Mezi příslušníky obou Vysokých Smluvních Stran bude úplná a naprostá svoboda obchodu a plavby a budou se moci usazovati svobodně na území druhé Vysoké Smluvní Strany.

Příslušníci italští v Československu a příslušníci českoslovenští v Italii, usadí-li se v přístavech, městech nebo v jakémkoliv místě jmenovaných území trvale neb dočasně, nebudou podrobeni z důvodu svého obchodu nebo své živnosti jiným neb vyšším daním, poplatkům, taxám neb dávkám ať jakkoli pojmenovaným, než jsou podrobeni příslušníci vlastní, a práv, výsad, osvobození, imunit, jakožto i jakýchkoli jiných výhod, jichž budou požívati příslušníci jedné z Vysokých Smluvních Stran v obchodu a živnosti, budou stejně požívati i příslušníci druhé Vysoké Smluvní Strany.

Ustanoveními tohoto článku neruší se nikterak zákony, nařízení a zvláštní opatření, týkající se obchodu, živností a policie, která platí na území každé z obou Vysokých Smluvních Stran a jimž jsou podřízeni i příslušníci kteréhokoliv jiného státu.

Zásady, že příslušníci druhé Strany, kteří provozují živnost neb obchod, budou, pokud jde o placení daní, postaveni úplně na roveň s příslušníky vlastními, bude užito stejně, pokud jde o stanovy korporací nebo jiné místní předpisy, v místech, kde snad ještě platí. Této zásady však bude moci býti použito jen tehdy, budou-li splněny veškeré podmínky, vyžadované zákony každé z Vysokých Smluvních Stran k oprávnění provozovati živnost.

Italové v Československu a Čechoslováci v Italii budou míti vzájemně právo nabývati a držeti statky všeho druhu i povahy, movité i nemovité, a budou jimi moci osvědčeně nakládati koupí, prodejem, darováním, směnou, svatebními smlouvami, posledním pořízením, posloupností ab intestato nebo jakýmkoliv jiným způsobem za týchž podmínek jako vlastní příslušníci, aniž budou platiti daně, dávky a poplatky jiné neb vyšší, než kterým budou podle zákona podrobeni příslušníci vlastního státu․

Zůstávají však v platnosti, pokud jde o nabývání, držení a užívání nemovitostí, výjimky a omezení, stanovená pro cizí občany zákonodárstvím obou Vysokých Smluvních Stran z důvodu bezpečnosti státní.

Obchodníci, továrníci a jiní živnostníci jedné z obou Vysokých Smluvních Stran, kteří prokáží předložením živnostenské legitimace, vydané úřadem své země, že ve státu svého bydliště jsou oprávněni provozovati svůj obchod neb svou živnost a že tam platí zákonné daně a poplatky, budou míti právo buď osobně neb cestujícími ve svých službách uzavírati koupě zboží na území druhé Vysoké Smluvní Strany u obchodníků neb ve veřejných prodejnách neb u výrobců tohoto zboží. Budou také moci přijímati zakázky i podle vzorků u obchodníků neb jiných osob, které ve své živnosti používají zboží nabízeného druhu. Ani v jednom ani v druhém případě nebudou povinni z toho důvodu platiti zvláštních vyšších poplatků, než jaké jsou povinni platiti vlastní příslušníci neb příslušníci státu, požívajícího nejvyšších výhod v tomto směru. Při provozování své činnosti na území druhé Vysoké Smluvní Strany budou požívati se strany veřejné správy a veřejných úřadů stejného nakládání jako vlastní příslušníci.

Živnostníci (obchodní cestující), opatření živnostenskou legitimací, jsou oprávněni míti s sebou vzorky, nikoliv však zboží.

Předcházející ustanovení neplatí pro podomní živnosti, ani pro podomní obchod, ani pro vyhledávání zakázek u osob neprovozujících ani obchodu ani živnosti.

S příslušníky obou Vysokých Smluvních Stran bude zacházeno jako s vlastními příslušníky, když se ubírají z území jedné Vysoké Smluvní Strany na území druhé k návštěvě veletrhů a trhů, aby tam provozovali svůj obchod a odbývali své výrobky, a nebudou podrobeni vyšším dávkám, než se vybírají Vysokými Smluvními Stranami od vlastních příslušníků.

Italové v Československu a Čechoslováci v Italii budou míti úplnou svobodu spravovati své záležitosti jako vlastní příslušníci buď osobně nebo skrze prostředníky jimi zvolené, aniž budou povinni platiti odměny neb náhrady agentům, komisionářům atd., jichž nehodlají použíti, a aniž budou v tomto směru podrobeni jiným omezením, než jsou stanovena všeobecnými zákony dotyčného státu.

Budou moci naprosto svobodně si počínati jako vlastní příslušníci při svých nákupech a při svých prodejích, při stanovení cen kteréhokoli předmětu obchodu a ve svém obchodním jednání vůbec, šeříce však státních celních zákonů a podrobujíce se státním monopolům.

Rovněž budou míti volný a snadný přístup k soudům všech stolic a vší jurisdikce k uplatnění svých práv a k své obhajobě. K tomu cíli budou moci užívati advokátů, notářů a zástupců, jež budou pokládati za vhodné k hájení svých zájmů a budou požívati vůbec ve věcech soudních těchže práv a výsad, jež jsou nebo budou příště přiznány vlastním občanům.

Společnostem podle obchodního a občanského práva, včetně veřejných a soukromých pojišťoven, usídleným na území jedné z Vysokých Smluvních Stran a pravoplatně ustanoveným podle příslušných zákonů, bude přiznána za podmínek a s výhradou omezení stanovených předpisy, platícími v území Vysokých Smluvních Stran, s podmínkou vzájemnosti, právní existence na území druhé strany a budou moci vykonávati tam veškerá práva včetně práva domáhati se svých práv před soudy podle platných zákonů a nařízení buď za účelem zahájení procesu neb za účelem obhajoby.

Společnosti tyto budou požívati ve všech případech na území druhé Vysoké Smluvní Strany týchž práv, která jsou neb budou přiznána podobným společnostem kteréhokoliv

Příslušníci obou Vysokých Smluvních Stran budou osvobozeni na území druhé Vysoké Smluvní Strany od jakékoli vojenské služby pozemní neb námořní v řadovém vojsku nebo v milici. Rovněž budou osvobozeni od každé závazné veřejné funkce ať soudní, ať správní neb samosprávné, od ubytování vojska, od každé dávky válečné, od každé rekvisice, nebo vojenského plnění jakéhokoli druhu, s výjimkou břemen vyplývajících z držby neb nájmu nemovitostí a s výjimkou plnění a rekvisicí vojenských, stíhajících stejně všechny příslušníky státu jakožto nájemce nebo vlastníky nemovitostí.

Nebudou moc býti podrobeni ani osobně ani z důvodu svého majetku movitého neb nemovitého jiným povinnostem, náhradám, dávkám neb daním, než jakým budou podrobeni vlastní příslušníci.

Pokud jde o výši záruky a vybírání dovozních a vývozních cel, včetně přirážek, přirážkových koeficientů neb zvýšení, jichž tato cla jsou neb budou předmětem, jakož i pokud jde o průvoz, zpětný vývoz, uložení ve skladišti a o formality celní, o překládání zboží a vůbec ve všem, co se týče provozování obchodu a živnosti, obě Vysoké Smluvní Strany se zavazují, že poskytnou druhé straně veškeré výhody a svobody, jež jedna z nich poskytla neb poskytne některé třetí mocnosti.

Podle této zásady zemské plodiny a průmyslové výrobky italské, které budou dováženy do Československé republiky, a zemské plodiny a průmyslové výrobky československé, dovážené do Italie, určené buď k spotřebě nebo k uložení ve skladišti, zpětnému vývozu nebo průvozu, budou podrobeny témuž nakládání a nebudou podléhati ani vyšším ani jiným cílům, než jakým jsou podrobeny výrobky státu, požívajícího v tomto směru nejvyšších výhod.

Strany se shodují v tom, že tato ustanovení nevztahují se na zvláštní výhody, jež jsou nebo budou později přiznány státům sousedním k úlevě pohraničního styku.

Rovněž jest shoda o tom, že pokud jde o výši dovozních cel, bude přiznané nakládání podle zásady nejvyšších výhod ve smyslu tohoto článku vzájemně závazné mezi oběma Vysokými Smluvními Stranami pouze potud, pokud poskytnout takovéto nakládání kterékoli třetí mocnosti. Ona z obou Vysokých Smluvních Stran, jež by nepřiznala v dovozních clech nakládání podle nejvyšších výhod bez podmínek neb náhrady žádnému jinému státu, může upustiti od užívání této zásady i vůči druhé straně, oznámí-li to dva měsíce předem. V tomto případě závazek používati zásady nejvyšších výhod pomine také pro druhou Vysokou Smluvní Stranu.

Dovozci zboží italského původu do Československé republiky a dovozci zboží československého původu do Italie budou zpravidla vzájemně osvobozeni od závazku předkládati osvědčení o původu. Nicméně předkládání osvědčení o původu bude moci býti výjimečně požadováno jednou z Vysokých Smluvních Stran, jestliže by zavedla diferenční cla podle původu zboží a jestliže by dle všeobecné situace, jak co do cel, tak co do podmínek dopravních, bylo pravděpodobno, že by bylo dováženo z území druhé Vysoké Smluvní Strany zboží pocházející z třetího státu, jenž v daném případě byl by vyloučen z výhodnějšího nakládání.

Majíce na zřeteli mimořádné poměry mezinárodního obchodního styku, vyhrazují si vlády Vysokých Smluvních Stran pro dobu trvání těchto poměrů možnost upravovati dovoz a vývoz zboží zákazy neb omezeními, úměrnými zvláštním potřebám ochrany hospodářských a finančních zájmů státu.

Přes to je shoda v tom, že těchto zákazů, pokud se z nich výslovně nečiní výjimka zvláštní úmluvou, má býti používáno od každé Vysoké Smluvní Strany vůči druhé za podmínek a způsobem nejvýhodnějším.

Jestliže by jedna z obou Vysokých Smluvních Stran zavedla nové zákazy dovozní neb vývozní, bude zkoumána možnost povoliti výjimky na žádost druhé Vysoké Smluvní Strany takovým způsobem, aby co možná nejméně byly dotčeny obchodní vztahy mezi oběma zeměmi.

Ode dne, kdy vlády obou Vysokých Smluvních Stran ve společné dohodě vzájemně prohlásí, že se vzdávají možnosti v předcházejícím článku uvedené, Vysoké Smluvní Strany zůstávají zavázány nečiniti překážek žádným způsobem vzájemnému obchodu obou zemí zákazy dovozními, vývozními a průvozními.

Výjimky z tohoto pravidla, pokud jich může býti použito na veškeré země neb na země, nalézající se ve stejných poměrech, mohou býti stanoveny pouze v těchto případech:

Pokud běží o podrobná ustanovení, jakož i o živočišné suroviny a o předměty, jimiž se nákaza může přenášeti, vyhrazují si vlády obou Vysokých Smluvních Stran uzavříti zvláštní úmluvu.

Režim státních monopolů, jakož i obchod válečnými zbraněmi a střelivem a rovněž horní koncese podléhají dále zákonům a příslušným ustanovením Vysokých Smluvních Stran.

Zboží všeho druhu, jež přichází z území nebo do území jedné z obou Vysokých Smluvních Stran, bude vzájemně osvobozeno na území druhé Vysoké Smluvní Strany od veškerých průvozních cel, ať je prováženo přímo nebo ať za průvozu má býti vyloženo, uloženo do skladiště a opět naloženo. Toto zboží bude v každém případě požívati nejpříznivějšího nakládání, poskytnutého kterékoli třetí mocnosti.

Toto ustanovení nečiní újmy větším výhodám a větším zárukám, stanoveným článkem 19. smlouvy, uzavřené mezi Československem a Čelnými Mocnostmi Spojenými a Sdruženými dne 10. září 1919.

Aby byl usnadněn zvláštní obchodní styk, jenž se rozvinul mezi územími obou Vysokých Smluvních Stran, budou připuštěny k dovozu i vyváženy od obou Vysokých Smluvních Stran se závazkem, že budou vráceny, s dočasným osvobozením od dovozních a vývozních cel a v souhlase s úpravou, stanovenou ve společné dohodě od Vysokých Smluvních Stran, tyto předměty:

Totožnost zboží vyváženého a zpět dováženého musí býti dokázána a příslušné úřady budou míti k tomu cíli právo tyto předměty opatřiti na náklad interesované strany zvláštními známkami.

Vnitřní dávky z výroby, zhotovení neb spotřeby, které postihují nebo budou postihovati výrobky tuzemské buď na účet státu, neb na prospěch správ obecních a korporací, nebudou moci postihnouti pod žádnou záminkou ani ve vyšší výměře ani obtížnějším způsobem podobné výrobky, pocházející z území druhé Vysoké Smluvní Strany.

Jestliže jedna z Vysokých Smluvních Stran by považovala za nutné zavésti novou dávku akcízovou neb spotřební, nebo přirážku k dani na některý předmět tuzemské výroby neb zhotovení, podobný předmět cizí bude moci býti ihned zatížen při dovozu stejnou dávkou.

Se zbožím, vyrobeným v zušlechťovacím řízení na území jedné z Vysokých Smluvních Stran, bude od druhé Vysoké Smluvní Strany nakládáno jako se zbožím, pocházejícím z volného obchodu téže Vysoké Smluvní Strany.

Zlatnické a klenotnické zboží ze zlata, stříbra, platiny neb z jiných drahých kovů, dovážené na území jedné z Vysokých Smluvních Stran, může býti podrobeno na území strany druhé závaznému neb fakultativnímu kontrolnímu režimu, jak je stanoven zákonem dotyčného státu pro podobné zboží tuzemské výroby.

Každá z Vysokých Smluvních Stran se zavazuje spolupůsobiti k tomu, aby přestupky celních a monopolních zákonů státních druhé strany byly zamezovány, odhalovány a udávány druhé Smluvní Straně.

Vyjímaje případ soudního prodeje nebudou moci lodi jedné z Vysokých Smluvních Stran býti nacionalisovány v druhé z Vysokých Smluvních Stran, bez prohlášení o pozbytí vlajky, vydaného úřadem státu, jemuž podléhají.

Vůdcové lodí a člunů, náležejících jedné z Vysokých Smluvních Stran, budou moci volně se plaviti po všech vodních cestách, ať přirozených, ať umělých, které se nalézají na území druhé Vysoké Smluvní Strany, za týchž podmínek a platíce tytéž poplatky z lodí a nákladu, které platí vůdcové lodí a člunů domácích.

V přístavech království Italského a jeho kolonií nebude vybírán od lodí československých, které tam přistanou následkem nehody nebo nouze, nebo za účelem zastávky vzhledem k prohlášení přístavu základním přístavem, žádný poplatek plavební nebo přístavní, pokud tam loď ovšem nebude provozovati žádnou činnost obchodní.

V případě ztroskotání nebo poškození (havarie) lodi, náležející vládě nebo příslušníkům československých, na pobřeží Italie a jejích kolonií, bude nejen trosečníkům poskytnuta veškerá pomoc a ulehčení, nýbrž i mimo to lodi, jejich části a zbytky, jich nářadí a všechny předměty k nim náležející, listiny lodní nalezené na palubě, jakož i věci a zboží, které byly shozeny do moře a zachráněny, nebo cena za ně stržená, budou plně vráceny majitelům k jejich žádosti nebo k žádosti jejich k tomu řádně zmocněných zástupců; to vše bez jiného placení kromě výloh záchrany a zachování a vůbec těchže poplatků, které by v podobných případech byly nuceny zaplatiti lodi domácí.

Není-li tu majitele nebo jeho zvláštního zmocněnce, budou věci vydány úřadům konsulárním. Předpokládá se však, že hlásí-li se kdo v případě ztroskotání dle zákona k lodi, jejím předmětům a zboží, bude věc předložena k rozhodnutí příslušným soudům místa ztroskotání.

Veškeré zboží jakéhokoliv druhu nebo původu, jež smí býti v Italii dováženo, vyváženo, prováženo nebo ukládáno do skladišť loďmi domácími, bude moci stejně býti tam dováženo, vyváženo, prováženo nebo ukládáno do skladišť loďmi československými, při čemž bude požívati týchž výsad, úlev, výhod a restitucí a nebude podrobeno jiným nebo vyšším poplatkům celním neb dávkám, aniž jiným nebo těžím omezením než těm, jež platí pro zboží dovážené, vyvážené, provážené nebo ukládané loďmi domácími.

S loďmi československými bude nakládáno v přístavech italských jak f jejich příjezdu, tak během jich pobytu a při odjezdu stejně jako s loďmi domácími, a to jak pokud se týče poplatků a dávek jakéhokoliv druhu a pojmenování, vybíraných ve prospěch státu, obcí, korporací, veřejných funkcionářů nebo jakýchkoliv institucí, tak i pokud se týče přikázání místa k zakotvení těchto lodí, místa k nakládání a vykládání a vůbec ohledně všech formalit a jakýchkoliv opatření, jakým mohou býti podrobeny lodi, jejich posádky a jich náklad.

Rovnost lodí československých a jejich nákladů s loďmi italskými nevztahuje se

Články 21, 22, 23 a 24, pokud jich lze použíti, platí vzájemně pro italské lodi a plavidla v přístavech a vodách vnitrozemských v Československu.

Národnost lodí každé z Vysokých Smluvních Stran bude zjišťována podle zákonů a ustanovení toho státu, jemuž lodi náležejí.

K průkazu nosnosti lodí budou Vysoké Smluvní Strany uznávati měrné listiny, vydané v souhlasu se zákony onoho z obou států, jemuž lodi náležejí.

Vláda italská souhlasí s tím, aby vláda československá po předběžné dohodě s ní užívala přístavu terstského jako základního přístavu obchodních lodí, náležejících československých příslušníkům.

Přiznání vlastnosti základního přístavu neosvobozuje dotyčné lodi od zachovávání všeobecných zvláštních předpisů, které upravují zdržování se lodí v přístavě, ať v pásmech určených k obchodní činnosti, ať v pásmech určených k pobytu lodí při jich opravování, vyzbrojování neb odzbrojování.

Lodi československé, pokud se zdržují v přístavě, budou mimo to povinny zachovati všechny předpisy přístavní policie, jež spadají do příslušnosti úřadů námořních.

Používání přístavních staveb a zařízení v Terstu se strany Československa zůstává upraveno zvláštní úmluvou.

Příslušníkům každé z Vysokých Smluvních Stran bude volno za týchž podmínek a za tytéž poplatky jako vlastním příslušníkům užívati hlavních silnic a jiných cest, průplavů, splavů, přívozů, mostů a otáčivých mostů, přístavů a přístavišť, označení a osvětlení vody splavné, lodivodů, jeřábů a vah veřejných, skladišť a zařízení na záchranu a uložení lodního nákladu a jiných předmětů, pokud taková zařízení a opatření a jsou určena k veřejnému užívání, nechť je spravuje stát neb soukromé osoby.

S obyvateli území obou Vysokých Smluvních Stran, s jich zavazadly a jejich zbožím bude na železnicích nakládáno stejným způsobem jako pokud se tkne cen a způsobu dopravy, tak i pokud se tkne lhůt výpravy, daní a poplatků veřejných.

Vysoké Smluvní Strany budou dbáti toho, aby vzájemná doprava na železnicích, nalézajících se na jich území, byla pokud možno usnadněna, a zavazují se, že budou působiti k tomu, aby příslušné správy železniční hleděly uzavříti dohody mezi sebou a se železničními správami států mezi nimi ležících o utvoření přímých tarifů pro dopravu osob, zavazadel a zboží a o vlakových spojeních tak, aby vyhověno bylo požadavkům dopravním.

Kdykoli jedna z Vysokých Smluvních Stran by měla uzavříti s třetím státem dohody o svazových tarifech pro železniční dopravu mezi vlastním územím a územím téhož třetího státu přes území druhé Vysoké Smluvní Strany, tato poslední bude povinna spolupůsobiti k utvoření řešených tarifů svazových.

Obě Vysoké Smluvní Strany se zavazují, že si vzájemně poskytnou dopravní sazby, jež by na tratích železničních anebo na cestách splavných platily pro dopravy třetího státu; v každém případě, že použijí na dopravu jedné z obou Vysokých Smluvních Stran v transitu po vlastním území sazeb rozumných. Československo usnadní nicméně transit potravin italského původu, poskytujíc pro ně nejnižší sazby, jež jsou stanoveny na téže linii a v tomtéž směru vnitřními tarify.

Vysoké Smluvní Strany se zavazují, aby zabránily šíření se phyloxery, používati při vzájemných dovozech opatření, stanovených mezinárodní úmluvou Bernskou ze dne 3. listopadu 1881 a dodatečným prohlášením ze dne 15. dubna 1889.

Vysoké Smluvní Strany si vzájemně sdělí veškerá omezení obchodu, stanovená z důvodu zdravotní policie.

Vysoké Smluvní Strany se zavazují, že budou prováděti mezinárodní úmluvu Pařížskou ze dne 20. března 1883 o ochraně průmyslového vlastnictví, revidovanou ve Washingtonu dne 2. června 1911, jakož i každou mezinárodní úmluvu, týkající se jmenovitě patentů na vynálezy, k níž by obě Smluvní Strany přistoupily.

Vysoké Smluvní Strany se dále zavazují, že budou prováděti mezinárodní úmluvu Bernskou ze dne 9. září 1886 o ochraně literárních a uměleckých děl, revidovanou v Berlíně 13. listopadu 1908 a doplněnou dodatečným protokolem podepsaným v Bernu 20. března 1914.

Obě Vysoké Smluvní Strany se zavazují, že zahájí co možná nejdříve jednání, aby byla uzavřena jedna nebo více zvláštních úmluv, jež by zaručovaly dělníkům a jich právním zástupcům jednoho z obou států na území druhého rovné nakládání s vlastními příslušníky ve všem, co se týče provádění zákonů o ochraně práce, pomoci lékařské a nemocniční, sociálním pojištění proti různým nebezpečím, vyučování a svobodě spolčovací i svobodě organisace odborové.

Vysoké Smluvní Strany poskytují si vzájemně právo jmenovati konsuly ve všech přístavech a ve všech obchodních místech území druhé Vysoké Smluvní Strany, v nichž jsou připuštěni konsulové třetího státu.

Tito konsulové jedné z Vysokých Smluvních Stran budou požívati pod podmínkou vzájemnosti v území druhé veškerých výsad, práv a svobod, jichž požívají a v budoucnosti budou požívati konsulové kterékoli jiné mocnosti.

Pokud se tkne však osvobození od daní přímých, je shoda v tom, že toliko konsulové z povolání budou moci požívati tohoto osvobození, pokud ovšem nejsou poddanými Vysoké Smluvní Strany, v jejímž území mají vykonávati své funkce, a v žádném případě u větší míře než diplomatičtí zástupci Vysokých Smluvních Stran.

Řečeným funkcionářům se dostane od místních úřadů veškeré podpory a přispění, jež se poskytuje anebo jež bude poskytnuto v budoucnosti konsulárním funkcionářům státu, požívajícího nejvyšších výhod, při vydávání námořníků a vojáků, tvořících posádku na lodích jedné ze Smluvních Stran, kteří by sběhli na území druhé.

Kdykoliv vzniknou mezi Vysokými Smluvními Stranami rozpory o výkladu a provádění ustanovení této smlouvy, rozpory tyto budou urovnány rozhodčím nálezem, požádá-li o to jedna z Vysokých Smluvních Stran.

Pro každou rozepři bude rozhodčí soud složen takto: Obě Vysoké Smluvní Strany budou každá jmenovati jako rozhodčího ze svých státních příslušníků jednu způsobilou osobu a dohodnou se o volbě třetího rozhodčího, příslušníka třetího státu přátelského. Vysoké Smluvní Strany si vyhrazují označiti předem pro období, které se stanoví, osobu, jež bude vykonávati v případě sporu funkce třetího rozhodčího.

Tato smlouva vstoupí v platnost po výměně ratifikačních listin a zůstane platnou do 31. prosince 1925.

V případě, že žádná z Vysokých Smluvních Stran neoznámí 12 měsíců před vypršením svůj úmysl odvolati její účinnost, smlouva zůstane závaznou až do vypršení jednoho roku ode dne, kdy ji jedna nebo druhá z Vysokých Smluvních Stran vypoví.

Tato smlouva, sepsaná ve dvou exemplářích, jeden v jazyku českém, druhý v jazyku italském, bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny v Římě co možno nejdříve.

V případě rozporu bude směrodatným text v jazyku italském, jakožto jazyku známém všem plnomocníkům.

Čemuž na vědomí uvedení plnomocníci podepsali tuto smlouvu a přitiskli na ni své pečeti.

V Římě, dne 23. března 1921.

Vláda italská prostřednictvím Regi Magazzini Generali v Terstu postupuje vládě československé neb jejímu zmocněnci k dočasnému používání hangar č. 55 v přístavě Emanuele Filiberto Duca D'Aosta a volný prostor v sousedství hangaru v ploše asi 2.174 m 2, označený v připojené příloze písmenami A, B, C, D, a to za podmínek a modalit obsažených v následujících článcích.

Hangar 55 bude sloužiti s výhradou zvláštních úmluv v náležitém poměru, jak pro účely nakládání zboží, určeného k blízkému vývozu po moři, tak i pro účely skládání zboží došlého po moři a určeného k blízké další dopravě drahou, takže skladní prostor má sloužiti jen k dočasnému uložení a ne za skladiště, což jest ve všeobecném zájmu plavby a obchodu.

Československá vláda použije všech prostředků, které jí budou k disposici, aby bylo zabráněno zatarasení přístavu následkem stálé nepravidelnosti v železniční dopravě.

Vyhrazuje se právo prováděti uvnitř hangaru obvyklé manipulace a vzorkovací práce.

Volný prostor, uvedený v článku 1, bude sloužiti, s výhradou zvláštních úmluv, jako uhelné skladiště.

Pro operace námořně-obchodní, vztahující se na zboží, které bude procházeti hangarem anebo bude uloženo ve volném prostoru, mimo to také pro operace, jež se vztahují na ostatní provoz československý, na který by nestačila zařízení postoupená v užívání, zajišťují Magazzini Generali všechna usnadnění, jež budou poskytnuta ostatnímu všeobecnému provozu pro obdobné operace, jakož i neméně příznivé jednání - i pokud se týče sazeb - platné pro jiný provoz vůbec a italský zvláště.

Zejména prostředky sloužící k vykládání a zvedání (jeřáby), pitná a užitková voda, energie osvětlovací a pro ostatní službu, prováděné správou Magazzini Generali, budou poskytnuty v nejširší míře dle okolností a za podmínek obvyklých pro všeobecný provoz a jmenovitě pro provoz italský. Ku provádění různých služeb správou Magazzini Generali, zahrnutých ve zmíněném provozu, bude dán k disposici personál Magazzini Generali v řádných pracovních hodinách, neb i mimo tyto ve stejných mezích, jaké platí pro ostatní provoz, v to čítaje i provoz italský.

Hašení případných požárů bude prováděno orgány k tomu povolanými nejlepším způsobem odpovídajícím okolnostem se snahou omeziti škodu na míru nejmenší.

V případě, že by pravidelný chod hangaru č. 55 byl znemožněn poruchou budovy nebo příslušného zařízení a že by v důsledku toho bylo nutno zboží určené k vývozu převážeti do jiného hangaru nebo jinam, správa Magazzini Generali usnadní všemožně československému obchodu tento úkol a povolí mu poměrné snížení, eventuelně vrácení celého nájemného.

V tomto případě železniční vozy, potřebné pro tyto transporty, budou dány k disposici a pošinovány za režijní cenu.

Hangar 55 se postupuje vládě československé do vlastní správy za následujících modalit:

Československá vláda nebo někdo jí zmocněný bude otevírati i uzavírati hangar svými vlastními orgány a uschovávati klíče a béře na sebe celou a výlučnou zodpovědnost za zboží tam uložené.

Vláda československá anebo někdo jí zmocněný bude šetřiti nařízení a předpisů pro hangary vůbec platných.

K operacím se zbožím, které jsou uvedeny v předchozích článcích, zejména k operacím vyloďování, naloďování, předávání, nakládání neb skládání, vyrovnávání a přeskupování atd. použije vláda československá výlučně přístavních dělníků ve službách Magazzini Generali neb těmito určených na základě předpisů a sazeb platných v tom kterém období.

Orgány Magazzini Generali, jakož i jiné orgány italské vlády k tomu povolané mají kdykoliv volný přístup do hangaru.

Československá vláda se zavazuje, ať k statistickým, ať jiným účelům, které jsou zákony a platnými nařízeními stanoveny, v každé době sledovati statistická data o zboží do hangaru převzatém anebo o zboží, s nímž se zde manipuluje s výhradou zachování obchodního tajemství.

Správa Magazzini Generali jest oprávněna za poměrnou náhradu předem zaplaceného nájemného žádati dočasné vrácení nevyužitkovaného prostoru hangaru č. 55, resp. plochy, určené pro uložení uhlí, v případě, že by tento prostor po jistou souvislou dobu nebyl patřičně využitkován. Za tím účelem budou vyjednávány potřebné dohody podrobné s místním představitelem Československé republiky. Samozřejmě nebude v tomto případě přípustno zboží, které by mohlo poškoditi jakýmkoliv způsobem československé zboží, jež by tam zůstalo uloženo.

O zodpovědnosti za hlídání zboží bude od případu k případu učiněna dohoda.

Při uložení a manipulaci s látkami výbušnými, zápalnými, žíravými a škodlivými bude šetřeno zásad a nařízení v té které době platných.

Udržování hangaru č. 55 a provozovacích zařízení patří Magazzini Generali v mezích platných pro skladiště pronajatá jimi soukromníkům.

Pojištění budovy přináleží Magazzini Generali, které dle vlastního rozhodnutí je mohou provésti či nikoliv.

Udržování nábřeží, rampy a otevřeného prostoru náleží správě italské, která o ně bude pečovali dle vlastního volného uvážení.

Za používání hangaru zaplatí vláda československá neb její zmocněnec Magazzini Generali nájemné, odpovídající dle sazeb v té které době platných sazbám předepsaným pro roční nájem přízemních staveb, pronajímaných soukromým firmám (nyní 20 lir za 1 m 2 užitkové plochy ročně). Nájemné se bude platiti čtvrtletně předem.

Případné zvýšení nájemné sazby nabude platnosti v důsledku této smlouvy teprve tři měsíce po vyrozumění, podaném v československém konsulátu.

Za volný prostor se bude platiti poplatek stanovený pravoplatnými sazbami v té které době za pronájem volného prostoru (nyní 30 centesimů za 1 m 2 měsíčně).

Nájemní smlouva uzavírá se na 2 roky počínaje 1. ledna 1921 a sama sebou se prodlužuje na další rok, nebyla-li dána řádná výpověď doručená správně Magazzini Generali s jedné strany a československému generálnímu konsulátu s druhé strany 6 měsíců před vypršením ročního období.

V případě, že by hangar 55 a volný prostor uvedený v čl. 1. nevystačovaly, aby pojaly veškeré zboží československého provozu, aneb kdyby tato zařízení nebyla upotřebitelná, bude postaráno o přidělení jiného hangaru, resp. jiného volného prostoru s největší ochotou, pokud dovolí okolnosti, a to za modalit a sazeb obvyklých za provoz vůbec.

Dle možnosti dá se při přidělení přednost hangaru č. 58.

Pro užívání všelikého zařízení aneb vystrojení, jakož i pro všelikou službu přístavní, pokud tato jest vykonávána státem aneb orgány od státu odvislými a pokud je upravena dle norem a sazeb podléhajících schválení státnímu, vláda italská zaručuje vládě československé aneb tomu, kdo jí jest zmocněn, nejpříznivější podmínky udělené jiným a každým způsobem stejné zacházení jako s občany italskými.

Při povolování přistávání k nábřeží přiléhajícímu k hangaru č. 55 budou námořní úřady dávati přednost lodím s vlajkou československou aneb lodím, jež provádějí obchodní operace v zájmu Československa.

Pro dodávání železničních vozů, potřebných k nakládání zboží určeného pro Československo, jakož i pro urychlenou jeho přepravu, odvolává se italská vláda na platná ustanovení o výměně vozového materiálu v mezinárodní službě dopravní a na úmluvy již obsažené v protokolu konference, konané v Št. Hradci dne 14. května 1920 mezi zástupci československými, italskými, království S. H. S. a rakouskými.

V hangaru č. 55 bude zřízen československý celní úřad s dostatečným prostorem, jenž bude moci vlastními orgány vykonávati všechny úkony celní služby v dosahu naznačeném v separátním protokolu.

Případné nutné adaptace místností, jež jsou v hangaru dány k disposici pro tento úřad, budou provedeny ve shodě se správou Magazzini Generali.

Italská celní správa dovoluje, aby bylo zavedeno používání československé celní uzávěry transitní.

Právo italských úřadů na výkon celní služby, celní kontroly a přístavní policie není tímto nikterak dotčeno.

Československý celní úřad může k svému označení použíti nápisu v české i italské řeči a československých národních barev.

Ve všech otázkách, týkajících se československého provozu zboží a cestujících, jest československý generální konsulát v Terstu příslušným k jednání za Československo k provedené této úmluvy.

Jmenovaný konsulát sjedná patřičně dohody se zúčastněnými správami.

Kdyby vznikly ohledně výkladu a provádění předchozích článků rozpory, jež by nemohly býti urovnány bezprostřední dohodou příslušných činitelů, budou předloženy k rozhodnutí Jeho Excellenci generálnímu civilnímu komisaři v Terstu.

Smlouva tato nabude platnosti dnem své ratifikace a zůstává prozatím v platnosti úmluva ze dne 23. srpna 1919 se změnami, ujednanými na československo-italské konferenci v lednu 1920.

Tato úmluva, sepsaná ve dvou exemplářích, jednom v jazyku českém, druhém v jazyku italském, bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny v Římě co možná nejdříve.

V případě rozporu bude směrodatným text v jazyku italském, jakožto jazyku známém všem plnomocníkům.

Čemuž na svědomí uvedení plnomocníci podepsali tuto úmluvu a přitiskli na ni své pečeti.

V Římě, dne 23. března 1921.