Elektrická vedení (s transformačními a přepojovacími stanicemi a podobným příslušenstvím) elektrických podniků, které byly prohlášeny nebo přeměny na všeužitečné (§§ 4 a 28 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., a §§ 1 a 2 zákona ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n.), jakož i podstatné změny na nich, zejména značné prodloužení, rozšíření o nové dílo, přemístění a připojení k jinému všeužitečnému elektrickému podniku, buďtež k žádosti vlastníka elektrického podniku zapsány ve vložce pozemkových knih, obsahující nemovitosti jemu knihovně připsané.

Zápis ten vykoná se na listě statkové podstaty (A) a to i tehdy, když elektrické vedení nebo příslušenství jest mimo obvod knihovního soudu.

Samostatně nebo jako součást cizí nemovitosti (odst. 1.) nemohou býti elektrická vedení zapsána.

Zápisem do knihovní vložky (§ 1, odst․ 1.) stávají se elektrická vedení s příslušenstvím součástí knihovního tělesa v této vložce zapsaného a všecky zápisy v této vložce knihovní se tudíž vztahují i na vedení elektrická s příslušenstvím.

Zápisy elektrického vedení (transformačních a přepojovacích stanic a podobných zařízení), značného jeho prodloužení nebo rozšíření o nové dílo, nebo přemístění lze povoliti podle úředního potvrzení schvalovacího úřadu (§ 16 zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n.), obsahující tyto údaje:

Jde-li o zapsání jiných podstatných změn, budiž nastalá změna prokázána obdobným úředním potvrzením.

Elektrické vedení nebo jeho část může býti z knihovní vložky odepsána a do jiné knihovní vložky připsána jen tehdy, stane-li se příslušenstvím jiného všeužitečného podniku, a vyhovují-li předložené listiny požadavkům knihovního řádu.

V žádosti buďtež elektrické vedení nebo jeho část, jež má býti oddělena, přesně označeny. Se žádostí buďtež předloženy listiny prokazující právo vlastnické k elektrickému vedení nebo jeho části s příslušenstvím, situační plány a úřední potvrzení schvalovacího úřadu (§ 3), obsahující tyto údaje:

Žádost o odepsání, není-li vykázán vkladní listinou souhlas osob, pro něž jsou zapsána věcná práva, poznamená soud při knihovním tělese a zároveň nařídí rok k tomu účelu, aby mohly vznésti odpor osoby, pro něž vězí věcná práva. Poznámka působí, že pozdější zápisy knihovních práv nepřekážejí odepsání.

O roku zpraví soud žadatele a osoby, pro které jsou zapsána věcná práva, usnesením, v němž označí přesně, co má býti odepsáno a jakou hodnotu má podle úředního potvrzení. Při tom oznámí, že lze do žádosti a příloh u soudu nahlédnouti, a že mohou věřitelé, kteří mají za to, že hodnota odepisovaného předmětu jest vyšší než 20.000 Kč, nebo že jejich knihovní právo jest odepsáním ohroženo, při roku nebo písemně k němu vznésti odpor, sice že se bude za to míti, že s odepsáním souhlasí. Usnesení budiž vyvěšeno též na soudní desce knihovního soudu, v obcích, kterými vede elektrické vedení, nebo ve kterých jest dílo, a u schvalovacího úřadu. V odporu buď udáno, zda jest vznesen proto, že hodnota převyšuje 20.000 Kč, či proto, že jest knihovní právo ohroženo.

Navrácení v předešlý stav pro zmeškání roku nebo lhůty k podání odporu není přípustno.

Soud vyšetřiv z úřední moci důvody odporu, zejména hodnotu díla, jehož odepsání se žádá, rozhodne usnesením, je-li odpor odůvodněn.

Při zjišťování hodnoty bude soud hleděti k nabývací ceně a k potvrzení schvalovacího úřadu.

Odpor knihovních věřitelů budiž zamítnut, přesvědčí-li se soud vyhledáváním, že hodnota předmětu odpisovaného není vyšší 20.000 Kč, nebo že věřiteli nehrozí z odepsání újma vzhledem na hodnotu zbývajícího knihovního tělesa a na knihovní závady.

Byl-li uznán odpor odůvodněným, staví zamýšlené odepsání, může však zaplacením pohledávky odporujícího věřitele zbaven býti účinnosti. Věřitel musí přijmouti zaplacení, je-li pohledávka zapsána určitou jistinou, třeba nebyla splatna, má však právo požadovati na žadateli náhradu za újmy utrpěné předčasným placením.

Usnesení o odporu doručí soud žadateli, vlastníku nemovitosti a knihovním věřitelům, kteří vznesli odpor, a vyvěsí je podle ustanovení § 5. Usnesení tomu může býti odporováno stížností do 14 dnů po doručení. Proti potvrzujícímu rozhodnutí druhé stolice není opravného prostředku.

Není-li odpor podán, nebo nabylo-li usnesení odpor zamítající právní moci, vyřídí soud žádost za odepsání podle platných předpisů. Rovněž tak vyřídí soud žádost za odepsání, je-li vykázán vkladní listinou souhlas osob, pro něž jsou zapsána věcná práva.

Výmaz elektrického vedení nebo jeho části může knihovní soud kdykoli povoliti k žádosti vlastníkově, bude-li listinami prokázán souhlas knihovních věřitelů.

Bylo-li elektrické vedení, zapsané v knihách pozemkových, podstatně zkráceno nebo zrušeno, jest vlastník elektrického podniku povinen bez průtahu zažádati u knihovního soudu za částečný nebo úplný výmaz elektrického vedení v knihách pozemkových. K žádosti budiž připojeno úřední potvrzení schvalovacího úřadu o zkrácení nebo zrušení elektrického vedení, jakož i listiny prokazující souhlas knihovních věřitelů. Potvrzení úřední obsahuj údaje obdobné údajům uvedeným v § 3 pod č. 1., 2., 3.

Schvalovací úřad (§ 3) má elektrická vedení, zapsaná v knihách pozemkových, ve zvláštní patrnosti a sleduje z úřední povinnosti změny na nich úředními periodickými revisemi prováděnými buď přímo nebo podřízenými úřady. Na úkony schvalovacích úřadů dozírá ministerstvo veřejných prací odbornými orgány. Podrobné předpisy budou vydány nařízením.

Připojení elektrického vedení nebo jeho části k jinému všeužitečnému elektrickému podniku a podstatné zkrácení nebo zrušení elektrického vedení oznamuje schvalovací úřad příslušnému knihovnímu soudu, aby zavedl knihovní pořádek (§ 11).

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr spravedlnosti, ministr veřejných prací, ministr vnitra a ministr financí.

Vláda se zmocňuje, aby, vyslechnouc státní elektrárenskou radu, nařízením snížila částku 20.000 Kč, uvedenou v §§ 4, 5 a 7, přiměřeně trvale změněným cenovým poměrům.