Sazby, jež byly stanoveny pro jednotlivé nájemní třídy podle § 30 zákona ze dne 11․ června 1879, č. 93 ř. z., ve znění čl. I. zákona ze dne 25. června 1895, č. 100 ř. z., vyhláškou býv. ministerstva zemské obrany a financí ze dne 14. února 1911, č. 28 ř. z., resp. podle § 30 uh. zák. čl. XXXVI/1879, ve znění § 7 uh. zák. čl. XXXIX/1895, nařízením bývalého uherského ministerstva honvédů č. 1689/1911 H. M. E. platí i pro rok 1921 a 1922 s tou odchylkou, že se zvyšují o 40 %. Toto zvýšení platí též pro kasárenské objekty, které byly poskytnuty vojenské správě se zárukou obsazení podle § 33 zákona ze dne 11. června 1879, č. 93 ř. z., ve znění čl. I. zákona ze dne 25. června 1895, č. 100 ř. z., a § 33 uh. zák. čl. XXXVI/1879 ve znění § 9 uh. zák. čl. XXXIX z roku 1895, pokud jich vojenská správa trvale užívá a platí za ně náhradu podle činžovního tarifu.

Obce, jakož i města s právem municipálním, ve kterých jest anebo bude vojsko teprve nově trvale ubytováno, budou zařaděny do nájemních tříd po řízení provedeném na základě § 30 zákona ze dne 11. června 1879, č. 93 ř. z., ve znění čl. I. zákona ze dne 25. června 1895, č. 100 ř. z., a § 30 uh. zák. čl. XXXVI/1879, ve znění § 7 zák. čl. XXXIX z roku 1895 a prováděcích nařízení k nim vydaných.

Tomuto zákonu se přiznává zpětná účinnost ode dne 1. ledna 1921. Provedení jeho se ukládá ministru národní obrany v dohodě s ministry vnitra a financí.