Sloučiti dva nebo několik bytů dosud oddělených v jediný byt není dovoleno. Spojiti s bytem jednotlivé místnosti jiného bytu jest přípustno jen s povolením úřadu. Povolení k takové změně může býti uděleno, dosáhne-li se jí účelného rozdělení bytů, aniž se zmenší počet bytů v domě.

Okresní správa politická (magistrát) může naříditi vlastníku domu, aby nepronajaté místnosti, které se hodí k obývání a byly v roce 1921 aspoň po 6 měsíců obydleny, do stanovené lhůty pronajal. Toto ustanovení nevztahuje se na místnosti, kterých vlastník domu potřebuje nutně pro sebe nebo pro své zaměstnance, a na byty, určené jen k občasnému užívání, jako byty pronajímané pravidelně lázeňským hostům v místech lázeňských, byty sezonních dělníků a t. zv. letní byty.

Míti v téže obci dva nebo více bytů není dovoleno. Výjimečně může býti uděleno povolení k úchylce z tohoto ustanovení, prokáže-li žadatel nutnou potřebu dvou nebo více bytů a nepřevyšuje-li součet místností bytů těch míry uvedené v § 8.

Používati bytů nebo jejich částí k jiným účelům než k bydlení jest dovoleno jen s úředním povolením. Povolení může býti uděleno jen z důležitých příčin, zejména jde-li o použití místností k účelu veřejnému, pro který není možno opatřiti místností jiných. Mimo to může býti povolení uděleno jen, není-li v obci nedostatek bytů anebo opatří-li žadatel náhradní místnosti k obývání způsobilé.

Stavební úpravy bytů za příčinou jich věnování k jiným účelům než k bydlení nesmějí býti stavebním úřadem povoleny, nevykáže-li se stavebník povolením podle § 4.

O žádostech za povolení podle § 1, odst. 2., podle § 3 a podle § 4 rozhoduje okresní správa politická (magistrát).

O povolení podle § 1, odst. 2., a podle § 4 oprávněn jest žádati jen vlastník domu.

Majetník bytu nesmí rozšířiti svého bytu tak, že by měl v témž domě

Nedospělí členové domácnosti čítají se vždy dva a při lichém počtu také zbývající jeden

člen za dospělou osobu. K členům domácnosti nepočítají se osoby služebné a podnájemníci. Za obytné místnosti nepokládají se kuchyně, spíže, koupelny, verandy, pokoje pro služebné a ostatní vedlejší příslušenství a místnosti, kterých majitel bytu potřebuje k vykonávání svého povolání. ( § 5, čís. 1.) Změnu nastalou zmenšením počtu členů domácnosti nebo uprázdněním části bytu dané do podnájmu není pokládati za rozšíření bytu.

Obec může po usnesení obecního zastupitelstva, schváleném zemským úřadem politickým, vyhláškou uveřejněnou způsobem v místě obvyklým, naříditi nejdéle na dobu platnosti tohoto zákona, že vlastníci domů v obci nebo jejich zástupci smějí volně pronajímati byty jenom

Ustanovení § 9 nevztahují se na obce, pro které bylo vydáno nařízení podle § 1 zákona o omezení práva stěhovacího ze dne 17. března 1921, čís. 118 Sb. z. a n.

V obcích, ve kterých byla uveřejněna vyhláška podle § 9, a v obcích, pro které bylo vydáno nařízení podle § 1 zákona ze dne 17. března 1921, čís. 118 Sb. z. a n., nesmějí bez povolení obce nikomu býti pronajímány ani bezplatně v užívání dávány byty tak veliké, že by byla překročena míra stanovená v § 8.

Obec může vyhláškou uveřejněnou způsobem v místě obvyklým na dobu platnosti tohoto zákona naříditi, že vlastníci domů, nebo jejich zástupcové jsou povinni oznamovati jí každé uprázdnění a každý pronájem bytů nebo jiných místností, ve lhůtě vyhláškou stanovené. Ve vyhlášce může býti uložena také nájemníkům povinnost, aby oznamovali každý podnájem a každé uprázdnění místností daných do podnájmu. Obec může naříditi určitý způsob oznamování. Oznámení jsou prosta kolku.

Uprázdní-li se byt, obývaný v den vyhlášení tohoto zákona státním zaměstnancem, tím, že zaměstnanec byl služebně přeložen do jiné obce, smí býti pronajat jen státnímu zaměstnanci, kterého úřad označí, bylo-li vlastníku domu nebo jeho zástupci dříve, než obdržel výpověď z bytu, dodáno rozhodnutí úřadu, kterým byt se zajišťuje pro státního zaměstnance. Zajištění působí ode dne, kterým se zruší dosavadní nájemní smlouva, a není-li tu nájemní smlouvy, ode dne, kdy se byt uprázdní. Rozhodnutí o zajištění bytu vydá okresní správa politická, pro města s vlastním statutem zemská správa politická. Neoznačí-li úřad, který byt zajistil, vlastníku domu nebo jeho zástupci státního zaměstnance, kterému byt smí býti pronajat, ještě před počátkem výpovědní lhůty nejblíže následující po zajištění, nebo neoznámí-li mu označený zaměstnanec do 5 dnů po počátku této lhůty, že byt přijímá, zajištění zanikne. Totéž co o státních zaměstnancích, platí také o zaměstnancích železnic, sloužících veřejné dopravě mimo zaměstnance drah pouličních. Řízení spojené se zajištěním bytů státních a železničních zaměstnanců, budiž upraveno nařízením.

Zabrání bytů a místností, provedené podle nařízení ze dne 22. ledna 1919, č. 38 Sb. z. a n., a podle nařízení ministra Československé republiky s plnou mocí pro správu Slovenska ze dne 30. dubna 1919, č. 76 (3577 pres.), a podle zákona ze dne 30. října1919, čís. 592 Sb. z. a n., zůstávají v platnosti. Obce a společné bytové úřady, které podle § 70 zákona o stavebním ruchu ze dne11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n., byly do 30. června 1921 zmocněny, aby provedly opatření podle zákona o zabírání bytů obcemi ze dne 30. října 1919, čís. 592 Sb. z. a n., mohou podle zákona toho činiti veškerá opatření nutná za účelem správy a vrácení bytů zabraných a za účelem zabezpečení svých práv a splnění svých povinností ze zabrání pro ně vyplývajících. Obec může nájemníku zabraného bytu dáti výpověď, k níž podle § 20 zákona ze dne 30. října 1919, č. 592 Sb. z. a n., není povinna, jenom, opatří-li mu přiměřený byt náhradní. Ustanovení toto vztahuje se i na poměry nájemní již vypovězené, pokud byt nebyl v den vyhlášení zákona vyklizen.

O bytech a místnostech pravoplatně zabraných a obcí nebo společným bytovým úřadem pronajatých, z nichž nájemník platí alespoň po 3 měsíce nájemné vlastníku domu nebo majetníku bytu, jemuž místnosti byly zabrány, jest míti za to, že byla o nich se svolením obce nebo společného bytového úřadu učiněna smlouva nájemní podle § 16, odst. 4., zákona ze dne 30. října 1919, čís. 592 Sb. z. a n., vyjímaje byty, za které nájemník platí obci nebo společnému bytovému úřadu přirážku k nájemnému podle § 15, odst. 3. řečeného zákona.

Od doby, kdy společné bytové úřady skončí svou činnost, přejdou jejich práva a závazky na stát, a bude je zastupovati ministerstvo sociální péče. Na úhradu výloh spojených s likvidací společných bytových úřadů budiž do státního rozpočtu zařaděna příslušná úhrada.

Proti rozhodnutí obce, kterým bylo odepřeno povolení k pronájmu podle § § 9 a 11, může býti podána u obce do 8 dnů stížnost. V rozhodnutí obce budiž mimo stručné odůvodnění uvedeno také výslovné poučení o právu stížnosti. O stížnosti rozhoduje nadřízený úřad politický (nadřízená administrativní vrchnost) s konečnou platností.

Z rozhodnutí okresní politické správy (magistrátu) podle § 2, kterým odmítnuto takové nařízení vydati, a z rozhodnutí okresní politické správy podle § § 7 a 13 lze se odvolati do 8 dnů po doručení k zemskému úřadu politickému, který rozhoduje s konečnou platností. Proti rozhodnutí zemského úřadu politického, kterým nebylo schváleno usnesení obecního zastupitelstva podle § 9 nebo kterým byl zajištěn byt podle § 13, odst. 2., není opravného prostředku.

Přestupky tohoto zákona a úředních nařízení podle něho vydaných, trestají se politickým úřadem okresním (administrativní policejní vrchností) a tam, kde jest státní policejní úřad, tímto úřadem, peněžitou pokutou do 20.000 Kč nebo vězením do 6 měsíců. Tyto tresty mohou býti také současně uloženy. V trestním nálezu může býti zároveň stanovena lhůta, do které ten, kdo přestupku se dopustil, jest povinen zjednati stav vyhovující tomuto zákonu. Úřad příslušný k potrestání, může vysloviti beztrestnost s podmínkou, že do stanovené lhůty bude zjednán stav zákonu vyhovující, anebo zřízen dostatečný počet místností náhradních. Kdo uvede pronajimatele v omyl za tím účelem, aby od něho najal byt proti ustanovení § § 9 a 11, může býti potrestán podle odstavce 1.; pronajimatel v omyl uvedený jest beztrestný.

Ustanovení tohoto zákona o obcích platí též pro města s právem municipálním; působnost přikázanou obcím vykonává v nich magistrát. Nadřízenou administrativní vrchností jest župan, v jehož obvodě město leží. Župan rozhoduje s konečnou platností. Působnost okresní politické správy vykonává na Slovensku a v Podkarpatské Rusi

administrativní vrchnost I. stolice, působnost zemského politického úřadu župan.

Zákon tento se nevztahuje:

Nařízení ze dne 28. března 1918, čís. 114 ř. z., a podle něho vydaná nařízení, t. j. nařízení místodržitelství v Čechách ze dne 17. října 1918, čís. 79 z. z., a moravského místodržitelství ze dne 18. prosince 1918, čís. 158 z. z., se zrušují. Připuštění místností k obývání podle § 1 nařízení ze dne 28. března 1918, čís. 114 ř. z., zůstávají v platnosti, dokud nebudou odvolána úřadem příslušným k udělení stavebního povolení nebo povolení obývacího.

Zákon tento nabude účinnosti čtrnáctého dne po vyhlášení a platí do 31. prosince 1923.

Provésti tento zákon náleží ministru sociální péče v dohodě s ministrem spravedlnosti a ministrem vnitra.