34/1922 Sb. znění účinné od 16. 2. 1922 do 18. 8. 1934

Zákon

ze dne 31. ledna 1922

o nároku obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení na Slovensku a v Podkarpatské Rusi na peněžité požitky v některých případech vojenské povinnosti.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Zaměstnanec na Slovensku a na území Podkarpatské Rusi,

který jest ustanoven u kupce při provozování obchodu převážně k úkonům kupeckým (obchodní pomocníci) nebo k službám vyšším nekupeckým, nebo

který jest převážně zaměstnán konáním služeb kupeckých nebo vyšších nekupeckých při provozování podniků nebo ústavů druhu níže uvedeného, byť i podnikatel neb stav nebyl kupcem ve smyslu zákona obchodního,

1.	ve všelikých podnicích, na které se vztahuje živnostenský řád,
2.	v úvěrních ústavech, spořitelnách, záložnách, výdělkových a hospodářských společenstvech, zastavárnách, zaopatřovacích a rentových ústavech, nemocenských pokladnách, zapsaných pokladnách pomocných, všelikých pojišťovnách bez rozdílu, zdali provozují soukromé pojišťovací obchody nebo slouží účelům veřejnoprávního pojišťování, jakož i ve svazech řečených ústavů,
3.	v redakci, správě nebo prodeji periodického tiskopisu,
4.	v kancelářích advokátů, notářů a patentních zástupců,
5.	u civilních inženýrů, neautorisovaných architektů a u civilních geometrů,
6.	v tabáčních trafikách a loterních sběrnách,
7.	u obchodních dohodců a zprostředkovatelen soukromých obchodů a v informačních kancelářích,

podrží, je-li od služby zdržen vykonáváním povinnosti vojenské, nárok na své peněžní požitky až do doby čtyř neděl, trval-li služební poměr již nepřetržitě jeden rok․

Tohoto nároku není, bude-li zaměstnanec povolán, aby konal presenční službu vojenskou na zákonem určenou jednoroční nebo delší dobu.

§ 2.

Osoby u kupce zaměstnané, jichž se jen výjimečně užívá k službám kupeckým, jakož i osoby, které konají převážně úkony podřízené, nepokládají se za obchodní pomocníky.

§ 3.

Provozuje-li podnik druhu naznačeného v § 1 veřejný fond, země, župa, okres neb obec, vztahuje se tento zákon na zaměstnance, zaměstnané v těchto podnicích při službách kupeckých neb vyšších nekupeckých, zakládá-li se jich služební poměr na smlouvě soukromoprávní.

§ 4.

Ustanovení tohoto zákona netýkají se služebního poměru osob zaměstnaných jako úředníků nebo zřízenců států, státního ústavu nebo státem spravovaného fondu.

§ 5.

Ustanovení tohoto zákona nevztahují se na učně ve smyslu živnostenského řádu, pak na zřízence námořní plavby a železnic, na zřízence v zemědělských a lesnických závodech, pokud tito nejsou obchodními pomocníky, jakož i na osoby, pro něž platí ustanovení všeobecného zákona horního.

§ 6.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení se zpětnou platností ode dne 23. října 1921. Ministru spravedlnosti se ukládá, aby v dohodě s ministry sociální péče, obchodu a vnitra zákon tento provedl.

T. G. Masaryk v. r.

Dr. Beneš v. r.

Dr. Dolanský v. r.