Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

3/1922 Sb. znění účinné od 14. 1. 1922 do 31. 12. 2023

3

 

Nařízení vlády Československé

ze dne 29. prosince 1921,

jímž se vydávají nové stanovy Poradního sboru pro otázky hospodářské

 

Na základě § 90 zákona ze dne 29. února 1920, čís. 121 Sb. z. a n. (ústavní listiny republiky Československé), se nařizuje:

§ 1.

Pro Poradní sbor pro otázky hospodářské vydávají se nové stanovy, jak uvedeno v příloze.

§ 2.

Dnem, kdy toto nařízení nabude účinnosti, končí funkce dosavadních členů, předsedy, místopředsedů i jednatele Poradního sboru pro otázky hospodářské.

§ 3.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení; týmž dnem pozbývají platnosti stanovy Poradního sboru pro otázky hospodářské, vydané nařízením vlády republiky Československé ze dne 5. listopadu 1919, čís. 632 Sb. z. a n.

Provedením tohoto nařízení pověřuje se ministr průmyslu, obchodu a živností v dohodě se zúčastněnými ministry.

Udržal v. r.

Černý v. r.

Dr. Šrobár v. r.

Staněk v. r.

Dr. Vrbenský v. r.

Habrman v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Srba v. r.

Dr. Dérer v. r.

A. Novák v. r.

L. Novák v. r.

Tučný v. r.

Dr. Mičura v. r.

STANOVY

Poradního sboru pro otázky hospodářské.

§ 1.

 

Poradní sbor pro otázky hospodářské má sídlo v Praze.

 

§ 2.

 

Úkolem Poradního sboru pro otázky hospodářské jest podávati k vyzvání kteréhokoliv ústředního orgánu státní správy nebo z vlastní iniciativy dobrá zdání nebo činiti návrhy o otázkách všeobecné hospodářské důležitosti, zejména takových, které s hlediska státních zájmů jsou zvláště významny.

K tomu cíli budou státní ústřední úřady, pokud se nejedná o záležitosti naléhavé, jichž řešení nepřipouští odkladu, Poradnímu sboru pro otázky hospodářské zavčas zasílati zejména důležitější návrhy zákonů a nařízení, jež jsou všeobecného hospodářského významu, k dobrozdání; ústřední úřady uvědomí, pokud možno, presidium Poradního sboru pro otázky hospodářské jako experty již ku příslušným přípravným pracím zákonodárným.

 

§ 3.

 

Poradní sbor pro otázky hospodářské skládá se ze 150 skutečných členů vládou takto jmenovaných:

Skupina a) 60 skutečných členů z kruhů zaměstnavatelských (samostatných podnikatelů průmyslových, živnostenských, obchodních a zemědělských neb jejich zástupců).

Skupina b) 60 skutečných členů z kruhů zaměstnaneckých (dělnických, úřednických a zřízeneckých v průmyslu, obchodu, živnostech a zemědělství neb jejich zástupců).

Skupina c) 30 skutečných členů z národohospodářských odborníků vědeckých i praktických a případně příslušníků svobodných povolání; nejméně čtyři členové této skupiny budou vzati z kruhů konsumentských.

Při jmenování skutečných členů ve skupinách a) a b) jest vláda vázána návrhy ústředních zájmových organisací zaměstnavatelských a zaměstnaneckých, a to:

I.

Ve skupině a) navrhnou:

1.

Zemědělské rady po vzájemné dohodě prostřednictvím Zemědělské rady pro Čechy 15 skutečných členů; z nich 7 Zemědělská rada pro Čechy, 3 Zemědělská rada pro Moravu, 2 Zemědělská rada pro Slezsko a 3 Zemědělská rada pro Slovensko. Při tom jest dbáti přiměřeného zastoupení malých i velkých podniků.

2.

Ústřední svaz československých průmyslníků po dohodě s ostatními význačnými průmyslnickými organisacemi 25 skutečných členů; z nich 5 zástupců průmyslu hospodářského (cukrovarnického, lihovarnického, pivovarnického, mlynářského, sladařského), 4 zástupce hutí a dolů, 14 zástupců všeobecného průmyslu (průmyslu dřevařského, papírnického, textilního, strojařského, staviv a keramiky, porculánového, sklářského, konfekčního, kožařského, kůži konfekcujícího, chemického, potravinřského), 2 zástupce z jakýchkoliv oborů.

3.

Svaz českolovenských bank 8 skutečných členů; z nich 2 po návrhu Svazu českolosvenských spořitelen, jednoho po návrhu Svazu československých záložen, jednoho po návrhu Svazu československých pojišťoven.

4.

Československá živnostenská rada 9 skutečných členů jakožto zástupce živností výrobních a obchodních.

5.

Obchodně-politická komise spojených obchodních a živnostenských komor 3 skutečné členy, a to po jednom z kruhů samostatných podnikatelů v průmyslu, obchodu a živnostech.

II.

Ve skupině b) navrhnou:

Odborové sdružení československé, Česká obec dělnická, Říšská československá všeodborová komise křesťansko-sociální a Deutscher Gewerkschaftsbund 60 skutečných členů, při čemž poskytnou poměrné zastoupení každé ústředně odborových organisací, která má počet členů rovnající se alespoň 1/60 součtu členů čtyř shora jmenovaných ústředen odborových organisací.

Mezi všechny tyto ústředny rozvrhne se pak počet zástupců v poněru ku počtu jejich členů.

Pro určení počtu členů zúčastněných ústředen je směrodatný stav z konce kalendářního roku, jenž předchází podání návrhu. V případě sporu rozhodne ministr průmyslu, obchodu a živností na základě číselných údajů, sdělených se souhlasem zúčastněných ústředen Státním úřadem statistickým.

Při návrzích ve skupině b) budiž dbáno přiměřeného zastoupení všech kategorií zaměstnanců (dělníků, úředníků i zřízenců), a to ze všech nejdůležitějších odvětví průmyslu, obchodu, živností a zemědělství, při čemž pokud možno budiž dbáno, aby ve skupině b) byla jednotlivá odvětví zastoupena ve stejné poměru jako ve skupině a).

Mimo to budiž dbáno ve skupině a) i ve skupině b) přiměřeného zastoupení jednotlivých území a jazykových menšin.

Při každém obnovení (§ 5, odst. 1.) Poradního sboru pro otázky hospodářské může ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvem sociální péče, veřejných prací a zemědělství rozvrh ústředních zájmových organisací, oprávněných dle předchozích předpisů k navrhování skutečných členů, pozměniti, přihlížejíc k nastalým změnám v organisacích zaměstnavatelských neb zaměstnaneckých, při čemž nesmí býti překročen počet skutečných členů na jednotlivé skupiny připadající. Takto pozměněný seznam bude pokaždé vyhlášen v Úředním listě republiky Československé.

 

§ 4.

 

Za každéh skutečného člena jmenuje vláda současně náhradníka dle zásad § 3.

Každý náhradník má za stejných podmínek jako skutečný člen právo zúčastniti se schůzí plenárních i výborových; zúčastniti se rozpravy a hlasovati může však jedině v nepřítomnosti skutečného člena, jehož náhradníkem byl jmenován, a jen za podmínek pro tohoto skutečného člena platných.

Každý skutečný člen, jenž pro nemoc neb jinou překážku nemůže zúčastniti se schůze, na niž jest pozván (vyjma pozvání na vlastní žádost dle § 12, odst. 2.), jest povinen včas vyrozuměti svého náhradníka.

Jestliže do tří za sebou následujících schůzí nedostaví se ani skutečný člen ani jeho náhradník, může předsednictvo zbaviti funkce jak skutečného člena tak i náhradníka, nebyla-li jejich nepřítomnost náležitě omluvena.

§ 5.

Jmenování skutečných členů a náhradníků Poradního sboru pro otázky hospodářské děje se na dobu 3 let. Vláda může i před uplynutím této doby Poradní sbor pro otázky hospodářské rozpustiti a provésti nové jmenování dle zásad § 3.

Uprázdní-li se místo některého skutečného člena neb náhradníka před uplynutím 3 let, jmenuje vláda na zbytek období nového člena, po případě náhradníka; jedná-li se o skutečného člena neb náhradníka ze skupiny a) neb b), k návrhu příslušné organisace (§ 3).

 

§ 6.

 

V čele Poradního sboru pro otázky hospodářské stojí předsednictvo, jemuž přísluší vyřizování běžných záležitostí.

Předsednictvo se skládá:

1.

z předsedy jmenovaného vládou,

2.

ze 4 místopředsedů, kteří budou voleni plnou schůzí Poradního sboru pro otázky hospodářské, a sice po dvou ze skupiny a) a ze skupiny b); alespoň 2 z nich musí míti trvalé bydliště v Praze.

3.

z předsedů (v případě jich zaneprázdnění místopředsedů) stálých výborů (§ 12).

 

§ 7.

 

Členství Poradního sboru pro otázky hospodářské jest úřadem čestným.

Skutečným členem nahrazuje se při jízdách, nepožívají-li ze státní pokladny náhradu z jiného důvodu nebo nepožívají-li výhody volné jízdy, jízdné II. tř., jakož i příjezdné a odjezdné dle předpisů platných pro státní úředníky. Skutečným členům, jejichž roční příjem nepřesahuje 20.000-- Kč, nahradí se po čas zasedání, jehož se zúčastní, též stravné částkou 50-- Kč denně.

Ustanovení předchozího odstavce nevztahuje se na členy, kteří se zúčastní jednání výborových schůzí nejsouce členy výboru, ani nebyvše k jednání jako znalci zvláště pozváni.

Na náhradníka, jenž byl vyzván skutečným členem k zastupování (§ 4, odst. 3.), přechází právo na náhradu cestovného a po případě stravné.

 

§ 8.

 

Vláda může jmenovati též dopisující členy Poradního sboru pro otázky hospodářské, jichž počet není obmezen. Tito členové mají právo činiti písemné návrhy a dobrozdání, z nich především budou bráni experti.

 

§ 9.

 

Schůze Poradního sboru pro otázky hospodářské svolává předseda, v případě jeho zaneprázdnění jeden z místopředsedů.

Pozvánka, obsahující stručně pořad jednání, budiž odeslána včas, aby došla nejméně 3 dny před schůzí; tato lhůta může jen v případech zvláštní naléhavosti býti zkrácena.

Ke všem jednáním buďtež zváni zástupci zúčastněných ministerstev.

O každé schůzi budiž uvědomováno presidium poslanecké sněmovny a senátu Národního shromáždění republiky Československé, jež může dle uvážení vyslati do schůzí některého z členů hospodářských výborů poslanecké sněmovny neb senátu Národního shromáždění republiky Československé. Poradní sbor pro otázky hospodářské jest povinen na požádání přesidia poslanecké sněmovny neb senátu Národního shromáždění republiky Československé vyslati členy Poradního sboru pro otázky hospodářské jakožto experty do hospodářských výborů poslanecké sněmovny neb senátu Národního shromáždění republiky Československé.

 

§ 10.

 

Předseda (místopředseda) řídí jednání a dbá toho, aby všichni skuteční členové Poradního sboru pro otázky hospodářské mohli svoje mínění uplatniti.

O předmětech, které nebyly při pozvání oznámeny, nesmí se jednati za nepřítomnosti skutečných členů, zastupujících hospodářské skupiny, jež na věci mají zájem.

Usnesení děje se prostou většinou přítomných skutečných členů pozvednutím ruky, případně opačnou zkouškou. Požádá-li o to 20 skutečných členů, hlasuje se dle jmen neb lístky.

Předsedající nehlasuje; při výkonu své funkce musí užívati jazyka státního.

 

§ 11.

 

Po skončeném jednání oznámí předsedající prostřednictvím kanceláře Poradního sboru pro otázky hospodářské usnesení zúčastněným ministerstvům a po případě též poslanecké sněmovně neb senátu Národního shromáždění republiky Československé.

Usnesení jednomyslná buďtež jako taková označena; při usneseních docílených většinou hlasů budiž zvláště uvedeno též mínění menšiny a podrobně vylíčeny jak důvody většiny, tak i protidůvody menšiny; též budiž uvedeno, kdo z hlasujících se pro to neb ono mínění vyslovil. Obdobně jest postupovati v případech, kde nedošlo k usnesení.

Předsedající je ve všech případech oprávněn své vlastní odchylné mínění ministerstvům oznámiti.

 

§ 12.

 

Poradní sbor pro otázky hospodářské může v případě potřeby zříditi zvláštní výbory k projednání jednotlivých záležitostí, jakož i stálé výbory k projednání určitých skupin otázek. Stálé výbory skládají se zpravidla nejvýše z 30 členů volených poměrně skupinami, z nichž složen je Poradní sbor pro otázky hospodářské (§ 3). Každý výbor zvolí předsedu a místopředsedu, z nichž alespoň jeden musí míti trvalé bydliště v Praze.

Všichni skuteční členové Poradního sboru pro otázky hospodářské mají právo zúčastniti se schůzí kteréhokoliv z výborů a budou ke schůzím zváni, jestliže se o to předem přihlásí; nemají však ani práva hlasovacího, ani zpravidla práva zasahovati do rozpravy ve výboru, jehož nejsou členy.

Každý výbor jest zplnomocněn dáti v neodkladných případech dobrozdání bez schválení plena Poradního sboru pro otázky hospodářské. Pro jednání výboru platí obdobně ustanovení §§ 9 - 11 s tou změnou, že hlasování dle jmen neb lístky děje se na žádost 4 členů výboru. K projednání jednotlivých otázek může každý výbor zmocniti zvláštní podvýbor.

 

§ 13.

 

Poradní sbor pro otázky hospodářské, jakož i jeho výbory a podvýbory mohou přibrati ke svým jednáním znalce a vejíti ve styk s korporacemi, povolanými k hájení všeobecných nebo zvláštních zájmů hospodářských.

Povolaní znalci obdrží náhradu nákladů dle ustanovení § 7.

 

§ 14.

 

Výsledky jednání budou v případě potřeby tiskem uváděny ve známost veřejnosti zprávami upravenými předsedajícím v dohodě se zúčastněnými ministerstvy. K jednání plných schůzí i výborů Poradního sboru pro otázky hospodářské mohou býti přizváni zástupci tisku.

Účastníci jednání jsou povinni zachovávati mlčenlivost o všech jednáních, která budou na návrh vládních zástupců, delegátů poslanecké sněmovny nebo senátu Národního shromáždění republiky Československé (§ 9, odst. 4.) nebo vůbec usnesením prosté většiny prohlášena za důvěrná.

 

§ 15.

 

Kancelář Poradního sboru pro otázky hospodářské obstarává ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

 

§ 16.

 

Poradní sbor pro otázky hospodářské usnese v rámci ustanovení stanov podrobný jednací řád pro jednání plných schůzí a výborů.