložené srážky o 1/5, 2/5 atd.
Nepřesahuje-li příjem zaměstnancův v tom kterém výplatním období - přepočten na celý rok - nezabavitelného existenčního minima (§ 4 zákona z 15. dubna 1920, čís. 314 Sb. z. a n.), zastaví zaměstnavatel provádění srážek na tak dlouho, pokud toto zmenšení příjmu trvá.
Vystoupí-li zaměstnanec ze služeb vyzvaného zaměstnavatele, zaniká povinnost zaměstnavatelova srážeti daň s poslední výplatou platů služebních zaměstnanci.
Zaměstnavatel jest povinen v stanovených mu odvodních lhůtách bernímu úřadu nejen odvésti sražené částky daně, nýbrž též zaslati seznam srážek, a nebyly-li srážky u některého zaměstnance provedeny vůbec, nebo ne v rozsahu, uvedeném ve vyzvání, dotyčné odchylky náležitě odůvodniti. Zaměstnavatel ručí osobně za částky, které opominul sraziti a odvésti, nemaje k tomu důvodu ve smyslu předchozích ustanovení. Ručení uplatní finanční úřad I. stolice (finanční ředitelství) tím způsobem, že mu dotyčné částky oznámí platebním rozkazem dle vzorce C. Proti tomuto platebnímu rozkazu lze podati rekurs k zemskému finančnímu úřadu ve 30 dnech, čítajíc ode dne po doručení.
K článku IV.
Daň majetková zavedená zákonným článkem XXXII:1916 a upravená zákonným článkem IX:1918, dále daň zárobková IV. třídy (zákonný článek XXIX:1875 s pozdějšími dodatky), jakož i všeobecná státní dôchodková přirážka k této dani (zákonný článek XLVII:1875 a zákonný článek XLVI:1883) nevyměřují a nevybírají se pro berní léta 1921 až 1923.
Objeví-li se v důsledku tohoto ustanovení ve prospěch poplatníka nějaký přeplatek, budiž s ním nakládáno dle předpisů platných pro přeplatky vůbec.
