Pro veřejné nemocnice a ústavy léčebné v republice Československé bude se vybírati od 1. ledna 1922 do 31. prosince 1923 přirážka ku všem přímým daním přirážkám podléhajícím.

Výše přirážky činí pro rok 1922 8%. V příštím roce bude výše přirážky stanovena nařízením, nesmí však přesahovati 10%.

Z výnosu přirážky bude každoročně v první řadě uhrazeno:

Výnos přirážky po odečtení náhrad, uvedených v § 3 ad 1. a ad 2., tvoří zvláštní jmění účelové - fond pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných.

Fond tento jest samostatným veřejným fondem ve správě ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a ministerstva financí.

Účty fondu podléhají dozoru nejvyššího účetního kontrolního úřadu ve smyslu zákona z 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n.

Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy spolu s ministrem financí podávají každoročně Národnímu shromáždění zprávu o stavu a použití fondu.

Podrobné předpisy o správě fondu a jeho hospodaření budou vydány

nařízením.

Z fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných budou udělovány každoročně podpory veřejným nemocnicím (státním, zemským, župním, okresním, obecním, soukromým s právem veřejnosti a j.) dle skutečných potřeb té které nemocnice, při čemž dlužno vzíti zřetel zvláště na počet lůžek nemocnice, dále na počet ošetřovacích dnů, na význam nemocnice pro veřejné zdravotnictví, její zařízení, její stav finanční, jakož i jiné okolnosti hodné úvahy.

Z fondu ( § 4) mohou býti dále - pokud prostředky jeho to dovolí - udělovány také podpory právnickým osobám (spolkům, nadacím a pod.), které zřídily a vydržují odborné ústavy léčebné, jež jinak plní úkoly, náležející nemocnicím.

Podpory nemocnicím ve smyslu předchozích ustanovení rozděluje ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ve srozumění s ministerstvem financí.

Za tím účelem přidělí ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ve shodě s ministerstvem financí zemským správním výborům českému, moravskému a zemské správní komisi slezské každoročně dotaci ve výši 75% výnosu přirážky v dotyčné zemi, a to v Čechách po odečtení praecipua pro všeob. nemocnici v Praze ( § 3, ad 1.).

Zemské výbory rozdělí pak samy podpory jednotlivým nemocnicím, nad nimiž mají dohled, a to dle zásad uvedených v §u 6 tohoto zákona, a jsou povinny každoročně o rozdělení dotace podati ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy zprávu.

Podpory nemocnicím na Slovensku a v Podkarpatské Rusi uděluje ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy samo, a to po odečtení praecipua pro státní pokladnu ( § 3, ad 2., tohoto zákona), ve výši 75% výnosu přirážky v dotyčné zemi.

Zbytek nerozděleného výnosu přirážky rozděluje pak ministerstvo zdravotnictví, berouc předem zřetel na veřejné nemocnice státní, jakož i ústavy léčebné uvedené v §u 7 zákona.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy předloží konečné návrhy na rozdělení dotací každoročně - mimo případy, kdy jde o záležitosti neodkladné - poradnímu sboru, zřízenému při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na základě zákona z 9. dubna 1920, čís. 242 Sb. z. a n., k podání dobrého

zdání o plánu rozdělovacím.

Fondu budou ze státních prostředků - pokud to dovolí zřetel na státní finance - poskytnuty zálohy za tím účelem, aby mohly býti v nejnutnějších případech nemocnicím podpory včas poskytnuty.

Od 1. ledna 1922 po dobu působnosti tohoto zákona nebude se vybírati přirážka, zavedená ve prospěch fondu všeobecné nemocnice pražské min. nařízením z 30. března 1918, čís. 124 ř. z., a přirážka vybíraná na Slovensku a v Podkarpatské Rusi na základě zák. čl. XXI. z r. 1898.

Přirážka vyměřuje se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku stejnými orgány a stejným způsobem, jako obecní přirážka k přímým daním státním dle ustanovení pro ně platných.

O rekursu rozhoduje s konečnou platností finanční úřad I. stolice (berní správa).

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi platí o vyměřování přirážky a opravných prostředcích ustanovení platná pro krajinskou přirážku nemocniční (zák. čl. XXI. z r. 1898).

O splatnosti vybírání a vymáhání přirážky, dále úrocích z prodlení a promlčení přirážky jsou směrodatnými předpisy pro státní daně přímé, k nimž se přirážka vyměřuje.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a pověřují se jeho provedením ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.