I.

Objem státní statistiky zahraničního obchodu. (§ 1-3)

§ 1.

Pro státní statistiku zahraničního obchodu jest hlásiti podle druhu, množství hodnoty, země původu a země určení předměty, které se do volného oběhu v československém celním území dovážejí a z volného oběhu tohoto území vyvážejí.

Dále jest hlásiti podle druhu, množství, země původu a země určení předměty československým celním územím provážené a v dovozu nebo vývozu celně zaznamenávané (zušlechtění, správka, nejistý prodej, jiný záznam). Hlášení těchto předmětů podle hodnoty bude upraveno zvláštním nařízením.

§ 2.

Statistickému hlášení nepodléhají tyto předměty v dovozu, pokud jsou beze cla, ve vývozu, když by se v dovozu beze cla odbavily:

1.	Předměty určené k přímé potřebě hlav cizích států za jejich dočasného pobytu v celním území;
2.	předměty určené k přímé potřebě diplomatických osob u československé vlády pověřených;
3.	úřední potřeby diplomatických zastupitelstev a konsulárních úřadů cizích států (úřední štíty, vlajky, odznaky, úřední razítka, úřední tiskopisy), pak kancelářské zařízení jejich;
4.	úřední potřeby, které posílají československé státní úřady a ústavy z cizozemska do československého území celního nebo z tohoto území do ciziny;
5.	předměty soudního řízení civilního a trestního (corpora delicti a pod.);
6.	řády, čestné ceny, výstavní medaile a dary hlav cizích států;
7.	upotřebené svršky přestěhovalců a upotřebené zděděné svršky; výbavy a dary svatební;
8.	předměty, které cestující, zřízenci veřejných dopravních podniků, automobilisté, vzduchoplavci, lodníci, vozkové a pod. ke své osobní potřebě nebo k výkonu svého povolání s sebou vezou nebo které se k témuž účelu před nimi nebo za nimi posílají, jsou-li přiměřeny jejich potřebě a jiným poměrům, jakož i potraviny, poživatiny a léky ve množství pro cestu potřebném;
9.	špíže připlulých nebo vyjíždějících lodí, jakož i přiměřené zásoby pro železniční jídelní vozy;
10.	dopravovadla železniční, silniční, plavidla a letadla, jichž se užívá v dovozu nebo ve vývozu k přepravě nebo jež se po přepravě vracejí, včetně inventárního zařízení, náhradních součástek a provozních prostředků, dále veškeré jiné dopravní prostředky (na př. nábytkové vozy), zvířata jízdná i tažná a soumary s příslušným obrokem, pokrývkami a postojí s tou podmínkou, že jde zřejmě o dopravovadla, která slouží jen k účelům přepravním.

Z toho vyjímají se vory a jiná plavidla, která byvše rozložena skýtají palivo nebo dříví užitkové;

11.	automobily, motocykly a kola (velocipedy), pak letadla všeho druhu, jež se dovážejí nebo vyvážejí v řízení záznamním k dočasné potřebě, i s příslušnými náhradními součástkami;
12.	tuzemské zásilky v přepravě z celního území přes celní cizinu do celního území;
13.	domácími rybáři v hraničních vodách Československé republiky ulovené ryby a jiná vodní zvířata;
14.	dobytek hnaný nebo vedený na čas přes hranici na pastvu, užitek nabytý od takového dobytka (jako mléko, máslo, sýr, mláďata), dobytek, hospodářské stroje a nářadí, osivo a plodiny zemědělského a lesního hospodářství, jichž jest potřebí k hospodaření na nemovitostech, jež celní hranice protíná nebo jež jsou celní hranici odděleny od hospodářských budov na té neb oné stran;
15.	vrácené obaly a schrány tuzemských zásilek vývozních a cizozemských zásilek dovozních, vyjma obaly v záznamním řízení odbavované a pytle;
16.	vzorníky, vzorky nastříhané nebo na ukázku, kterých toliko jako vzorků lze užívati;
17.	listovní zásilky, cenná psaní a veškeré poštovní zásilky průvozní;
18.	rukopisy, veřejné listiny, korespondence, účetní doklady a písemnosti; tiskové korektury;
19.	opotřebované věci, které se darem zasílají nemajetným osobám;
20.	životní potřeby, šatstvo a jiné věci, kterých se dostane darem osobám živelnými pohromami postiženým za tím účelem, aby své bytí uhájily a mohly své hospodářství provozovati;
21.	předměty určené k bohoslužbě pro chudé kostely a modlitebny státem uznaných náboženských vyznání a materiál ke stavbě nebo zařízení takových kostelů a modliteben;
22.	díla umělecká, vědecká a průmyslová určená pro veřejné sbírky vědeckých, krasoumných a obecně prospěšných ústavů; učebné pomůcky pro veřejné školy, vyjma věci, které se spotřebují; preparáty vědecké; díla československých umělců v cizině a cizích umělců v Československé republice se zdržujících; všecky tyto věci, pokud nebyly v cizině zakoupeny nebo do ciziny prodány;
23.	rakve s mrtvolami a popelnice s popelem spálených mrtvol i s věcmi, jež jsou určeny k výzdobě těchto rakví a popelnic;
24.	stavivo, provozní materiál a jinaké služební potřeby určené pro přípojné trati a stanice cizozemských drah v tuzemsku nebo československých drah v cizozemsku;
25.	zboží zkažené.

Zásad v tomto paragrafu obsažených buď přiměřeně použito také v průvozu.

§ 3.

Zboží se statisticky hlásí podle způsobu přepravy.

Způsoby přepravy jsou:

A.	Přeprava po suchu, a to po železnici, poštou, po silnici vozidly, soumary, hnaním dobytka a pod, přeprava zprostředkovaná cestujícím obecenstvem nebo osobami přes hranici přecházejícími;
B.	přeprava po vodě, a to loďmi, čluny, vory, pramicemi a pod., poštovní přeprava vodní, přeprava plavením a přeprava zprostředkovaná cestujícím obecenstvem nebo osobami přes hranici přecházejícími;
C.	přeprava vzduchem (letadly).

Přepravou zprostředkovanou cestujícím obecenstvem jest rozuměti přepravu, při které zavazadla s sebou vezená nejsou zbožím určeným pro obchod.

Za přepravu zprostředkovanou osobami přes hranici přecházejícími jest pokládati přepravu, při které tyto osoby nesou zboží samy nebo je přepravují přes hranici na trakaři, kolečku, vozíku a pod.

II.

Druh, množství a hodnota zboží. (§ 4-8)

§ 4.

Druh předmětů oznamuje se podle seznamu zboží, který bude pro státní statistiku zahraničního obchodu vydán na podkladě celního sazebníku nařízením. Do té doby jest druh zboží hlásiti podle statistického seznamu zboží, jehož vydání Státním úřadem statistickým bylo vyhlášeno vyhláškou předsedy vlády ze dne 17. března 1921, čís. 105 Sb. z. a n., a podle dodatků, které by k tomuto statistickému seznamu zboží byly ještě vydány.

Do seznamu zboží lze nahlédnouti u všech celních a poštovních úřadů.

§ 5.

Je-li v témže čísle (v témže odstavci téhož čísla) statistického seznamu uvedeno odděleně několik druhů zboží, nesmí býti statisticky hlášen celý název čísla (odstavce), nýbrž jen druh, který se přepravuje.

Obsahuje-li zásilka několik druhů zboží téhož statistického čísla (odstavce), musí býti každý druh hlášen zvláště (§ 19 tohoto nařízení).

Předpisuje-li statistický seznam pojmenování zboží podle názvu v obchodě obvyklého, buď hlášeno zboží podle tohoto názvu. Tu není třeba uváděti do slova pojmenování podle statistického seznamu, název v obchodě obvyklý musí býti však tak přesný, aby se hlášené zboží dalo zařaditi pod udané statistické číslo.

Pojmenování všeobecné, jako ovoce, zelenina, zboží koloniální, rukodílné, střižní, léky atd., není přípustno.

§ 6.

Druh předmětů po zušlechtění zpět vyvážených buď hlášen tím pojmenováním, které jim přísluší po zušlechtění jako předmětům vývozním; na způsobu, jakým se zušlechtění stalo, nezáleží.

Obdobné ustanovení platí pro zpětný dovoz do československého celního území po zušlechtění v cizím celním území.

§ 7.

Množství předmětů buď hlášeno podle váhy, nebo je-li to předepsáno ve statistickém seznamu, podle počtu kusů, nebo podle váhy a počtu kusů, nebo podle váhy a objemu, nebo podle nosnosti v tunách. Váha buď hlášena:

a)	při dovozu do volného oběhu buď hrubou nebo čistou váhou (brutto, netto) podle ustanovení celního sazebníku platných pro celní řízení;
b)	při vývozu z volného oběhu zpravidla hrubou váhou; toliko při vývozu surového a spotřebního cukru a při vývozu tekutin v kotlových vozech hrubou i čistou váhou;
c)	při průvozu hrubou váhou;
d)	ve všech případech záznamního řízení čistou váhou.

Je-li při vývozu a průvozu v jednom nákladním kuse obsaženo několik druhů zboží rozličných statistických čísel a každý by se měl hlásiti hrubou váhou, jest hlásiti hrubou váhu celé zásilky a kromě toho čistou váhu každého druhu zboží.

Při zboží, které jest hlásiti hrubou váhou a které jest naloženo nezabalené, buď v příslušném sloupci ohlášek pro dovoz a vývoz ve volném oběhu zapsáno "bez obalu".

§ 8.

Jako hodnotu zboží dováženého jest hlásiti, bylo-li zboží v celní cizině koupeno, skutečnou nákupní cenu tohoto zboží v cizině (podle faktury), zvětšenou o výlohy za obal, obstarání, o pojistné a o výlohy přepravní až na československou celní hranici․ Dovozní clo a ostatní dávky s tímto clem vybírané se do hodnoty zboží nezapočítávají. Nebylo-li dovezené zboží v celní cizině koupeno, jest hlásiti jako jeho hodnotu trhovou cenu tohoto zboží v místě určení v československém celním území, zmenšenou o výlohy přepravní a o pojistné od československé celní hranice až do místa určení v celním území.

Jako hodnotu zboží vyváženého jest hlásiti, bylo-li zboží do celní ciziny prodáno, skutečnou prodejní cenu tohoto zboží (podle faktury) v místě prodeje, zvětšenou o výlohy za obal, obstarání, o pojistné a o výlohy přepravní až na československou celní hranici. Vývozní clo a jinaké vývozní dávky se do hodnoty zboží započítávají. Nebylo-li zboží do celní ciziny vyvážené prodáno, jest hlásiti jako jeho hodnotu trhovou cenu tohoto zboží v místě, z něhož bylo zboží s přímým určením pro cizinu odesláno, zvětšenou o výlohy přepravní a o pojistné, obé z tohoto místa až na československou celní hranici.

Hodnotu jest hlásiti v korunách československých.

Je-li nákupní nebo prodejní cena smluvena v měně cizí, buď vzat při přepočítávání na koruny československé za základ kurs, který byl mezi kupcem a prodavačem v dotyčném případě skutečně ujednán. Nebyl-li přepočítávací kurs v den statistického hlášení mezi stranami ještě ujednán, buď hodnota hlášena na základě posledního úředního kursu (při dovozu "zboží", při vývozu "peníze") přede dnem statistického hlášení.

Státní úřad statistický jest oprávněn ke kontrole údajů o hodnotě zboží žádati od odesilatelů neb příjemců zásilek nebo jich zmocněnců předložení faktury. Podání stran a jejich přílohy nepodléhají v těchto případech kolku (sazeb. polož. 50/44, lit. g zákona z 9. února 1850, čís. 50 ř. z.).

III.

Země původu a země určení. (§ 9-11)

§ 9.

Jako země původu buď hlášena v dovozu vždy země zásilky (země obchodní); je-li osobě k hlášení povinné známa i země výrobní, budiž hlášena také tato.

Zemí zásilky jest země, z níž bylo zboží s přímým určením do Československé republiky odesláno; bylo-li zboží v cizině koupeno, země, v níž se kup stal (země obchodní).

Zemí výrobní jest země, v níž zboží jako přirozený produkt vzniklo nebo dalším zpracováním nabylo povahy, ve které se dováží.

Při vývozu a průvozu stačí, není-li osobě k hlášení povinné země zásilky (země obchodní) známa, hlásí-li jako zemí původu tu zemi, z níž zboží do československého celního území skutečně vstoupilo.

Není-li ohlašovateli při vývozu cizozemského zboží známa země původu, stačí, hlásí-li se pouze, že zboží vyvážené jest zboží cizozemské. Za zboží cizozemské pokládá se zboží, které se vyváží v téže povaze i celkové zevní úpravě, ve které bylo do československého celního území dovezeno. Pouhá povrchní ani povahy ani celkového zevního vzhledu neměnící úprava zboží nebo jeho opatření jiným zevním nebo vnitřním obalem se nepovažuje za změnu povahy zboží.

Při zpětném dovozu po zušlechtění nebo po správce buď hlášena jako země původu země, v níž se zušlechtění nebo správka stala; při zpětném dovozu v jiných případech celního záznamu země, která byla při původním výstupu zboží hlášena jako země určení.

§ 10.

Jako země určení buď hlášena země, která jest posledním známým cílem zásilky; bylo-li zboží do ciziny prodáno, země, do níž se prodej stal (země obchodní).

§ 11.

Seznam zemí, podle něhož jest původu nebo určení zboží pro státní statistiku zahraničního obchodu hlásiti, upraví Státní úřad statistický v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí, ministerstvem obchodu a ministerstvem zemědělství a vyhlásí jej.

IV.

Osoby povinné k statistickému hlášení, místo a způsob hlášení. (§ 12-16)

§ 12.

Ke statistickému hlášení jsou povinni: Při dovozu příjemce zboží nebo jeho zmocněnec nebo v zastoupení těchto veřejné dopravní podniky všeho druhu, které zboží celně prohlašují nebo navrhují celní odbavení. Nebylo-li zboží k celnímu řízení přihlášeno (př. podloudný dovoz, omylem straně vydané zboží), jest povinen ke statistickému hlášení příjemce zboží. Není-li možno příjemcovu zmocněnci nebo veřejnému dopravnímu podniku na základě průvodních listin řádně ohlásiti hodnotu zboží, jest povinností příjemce zboží ohlásiti hodnotu bez vyzvání Státnímu úřadu statistickému přímo, a to způsobem, který jest blíže určen v § 17 tohoto nařízení.

Toto ustanovení nevztahuje se na poštovní zásilky. Hodnotu těchto zásilek ohlásí zmocněnec anebo odbavující celní úředník, pokud je udána v přepravních dokladech. Nebyla-li v nich hodnota udána, zjistí ji Státní úřad statistický sám u příjemce zboží.

Při vývozu povinen jest ke statistickému hlášení odesilatel nebo jeho zmocněnec nebo v zastoupení těchto veřejný dopravní podnik, jež dávají podnět k výstupnímu celnímu řízení. Nebylo-li zboží k výstupnímu celnímu řízení přihlášeno (př. podloudný vývoz), jest povinen ke statistickému hlášení vývozce.

Při průvozu jest ke statistickému hlášení povinna osoba, která dala podnět k poukazu zásilky k průvozu.

Osoba, která statisticky ohlašuje, jest odpovědna za správnost a úplnost svého hlášení.

§ 13.

Statistické hlášení se děje:

a)	Při dovozu do volného oběhu, pak při dovozu a zpětném dovozu v záznamu u celního úřadu (finančního zřízence), jemuž přísluší celní závěrečné odbavení vstupní;
b)	při vývozu z volného oběhu a při vývozu a zpětném vývozu v záznamu (čítajíc v to celně zaznamenávané zásilky poštovní) u celního úřadu (finančního zřízence), jemuž přísluší úřední jednání vývozní. Podává-li se zboží u železniční, lodní nebo letecké stanice mimo sídlo příslušného celního úřadu, jest odevzdati statistickou ohlášku při podávání zásilky k přepravě;
c)	při dovozu poštou (kromě dopravy v celním záznamu) přímo u podacího poštovního úřadu;
d)	při průvozu u celního úřadu, který poukazuje zásilku k průvozu.

§ 14.

Při přepravě zboží po cestách vedlejších, pokud jest po nich dle celních předpisů dovolena, děje se statistické hlášení u těch celních úřadů nebo finančních zřízenců, kteří byli zemskou finanční správou zmocněni je přijímati.

§ 15.

Vyžadují-li toho důležité hospodářské zájmy, může Státní úřad statistický jednotlivým podnikům dovoliti, aby hlásily pro státní statistiku zahraničního obchodu hodnotu buď určitého druhu zboží nebo všech druhů zboží dováženého neb vyváženého přímo Státnímu úřadu statistickému. Jak se děje v takových případech hlášení, určují §§ 17 a 29 tohoto nařízení. Podniky, kterým byla povolena tato výhoda, jsou povinny data povolení uvésti jak v ohlášce tak i v přepravních listinách.

§ 16.

Dovoz, vývoz a průvoz zboží hlásí se statisticky zpravidla písemně statistickou ohláškou (§ 17 tohoto nařízení).

Statisticky hlásiti zboží ústně je dovoleno

1.

při dovozu do volného oběhu

a)	zboží clu podrobené, prohlašuje-li se k vyclení ústně nebo vyclívá-li se podle celního nálezu a udá-li strana hodnotu;
b)	zboží cla prosté, pokud se nedováží po železnici, lodích, člunech, vorech a pod., plavením nebo letadly a udá-li strana hodnotu.

Neudá-li strana hodnoty, jest povinna předložiti písemné statistické hlášení podle § 17.

2.

Při vývozu z volného oběhu, vyváží-li se zboží clu podrobené nebo cla prosté po silnici vozidly, soumary, hnaním dobytky, pak cestujícím obecenstvem nebo osobami hranici přecházejícími a udá-li strana hodnotu.

Je-li strana oprávněna hlásiti hodnotu Státnímu úřadu statistickému přímo (§ 15 tohoto nařízení), podá písemné statistické hlášení podle § 17.

Při přepravě zboží po silnici vozidly jest podmíněno ústní hlášení ještě tím, že jest zvlášť hlásiti obsah každého vozidla.

3.

Při průvozu na krátkých tratích silničních.

4.

Při dovozu nebo vývozu v celním záznamu, prohlašuje-lůi se zboží k záznamu ústně.

V.

Statistické ohlášky, jejich vyplňování a kontrola. (§ 17-31)

§ 17.

Statistické ohlášky jsou pro jednotlivé způsoby přepravy různé barvy a různě vypraveny. Jejich úpravu lze seznati z příloh Ia - XIb, které tvoří podstatnou část tohoto nařízení.

Pro dovoz použito buď ohlášek barvy bílé, pro vývoz ohlášek barvy světle zelené, pro průvoz ohlášek barvy světle červené.

Při přepravě v záznamu jsou ohlášky pro dovoz barvy bílé s černým pruhem na hořejším okraji, ohlášky pro vývoz barvy světle zelené s černým pruhem na hořejším okraji. Tyto ohlášky jsou dvojité a skládají se ze dvou stejných listů, z nichž jeden jest označen "A", druhý "B". Ohlášky pro zpětný dovoz anebo pro zpětný vývoz v záznamu jsou jednoduché a liší se od ohlášek pro dovoz nebo vývoz v záznamu ještě tím, že mají uprostřed zmíněného černého pruhu značku "Zp".

Ohlášky pro přepravu po vodě jsou kromě toho označeny obrazem parníku, ohlášky pro přepravu vzduchem obrazem letadla.

Zatímní ohlášky v pokračovacím záznamním řízení (§ 27 tohoto nařízení) jsou barvy světle žluté.

Dvojitých statistických ohlášek užívá se též v těchto případech;

1.	Při dovozu do volného oběhu, není-li zmocněnci příjemcovu nebo veřejnému dopravnímu podniku všeho druhu při podání statistické ohlášky známa hodnota zboží;
2.	při dovozu do volného a při vývozu z volného oběhu podniky, jimž bylo po rozumu § 15 tohoto nařízení dovoleno hlásiti hodnotu zboží Státnímu úřadu statistickému přímo.

V obou těchto případech sestávají ohlášky ze dvou stejných listů, z nichž jeden jest označen "A", druhý "B".

Při dovozu do volného oběhu podrží list "A" celní úřad, list "B", obsahující v průpisu veškeré údaje příslušného listu "A", vydá zmocněnci nebo veřejnému dopravnímu podniku, aby jej doručil příjemci zboží, který je povinen vepsati údaje o hodnotě každého na něm hlášeného druhu zboží a odeslati jej do 48 hodin Státnímu úřadu statistickému.

Při vývozu z volného oběhu provází list "A" zásilku k výstupnímu celnímu úřadu, list "B", obsahující v průpisu veškeré údaje příslušného listu "A" a kromě toho též hlášení hodnoty každého druhu zboží, zašle vývozce současně s odesláním zásilky přímo Státnímu úřadu statistickému.

Jak se písemně hlásí zboží poštovní statistickou ohláškou, určuje § 29 tohoto nařízení.

§ 18.

Předmětem každé statistické ohlášky smí býti zpravidla toliko jedné zásilky.

Za zásilku pokládá se množství zboží, které

a)

při dovozu neb průvozu dodá se celnímu úřadu k celnímu odbavení s jedním celním dokladem;

b)

při vývozu se jen s jedním nákladním dokladem odevzdá dopravnímu podniku k přepravě nebo dodá výstupnímu celnímu úřadu k výstupnímu celnímu řízení. Výjimku činí t. zv. sběrné zásilky, při nichž jest považovati zboží každého jednotlivého vývozce odevzdané k přepravě za samostatnou zásilku, pro niž se vyžaduje zvláštní statistická ohláška. Zasilatel jest povinen ohlášky k sběrné zásilce náležející opatřiti pořadovými čísly označený seznam nákladů s adresami odesilatelů. Je-li v seznamu uvedeno zboží, které se statisticky nehlásí, budiž výslovně jako takové označeno;

Několik zásilek smí býti statisticky hlášeno společně jednou ohláškou jen tehdy, obsahují-li zboží stejnorodé, určené pro téhož příjemce, a dodají-li se současně k celnímu řízení nebo podají-li se týmž odesilatelem dopravnímu podniku k vývozu do celní ciziny nebo celnímu úřadu k vývoznímu řízení (zásilky sdružené).

§ 19.

Při hlášení zboží jedné zásilky je dovoleno na jednom řádku ohlášky hlásiti souhrn zboží téhož druhu, t. j. zboží, které náleží k jednomu a témuž číslu statistickému seznamu (témuž odstavci téhož čísla), pokud vykazuje touž zemi původu a touž zemi určení a jest podrobeno téže celní sazbě.

Je-li v témže čísle nebo u dovozu v témže odstavci téhož statistického čísla statistického seznamu uvedeno více druhů zboží, jest hlásiti každý druh na zvláštním řádku. Při tom je lhostejno, zdali toto zboží jest zabaleno v jednom nebo několika nákladních kusech nebo je-li naloženo nezabalené.

Nestačí-li jedna ohláška na hlášení jedné zásilky, použije se pro zbytek ohlášky nové, jež na rohu se přilepí k první.

§ 20.

Je-li při průvozu způsob přepravy (po suchu, po vodě, vzduchem) vstupní a výstupní různý, řídí se vzorec statistické ohlášky podle přepravy vstupní.

§ 21.

Vyplniti a podepsati statistickou ohlášku přísluší osobám k statistickému hlášení povinným (§ 12 tohoto nařízení). Údaje mohou býti zaznamenávány inkoustem, inkoustovou tužkou nebo jakýmkoliv chemickým nebo mechanickým způsobem rozmnožovacím, pokud tím netrpí zřetelnost a trvanlivost záznamů.

Sloupec o počtu, druhu a označení nákladních kusů (kolli) nebo vozidel budiž pokaždé tak vyplněn, aby bylo možno poznati, které nákladní kusy nebo která vozidla obsahují zboží v sousedních sloupcích ohlášené.

Při ústním statistickém hlášení jest strana povinna udati celnému úřadu nebo finančnímu zřízenci vše, co jest potřebné pro státní statistiku zahraničního obchodu. Strany jsou povinny k podpisu průpisu celního nálezu, vyzve-li je k tomu celně odbavující úředník (zřízenec).

§ 22.

Jakožto statistické číslo buď uvedeno vždy podle statistického seznamu:

a)	při dovozu zboží do volného oběhu číslo statistického seznamu pro dovoz,
b)	při vývozu z volného oběhu číslo statistického seznamu pro vývoz,
c)	při průvozu číslo statistického seznamu pro průvoz,
d)	při dovozu a zpětném dovozu v záznamu pořadové číslo statistického seznamu pro dovoz,
e)	při vývozu a zpětném vývozu v záznamu číslo statistického seznamu pro vývoz,
f)	při pokračovacím řízení záznamném pořadové číslo statistického seznamu pro dovoz.

§ 23.

Obsahuje-li zboží v záznamném řízení zpět vyvážené kromě cizozemských látek také tuzemské přídatky, buď v příslušných sloupcích ohlášky pro každý druh hlášeného zboží zvlášť uvedena čistá váha cizozemských látek i tuzemských přídatků.

Tuzemskými přídatky rozuměti jest netoliko ony látky tuzemského původu, které byly zpracovány s předměty dovezenými k zušlechtění nebo do správky, nýbrž i takové zboží a předměty, které náležejí výhradně k potřebě zpět vyváženého zušlechtěného nebo spraveného zboží, nejsouce jeho podstatnou částkou. V takovém případě nesmějí tyto přídatky činiti více než jednu soupravu.

Obdobná ustanovení platí pro zpětný dovoz po zušlechtění nebo po správce.

§ 24.

Cizozemské nebo tuzemské obaly, které se podle celních předpisů o záznamném řízení dovážejí nebo vyvážejí prázdné k plnění a plné se zase zpět vyvážejí nebo dovážejí, jakož i právě takové obaly, které se dovážejí nebo vyvážejí naplněné a prázdné zase se vyvážejí nebo dovážejí, jest pokaždé hlásiti příslušnými statistickými ohláškami pro přepravu v záznamu.

Obaly, ať prázdné ať naplněné, jest vždy hlásiti toliko jakožto obaly podle statistického čísla a pojmenování přiměřeného jejich povaze bez ohledu na obsah.

Váha naplněných obalů buď uvedena i s váhou obsahu (náplně) jakožto množství zásilky. Váhu obsahu samého jest kromě toho zaznamenati ve sloupci "Cizozemské nebo tuzemské přídatky".

Důvod záznamu jest zaznačiti poznámkou "k vyprázdnění" nebo "k naplnění", při čemž nutno zároveň uvésti obsah.

Zboží, které se v těchto zaznamenaných obalech po naplnění dováží nebo vyváží, buď ještě zvláště hlášeno statistickými ohláškami pro dovoz do volného oběhu nebo pro vývoz z volného oběhu. Tyto posléze jmenované ohlášky jest připojiti k příslušné statistické ohlášce pro zpětný dovoz nebo zpětný vývoz; statistický poplatek zapraví se pro celou zásilku jen na ohláškách záznamních.

§ 25.

Přibalené věci jest pokaždé zvláště hlásiti na statistických ohláškách pro dovoz do volného oběhu nebo pro vývoz z volného oběhu.

Přibalenými věcmi jest rozuměti jenom takové cizozemské nebo tuzemské zboží, které jest se zušlechtěným, spraveným nebo prováženým zbožím zabaleno v témže nákladním kuse a není s ním v žádné spojitosti.

§ 26.

Jestliže cizozemské zboží původně k dovozu do volného oběhu hlášené podrobí se později na základě zvláštního povolení řízení záznamnému, jest podati pro toto zboží také statistickou ohlášku pro dovoz v záznamu, nepodléhající statistickému poplatku.

V každém takovém případě jest na nově sepsané ohlášce záznamní výslovně uvésti datum vyclení, množství hlášené původní statistickou ohláškou pro dovoz do volného oběhu a číslo rejstříku příjmů.

§ 27.

Jestliže se zboží ve vstupním záznamném řízení statisticky hlášené poukáže před svým výstupem do celní ciziny jinému celnímu úřadu za příčinou patrnosti v záznamném řízení (pokračovací řízení záznamné), jest takové zboží při každém dalším poukazu statisticky hlásiti zatímními ohláškami (viz přílohu X).

Zboží u poukázaného úřadu znovu zaznamenané jest zase řádně statisticky hlásiti ohláškami pro dovoz v záznamu.

Tyto ohlášky a ohlášky zatímní nepodléhají statistickému poplatku.

§ 28.

Celní úřady jsou povinny zjistiti, zdali ohlášky souhlasí co do statistického čísla, pojmenování zboží, množství a pokud možno i hodnoty s tím, co celní úřad shledal, nebo se seznamem zboží pro státní statistiku zahraničního obchodu, pak co do země původu a určení, způsobu přepravy, počtu, druhu a povahy nákladních kusů nebo vozidel (plavidel) s přepravními doklady a jinými pomůckami po ruce jsoucími.

Je-li třeba, jest statistickou ohlášku opraviti.

Nepatrné nesprávnosti opraví celní úřady samy; při značných věcných nebo formálních vadách vyzvou stranu, aby je opravila sama nebo podala novou správně sepsanou statistickou ohlášku.

Statistické ohlášky, ve kterých bylo něco vyškrabáno, nutno vždy odmítnouti, statistické ohlášky opravené jen tehdy, je-li tu podezření, že formulářů těch bylo již jednou použito.

§ 29.

Při vývozu poštou hlásí se zásilka poštovní statistickou ohláškou.

Za tím účelem připojí podatel ke každé poštovní zásilce, kterou jest statisticky hlásiti, kromě celní prohlášky (deklarace) ještě poštovní statistickou ohlášku.

K tomu buď použito tiskopisu šedé barvy (příloha XI a), který obsahuje sloupce potřebné pro statistické hlášení a jejž odesilatel vyplní přesně podle předtisku a zejména udá hodnotu zboží.

Podniky, jimž bylo podle § 15 tohoto nařízení dovoleno hlásiti hodnotu zboží Státnímu úřadu statistickému přímo, užijí ohlášek dvojitých (příloha XI b).

Údaje do poštovních statistických ohlášek lze zaznamenávati inkoustem, inkoustovou tužkou nebo jakýmkoliv chemickým nebo mechanickým způsobem rozmnožovacím, pokud tím netrpí zřetelnost a trvanlivost záznamů.

§ 30.

Poštovní statistické ohlášky, a užívá-li se ohlášek dvojitých, list, na němž jest vytištěna statistická známka, jest odevzdati poštovním úřadům.

Poštovní úřady jsou povinny ohlášky zkoumati a opraviti obdobně jako celní úřady (§ 28 tohoto nařízení). Správnost hodnoty zboží zkoumati poštovní úřady nejsou povinny.

§ 31.

Osobám povinným ke statistickému hlášení se ukládá, aby podaly Státnímu úřadu statistickému nebo jeho zaměstnancům, jakož i zaměstnancům celních a poštovních úřadů, železničních, plavebních a leteckých podniků veškeré vysvětlivky od nich požadované pro státní statistiku zahraničního obchodu a odstranily zjištěné závady.

VI.

Povinnosti dopravních podniků. (§ 32-33)

§ 32.

Veřejné dopravní podniky včetně podniků leteckých a osoby, jež po živnostensku přepravují zboží, smějí zásilky určené do celní ciziny pouze tenkráte přijmouti k přepravě, odevzdá-li se jim řádně vyplněná a statistickou známkou opatřená statistická ohláška. Dovědí-li se teprve při přepravě, že zboží jest určeno do celní ciziny, smějí je pouze tenkráte dále přepravovati, byly-li jim sděleny údaje potřebné podle tohoto nařízení k řádnému statistickému hlášení.

Ohláška doprovází zásilku zásadně až k výstupnímu celnímu úřadu. Výjimku činí poštovní statistické ohlášky.

§ 33.

Aby bylo zabráněno opětnému použití statistických známek nalepených na statistických ohláškách, jež doprovázejí zásilky na přepravě před jejích celním odbavením, jsou dopravní podniky oprávněny přes jeden růžek statistické známky vytisknouti razítko dne.

VII.

Obchodní rada cenová. (§ 34-41)

§ 34.

U Státního úřadu statistického zřizuje se jako poradní sbor pro otázky se statistikou zahraničního obchodu souvisící obchodní rada cenová.

§ 35.

Obchodní rada cenová skládá se z předsedy Státního úřadu statistického jako předsedy, z přednosty oddělení Státního úřadu statistického pro statistku zahraničního obchodu jakožto náměstka předsedy a z odborníků průmyslových, obchodních a zemědělských, které podle potřeby jmenuje předsedy vlády pro návrhu předsedy Státního úřadu statistického na dobu tří let.

Předseda Státního úřadu statistického podává příslušný návrh v dohodě s ministerstvem obchodu a ministerstvem zemědělství a přihlíží při tom podle možnosti k přáním obchodních a živnostenských komor, zemědělských rad, zemědělského referátu pro Podkarpatskou Rus, Ústředního výboru průmyslového a Zemědělské Jednoty Československé republiky.

§ 36.

Obchodní rada cenová jedná v odborných odděleních.

Počet odborných oddělení určuje předseda Státního úřadu statistického, jenž přiděluje jednotlivým odborným oddělením nově jmenované členy rady, přihlížeje při tom k jejich přání.

Každé odborné oddělení rady zvolí si ze svého středu předsedu a jeho náměstka a má právo přibrati ke svému jednání i nečleny jakožto znalce.

§ 37.

Předseda Státního úřadu statistického zpraví o každé plenární schůzi odborného oddělení obchodní rady cenová ministerstvo financí, obchodu a zemědělství, které mohou do schůze vyslati svého zástupce, jemuž přísluší táž práva jako členům rady.

§ 38.

Členství obchodní rady cenové jest úřadem čestným a bezplatným. Odborným členům obchodní rady cenové přísluší po dobu jejich funkce název obchodního rady.

§ 39.

Předseda vlády může člena obchodní rady cenové na návrh příslušného odborného oddělení členství rady zprostiti.

§ 40.

Bližší podrobnosti o vnitřní organisaci a činnosti obchodní rady cenové určí jednací řád rady, který navrhne Státní úřad statistický a schvaluje předseda vlády.

§ 41.

Kancelářské práce obchodní rady cenové obstarává Státní úřad statistický.

VIII.

Statistické poplatky. (§ 42-47)

§ 42.

Při každém statistickém hlášení budiž zapraven statistický poplatek. Při sběrných a sdružených zásilkách (§ 18 tohoto nařízení) platí se poplatek z každé jednotlivé zásilky zvláště. Zaplatiti statistický poplatek náleží ohlašovateli.

Statistického poplatku jsou prosty:

1.	Ohlášky o předmětech, jež nejsou určeny pro obchod a přepravují se přes hranici pohraničním obyvatelstvem v malém pohraničním styku nebo cestujícím obecenstvem (čítajíc v to i přepravu v celním záznamu);
2.	ohlášky v pokračovacím záznamném řízení (§ 27 tohoto nařízení) a ohlášky pro dodatečné záznamné řízení (§ 26 tohoto nařízení);
3.	ohlášky o předmětech státních monopolů pro státní továrny a státní sklady.

§ 43.

Podle § 5 zákona ze dne 13. července 1922, čís. 235 Sb. z. a n., o nové úpravě statistiky zahraničního obchodu, stanoví se statistický poplatek takto:

1.

U vyváženého nebo dováženého dobytka podle počtu kusů, a to

a)	1 Kč za každý kus velkého dobytka (volů, buvolů, býků, krav, mladého skotu, koní, oslů, mezků a mulů);
b)	1 Kč za každých pět kusů drobného dobytka (telat, hříbat, koz, ovcí, vepřů), počet nebo zbytek menší než pět kusů počítá se při vyměření statistického poplatku za pět kusů.

2.

U všech ostatních vyvážených nebo dovážených věcí (čítajíc v to i přepravu v celním záznamu), vyjma zásilky poštovní podle váhy, a to

a)

při přepravě po železnici, po vodě a vzduchem

α)	z každé zásilky (§ 18 tohoto nařízení) až do 10 tun hrubé váhy 1 Kč za každých 100 kg hrubé váhy nebo jich část, nikoliv však více než 10 Kč;
β)	z každé zásilky (§ 18 tohoto nařízení) těžší 10 tun hrubé váhy 10 Kč za každých 10 tun hrubé váhy; ze zbytku převyšujícího 10 tun anebo jich násobek vyměří se statistický poplatek podle ustanovení předchozího odstavce alfa);
γ)	z ustanovení předchozího odstavce alfa) a beta) vyjmuty jsou věci hromadné, a to obilí (pořadové číslo statistického seznamu 51 - 60), mouka a jiné mlýnské výrobky (67 až 74), ovoce (81 b), brambory (105), cukrovka čerstvá (106), sláma a stelivo (149), seno (150), dříví, uhlí, koks a rašelina (335 až 366), veškeré nerosty XVII. třídy celního sazebníku (383 - 432), bavlna (493, 496), len, konopí, juta a jiné rostlinné předivo (595 až 603), vlna (665 - 666, 669 - 673), obyčejné cihly a dlaždice (1160), surové železo a odpadky železa (1209 - 1215), superfosfáty (1946), saturační kal, vápno k hnojení (louh), sádra k mrvení (2012), jiná umělá hnojiva (2013), popel z dříví a z uhlí (2014), kosti (2015), popel z kostí, moučka kostní, staré (mrtvé) uhlí z kostí (2016), mletá struska Thomasova a jiné strusky (2017 - 2018), otruby (2024 - 2026), řepné řízky vyloužené (2033 a), hadry všeho druhu (2042). Pro tyto věci stanoví se statistický poplatek na 5 Kč za každých 10 tun zásilky (§ 18 tohoto nařízení); ze zbytku převyšujícího 10 tun anebo jich násobek jest zapraviti statistický poplatek 1 Kč za každých 1000 kg nebo jich část, nikoliv však více než 5 Kč;

b)

při přepravě po silnicích a cestách

α)	z každé zásilky (§ 18 tohoto nařízení) hromadných věcí v předchozím odstavci gamma) vyjmenovaných 1 Kč za každých 1500 kg nebo jich část;
β)	z každé zásilky (§ 18 tohoto nařízení) jiných věcí vybírá se statistický poplatek ve výměře určené pro přepravu po železnici (dle odstavce alfa).

3. U zboží dováženého nebo vyváženého poštou 20 h za každou zásilku (§ 18 tohoto nařízení) přepravovanou jednou průvodkou.

4. U všech provážených věcí - vyjma poštovní zásilky - 1 Kč za každou zásilku (§ 18 tohoto nařízení) bez zřetele na váhu a počet kusů.

Státní úřad statistický jest oprávněn povolovati ve shodě s ministerstvem financí a obchodu snížení, nebo v případech výjimečných úplnou slevu statistického poplatku pro určitý druh věcí dovážených, vyvážených nebo provážených buďto pro celou hranici nebo některou její část.

§ 44.

Při přepravě poštou platí se statistický poplatek při dovozu hotově, při vývozu jest zahrnut v ceně tiskopisu pro poštovní statistickou ohlášku, na níž jest vytištěna statistická známa. Ve všech ostatních případech přepravy po suchu, po vodě nebo vzduchem zapravuje se statistický poplatek statistickými známkami.

§ 45.

Statistické známky mají tvar obdélníku se zoubkovanými okraji, nápis "Statistická známka", monogram republiky Československé a označení hodnoty: 20 h, 1 Kč, 2 Kč, 5 Kč, 10 Kč a 50 Kč.

Známky 20haléřové jsou barvy žlutohnědé, známky za 1 Kč jsou barvy zelené, známky za 2 Kč jsou barvy modré, známky za 5 Kč jsou barvy žluté, známky za 10 Kč jsou barvy fialové a známky za 50 Kč jsou barvy hnědé s malým státním znakem.

Prodírkování statistických známek malými písmenky nebo jinými značkami nebo vtlačením vypouklých písmen neb značek na nich lisem, aby byl označen vlastník, jest dovoleno, pokud tím nemůže býti zakryto, že známky bylo již upotřebeno.

Známky, jichž prodírkování nebo vypouklé označení činí možným takové zakrytí, nebo od kterých bílé zoubky okrajní byly odříznuty, nebo konečně takové, které jsou poškozeny nebo byly již přilepeny, jsou neplatny a nesmí jich býti upotřebeno k zapravení poplatku.

§ 46.

Známky prodávají všechny celní úřady, podle potřeby i jiné úřady nebo orgány k tomu zmocněné.

V těchto prodejnách koupiti lze také úředně vydané statistické ohlášky.

Poštovní statistické ohlášky pro vývoz prodávají poštovní úřady.

Statistické známky, které jsou nalepeny na pokažené ohlášce, budou vyměněny za statistické známky téhož druhu, nebyla-li ohláška již předmětem celního řízení, zejména není-li na ní razítka celního úřadu.

Výměna statistických známek, které byly přetisknuty některou železniční, plavební nebo leteckou stanicí, podmíněna jest kromě toho tím, že ohlášku předloží k výměně známek železniční, plavební nebo letecký podnik.

Statistické známky vyměňují se u všech celních úřadů.

Státní úřad statistický může dovoliti používání statistických ohlášek kromě ohlášek úředně vydaných. Výjimku činí poštovní statistické ohlášky.

Používané soukromě vyrobené statistické ohlášky musejí se formátem, barvou i textem shodovati se statistickými ohláškami, vydanými úředně Státním úřadem statistickým.

§ 47.

Při písemném hlášení zapraví strany před odevzdáním ohlášky statistický poplatek nalepením statistických známek na určeném k tomu místě ohlášky (třeba-li, také na její zadní straně).

Ve všech ostatních případech strana pouze dodá potřebné statistické známky.

IX.

Trestní řízení. (§ 48-51)

§ 48.

Přestupky § 7 zákona ze dne 13. července 1922, číš. 235 Sb. z. a n., o nové úpravě statistiky zahraničního obchodu, zjistí celní úřad nebo pohraniční finanční stráž nebo poštovní úřad, u nichž se zboží statisticky ohlašuje, zápisem, v němž uvede okolnosti trestní případ zakládající a prokazující, pak ospravedlnění a jinaké prohlášení strany; je-li strana nepřítomna, zařídí její výslech.

Nedostaví-li se řádně obeslaná strana bez důvodné omluvy k výslechu, provede se trestní řízení za její nepřítomnosti.

Zápis sepsaný se zaměstnancem státního dopravního podniku předloží se bez vyřčení nálezu i s doklady Státnímu úřadu statistickému. Státní úřad statistický zašle pak spis příslušnému ředitelství státních drah nebo ředitelství pošt, které vyřkne nález a uvědomí o něm Státní úřad statistický.

Zápisy poštovními úřady se stranami sepsané jest předložiti i s doklady nadřízenému poštovnímu ředitelství, které vyřkne nález a uvědomí o něm Státní úřad statistický.

Ve všech ostatních případech vyřkne nález celní úřad a uvede jej v zápise.

Od nálezu může celní úřad upustiti, jestliže se strana po zjištění přestupku vzdá všeho dalšího hájení, vyrozumění a všech opravných prostředků a prohlásí, že zaplatí zkrácený statistický poplatek a pokutu přiměřenou zjištěným okolnostem a zkrácenému poplatku. Tato pokuta nesmí býti nižší než 5 Kč.

Má-li celní úřad za to, že byla hodnota zboží nesprávně hlášena, zašle zápis bez vyřčení nálezu Státnímu úřadu statistickému.

Státní úřad statistický zjistí, je-li tu skutková podstata přestupku nesprávného hlášení hodnoty zboží a vrátí spis celnému úřadu, aby vyřkl nález.

Shledal-li Státní úřad statistický ve vlastní působnosti, že byla v určitém případě hodnota zboží nesprávně hlášena, může zaříditi, aby bylo zavedeno proti zodpovědné osobě trestní řízení.

§ 49.

Nález s důvody oznámí se straně ústně, je-li přítomna; není-li přítomna nebo žádá-li za vydání písemného nálezu, písemně.

V písemném nálezu budiž uvedeno: jméno a bydliště strany, přestupek, pak uložená pokuta nebo snad také vyměřený zkrácený statistický poplatek, úřad, u kterého jest pokutu spolu se zkrácením poplatkem zaplatiti, a lhůta, do které se tak musí státi. Konečně budiž strana poučena o právu na stížnost.

§ 50.

Strana má právo proti nálezu podati do čtrnácti dnů stížnost ke Státnímu úřadu statistickému u úřadu, který nález vydal. Stížnostní lhůta počítá se dnem po doručení nálezu. Do této lhůty se nepočítají dni poštovní dopravy jenom tenkráte, když stížnost byla poště odevzdána jako doporučené psaní. Je-li posledním dnem lhůty neděle nebo svátek, končí lhůta nejbližším dnem všedním.

O stížnosti rozhoduje Státní úřad statistický s konečnou platností, maje právo pořádkovou pokutu zmírniti nebo docela prominouti.

§ 51.

Spadá-li trestný čin také pod obecný zákon trestní nebo důchodkový zákon trestní nebo pod oba tyto zákony (§ 6 zákona), bude přestupek předpisu o statistice zahraničního obchodu (§ 7 zákona) potrestán bez zřetele k jinému trestnímu řízení.

X.

Důvěrnost statistických údajů. (§ 52)

§ 52.

Ustanovení zákona o organisaci statistické služby ze dne 28. ledna 1919, čís. 49 Sb. z. a n., a zejména také ustanovení §§ 7 a 8 tohoto zákona o ochraně důvěrnosti individuálních statistických dat, jež jest zachovávati všem orgánům, jichž prostřednictvím se statistická data sbírají, zpracovávají nebo uveřejňují, platí též o státní statistice zahraničního obchodu. Výjimku činí §§ 5 a 6 uvedeného zákona, jež se nahrazují ustanovením zákona, který se tímto nařízením provádí.

Statistické ohlášky (§ 17 tohoto nařízení) slouží jen účelům státní statistiky zahraničního obchodu. Všichni orgánové úřední jsou povinni projednávati je jako přísně důvěrné.

XI.

Ustanovení závěrečná. (§ 53-55)

§ 53.

Poštovním a celním úřadům (odbočkám, oddělením fin. stráže) budou dány zvláštní služební předpisy o sbírání a předkládání statistického materiálu.

Povinnosti uložené celním úřadům a veřejným dopravním podnikům (poštovním, železničním, plavebním a leteckým úřadům) budou také upraveny zvláštními služebními předpisy.

§ 54.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1923. Tím dnem pozbývají platnosti veškerá dosavadní nařízení o statistice zahraničního obchodu kromě nařízení ze dne 23. září 1920, čís. 543 Sb. z. a n., o zřízení Stálé komise pro určování obchodních hodnot pro statistiku zahraničního obchodu, jež pozbude platnosti 1. července 1923.

Vyvážené zboží, které bylo před 1. lednem 1923 některým veřejným dopravním podnikem převzato k dopravě do celní ciziny, projedná se podle předpisů dosud platných o statistickém hlášení zboží pro vývoz.

§ 55.

Provedením tohoto nařízení se pověřuje předseda vlády v dohodě s ministry průmyslu, obchodu a živností, financí, železnic, pošt a telegrafů a veřejných prací.

Příloha Ia.

Statistická ohláška pro dovoz do volného oběhu po suchu.

Vysvětlivky.

Sloupec 1. a 2. Druh předmětů ohlašuje se statistickým číslem a pojmenováním zboží podle statistického seznamu zboží pro dovoz. Je-li v témže čísle (v témže odstavci téhož čísla) statistického seznamu uvedeno odděleně několik druhů zboží, nesmí býti statisticky hlášen celý název čísla (odstavce), nýbrž jen druh, který se dováží. Obsahuje-li zásilka několik druhů zboží téhož statistického čísla (odstavce), musí býti každý druh hlášen zvláště. Předpisuje-li statistický seznam pojmenování v obchodě obvyklé, jest udati toto; obchodní název musí však obsahovati veškeré znaky potřebné pro zjištění správnosti udaného statistického čísla (z čeho je zboží zhotoveno, jak je zpracováno a k čemu slouží). U hotových strojních součástí jest výslovně udati, že jsou hotové, a označiti přesně stroj, k němuž náleží. Rozložené úplné stroje jest výslovně jako takové označiti.

Pojmenování všeobecné, jako ovoce, zelenina, zboží koloniální, rukodílné, střižní, léky atd., je nepřípustno.

Sloupec 3. Udati jest počet, druh a značky nákladních kusů, nebo při celovozových zásilkách počet a čísla vagonů. Z údajů musí býti patrno, který nákladní kus (vagon) obsahuje v sousedních sloupcích hlášené zboží. Jde-li o kotlové vozy (cisterny, jímky), jest kromě čísla vozu výslovně udati, že jde o cisternu (jímku).

Sloupec 4., 5. a 6. Množství předmětů jest hlásiti podle předpisu statistického seznamu buď podle váhy, nebo podle počtu kusů, nebo podle váhy a počtu kusů nebo podle váhy a objemu (u nápojů), nebo podle nosnosti v tunách (jen u lodí ze dřeva). Váha hlásí se brutto nebo netto podle předpisů platných pro celní řízení. Množství dle objemu jest vepsati do téhož řádku nad udanou váhu.

Ve sloupci 6. jest hořejší z obou částí určena pro počet kusů, dolejší pro nosnost v tunách.

Sloupec 7. Jako hodnotu zboží jest hlásiti: a) bylo-li zboží v cizině koupeno, skutečnou nákupní cenu (podle faktury), zvětšenou o výlohy za obal a obstarání, dále o pojistné a přepravné až na československou hranici; b) nebylo-li zboží v cizině koupeno, trhovou cenu tohoto zboží v místě určení v Československé republice, zmenšenou o pojistné a přepravné od československé hranice až do tohoto místa určení.

Dovozní clo a ostatní dávky v tuzemsku vybírané se do hodnoty nezapočítávají. Hodnotu jest hlásiti v Kč. Stal-li se kup v měně cizí, tvoří základ pro přepočítání kurs skutečně ujednaný, nebyl-li ujednán, poslední úřední kurs ("zboží") přede dnem statistického hlášení.

K vyzvání Státního úřadu statistického jest strana povinna předložiti fakturu.

Sloupec 8. Země zásilky jest země, z níž bylo zboží s přímým určením do Československé republiky odesláno. Bylo-li zboží v cizině koupeno, buď udána místo země zásilky země obchodní, t. j. země, z níž bylo zboží koupeno.

Sloupec 9. Země výrobní jest země, v níž zboží jako přirozený produkt vzniklo nebo dalším zpracováním nabylo povahy, v níž se dováží.

Statistické poplatky.

Statistický poplatek se vybírá:

1. U dováženého dobytka podle počtu kusů, a to

a) 1 Kč za každý kus velkého dobytka (volů, buvolů, býků, krav, mladého skotu, koní, oslů, mezků a mulů);

b) 1 Kč za každých pět kusů drobného dobytka (telat, hříbat, koz, ovcí, vepřů); počet nebo zbytek menší než pět kusů počítá se pro vyměření statistického poplatku za pět kusů;

2. u všech ostatních dovážených věcí podle hrubé váhy, a to

a) z každé zásilky až do 10 tun hrubé váhy 1 Kč za každých 100 kg hrubé váhy nebo jich část, nikoliv však více než 10 Kč;

b) z každé zásilky těžší 10 tun hrubé váhy 10 Kč za každých 100 kg hrubé váhy; ze zbytku převyšujícího 10 tun anebo jich násobek vyměří se poplatek podle ustanovení předchozího odstavce a);

c) u t. zv. "hromadných" věcí (viz § 43 provád. nař.) 5 Kč za každých 10 tun zásilky; ze zbytku převyšujícího 10 tun nebo jich násobek jest zapraviti 1 Kč za každých 1000 kg nebo jich část, nikoliv však více než 5 Kč.

Statistický poplatek jest zapraviti z každé zásilky zvlášť.

Příloha Ib.

Statistická ohláška pro dovoz do volného oběhu po vodě.

Vysvětlivky.

Sloupec 1. a 2. Druh předmětů ohlašuje se statistickým číslem a pojmenováním zboží podle statistického seznamu zboží pro dovoz. Je-li v témže čísle (v témže odstavci téhož čísla) statistického seznamu uvedeno odděleně několik druhů zboží, nesmí býti statisticky hlášen celý název čísla (odstavce), nýbrž jen druh, který se dováží. Obsahuje-li zásilka několik druhů zboží téhož statistického čísla (odstavce), musí býti každý druh hlášen zvláště. Předpisuje-li statistický seznam pojmenování v obchodě obvyklé, jest udati toto; obchodní název musí však obsahovati veškeré znaky potřebné pro zjištění správnosti udaného statistického čísla (z čeho je zboží zhotoveno, jak je zpracováno a k čemu slouží). U hotových strojních součástí jest výslovně udati, že jsou hotové, a označiti přesně stroj, k němuž náleží. Rozložené úplné stroje jest výslovně jako takové označiti.

Pojmenování všeobecné, jako ovoce, zelenina, zboží koloniální, rukodílné, střižní, léky atd., je nepřípustno.

Sloupec 3. Udati jest počet, druh a značky nákladních kusů, po případě počet a označení plavidel. Z údajů musí býti patrno, který nákladní kus (nebo které plavidlo) obsahuje v sousedních sloupcích hlášené zboží.

Sloupec 4., 5. a 6. Množství předmětů jest hlásiti podle předpisu statistického seznamu buď podle váhy, nebo podle počtu kusů, nebo podle váhy a počtu kusů nebo podle váhy a objemu (u nápojů), nebo podle nosnosti v tunách (jen u lodí ze dřeva). Váha hlásí se brutto nebo netto podle předpisů platných pro celní řízení. Množství dle objemu jest vepsati do téhož řádku nad udanou váhu.

Ve sloupci 6. jest hořejší z obou částí určena pro počet kusů, dolejší pro nosnost v tunách.

Sloupec 7. Jako hodnotu zboží jest hlásiti: a) bylo-li zboží v cizině koupeno, skutečnou nákupní cenu (podle faktury), zvětšenou o výlohy za obal a obstarání, dále o pojistné a přepravné až na československou hranici; b) nebylo-li zboží v cizině koupeno, trhovou cenu tohoto zboží v místě určení v Československé republice, zmenšenou o pojistné a přepravné od československé hranice až do tohoto místa určení.

Dovozní clo a ostatní dávky v tuzemsku vybírané se do hodnoty nezapočítávají. Hodnotu jest hlásiti v Kč. Stal-li se kup v měně cizí, tvoří základ pro přepočítání kurs skutečně ujednaný, nebyl-li ujednán, poslední úřední kurs ("zboží") přede dnem statistického hlášení.

K vyzvání Státního úřadu statistického jest strana povinna předložiti fakturu.

Sloupec 8. Země zásilky jest země, z níž bylo zboží s přímým určením do Československé republiky odesláno. Bylo-li zboží v cizině koupeno, buď udána místo země zásilky země obchodní, t. j. země, z níž bylo zboží koupeno.

Sloupec 9. Země výrobní jest země, v níž zboží jako přirozený produkt vzniklo nebo dalším zpracováním nabylo povahy, v níž se dováží.

Statistické poplatky.

Statistický poplatek se vybírá:

1. U dováženého dobytka podle počtu kusů, a to

a) 1 Kč za každý kus velkého dobytka (volů, buvolů, býků, krav, mladého skotu, koní, oslů, mezků a mulů);

b) 1 Kč za každých pět kusů drobného dobytka (telat, hříbat, koz, ovcí, vepřů); počet nebo zbytek menší než pět kusů počítá se pro vyměření statistického poplatku za pět kusů;

2. u všech ostatních dovážených věcí podle hrubé váhy, a to

a) z každé zásilky až do 10 tun hrubé váhy 1 Kč za každých 100 kg hrubé váhy nebo jich část, nikoliv však více než 10 Kč;

b) z každé zásilky těžší 10 tun hrubé váhy 10 Kč za každých 100 kg hrubé váhy; ze zbytku převyšujícího 10 tun anebo jich násobek vyměří se poplatek podle ustanovení předchozího odstavce a);

c) u t. zv. "hromadných" věcí (viz § 43 provád. nař.) 5 Kč za každých 10 tun zásilky; ze zbytku převyšujícího 10 tun nebo jich násobek jest zapraviti 1 Kč za každých 1000 kg nebo jich část, nikoliv však více než 5 Kč.

Statistický poplatek jest zapraviti z každé zásilky zvlášť.

Příloha Ic.

Statistická ohláška pro dovoz do volného oběhu letadly.

Vysvětlivky.

Sloupec 1. a 2. Druh předmětů ohlašuje se statistickým číslem a pojmenováním zboží podle statistického seznamu zboží pro dovoz. Je-li v témže čísle (v témže odstavci téhož čísla) statistického seznamu uvedeno odděleně několik druhů zboží, nesmí býti statisticky hlášen celý název čísla (odstavce), nýbrž jen druh, který se dováží. Obsahuje-li zásilka několik druhů zboží téhož statistického čísla (odstavce), musí býti každý druh hlášen zvláště. Předpisuje-li statistický seznam pojmenování v obchodě obvyklé, jest udati toto; obchodní název musí však obsahovati veškeré znaky potřebné pro zjištění správnosti udaného statistického čísla (z čeho je zboží zhotoveno, jak je zpracováno a k čemu slouží). U hotových strojních součástí jest výslovně udati, že jsou hotové, a označiti přesně stroj, k němuž náleží. Rozložené úplné stroje jest výslovně jako takové označiti.

Pojmenování všeobecné, jako ovoce, zelenina, zboží koloniální, rukodílné, střižní, léky atd., je nepřípustno.

Sloupec 3. Udati jest počet, druh a značky nákladních kusů. Z údajů musí býti patrno, který nákladní kus obsahuje v sousedních sloupcích hlášené zboží.

Sloupec 4., 5. a 6. Množství předmětů jest hlásiti podle předpisu statistického seznamu buď podle váhy, nebo podle počtu kusů, nebo podle váhy a počtu kusů nebo podle váhy a objemu (u nápojů). Váha hlásí se brutto nebo netto podle předpisů platných pro celní řízení. Množství dle objemu jest vepsati do téhož řádku nad udanou váhu.

Sloupec 7. Jako hodnotu zboží jest hlásiti: a) bylo-li zboží v cizině koupeno, skutečnou nákupní cenu (podle faktury), zvětšenou o výlohy za obal a obstarání, dále o pojistné a přepravné až na československou hranici; b) nebylo-li zboží v cizině koupeno, trhovou cenu tohoto zboží v místě určení v Československé republice, zmenšenou o pojistné a přepravné od československé hranice až do tohoto místa určení.

Dovozní clo a ostatní dávky v tuzemsku vybírané se do hodnoty nezapočítávají. Hodnotu jest hlásiti v Kč. Stal-li se kup v měně cizí, tvoří základ pro přepočítání kurs skutečně ujednaný, nebyl-li ujednán, poslední úřední kurs ("zboží") přede dnem statistického hlášení.

K vyzvání Státního úřadu statistického jest strana povinna předložiti fakturu.

Sloupec 8. Země zásilky jest země, z níž bylo zboží s přímým určením do Československé republiky odesláno. Bylo-li zboží v cizině koupeno, buď udána místo země zásilky země obchodní, t. j. země, z níž bylo zboží koupeno.

Sloupec 9. Země výrobní jest země, v níž zboží jako přirozený produkt vzniklo nebo dalším zpracováním nabylo povahy, v níž se dováží.

Statistické poplatky.

Jako statistický poplatek jest zapraviti: z každé zásilky 1 Kč za každých 100 kg hrubé váhy nebo jich část, nikoliv však více než 10 Kč.

Příloha IIa. A

Statistická ohláška pro dovoz do volného oběhu po suchu.

Vysvětlivky.

Této dvojité ohlášky používá se tehdy, když není zmocněnci příjemcovu nebo veřejnému dopravnímu podniku všeho druhu při podání statistického hlášení známa hodnota zboží, nebo dostalo-li se straně zvláštního dovolení hlásiti hodnotu zboží Státnímu úřadu statistickému přímo.

V obou případech podrží list A celní úřad, aby jej předložil Státnímu úřadu statistickému; list B vyplní se ve sloupcích 1. - 10. a provází zásilku až k příjemci zboží, který vyplní sloupec 11.

Sloupec 1. a 2. Druh předmětů ohlašuje se statistickým číslem a pojmenováním zboží podle statistického seznamu zboží pro dovoz. Je-li v témže čísle (v témže odstavci téhož čísla) statistického seznamu uvedeno odděleně několik druhů zboží, nesmí býti statisticky hlášen celý název čísla (odstavce), nýbrž jen druh, který se dováží. Obsahuje-li zásilka několik druhů zboží téhož statistického čísla (odstavce), musí býti každý druh hlášen zvláště. Předpisuje-li statistický seznam pojmenování v obchodě obvyklé, jest udati toto; obchodní název musí však obsahovati veškeré znaky potřebné pro zjištění správnosti udaného statistického čísla (z čeho je zboží zhotoveno, jak je zpracováno a k čemu slouží). U hotových strojních součástí jest výslovně udati, že jsou hotové, a označiti přesně stroj, k němuž náleží. Rozložené úplné stroje jest výslovně jako takové označiti.

Pojmenování všeobecné, jako ovoce, zelenina, zboží koloniální, rukodílné, střižní, léky atd., je nepřípustno.

Sloupec 3. Udati jest počet, druh a značky nákladních kusů, nebo při celovozových zásilkách počet a čísla vagonů. Z údajů musí býti patrno, který nákladní kus (vagon) obsahuje v sousedních sloupcích hlášené zboží. Jde-li o kotlové vozy (cisterny, jímky), jest kromě čísla vozu výslovně udati, že jde o cisternu (jímku).

Sloupec 4., 5. a 6. Množství předmětů jest hlásiti podle předpisu statistického seznamu buď podle váhy, nebo podle počtu kusů, nebo podle váhy a počtu kusů nebo podle váhy a objemu (u nápojů), nebo podle nosnosti v tunách (jen u lodí ze dřeva). Váha hlásí se brutto nebo netto podle předpisů platných pro celní řízení. Množství dle objemu jest vepsati do téhož řádku nad udanou váhu.

Ve sloupci 6. jest hořejší z obou částí určena pro počet kusů, dolejší pro nosnost v tunách.

Sloupec 7. Země zásilky jest země, z níž bylo zboží s přímým určením do Československé republiky odesláno. Bylo-li zboží v cizině koupeno, buď udána místo země zásilky země obchodní, t. j. země, z níž bylo zboží koupeno.

Sloupec 8. Země výrobní jest země, v níž zboží jako přirozený produkt vzniklo nebo dalším zpracováním nabylo povahy, v níž se dováží.

Statistické poplatky.

Statistický poplatek se vybírá:

1. U dováženého dobytka podle počtu kusů, a to

a) 1 Kč za každý kus velkého dobytka (volů, buvolů, býků, krav, mladého skotu, koní, oslů, mezků a mulů);

b) 1 Kč za každých pět kusů drobného dobytka (telat, hříbat, koz, ovcí, vepřů); počet nebo zbytek menší než pět kusů počítá se pro vyměření statistického poplatku za pět kusů;

2. u všech ostatních dovážených věcí podle hrubé váhy, a to

a) z každé zásilky až do 10 tun hrubé váhy 1 Kč za každých 100 kg hrubé váhy nebo jich část, nikoliv však více než 10 Kč;

b) z každé zásilky těžší 10 tun hrubé váhy 10 Kč za každých 100 kg hrubé váhy; ze zbytku převyšujícího 10 tun anebo jich násobek vyměří se poplatek podle ustanovení předchozího odstavce a);

c) u t. zv. "hromadných" věcí (viz § 43 provád. nař.) 5 Kč za každých 10 tun zásilky; ze zbytku převyšujícího 10 tun nebo jich násobek jest zapraviti 1 Kč za každých 1000 kg nebo jich část, nikoliv však více než 5 Kč.

Statistický poplatek jest zapraviti z každé zásilky zvlášť.

Příloha IIa. B

Statistická ohláška pro dovoz do volného oběhu po suchu.

Vysvětlivky.

Příjemce zboží jest povinen vepsati ve sloupci 11. hodnotu každého hlášeného druhu zboží a zaslati list B do 48 hodin Státnímu úřadu statistickému. Má-li příjemce zboží povolení hlásiti hodnotu zboží Státnímu úřadu statistickému přímo, udá dole v pravém rohu listu B data povolení.

Jako hodnotu zboží jest hlásiti:

a) bylo-li zboží v cizině koupeno, skutečnou nákupní cenu (podle faktury), zvětšenou o výlohy za obal a obstarání, dále o pojistné a přepravě až na československou hranici;

b) nebylo-li zboží v cizině koupeno, trhovou cenu tohoto zboží v místě určení v Československé republice, zmenšenou o pojistné a přepravné od československé hranice až do tohoto místa určení.

Dovozní clo a ostatní dávky v tuzemsku vybírané se do hodnoty zboží nezapočítávají. Hodnotu jest hlásiti v Kč. Stal-li se kup v měně cizí, tvoří základ pro přepočítání kurs skutečně ujednaný, nebyl-li ujednán, poslední úřední kurs ("zboží") přede dnem statistického hlášení.

K vyzvání Státního úřadu statistického jest strana povinna předložiti fakturu.

Příloha IIb. A

Statistická ohláška pro dovoz do volného oběhu po vodě.