Odpočivné resp. zaopatřovací požitky buďte vyměřeny podle článku I. §§ů 1 a 3, článku II. §u 5 zákona ze dne 7. října 1919, čís. 541 Sb. z. a n., beze změny dosavadní procentní sazby na základě aktivních požitků, které podle stupnic tímto zákonem zavedených odpovídají aktivním požitkům, jež byly rozhodny pro výměru dosavadních požitků odpočivných a zaopatřovacích. Při tom buďte diurnisté pokládány za podúředníky.
Obdobně se rozšiřuje platnost zákona ze dne 19. března 1920, čís. 186 Sb. z. a n., na četnické důstojníky výkonné, mužstvo a kancelářské sluhy u četnictva a pozůstalé po těchto osobách; časovým dělítkem však jest v těchto případech první leden 1920 na místo jinak platného 1. září 1919. Výhody stanovené v §u 2, bod čís. 1. až 7., se však na tyto osoby prozatímně nevztahují.
Ohledně příslušníků bývalé finanční stráže a pozůstalých po nich použito buď podle směrnic stanovených tímto nařízením na místo platových stupnic zavedených zákonem ze dne 7. října 1919, čís. 541 Sb. z. a n., stupnic stanovených v nařízení vlády republiky Československé ze dne 2. března 1920, čís. 131 Sb. z. a n., a jim odpovídající pensijní základny (nařízení z 10. listopadu 1921, čís. 4123 Sb. z. a n.).
Ohledně zaměstnanců poštovního a telegrafního ústavu, uvedených v nařízení vlády ze dne 31. května 1920, čís. 372 Sb. z. a n., jímž přiznány byly výhody podle nařízení ze dne 25. srpna 1921, čís. 298 Sb. z. a n., použito buď pensijních základen stanovených v nařízení vlády ze dne 3. listopadu 1921, čís. 398 Sb. z. a n.
Při platech netříděných podle platových stupnic tvoří podklad podle odstavce prvního až třetího tohoto paragrafu ten platový stupeň, do kterého by zaměstnanec podle svého služného náležel, kdyby platy jeho kategorie byly bývaly tříděny dle stupňů podle pravidel nahrazených shora uvedenými normami. Pokud by služné neodpovídalo žádnému takto stanovenému stupni, vezme se za podklad stupeň nejblíže vyšší, dosahuje-li služné aspoň průměru dvou nejbližších stupňů platových, a nižší, jestliže tohoto průměru nedosahuje.