Působnost zákona o drahotních příplatcích k úrazovým důchodům ze dne 29. října 1919, č. 606 Sb. z. a n., se prodlužuje a jednotlivá jeho ustanovení se mění, případně doplňují, a budou nadále zníti takto:
§ 1, odst. 1.
Zraněným, kteří při provozování podniku, ležícího v nynějším území republiky Československé a podléhajícího úrazovému pojištění, utrpěli úraz před 1. červencem 1921, jímž ztratili alespoň 41 2/3 % výdělečné schopnosti, a kterým podle zákonův o úrazovém pojištění přísluší důchod, odpovídající této ztrátě, náleží pro mimořádné drahotní poměry poválečné příplatek k důchodu.
§ 2.
Příplatek důchodový vyměřuje se podle ztráty schopnosti výdělečné takto:
a) | při ztrátě 41 2/3 % až do 66 2/3 % náleží oprávněným osobám příplatek 600 Kč ročně; |
b) | při ztrátě vyšší 66 2/3 % až do 83 1/3 % příplatek 900 Kč ročně; |
c) | při ztrátě nad 83 1/3 % příplatek 1200 Kč ročně k základnímu důchodu úrazovému, jehož zraněný požívá․ |
Důchodcům dle § 6, odst. 10., úrazového zákona ze dne 21. srpna 1917, č. 363 ř. z., kteří požívají 1 1/2 %násobné částky plného důchodu, může býti zvýšen příplatek až do 1800 Kč ročně.
§ 3.
Pozůstalým po zraněných v § 1 přísluší rovněž příplatek k základnímu důchodu, a to vdovám, rodičům a oboustranně osiřelým sirotkům po 480 Kč ročně a jednostranně osiřelým sirotkům po 240 Kč ročně k důchodu, jehož požívají, při čemž děti nemanželské, o něž otec nepečuje, zemře-li jim matka následkem úrazu, buďtež postaveny na roveň sirotkům oboustranně osiřelým.
§ 4.
Příplatek k důchodu náleží jen osobám bydlícím v území republiky Československé, a to proti příslušné územní úrazové pojišťovně dělnické (zemské úřadovně pro pojištění dělníků na Slovensku v Bratislavě); pokud pak se úraz stal při provozování podniku, jehož zřízenci byli podle § 4 zákona z 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. na rok 1888, ve znění stanoveném článkem III. zákona z 10. dubna 1919, č. 207 Sb. z. a n., zproštěni pojistné povinnosti, proti správě tohoto podniku; pokud se úraz stal při provozování podniku bývalých rakouských státních drah, proti československé státní správě železniční, pokud úraz se stal při provozování podniku bývalých uherských státních drah a pojištění vykonávala krajinská pojišťovna v Budapešti, proti zemské úřadovně pro pojištění dělníků na Slovensku v Bratislavě.
Pokud jde o důchody, přiznané pojišťovnou, jež měla sídlo mimo nynější území republiky Československé, náleží příplatek pouze, podá-li poživatel důchodu u územní úrazové pojišťovny dělnické /zemské úřadovny pro pojišťování dělníků na Slovensku v Bratislavě), neb u správy podniku, příslušné podle předešlého odstavce, do šesti měsíců ode dne, kdy nárok na příplatek vznikne, žádost za přiznání příplatku, opatřenou doklady, prokazujícími nárok.
Zmeškání lhůty v předešlém odstavci stanovené může býti v případech zvláštního zřetele hodných prominuto.
§ 5, odst. 1.
Příplatek náleží pouze potud, pokud důchod sám anebo důchod i s příplatkem nepřesahuje ročně u zraněného dle § 2
ad | a) 2400 Kč, |
ad | b) 3600 Kč, |
ad | c) 4800 Kč. |
Na důchodce dle § 6, odst. 10., úrazového zákona, kteří požívají 1 1/2násobné částky plného důchodu, se toto omezení nevztahuje.
Důchody pozůstalých i s příplatky dohromady nesmějí převyšovati 4800 Kč. Pokud jde o důchody z úrazů utrpěných při provozování podniků železničních, započítávají se do částek uvedených v odstavcích 1. až 3. též výslužné, běžný dar z milosti, drahotní přídavek (výpomoci a pod.) k výslužnému a běžným darům z milosti, z řádného výslužného však pouze 75 %.
Drahotní příplatek může býti zcela, po případě z části odepřen, zjistí-li úrazová pojišťovna dělnická, nebo správa podniku, proti němuž nárok na příplatek podle § 4 náleží, že výdělek nebo jiný příjem důchodcův převyšuje ročně 12.000 Kč.