Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

371/1922 Sb. znění účinné od 14. 3. 1924 do 30. 9. 1949

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se toto nařízení považuje za výslovně zrušené.

změněnos účinností odpoznámka

nařízením č. 54/1924 Sb.

14.3.1924

371

 

Nařízení

vlády republiky Československé

ze dne 22. prosince 1922,

jímž se provádí zákon ze dne 7. prosince 1922, č. 370 Sb. z. a n., o stanovení výhod v plnění branné povinnosti.

 

Podle zákona ze dne 7. prosince 1922, č. 370 Sb. z. a n., se nařizuje:

§ 1.

Žádosti za poskytnutí výhody živitele rodiny.

(1)

Příslušníci rodiny, po případě, jsou-li nezletilí, zákonní jejich zástupci, musí doložiti žádost za poskytnutí výhody rodinným výkazem, potvrzeným obecním (městským) úřadem (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi obecním [obvodním] notářem). Politický úřad (administrativní vrchnost) I. stolice zašle žádost i s doklady obecnímu (městskému) úřadu (notáři) k připojení vysvědčení o majetkových a výdělkových poměrech podle odst. (3) a - je-li žádost odůvodňována výdělečnou neschopností některého mužského příslušníka rodiny - zařídí lékařskou prohlídku dotčeného příslušníka rodiny státním úředním lékařem a přiloží k žádosti vysvědčení od tohoto lékaře. V městech s vlastním statutem a v městech se zřízeným magistrátem přísluší provésti lékařskou prohlídku a napsati vysvědčení úřednímu městskému lékaři. Lékařské vysvědčení se straně nevydává, nýbrž připojí se přímo ke spisům. Stranám je dáno na vůli, aby k žádostem přiložily ještě jiné doklady, jež pro odůvodnění své žádosti pokládají za důležité; koná-li některý z bratrů reklamovaného presenční (další činnou) službu podle § 17, resp. § 61 br. zák., nebo činnou službu podle § 27 br. zák., jest vždy v žádosti uvésti, u kterého vojskového tělesa (útvaru) činnou službu koná.

(2)

Výkaz rodinný podle vzorce příl. 1. zhotoví žadatel. Obecní (městský) úřad (notář) jest povinen před potvrzením přezkoušeti správnost a úplnost výkazu podle předložených dokladů (výpisů z matrik, křestních [rodných], úmrtních listů a pod.) a spisů po ruce jsoucích a zavésti podle potřeby vhodné šetření, aby se o správnosti a úplnosti výkazu přesvědčil; je-li zapotřebí, buď výkaz obecním (městským) úřadem (notářem) opraven neb doplněn a oprava, resp. doplněk potvrzen. Kromě toho musí býti rodinný výkaz potvrzen, třeba-li doplněn aneb opraven, příslušným správcem matrik.

(3)

Ve vysvědčení o majetkových a výdělkových poměrech, jež pořídí obecní (městský) úřad (notář) podle vzorce příloha 1a a zašle přímo politickému úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice, jest uvésti:

a)

jméno a příjmení reklamovaného a všech příslušníků rodiny, v jejichž prospěch se požaduje poskytnutí výhody v plnění branné povinnosti;

b)

zevrubné údaje o majetku rodiny (po případě o každém příslušníku rodiny zvlášť);

c)

pramen výživy (živnost, zaměstnání atd.), z něhož rodina, resp. každý její příslušník, zejména také reklamovaný, má obživu a v jaké míře;

d)

údaje o státních daních všeho druhu, dále o zemských, okresních a obecních přirážkách, jakož i knihovních břemenech, váznoucích na nemovitém majetku, živnosti atd., a to v celkovém jich obnosu i jednotlivě;

e)

vyjádření o tom, zda vydržování příslušníků rodiny skutečně na reklamovaném závisí a zda tento skutečně též tyto povinnosti a v jaké míře koná, po případě, je-li o brance, jenž do činné služby již nastoupil, vyjádření o tom, zda výživa příslušníků rodiny nesporně závisí na jeho připuštění z činné služby.

(4)

Před vyhotovením vysvědčení o rodinných a majetkových poměrech jest obecní (městský) úřad (notář) místa pobytu povinen důkladně vyšetřiti poměry rodinné, výdělkové a majetkové; má-li rodina neb jednotliví příslušníci rodiny majetek v jiné obci, jest obecní (městský) úřad (notář) povinen vyžádati si od žadatele vysvědčení dotčeného obecního (městského) úřadu (notáře) o tom.

(5)

Vysvědčení státního úředního lékaře musí obsahovati jméno, příjmení, věk, povolání (zaměstnání) dotčeného příslušníka, popis jeho zdravotního stavu, vady (choroby), vliv vady (choroby) na vykonávání povolání (zaměstnání), posudek, je-li dotčený k svému povolání (zaměstnání) neschopen neb je-li aspoň schopen říditi (vésti) zemědělský (živnostenský, obchodní) podnik neb dozírati na ně, pak je-li neschopnost trvalá neb jen přechodná.

§ 2.

Podmínky pro poskytnutí výhody v plnění branné povinnosti živitelům rodiny.

(1)

Neschopnost k výdělku příslušníků rodiny musí vylučovati nejen schopnost k jejich povolání (zaměstnání), nýbrž i schopnost k jakémukoliv výdělku, kterým by mohli opatřiti sobě a ostatním členům rodiny potřebnou výživu․

(2)

Neschopnost k výdělku způsobenou mravními vadami lze pokládati za postačující jen tehdy, zabrání-li se poskytnutím výhody nedostatku a bídě, kterou dotčená rodina (člen rodiny) nevinně trpí následkem morální vady člena rodiny, k výživě rodiny (členy rodiny) povolaného. Rovněž vojenská invalidita sama sebou není dostatečným důkazem neschopnosti k výdělku.

(3)

Neschopnost k výdělku příslušníků rodiny neodůvodňuje poskytnutí výhody, je-li důchod z majetku neb výdělek rodiny takový, že stačí k vydržování rodiny i bez pomoci reklamovaného; tomu je tak na př., když zemědělský (živnostenský, obchodní) podnik může býti pronajat nebo najatými pracovníky obstaráván, aniž by byla výživa rodiny touto změnou ohrožena, nebo když část domu pro rodinu nepotřebná může býti využitkována pronájmem a tím může býti dosaženo ryzího výtěžku, který zabezpečuje výživu rodiny bez součinnosti reklamovaného. Posuzují-li se důchodové poměry rodiny, buďte přiměřeně započteny daně a jiné veřejné dávky, jakož i knihovní břemena, která delší čas na majetku váznou.

(4)

Jsou-li pracovní schopnosti tak sníženy, že jest žadatel sice schopen říditi (vésti) zemědělský (živnostenský, obchodní) podnik, není ve s to, aby sám vykonával jiné fysické práce, sluší považovati žádost za odůvodněnou, jestliže by změnou v provozování zemědělského (živnostenského, obchodního) podniku (pronájmem, přijetím cizích placených zaměstnanců a pod.) byla možnost potřebné výživy vyloučena, vyjma případ, že žadatel může nějakým jiným vedlejším výdělkem ze zaměstnání, na něž jeho síly stačí, sebe a členy rodiny vydržovati.

(5)

Pokud zákon klade důraz na určité staří příslušníků rodiny, jest pro posouzení tohoto staří rozhodným den 1. října odvodního roku dotčeného brance.

(6)

Staří ovdovělé matky, báby nebo osiřelých ženských sourozenců, jakož i zdravotní stav jejich, jsou nerozhodny; závažnou jest jedině okolnost, zda tací žadatelé potřebují k své výživy podpory reklamovaného bez ohrožení své existence, t. j. zda snad jejich výživa již není zajištěna majetkem, nebo vůbec bez součinnosti reklamované.

(7)

K dosažení výhody není potřebí, aby rodina byla zcela bez jmění.

(8)

Má-li žadatel nějaké zaopatření (výslužné, výměněk, důchod atd.), vylučuje toto zaopatření jen tehdy poskytnutí výhody, umožňují-li požitky, jež z tohoto zaopatření plynou, podle místních poměrů vydržování rodiny i bez reklamovaného.

(9)

Není potřebí, aby reklamovaný bydlil v témže místě, v němž bydlí příslušníci rodiny od něho podporovaní, je však třeba, aby reklamovaný skutečně a vydatně je podporoval, takže výživa závisí na těchto podporách.

(10)

Je-li žádáno o poskytnutí výhody manželskému synu, aby mohl živiti svého otce, nebudiž přihlíženo k nemanželskému synu matky (k nevlastnímu synu otce).

(11)

Výhoda ve prospěch matky nemanželského nebo manželského syna, která se mezitím provdala nebo po druhé provdala, je odůvodněna, není-li manžel k výdělku schopen a nemá-li sám z dřívějšího manželství syna, který by byl povinen ho vyživovati; při tom ovšem se předpokládá, že jsou i všechny ostatní podmínky pro poskytnutí výhody v plnění branné povinnosti splněny.

(12)

Synu soudně rozvedené neb rozloučené matky nelze výhodu poskytnouti, pokud rozvedený (rozloučený) manžel k její výživě povinný žije.

(13)

Ve prospěch jednoho žadatele může býti výhoda poskytnuta současně jen jednomu branci.

(14)

Mají-li nastoupiti zároveň dva branci do presenční (další činné) služby, resp. jsou-li současně v presenční (další činné) službě dva branci, kteří jsou povoláni živiti žadatele, může býti sice žádáno za oba, výhoda však smí býti poskytnuta pouze jednomu z nich [§ 11 (8)].

(15)

Je-li žádáno za výhodu pro některého brance z toho důvodu, že některý jiný příslušník rodiny, jenž jest k vydržování ostatních příslušníků rodiny povinen, neplní této povinnosti, nebo se jí vymyká tím, že přesídlil na jiné místo, vystěhoval se, založil vlastní domácnost a pod., nelze pokládati žádost za odůvodněnou, leda že není s to, aby vyživil příslušníky rodiny jako jejich živitel ve smyslu § 2 zákona.

(16)

Týká-li se reklamace brance, jenž by vzhledem ku svým poměrům mohl žádati sám pro sebe za poskytnutí výhody z jiného můžu, nelze ji proto zamítnouti.

(17)

Cizí státní občanství příslušníka rodiny není na překážku přiznání výhody v plnění branné povinnosti dotčenému branci podle § 1.

(18)

Ustanovení § 2 (5) zákona nevylučuje, aby byla poskytnuta ženatým brancům výhoda jakožto živitelům rodiny v případech, uvedených v § 2 (1) zákona.

§ 3.

Zjišťování neschopnosti k výdělku.

(1)

Je-li žádost odůvodňována výdělečnou neschopností některého mužského příslušníka rodiny, opatří politický úřad (administrativní vrchnost) I. stolice vysvědčení od státního (městského) úředního lékaře a zašle po přezkoušení a ev. doplnění žádost s doklady doplňovacímu okresnímu velitelství místa pobytu žadatelova, jež je předloží dodatečné odvodní komisi [§ 9 (1) a (2)].

(2)

Odvodní komise přezkoumá předložené lékařské vysvědčení, načež její předseda učiní příslušný návrh, vyslechna dobrozdání civilního lékaře. Návrh tento zní buď na uznání neschopnosti k výdělku na základě předloženého lékařského vysvědčení, aneb - nezdá-li se býti neschopnost k výdělku tímto způsobem nespornou - na předvolání dotčeného příslušníka rodiny k osobní prohlídce. Souhlasí-li s návrhem vojenský zástupce, vyslechna důstojníka zdravotnictva, stane se návrh usnesením komise, jež zní buď: "Neschopen k výdělku..." aneb "Budiž předvolán před odvodní komisi k osobní prohlídce za účelem zjištění neschopnosti k výdělku". Posléz uvedené usnesení jest učiniti vždy též tehdy, jestliže vojenský zástupce po slyšení důstojníka zdravotnictva s návrhem předsedy komise na uznání neschopnosti k výdělku na základě předloženého lékařského vysvědčení nesouhlasí.

(3)

Příslušníci rodiny, o jejichž neschopnosti k výdělku má býti rozhodnuto, jsou povinni - na vyzvání politického úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice - dostaviti se na své útraty k prohlídce před odvolání, po případě přezkoušecí komisi nebo k nemocničnímu vyšetřování. Na náhradu ušlého zisku nemají rovněž nároku. Nedostaví-li se tyto osoby k prohlídce a neomluví-li dostatečně u politického úřadu (administrativní vrchností) I. stolice svoje obmeškání nejpozději do 14 dnů po dni, na který byly předvolány, buďtež žádosti doplňovacím okresním velitelstvím zamítnuty.

(4)

Jde-li o vadu (chorobu), k jejímuž zjištění jest podle lékařského vyjádření zapotřebí delšího pozorování neb prohlídky lékařskými přístroji, jichž odvodní komise nemá po ruce, může předseda odvodní komise naříditi, aby prohlížený odebral se k zjištění vady (choroby) do nejbližší vojenské nemocnice. K nálezu nemocničnímu, jejž jest poslati doplňovacímu okresnímu velitelství k dalšímu opatření, jest sice přihlížeti, leč odvodní komise není jím vázána a rozhodne bez opětného osobního dostavení se žadatelova.

(5)

Je-li žádající příslušník rodiny vojenskou osobou mimo činnou službu a odůvodňuje-li svoji žádost neschopností k výdělku, jež nastala po propuštění z činné služby, buď jeho neschopnost k výdělku zjištěna způsobem uvedeným v předchozích odstavcích; zjištění toto nemá však vlivu na branný poměr žadatelův.

(6)

Nemůže-li se příslušník rodiny dostaviti k osobní prohlídce před odvodní komisí pro těžkou nemoc, vyšetřovací neb trestní vazbu neb z jiných závažných důvodů tak, aby mohlo býti o žádosti zemským vojenským velitelstvím rozhodnuto do stanovené lhůty, budiž, jsou-li jinak všechny ostatní podmínky pro poskytnutí výhody splněny, žádost předložena ministerstvu národní obrany k rozhodnutí, které rozhodne na základě předloženého vysvědčení státního úředního lékaře, po případě na základě dostatečně provedené lékařské prohlídky.

(7)

V klasifikaci "Neschopen k výdělku", ať byla učiněna již na základě předloženého lékařského vysvědčení, nebo teprve na základě osobní prohlídky před odvodní komisí, jest uvésti vždy přesně vadu (chorobu), jež neschopnost k výdělku působí.

(8)

Je-li neschopnost k výdělku jen dočasná, budiž to výslovně podotknuto; doba, po níž bude neschopnost k výdělku pravděpodobně trvati, budiž výslovně uvedena.

(9)

Je-li vyšetřovaný příslušník rodiny uznán sice neschopným k výdělku, avšak schopným k řízení (vedení) neb dozoru zemědělského (živnostenského, obchodního) podniku, budiž to v usnesení odvodní komise vyjádřeno, a to i tehdy, bylo-li usnesení učiněno na základě předloženého lékařského vysvědčení.

(10)

Jde-li o poskytnutí výhody branci, který presenční (další činnou) službu již nastoupil, jest v usnesení odvodní komise uvésti, zdali neschopnosti k výdělku vznikla před nastoupením nebo po nastoupení do presenční služby.

(11)

Byl-li příslušník rodiny na základě vykonané prohlídky uznán schopným k výdělku, budiž poznamenán nález o zdravotním stavu prohlíženého a k němu připojena klasifikace "Schopen k výdělku".

(12)

Prohlídku předvedeného příslušníka rodiny vykoná civilní lékař odvodní komise a podá - dohodna se s důstojníkem zdravotnictva - posudek podle předchozích ustanovení. Nedojde-li k dohodě, určí předseda odvodní komise prohlíženého k přezkoušení přezkoušecí komisí.

(13)

Usnesení odvodní komise budiž zapsáno na předloženém lékařském vysvědčení; zápis tento buď podepsán všemi členy odvodní komise.

§ 4.

Přezkoušení výdělečné schopnosti komisí přezkoušecí.

(1)

Bylo-li § 3 (12) nařízeno přezkoušení výdělečné schopnosti komisí přezkoušecí, zařídí politický úřad (administrativní vrchnost) I. stolice vše potřebné, aby byl dotčení příslušník rodiny obeslán k nejbližší komisi k přezkoušení a předloží spisy politickému úřadu (administrativní vrchnosti) II. stolice s oznámením dne, na který byl příslušník rodiny k přezkoušení obeslán; politický úřad (administrativní vrchnost) II. stolice doručí spisy komisi přezkoušecí. O klasifikaci při přezkoušení platí obdobně stanovení § 3. usnesení přezkoušecí komise, které jest podepsati všem členům přezkoušecí komise, zašle politický úřad (administrativní vrchnost) II. stolice s příslušnými spisy politického úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice, jenž obeslání příslušníka rodiny před přezkoušecí komisi zařídil.

(2)

Nedosáhne-li se o klasifikaci příslušníka rodiny ani při přezkoušení dohody, buďte spisy předloženy politickým úřadem (administrativní vrchností) II. stolice ministerstvu národní obrany, jež o věci rozhodne v dohodě s ministerstvem vnitra.

(3)

Nedostaví-li se dotčený příslušník rodiny k přezkoušení, budiž postupováno obdobně podle ustanovení § 3 (3).

§ 5.

Žádosti majitelů zděděné zemědělské usedlosti menšího neb středního rozsahu za poskytnutí výhody.

(1)

Branci, kteří žádají o tuto výhodu, musí přiložiti k žádosti:

a)

doklady, jakým způsobem nabyli vlastnictví usedlosti (výpisy z pozemkových knih, berních katastrů, odevzdací listinu, berní knížku, osvědčení soudu, jenž dědictví projednával, a pod.),

b)

osvědčení o tom, že jde o usedlost menšího, resp. středního rozsahu.

(2)

Při rozhodování o tom, které usedlosti jest pokládati při provádění tohoto zákona za zemědělské usedlosti středního rozsahu (selské usedlosti), jest postupovati obdobně podle zásad obsažených v zemském zákoně pro Čechy ze dne 7. srpna 1908, č. 68 z. z. Osvědčení uvedené v odst. (1) b) vyhotoví ministerstvo zemědělství, po případě úřad, jejž toto ministerstvo v dohodě s ministerstvem národní obrany tím pověří. Osvědčení toto, jež opatřiti přísluší žadateli, musí obsahovati tato data:

a)

místo (obec), kde usedlost leží, stavení patřící k usedlosti, druh pozemku;

b)

údaje o státních daních váznoucích na usedlosti (bez zemských, okresních a obecních přirážek), jednotlivě a v celku;

c)

potvrzení, že výnos zděděné usedlosti nedovoluje vydržování náhradní pracovní síly, takže majitel musí obstarávati své hospodářství sám, a že provozování tohoto zemědělského podniku tvoří výhradné anebo aspoň hlavní povolání majitele a zároveň výhradný nebo aspoň hlavní pramen obživy pro něho a po případě i pro jeho rodinu.

(3)

Okolnost, že zděděná usedlost jest snad zapsána v zemských deskách, nevylučuje poskytnutí výhody podle tohoto paragrafu, jsou-li ostatní zákonné podmínky splněny.

§ 6.

Žádosti majitelů malých živností neb malých obchodů za přiznání výhody.

(1)

K těmto žádostem musí žadatel připojiti osvědčení příslušné berní správy (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi finančního úřadu I. stolice), že jest majitelem malé živnosti (malého obchodu) ve smyslu § 3 zákona.

(2)

Při tom buď v tomto osvědčení uvedeno místo (obec), kde živnost (obchod) se provozuje, druh živnosti (obchodu), počet osob, zaměstnaných mimo žadatele v živnosti (obchodu), při čemž buď označeno jejich postavení (zaměstnání) v živnosti (obchodě), dále budiž udáno, kolik činí ročně čistá všeobecná výdělková (zárobková) daň (bez přirážek), jaké jsou majetkové poměry (movitý a nemovitý majetek) žadatelovy a dovoluje-li výnos živnosti (obchodu) vydržování náhradní (pracovní) síly čili nic, resp. musí-li majitel obstarávati živnost (obchod) sám, po případě nejvýš s jedním zaměstnancem.

§ 7.

Žádosti průmyslových a zemědělských dělníků za přiznání výhody.

(1)

Tato výhoda může býti poskytnuta dělníkům průmyslovým a zemědělským, kteří nevyhovují sice všem podmínkám uvedeným v § 2 zákona, aby jim mohla býti poskytnuta výhoda v plnění branné povinnosti jakožto živitelům rodiny, avšak přes to na jejich výdělkové činnosti ve skutečnosti závisí výživa příslušníků rodiny uvedených v § 2 zákona. Sem patří hlavně případy, kdy ostatní příslušníci rodiny pro nemajetnost, četnou rodinu, nepříznivé výdělkové poměry nemohou poskytnouti ostatním příslušníkům rodiny dostatečnou výživu anebo se této povinnosti vymkli (vystěhováním a pod.), takže výživa příslušníků rodiny závisí skutečně na výdělkové činnosti reklamovaného.

(2)

Žádosti jest podati a doložiti obdobně podle ustanovení § 1 tohoto nařízení; mimo to jest připojiti k žádosti ještě doklady o poměrech zvláštního zření hodných podle předchozího odstavce. Doklady tyto musí obsahovati zejména údaje o rodinných, majetkových a výdělkových poměrech ostatních příslušníků rodiny, kteří sice by se měli také starati o výživu dotčených příslušníků rodiny, avšak z důvodů uvedených v odst. (1) nejsou s to dostáti této povinnosti, anebo se této povinnosti vymkli. Tyto poměry buďte prokázány způsobem naznačeným v § 1 (rodinným výkazem a vysvědčením o majetkových a výdělkových poměrech).

§ 8.

Žádosti posluchačů vysokých škol za přiznání výhody.

(1)

K žádostem nutno připojiti:

a)

vysvědčení o majetkových poměrech žadatelových a majetkových poměrech jeho rodičů;

b)

potvrzení vysoké školy, že žadatel jest buď

aa)

řádným posluchačem této vysoké školy (fakulty), anebo

bb)

mimořádným posluchačem učebného běhu pro kandidáty učitelství na vyšších školách obchodních, který absolvoval nižší střední školu, jakož i úplnou veřejnou vyšší obchodní školu (obchodní akademii), nebo

cc)

mimořádným posluchačem přírodovědecké fakulty, který vykonal zkoušku dospělosti na reálce a chce býti připuštěn ke státním zkouškám, aby nabyl učitelské způsobilosti pro střední školy, nebo

dd)

mimořádným posluchačem lékárnického studia, který absolvoval 6 tříd gymnasia nebo reálky a aspirantskou praxi lékárnickou zahájil dříve, než vládní nařízení ze dne 28. září 1920, č. 613 Sb. z. a n., nabylo účinnosti, a že ve svých studiích, nepřetržitě konaných, normálně postupuje, včas a s úspěchem vykonav zkušebním řádem zkoušky předepsané pro normální postup ve studiích, takže ve svém studiu neztratil žádného semestru, po případě že vykonal na této vysoké škole (fakultě) poslední státní zkoušku - rigorosum, takže svá studia vysokoškolská s úspěchem ukončil;

pro

toto potvrzení jest připojen vzorec příl. 1 b).

(2)

Podání žádosti za poskytnutí výhody podle tohoto paragrafu nevylučuje podání žádosti za odklad presenční služby k pokračování studií podle § 16 br. zák. a § 79 branných předpisů (nařízení vlády republiky Československé ze 28. července 1921, č. 269 Sb. z. a n.). Bude-li výhoda v plnění branné povinnosti poskytnuta, nastoupí branec, jemuž byl povolen odklad v nastoupení presenční služby, do činné služby po uplynutí odkladu.

(3)

Žádosti jest podati u politického úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice místa studijního, je-li toto zároveň řádným bydlištěm žadatelovým, jinak u politického úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice řádného bydliště žadatelova.

(4)

Školy, které jest pokládati za školy vysoké při provádění § 4 (2) zákona, jsou uvedeny v připojeném seznamu příl. 6.

§ 9.

Projednávání žádostí u politického úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice.

(1)

Politický úřad (administrativní vrchnost) I. stolice místa pobytu žadatelova přezkouší došlé žádosti za poskytnutí výhody, jsou-li řádně doloženy, a třeba-li zařídí jejich doplnění a provede po případě potřebné šetření ku přezkoušení správnosti tvrzených údajů připojí svůj návrh, při čemž podle vyšetřeného stavu věci eventuálně zdůrazní, že jde o případ zvláštního zřetele hodný, načež je zašle doplňovacímu okresnímu velitelství místa pobytu.

(2)

Doplňovací okresní velitelství žádosti přezkouší, provede po případě nutná doplnění, připojí své dobré zdání k návrhu politického úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice a nejsou-li patrny ze spisu domovská obec, politický okres, rok narození a rok odvodu (ročník odvodní) reklamovaného, připojí tato data k svému posudku; koná-li některý z bratrů reklamovaného presenční (další činnou) službu podle § 17, resp. § 61 br. zák., nebo činnou službu podle § 27 br. zák., opatří doplňovací okresní velitelství k žádosti opis kmenového listu dotčeného brance. Žádosti příslušníků rodiny, ucházejících se o poskytnutí výhody reklamovanému pro neschopnost k výdělku mužských příslušníků, zašle doplňovací okresní velitelství, nejde-li o příslušníky, kteří 1. října odvodního roku budou nejméně 60letí, spolu i s lékařským vysvědčením o neschopnosti k výdělku odvodní komisí podle § 3 (1) tohoto nařízení k rozhodnutí o neschopnosti k výdělku.

(3)

Spisy podle předchozích odstavců přezkoušené a podle potřeby doplněné, po případě odvodními komisemi vrácené, předloží doplňovací okresní velitelství případ od případu s urychlením nadřízenému zemskému vojenskému velitelství.

§ 10.

Žádosti za výhodu podle §§ 1 a 7, podané příslušníky rodiny, meškajícími v cizině.

(1)

Chtějí-li žádati za poskytnutí výhody podle §§ 1 a 7 tohoto nařízení Žádosti za výhodu podle §§ 1 a 7, podané příslušníci rodiny, meškající trvale v cizině, jsou povinni podati žádost ve lhůtě zákonem stanovené po odvedení reklamovaného, jež bylo provedeno buď v tuzemsku, aneb v cizině podle § 45 branných předpisů (nařízení vlády republiky Československé ze dne 28. července 1921, č. 269 Sb. z. a n.). Byl-li odvodem povinný uznán při lékařské prohlídce v cizině "Schopen k pomocným službám jako ..." [§ 45 (14) branných předpisů], anebo bylo-li vyžádáno rozhodnutí ministerstva národní obrany podle § 45 (10) cit. branných předpisů, jest žádost za poskytnutí výhody podati teprve tehdy, až straně bude doručeno rozhodnutí "Odveden" nebo "Odveden k pomocným službám".

(2)

Žádost jest podati u československého zastupitelského úřadu v cizině. Strana musí opatřiti potřebné doklady o rodinných, majetkových a výdělkových poměrech, které odůvodňují poskytnutí výhody, a připojiti je k žádosti; jsou-li tyto poměry československému zastupitelskému úřadu známy, buď správnost jejich tímto úřadem potvrzena.

(3)

Odvolává-li se žadatel na ji neschopnost k výdělku, budiž provedena - jde-li o mužského příslušníka rodiny, který do 1. října roku odvodního nedosáhne 60. roku - u československého zastupitelského úřadu na útraty žadatelovy jeho lékařská prohlídka ku zjištění schopnosti k výdělku. O klasifikaci platí obdobně ustanovení § 3 tohoto nařízení. Posílati prohlížené do nemocnice k zjištění vady (choroby) není dovoleno.

(4)

Žádost s doklady, po případě i s nálezem o lékařské prohlídce příslušníka rodiny, zašle československý zastupitelský úřad v cizině domovskému zemskému vojenského velitelství k rozhodnutí.

§ 10a.

Rozhodování o žádostech u politických úřadů (administrativních vrchností) I. stolice.

Proti rozhodnutím politických úřadů (administrativních vrchností) I. stolice, jež byla učiněna podle ustanovení poslední věty odst. (1) § 6 a odst. (1) § 7 zákona, lze podati odvolání podle všeobecných zásad, platných v řízení správním (zákon ze dne 12. května 1896, č. 101 ř. z., a uh. zák. čl. ze dne 27. července 1901, č. XX, o zjednodušení administrativního řízení); pokud v takových případech náleží rozhodnouti dle platných předpisů ministerstvu, přísluší toto rozhodnutí ministerstvu národní obrany v dohodě s ministerstvem vnitra.

§ 11.

Rozhodování o žádostech u zemského vojenského velitelství.

(1)

Zemské vojenské velitelství přezkouší došlé žádosti a zařídí, třeba-li jejich doplnění.

(2)

Nabude-li zemské vojenské velitelství přesvědčení, že poměry, odůvodňující poskytnutí výhody podle § 1, pominou v době do 1. října roku, v němž branec dokončí 24. rok věku, povolí v dohodě s politickým úřadem (administrativní vrchností). II. stolice branci odklad presenční (činné) služby do 1. října roku, v němž nastane změna poměrů, jež odůvodňují poskytnutí výhody podle § 1, a vyrozumí o tom doplňovací okresní velitelství, jež žádost předložila, a domovské doplňovací okresní velitelství. Posléz uvedené velitelství vyrozumí o tom domovský politický úřad (administrativní vrchnost) I. stolice, po případě i kmenové těleso; doplňovací okresní velitelství, jež žádost předložilo, vyrozumí pak o vyřízení politický úřad (administrativní vrchnost) I. stolice, u něhož byla žádost podána, za účelem vyrozumění strany. Spisy vrátí zemské vojenské velitelství doplňovacímu okresnímu velitelství, jež žádost předložilo, resp. zašle je domovskému doplňovacímu okresnímu velitelství, byla-li žádost podána u československého zastupitelského úřadu v cizině. Doplňovací okresní velitelství zašle spis v prvém případě politickému úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice, u něhož byla žádost podána, v druhém případě domovskému politickému úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice.

(3)

Není-li podle názoru zemského vojenského velitelství poskytnutí výhody odůvodněno, rozhodne zemské vojenské velitelství v dohodě s politickým úřadem (administrativní vrchností) II. stolice ihned. O zamítnutí tomto buďte zpraveny úřady a velitelství uvedené v předchozím odstavci způsobem tam naznačeným; spisy buďte vráceny, resp. zaslány podle ustanovení téhož odstavce. Politický úřad (administrativní vrchnost) I. stolice místa pobytu vyrozumí stranu o vyřízení žádosti s podotknutím, že může podati proti tomuto rozhodnutí do 4 neděl ode dne doručení rozhodnutí u zemského vojenského velitelství stížnost k ministerstvu národní obrany. Žádosti, jež by mohly přijíti v úvahu pro event. předčasné propuštění z činné služby podle nařízení vlády republiky Československé ze dne 5. října 1921, č. 363 Sb. z. a n. (Věstn. min. národní obrany, věc. IV., č. 50, č. 467), podrží však zemské vojenské velitelství u sebe pro ten případ, že k takovému předčasnému propuštění dojde, což jest ve vyrozumění strany výslovně podotknouti. Podá-li strana stížnost do zamítavého rozhodnutí, přiloží zemské vojenské velitelství tuto žádost ke stížnosti.

(4)

Žádosti, které byly zemským vojenským velitelstvím po přezkoušení uznány za odůvodněné, zašle toto velitelství buď jednotlivě nebo po částech politického úřadu (administrativní vrchnosti) II. stolice a označí je jakožto vyhovující, při čemž výslovně uvede, o jakou skupinu výhod běží (citací příslušného paragrafu tohoto nařízení); nevyhovují-li žádosti podané podle § 1 tohoto nařízení podmínkám, aby mohla býti reklamovaným poskytnuta výhoda jako živitelům rodiny, vyhovují-li však podmínkám § 7 tohoto nařízení, buďte označeny jako vyhovující ustanovením § 7. Souhlasí-li politický úřad (administrativní vrchnost) II. stolice s názorem zemského vojenského velitelství, poznamená to na žádostech, načež je vrátí s urychlením zemskému vojenskému velitelství, jež je uschová až do 10. října roku odvodního; nesouhlasí-li politický úřad (administrativní vrchnost) II. stolice, předloží zemské vojenské velitelství žádosti ministerstvu národní obrany k rozhodnutí v dohodě s ministerstvem vnitra.

(5)

Projednávání žádostí podle předchozího odstavce může se prováděti - je-li to účelno - též hromadně (komisionelně), za kterýmž účelem deleguje politický úřad (administrativní vrchnost) II. stolice svého zástupce (politického úředníka) na dobu potřeby k zemskému vojenskému velitelství.

(6)

Ihned po 10. říjnu zjistí zemské vojenské velitelství počet žádostí, jež byly v dohodě s politickým úřadem (administrativní vrchností) II. stolice uznány za vyhovující, a předloží o nich ministerstvu národní obrany do 20. října výkaz podle vzorce příl. 2 ve dvou vyhotoveních, v němž jest uvésti úhrnný počet vyhovujících žádostí o každé skupině výhod (§§ 1, 5, 6, 7 a ) zvláště. Všem úřadům (vojenským velitelstvím) při provádění tohoto nařízení zúčastněným jest dbáti toho, aby při projednávání žádostí postupovaly tak, by mohly býti žádosti, jež byly podány před nastoupením do presenční služby, projednány zemským vojenským velitelstvím podle předchozích ustanovení do 10. října roku odvodního. Je-li to ve výjimečných případech (u žádostí podaných v měsíci září) nemožno, nelze na žádosti došlé po vyhotovení výkazu uvedeného v tomto odstavci vzíti při zhotovování tohoto výkazu zření; žádosti takové musí však býti projednány zemským vojenským velitelstvím v dohodě s politickým úřadem (administrativní vrchností) II. stolice nejpozději do 1. listopadu, načež se o nich rozhoduje současně s ostatními žádostmi podle ustanovení odst. (8).

(7)

Ministerstvo národní obrany určí především celkový počet branců, jimž jest v dotčeném odvodním roce poskytnouti výhodu v plnění branné povinnosti; počet tento nesmí převyšovati 4000. Na to určí ministerstvo národní obrany z úhrnného počtu vyhovujících žádostí z obvodů všech zemských vojenských velitelství poměr (%), v němž lze vyhovujícím žádostem z oblasti celého státu vzhledem ke stanovenému celkovému počtu výhod vyhověti; v tomto poměru (%) stanoví pak ministerstvo národní obrany pro každé zemské vojenské velitelství zvláště počet branců, jimž jest z celkového počtu vyhovujících žádostí z obvodu jednotlivých zemských vojenských velitelství výhodu v plnění branné povinnosti poskytnouti. Potom stanoví ministerstvo národní obrany pro každé zemské vojenské velitelství zvláště počet branců jednotlivých skupin, jimž jest výhodu v plnění branné povinnosti poskytnouti, a to pro každou skupinu podle §§ 1, 5, 6, 7 a 8 odděleně, tím způsobem, že určí především poměr (%), jakým participují vyhovující žádosti každé skupiny na úhrnném počtu vyhovujících žádostí všech skupin z obvodu dotčeného zemského vojenského velitelství; v tomto poměru (%) dostane se pak z celkového počtu osob, jimž lze v obvodu zemského vojenského velitelství výhody v plnění branné povinnosti poskytnouti, jednotlivým skupinám výhod. Příslušný počet, jenž na jednotlivé skupiny v obvodu jednotlivých zemských vojenských velitelství připadá, přidělí ministerstvo národní obrany devatenácti dvacetinami dotčenému zemskému vojenskému velitelství, kdežto jednu dvaceti vyhradí si pro sebe, by v jejich mezích mohlo činiti rozhodování podle § 12. Číslice, jež byly přiděleny tímto způsobem jednotlivým skupinám výhod v obvodu jednotlivých zemských vojenských velitelství, uvede ministerstvo národní obrany v rubrikách 13 - 18 výkazu podle vzorce příloha 2 a vrátí jedno vyhotovení výkazu dotčenému zemskému vojenskému velitelství nejpozději do 1. listopadu.

(8)

Nepřevyšuje-li počet branců, kteří byli označeni zemským vojenským velitelstvím v dohodě s politickým úřadem (administrativní vrchností) II. stolice podle odst. (4) za vyhovující, počtu branců, určeného ministerstvem národní obrany pro obvod zemského vojenského velitelství, poskytne se těmto brancům výhoda v plnění branné povinnosti a rozhodnutí poznamená zemské vojenské velitelství na žádosti. Je-li však počet těch, kteří byli zemským vojenským velitelstvím v dohodě s politickým úřadem (administrativní vrchností) II. stolice podle odst. (4) označeni za vyhovující, větší nežli počet branců, jemuž jest podle rozhodnutí ministerstva národní obrany [odst. (7)] poskytnouti výhody, vybéře zemské vojenské velitelství v dohodě s politickým úřadem (administrativní vrchností) II. stolice v každé skupině podle §§ 1, 5, 6, 7 a 8 žádosti zvláštního zřetele hodné a oddělí je od ostatních vyhovujících žádostí (žádostí stejného zřetele hodných). Výhoda v plnění branné povinnosti budiž pak přiznána v těch případech, jež byly označeny jakožto zvláštního zřetele hodné. Převyšuje-li počet těchto případů počet, v němž lze výhody v plnění branné povinnosti v dotčené skupině poskytnouti, rozhodne zemské vojenské velitelství v dohodě s politickým úřadem (administrativní vrchností) II. stolice, kterým žádostem jest podle více nebo méně zřetele hodných důvodů vyhověti. K rozhodování o žádostech zvláštního zřetele hodných deleguje politický úřad (administrativní vrchnost) II. stolice svého zástupce, a to - třeba-li - podle odst. (10). Je-li počet případů zvláštního zřetele hodných menší, nežli počet, v němž lze výhody v plnění branné povinnosti v dotčené skupině poskytnouti, určí zemské vojenské velitelství z ostatních vyhovujících žádostí stejného zřetele hodných losem brance, jimž výhoda se poskytne, jakož i ty, jichž žádostem nelze vyhověti, ježto byl nejvýše dovolený počet branců vyčerpán. Losování se provádí v každé skupině zvláště (§§ 1, 5, 6, 7 a 8). Losování provede se komisí, jež se skládá ze zástupce zemského vojenského velitele, jednoho politického úředníka, delegovaného politickým úřadem (administrativní vrchností) II. stolice, starosty města, v němž komise úřaduje, neb jeho zástupce a jednoho důstojníka zemského vojenského velitelství tím způsobem, že se vloží do vhodné nádoby (schránky) pod kontrolou celé komise lístky se jmény všech branců té které skupiny, kteří stanoveným podmínkám vyhovují a jsou stejného zřetele hodny, načež táhne z nádoby jeden člen komise po lístku a druhý člen zapíše jméno a příjmení brance, jehož jméno jest na vytaženém lístku uvedeno, do připraveného seznamu I. podle vzorce příl. 3. Seznam přezkouší pak jeden člen komise a byli-li snad vylosováni oba branci, za které bylo žádáno podle § 2 (14), určí komise jednoho z nich, kterému výhodu přizná, žádost týkající se druhého brance zamítne. Člen komise k tomu určený táhne pak za posléze uvedeného jiný lístek. Jakmile se takto počtu, stanoveného pro tu kterou skupinu uchazečů dosáhne, vyjmou se v nádobě zbylé lístky a zapíší se jména a příjmení dotčených branců do zvláštního seznamu II. podle vzorce příl. 3; žádosti tyto se zamítnou, ježto nejvýše přípustný počet branců, jímž lze výhodu poskytnouti, vyčerpán. Vyskytne-li se při losování nějaké nedopatření, jest toto losování neplatné a budiž provedeno losování nové. O postupu při losování jest sepsati zevrubný protokol, jejž podepíší všichni členové komise.

(9)

Rozhodnutí o žádosti za poskytnutí výhody v plnění branné povinnosti buď na spisech potvrzeno zemským vojenským velitelem nebo jeho zástupcem. Bylo-li příznivé rozhodnutí učiněno na základě losování, budiž rozhodnutí na spisech potvrzeno komisí, jež losování provedla; taktéž budiž na spisech týkajících se branců, kterým na základě losování nebyla výhoda poskytnuta, tato okolnost poznamenána a komisí potvrzena.

(10)

U zemských vojenských velitelství, v jejichž obvodu jest více politických úřadů (administrativních vrchností) II. stolice, zúčastní se komise podle odst. (8) v zastoupení všech zúčastněných politických úřadů (administrativních vrchností) II. stolice zástupce politického úřadu (administrativní vrchnosti) II. stolice v sídle zemského vojenského velitelství.

(11)

Rozhodnutí o žádosti podle odst. (8) buď sděleno s úřady a velitelstvími uvedenými v odst. (2) způsobem tam naznačeným; spisy buďtež vráceny doplňovacímu okresnímu velitelství, jež žádost předložilo, resp. zaslány domovskému doplňovacímu okresnímu velitelství, byla-li žádost podána u československého zastupitelského úřadu v cizině. Doplňovací okresní velitelství zašle spisy dále podle ustanovení odst. (2). Nemohla-li býti výhoda poskytnuta proto, že byl vyčerpán počet branců, jimž lze výhodu v plnění branné povinnosti poskytnouti, budiž to ve vyrozumění strany výslovně uvedeno. žádosti osob takto zamítnutých, jež by mohly přijíti v úvahu pro event. předčasné propuštění z činné služby při přebytku branců podle nařízení vlády republiky Československé ze dne 5. října 1921, č. 363 Sb. z. a n. (Věst. min. národní obrany, věc. IV., č. 50, čl. 467), podrží však zemské vojenské velitelství u sebe pro ten případ, že k takovému předčasnému propuštění dojde, což jest vy vyrozumění strany výslovně podotknouti.

(12)

Byla-li žádost podána v cizině podle ustanovení § 10 tohoto nařízení, jest o všech rozhodnutích zemského vojenského velitelství zpraviti kromě domovského doplňovacího okresního velitelství a domovského politického úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice též československý zastupitelský úřad v cizině za účelem vyrozumění strany; kmenovému tělesu dostane se vyrozumění od domovského doplňovacího okresního velitelství.

(13)

O došlých žádostech a učiněných rozhodnutích jest jak zemské vojenské velitelství, tak i doplňovací okresní velitelství povinno vésti seznam podle vzorce příloha 4.

§ 12.

Rozhodování u ministerstva národní obrany.

O žádostech podaných podle § 7 (2) zákona a žádostech, o kterých nemohlo býti zemským vojenským velitelstvím rozhodnuto do 1. listopadu, jakož i o stížnostech do rozhodnutí zemského vojenského velitelství, konečně v případech, kdy nebylo dosaženo při rozhodnutí zemského vojenského velitelství souhlasu politického úřadu (administrativní vrchnosti) II. stolice, rozhoduje ministerstvo národní obrany v mezích počtu, jejž si podle § 11 (7) tohoto nařízení vyhradilo v dohodě s ministerstvem vnitra a učiní další opatření za účelem vyrozumění strany a provedení rozhodnutí.

§ 13.

Přeložení na trvalou dovolenou a do zálohy.

(1)

Branci, jimž byla přiznána výhoda podle §§ 1, 5, 6, 7 a 8 tohoto nařízení, buďte po 6ti měsíční presenční (činné) službě propuštěni z činné služby; osoby tyto patří až do přeložení do zálohy k vojenským osobám na trvalé dovolené [§ 151 (9) branných předpisů - nařízení vlády republiky Československé ze dne 28. července 1921, č. 269 Sb. z. a n.].

(2)

Kmenová tělesa vedou tyto osoby ve zvláštní patrnosti v seznamu podle vzorce příloha 5, a to jen po dobu, pokud jsou od presenční (činné) služby osvobozeny.

(3)

Přeložení těchto osob do zálohy buď provedeno dnem, kterým by nabyly podle § 21 br. zák. nároku na toto přeložení po skončení stanovené presenční (další činné) služby, kdyby nebyly propuštěny na trvalou dovolenou na základě poskytnuté výhody.

§ 14.

Průkaz o dalším trvání podmínek pro poskytnutí výhody.

(1)

Branci, povinní k presenční službě 14měsíční a k další činné službě 10-, resp. 4měsíční podle § 61 br. zák., jimž byla poskytnuta výhoda v plnění branné povinnosti podle §§ 1, 5, 6, 7 a 8, jsou povinni podati v měsíci srpnu (a to nejpozději do 20. srpna) roku následujícího po odvodu průkaz o dalším trvání podmínek pro poskytnutí výhody. Branci, jimž byl povolen odklad nastoupení presenční služby k pokračování v studiích, jsou povinni předložiti tento průkaz nejen v roce, následujícím po roce odvodu, nýbrž i v letech příštích, posledně v roce, následujícím po onom, v němž nastoupí presenční službu; ustanovení toto platí též o brancích povinných 14měsíční presenční službou s tou odchylkou, že naposledy mají uvedený průkaz podati v roce, v němž nastoupí do presenční služby. Ti, jimž byla poskytnuta výhoda v plnění branné povinnosti na základě poměrů prokázaných teprve po 31. prosinci, nejsou povinni v roce, v němž jim byla výhoda poskytnuta, podati zmíněný průkaz.

(2)

Jako průkazů lze použíti původních dokladů, potvrdí-li na nich politický úřad (administrativní vrchnost) I. stolice, že poměry, pro které byla výhoda poskytnuta, trvají nezměněně dále; doklady tyto vydá na požádání straně politický úřad (administrativní vrchnost) I. stolice. Ustanovení tohoto odstavce nevztahuje se na potvrzení podle § 8 (1) b); na doklad, že u posluchače (absolventa) vysoké školy, jehož se věc týče, trvají okolnosti, uvedené v citovaném § 8 (1) b), musí si týž opatřiti od dotčené vysoké školy potvrzení nové. Průkazy předkládají se ve lhůtě, stanovené v předcházejícím odstavci, u politického úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice, v jehož obvodu má branec, jemuž byla výhoda v plnění branné povinnosti poskytnuta, svoje řádné bydliště.

(3)

O tom, je-li trvání poměrů, jež odůvodňují poskytnutí výhody, prokázáno, rozhoduje zemské vojenské velitelství, v jehož obvodu má žadatel místo pobytu, na základě příslušných průkazů; byl-li průkaz o dalším trvání poměrů odůvodňujících poskytnutí výhody uznán za postačující, netřeba o tom nikoho vyrozumívati.

(4)

Zjistí-li doplňovací úřady I. stolice, že poměry, jež byly důvodem pro poskytnutí výhody v plnění branné povinnost, již pominuly, učiní po vyšetření věci oznámení zemskému vojenskému velitelství za účelem odnětí výhody podle § 15 a připojí k tomu spisy.

§ 15.

Odnětí výhody.

(1)

Uzná-li zemské vojenské velitelství, že předložené průkazy o dalším trvání poměrů, odůvodňujících poskytnutí výhody podle §§ 1, 5, 6, 7 a 8, nejsou dostatečny, neb že tyto poměry již pominuly, rozhodne v dohodě s politickým úřadem (administrativní vrchností) II. stolice, že se poskytnutá výhoda odnímá. Posluchačům vysokých škol, kteří svým zaviněním předepsaných zkoušek v stanovené době s úspěchem nevykonají, odejme se taktéž výhoda, poskytnutá podle § 8. Jsou-li tu však okolnosti, jež odůvodňují poskytnutí výhody v plnění branné povinnosti v jiné skupině výhod, nelze výhodu odníti. Nedosáhne-li se dohody mezi zemským vojenským velitelstvím a politickým úřadem (administrativní vrchností) II. stolice, předloží zemské vojenské velitelství spis ministerstvu národní obrany, jež o něm rozhodne v dohodě s ministerstvem vnitra.

(2)

O odnětí výhody buďte zpraveny úřady a velitelství uvedené v § 11 (2) způsobem tam naznačeným; strana budiž vyrozuměna politickým úřadem (administrativní vrchností) I. stolice, k čemuž budiž připojeno právní poučení o opravných prostředcích.

(3)

Stížnost podanou do rozhodnutí zemského vojenského velitelství předloží toto ministerstvu národní obrany, které o ní rozhodne v dohodě s ministerstvem vnitra; tato stížnost má účinek odkládací a nelze brance před rozhodnutím ministerstva národní obrany povolati k pokračování v presenční (další činné) službě.

(4)

Byla-li stížnost zamítnuta, neb nebyla-li ve stanovené lhůtě vůbec podána, nařídí zemské vojenské velitelství okamžité povolání brance k pokračování v presenční (další činné) službě, jíž je ještě zapotřebí, aby dovršil zákonnou povinnost k presenční (další činné) službě, při čemž se mu do presenční (činné) služby započítává pouze doba, ztrávená na trvalé dovolené až do prvního dne, následujícího po doručení rozhodnutí zemského vojenského velitelství o tom, že mu byla výhoda v plnění branné povinnosti odňata.

(5)

Činí-li doba, kterou má branec v důsledku odnětí výhody ještě ztráviti v presenční (činné) službě, méně než 4 neděle, budiž upuštěno od povolání brance k pokračování v presenční (další činné) službě a strana o tom vyrozuměna.

(6)

Odnětí výhody buď poznamenáno v seznamech podle vzorce příl. 4 a 5 v rubrice 16, resp. 14.

§ 16.

Povinnost k mimořádnému cvičení v záloze.

Mimořádné cvičení v záloze v trvání 4 neděl vykonají branci, jimž byla výhoda v plnění branné povinnosti podle tohoto nařízení poskytnuta, v 11. roce I. zálohy. Ti však, jimž byla výhoda tato odňata, buďte povoláni k tomuto cvičení jen tehdy, převyšuje-li doba ztrávená na trvalé dovolené v důsledku poskytnuté výhody 6 měsíců.

§ 17.

Záznamy o poskytnutí a odnětí výhody.

(1)

Poskytnutí výhody podle tohoto nařízení, stejně tak jako její odnětí buď zapsáno dodatečně v odvodních seznamech v rubrice 15 (poznámka) a v protokolu odvedených v rubrice 34 (poznámka) a buď kromě toho o poskytnutí (odnětí) výhody, jakož i o povinnosti k mimořádnému cvičení v záloze provedeno zápisné řízení.

(2)

Taktéž buď ve vojenské knížce poskytnutí výhody a propuštění na trvalou dovolenou zaznamenáno v rubrice určené pro zápisy vojenských úřadů.

§ 18.

Náklady.

Náklady na stravování příslušníků rodiny ve vojenské nemocnici po dobu vyšetřování nemoci (vady) jdou na vrub rozpočtu vojenské správy. Jinak platí o nákladech ustanovení § 3 (3).

§ 19.

Zrušení výhod.

Zruší-li vláda vzhledem k mimořádným poměrům výhody poskytnuté podle tohoto nařízení, nařídí ministerstvo národní obrany povolání dotčených branců do presenční (další činné) služby, při čemž stanoví lhůtu, do které mají do presenční (další činné) služby nastoupiti a rozhodne o povinnosti k mimořádnému cvičení.

§ 20.

Ustanovení přechodná pro rok 1922 - 1923.

(1)

Žádosti za poskytnutí výhod brancům, kteří byli v den účinnosti zákona již zařaděni, jest podati do dvou měsíců po účinnosti zákona; v zájmu urychlení projednání však jest, aby žádosti byly podány co nejdříve po vyhlášení zákona.

(2)

Žádosti příslušníků rodiny, týkající se branců, kteří byli v den účinnosti zákona již zařaděni, jest podati u politického úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice místa posledního trvalého pobytu brancova. Branci v činné službě, kteří mají podávati žádosti za poskytnutí výhody sami, zašlou tyto žádosti přímo politického (mzdu (administrativní vrchnosti) I. stolice, v jehož oblasti měli před nastoupením do presenční (činné) služby trvalé bydliště, aniž by zachovali služební postup; totéž platí pro brance v den účinnosti zákona již zařaděné, kterým byl povolen odklad presenční (činné) služby podle § 16 br. zák. Bude-li výhoda v plnění branné povinnosti posléz uvedeným brancům poskytnuta, nastoupí do presenční (činné) služby po uplynutí odkladu.

(3)

Úřady (velitelství) jsou povinny i zde říditi se ustanovením druhé a třetí věty § 11 (6). Při projednání těchto žádostí jsou rozhodnými tyto lhůty: místo 10. října den 1. března 192 ; místo 20. října den 5. března 1923, místo 1. listopadu den 15. března 1923.

(4)

Ti z branců v den účinnosti zákona již zařaděných, jimž byla výhoda v plnění branné povinnosti podle tohoto nařízení poskytnuta, buďte propuštěni na trvalou dovolenou, mají-li nejméně 6měsíční činnou službu; jinak buďte propuštěni na trvalou dovolenou teprve po vykonané 6měsíční činné službě. Ostatně platí pro tyto brance obdobně ustanovení předchozích paragrafů. Podání průkazu podle § 14 odpadá u těch branců, kteří budou v době, stanovené pro podání tohoto průkazu, již přeloženi do zálohy.

(5)

V roce 1922 odpadá opatření podle ustanovení předposlední věty odstavce (3) a poslední věty odstavce (11) § 11, ježto propuštění přebytečných branců z činné služby bylo v tomto roce již provedeno.

§ 21.

Osvobození žádostí a příloh od kolkovného.

Podání a protokoly k provedení zákona a tohoto nařízení směřující (zejména také žádosti za poskytnutí výhody) jsou od kolků osvobozeny; rovněž přílohy takovýchto podání a protokolů, použije-li se jich jen k tomuto účelu, pročež je třeba, aby se na nich při jich vydání poznamenal účel vydání a osoba, pro niž jsou určeny.

§ 22.

Ustanovení závěrečná.

(1)

Ježto nařízením vlády ze dne 21. září 1922, č. 275 Sb. z. a n., kterým se provádějí některé úpravy politické správy na Slovensku, byla města s právem municipálním přeměněna jednak v města se zřízeným magistrátem, jednak na veliké obce, nepřicházejí města s právem municipálním při provádění tohoto zákona v úvahu. Pokud toto nařízení zmiňuje se o obecním (obvodním) notáři nebo o notáři, jest tím rozuměti na Slovensku a v Podkarpatské Rusi v městech se zřízeným magistrátem městský notářský úřad.

(2)

Nařízení toto, jehož provedením pověřuje se ministr národní obrany v dohodě se zúčastněnými ministry, nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Švehla v. r.

Dr. Hodža v. r.

Dr. Rašín v. r.

Malypetr v. r.

Dr. Kállay v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Dr. Beneš v. r.

Stříbrný v. r.

Udržal v. r.

Habrman v. r.

Tučný v. r.

Srba v. r.

Bechyně v. r.

Novák v. r.

Dr. Markovič v. r.

Příloha č. 1

Vzorec příl. 1 k § 1.
Příloha č. 2

Vzorec příl. 2 k § 11.
Příloha č. 3

Vzorec příl. 3 k § 11.
Příloha č. 4

Vzorec příl. 4k § 11.
Příloha č. 5

Vzorec příl. 5 k § 13.