Majitelé (pachtýři, uživatelé) půdy, kteří v pastevním období 1922 ponechali majitelům dobytka užívání pastvy na této půdě, jsou povinni ponechati ji k pastvě i v roce 1923. Totéž platí o půdě, na které bylo paseno v roce 1922 na základě rozhodnutí vydaného podle odst. 2, článku I. vládního nařízení ze dne 16. března 1922, č. 105 Sb. z. a n.

Na užívání pastvy na této půdě mají v první řadě nárok ti, kdo v roce 1922 tam dobytek pásli, a ti, kterým brání opatření zvěrolékařsko-policejní užívati nyní k pastvě půdy, jimi v roce 1922 k pastvě užívané.

O tom, kdo má podle tohoto předpisu nárok na užívání pastvy, jakož i o všech sporech na základě tohoto nařízení vzešlých rozhodne v případu neshody v řízení, upraveném nařízením ministra s plnou mocí pro správu Slovenska o používání a o úpravě pastvin ze dne 11. dubna 1919, č. 68/1919 (2944/a-prez.), okresní výbor pro pašienky, zřízený dle předpisů právě uvedeného nařízení.

Pro poměry §em 1 tohoto nařízení upravené platí předpisy článků II. až IV. vládního nařízení ze dne 27. května 1921, č. 226 Sb. z. a n., kterým se upravuje užívání pastvin na Slovensku v roce 1921, se změnou, že v článku II. jest rozhodný místo roku 1921 rok 1923.

Platnost tohoto nařízení, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení a jež provedou všichni členové vlády, jest obmezena na území Slovenska.