Propočtení celkové služební doby příslušníkům četnictva, na něž se vztahují ustanovení zákona ze dne 19. března 1920, č. 186 Sb. z. a n., jakož i započtení služeb dosud nezapočtených pro postup do vyšších požitků provede se dle těchto ustanovení:

II. Vojenská a četnická služba.

Důstojníkům té hodnostní třídy, jejíž požitků nelze již dosáhnouti časovým postupem (na př. v I. skupině V. třídy a ve II. skupině VI. třídy), jest pro postup do vyšších stupňů služného započísti:

Při přestupu do jiné skupiny jest službu v jednotlivých skupinách propočítati odděleně podle lhůt platných pro příslušnou skupinu.

Přeřadění provede se do té hodnostní třídy a do toho stupně platového nové skupiny, jež vyplývají z propočtení v bývalé skupině, při čemž však se oba vybývající z tohoto propočtení v určité hodnostní třídě započte do časového postupu v téže hodnostní třídě vyšší skupiny v poměru postupových lhůt téže třídy obou skupin, po případě nejbližší oběma skupinám společné třídy.

Doba ztrávená v nižší skupině, po kterou důstojník, maje vzdělání předepsané pro vyšší skupinu, konal též práce náležející této vyšší skupině, budiž propočtena podle lhůt platných pro tuto vyšší skupinu.

Důstojníci jmenovaní z gážistů mimo hodnostní třídy v době od 1. ledna 1921 až do 8. června 1922 přeřadí se dnem jmenování do požitků hodnostní třídy podle zásad uvedených v bodu 2. u 2 tohoto nařízení.

Při pozdějším jmenování důstojníky přeřadí se gážisté mimo hodnostní třídy do požitků hodnostních tříd podle služného dosaženého před jmenováním důstojníky; nekryje-li se toto služné s příslušným schematem důstojnickým, provede se přeřadění do stupně příslušné hodnostní třídy, hež požitky jsou nejblíže vyšší.

Vrchním strážmistrům, četníkům a četníkům na zkoušku započítá se služba vojenská - počítajíc v to službu presenční - a služba četnická celá bez omezení do postupu. Doba, o kterou byla presenční služba z trestu prodloužena, se nezapočítává.

Započtení a propočtení služební doby bývalým legionářům bude upraveno zvláštním ustanovením.

III. Jiná státní služba.

Služba ztrávená v poměru výpomocného zřízence započte se do 5 let jednou polovinou, zbytek přes 5 let celý; služba dělníka ve státní službě zaměstnaného se do postupu nezapočítává.

IV. Mimostátní služba civilní a soukromé zaměstnání.

Veřejná služba a služba jí na roveň postavená započítá se plně, pokud je rovnocenná co do výkonu i vzdělání předepsaného pro četnickou službu, o niž jde.

Při řešení otázky, kterou službu jest považovati za veřejnou nebo jí na roveň postavenou, postupovati jest podle obdoby § 4 zákona ze dne 23. července 1919, č. 457 Sb. z. a n.

Kromě toho považovati jest za veřejnou službu též soudní praksi, předepsanou advokátním a notářským řádem.

Započítání určitého období služby soukromé nebo soukromého zaměstnání může povoliti ministerstvo vnitra, pokud byla tato služba (zaměstnání) konána po dovršeném 18. roku věku a byla rovnocenná co do výkonu i vzdělání četnické služby, o niž jde, a to tehdy, je-li podmínkou pro přijetí do četnické služby, plně, jinak jen dvěma třetinami, nejvýše však ve výměře 5 let, a to jen tenkráte, když četnická správa ze soukromé služby těží, t. j. v případech, ve kterých skýtá zvláštní příležitost k nabytí praktických zkušeností v takové míře, že přicházejí pak v četnické službě její správě k dobru.

V. Všeobecná ustanovení.

Propočítání podle tohoto nařízení provésti jest u příslušníků četnictva, kteří byli přijati k čs. četnictvu před 1. lednem 1920.

Započtení a propočtení provede se ke dni 1. ledna 1921 (§ 1 prováděného zákona) podle ustanovení tohoto nařízení, platných pro započtení a propočtení ve služebním poměru, v němž dotyčný gážista byl dne 1. ledna 1921 nebo v den dřívějšího přeložení do výslužby, byl-li po 31. prosinci 1919 přeložen na odpočinek (trvalý nebo dočasný).

Příslušníkům četnictva, kteří byli přijati do četnické služby v době od 1. ledna 1920 až do dne účinnosti nařízení vlády republiky Československé ze dne 30. května 1922, č. 165 Sb. z. a n., tudíž do dne 8. června 1922, započtou se služební doby, které se podle tohoto nařízení na základě §§ 1 a 2 prováděného zákona započítávají v rozsahu a způsobem, kterým se započítávají příslušníkům četnictva před 1. lednem 1920 přijatým.

Započítání a propočítání provésti jest též u gážistů, kteří dne 1. ledna 1921 dovršili 60 let věku a 35 let služby, i když jsou z tohoto důvodu podle platných ustanovení z postupu vyloučeni.

Započtení provede se vždy k tomu období služebnímu, do něhož doba, jež se má započísti, spadá, nebo jež po této době nejblíže následuje. Při započítání budiž postupováno podle zásady chronologického úřadu jednotlivých služeb.

Příslušníkům četnictva, kteří sloužili za války nebo po státním převratu jako náhradní (výpomocní, asistenční) četníci, ať v zázemí nebo v okupovaných územích, pokud se týče u armády v poli, počítá se doba ztrávená v tomto poměru pro zařadění i postup v požitcích jako četnická služba.

Doby, jež se podle tohoto nařízení započítávají, nemusí bezprostředně po sobě následovati a ani četnické službě bezprostředně předcházeti.

Byl-li příslušník četnictva reaktivován, buď užito stejných ustanovení, která by platila, kdyby dotčený byl býval zůstal v aktivní službě.

Doba výslužby trvalé neb dočasné se nikdy nezapočítává.

Pokud byla táž doba zcela nebo z části již započtena pro postup do vyšších požitků, připočte se doba, jež by podle tohoto nařízení se měla započísti, jen potud, pokud převyšuje dobu již započtenou.

Válečná půlletí, vyplývající z činné služby vojenské a četnické, započítají se podle ustanovení § 7, bodu 2., zákona ze dne 19. března 1920, č. 186 Sb. z. a n.

Válečná půlletí, vyplývající z četnické služby, započítávají se i pro výměru četnického přídavku.

K válečným půlletím, v civilní státní nebo mimostátní službě započteným anebo započitatelným, přihlíží se jen potud, pokud nepřipočítává se za dotyčný kalendářní rok válečné půlletí dle zákonného ustanovení uvedeného v prvním odstavci tohoto paragrafu.

Doby služby vojenské a četnické, pak civilní státní a veřejné služby, jež podle dosavadních platných ustanovení nejsou pro postup do vyšších požitků započitatelny, jsou vyloučeny též ze započítání a pročítání podle tohoto nařízení, pokud toto nařízení nestanoví výslovně jejich započitatelnost (na př. presenční službu).

Doba dovolené s čekaným se nezapočítává.

Období, která pro nepříznivou kvalifikaci nebyla započtena pro postup do vyšších požitků, buďtež započtena, byla-li provedena rekvalifikace. (§ 6 zákona ze dne 14. března 1920, č. 186 Sb. z. a n.)

VI. Provedení.

Započtení a propočtení provede úřední místo (velitelství), kterému při provádění tohoto nařízení přísluší poukazovati požitky četnickému gážistovi, nebo které četnickému gážistovi, přeloženému po 31. prosinci 1920 do neaktivity, poukázalo poslední aktivní požitky. Zařadění do požitků nabývá však platnosti teprve po uveřejnění tohoto zařadění v rozkaze o změnách stavu; do této doby se doplatky eventuelně vyplacené považují za zálohu.

Případy, na něž nelze přímo použíti předpisů tohoto nařízení, rozhodne ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí.

Při novém neb opětném přijetí do četnické služby po dni 8. června 1922 (§ 10) započítá úřad, který toto přijetí provede, dřívější vojenskou a četnickou službu pro zařadění a postup v požitcích takto:

Započtení určitého období dřívější civilní státní služby, služby veřejné nebo jí na roveň postavené, pak eventuelně soukromého zaměstnání může povoliti na odůvodněnou žádost ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí, avšak teprve po definitivním ustanovení (§ 6, odstavec 9., zákona ze dne 19. března 1920, č. 186 Sb. z. a n.).

Toto nařízení nabývá účinnosti, pokud v něm není jinak stanoveno, dnem 1. ledna 1921; jeho provedení ukládá se ministru vnitra.