Vyrovnati pohledávky a závazky vzniklé v korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a cizími, jakož i prováděti úmluvy sjednané o těchto poměrech s jinými státy bude zpravidla vyhrazeno zvláštnímu ústavu.

Vláda se zmocňuje, aby ústav takový zřídila, působnost jeho přesněji určila, zejména stanovila okruh věřitelů a dlužníků i pohledávek a závazků do řízení vyrovnávacího zahrnutých a nařídil, kdy a za kterých podmínek ústav vstupuje na místo věřitelů nebo dlužníků.

Tuzemské odbočky peněžních ústavů cizozemských pokládají se za věřitele nebo dlužníky tuzemské, cizozemské odbočky peněžních ústavů tuzemských za věřitele nebo dlužníky cizozemské.

Vzájemné pohledávky a závazky ústředen a odboček mohou býti z vyrovnání vyloučeny.

Ústav zřízen budiž v Praze a přísluší mu povaha ústavu státního.

Spravuje jej předseda a v jeho nepřítomnosti zástupce, jež oba jmenuje ministr financí v souhlasu s ministrem spravedlnosti.

Jako sbor poradní působí komise, jejíž členy jmenuje ze zástupců nejdůležitějších zájmových skupin ministr financí v souhlase s ministrem spravedlnosti.

Pro práce pomocné má ministr financí právo povolati potřebné síly ze zájmových skupin na vyrovnání zúčastněných. Služební požitky těchto zaměstnanců nahradí ústav zaměstnavatelům.

Úřad předsedy, jeho zástupce i členů komise jest úřadem čestným. Činovníci tito mají nárok pouze na náhradu hotových výloh.

Předseda, jeho zástupce, členové komise i úředníci a zřízenci pomocní jsou povinni zachovati úřední tajemství o věcech v úřadě projednávaných. V úředních jich činnosti přísluší jim stejná ochrana jako úředníkům státním.

Ústav podřízen jest dozoru ministerstva financí.

K úhradě výloh může vláda stanoviti percentuální poplatky nejvýše 1 % ze zůstatků připsaných k dobru. Kdyby tento příjem nestačil, nahradí se schodek z pokladny státní.

Ústav (§ 1) má právo požadovati veškeré průkazy o pohledávkách a závazcích do vyrovnání zahrnutých. Veřejné úřady jsou povinny poskytnouti mu v jeho působnosti veškerou žádanou pomoc. O stížnostech do jeho vyzvání a rozhodnutí, pokud nenáleží na pořad práva, rozhoduje konečně zemský finanční úřad bydliště stěžovatelova, po případě posledního jeho bydliště v tuzemsku.

Postupy pohledávek a závazků ústavu v § 1 uvedenému, povinné přihlášky a vysvětlení k nim jsou poplatku prosty.

Vláda se zmocňuje, aby provedla soupis pohledávek a závazků v § 1 uvedených podle stavu ze dne vyhlášení tohoto zákona.

V případě potřeby může však býti tímto dnem pro soupis rozhodným i den před účinností tohoto zákona.

Vláda může naříditi přerušení sporů a exekucí pro tyto pohledávky a závazky a prohlásiti dle potřeby zákaz platů a jiných právních úkonů směřujících k soukromoprávní úpravě těchto pohledávek a závazků, jakož i bezúčinnost platů a úkonů, jež staly se po dni pro soupis rozhodném.

Vláda se zmocňuje, aby podle postupu mezinárodních jednání upravila § 6, odst. 2. zákona ze dne 10. dubna 1919, čís. 187 Sb. z. a n. (nař. z 1. dubna 1919, čís. 167 Sb. z. a n.), o uzávěře účtů vzniklých do 26. února 1919.

Přestupky tohoto zákona trestají se pokutou do 50.000 Kč.

Vláda se zmocňuje, aby stanovila tresty do téže výše pro přestupky nařízení, která budou podle tohoto zákona vydána.

Kdo neuposlechne úředního vyzvání ústavu (§ 1), může býti potrestán pořádkovou pokutou do 50.000 Kč, kterou lze opakovati tak dlouho, až vyzvaný uposlechne.

Mimo to mohou pohledávky, které k povinnému soupisu včas přihlášeny nebyly, býti prohlášeny za propadlé ve prospěch státu; nepřihlášené závazky nezanikají (§ 1), i když vzájemnou dohodou strany byly uhrazeny.

Zkrácení poplatku dle § 3 tohoto zákona tresce se zvlášť čtyř- až dvacetinásobkem zkráceného poplatku.

Řízení trestní přísluší berním správám (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi finančním ředitelstvím) a končí druhou stolicí.

Lhůta odvolací jest 8denní.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí po dohodě s ministry obchodu, spravedlnosti, pošt a telegrafů a zahraničních věcí.