V čl. II, č. 1 a 5, v čl. VII, č. 2 c) a v čl. X zvyšuje se částka 10.000 Kč na 20.000 Kč;

Čl. II, č. 1 a čl. VII, č. 2 c) doplňují se dalším odstavcem:

"Samosoudcům sborových soudů první stolice přísluší též projednati a rozhodnouti spory o rozvod a rozluku manželství, leč by jedna ze stran ještě před průvodním usnesením navrhla, aby věc projednána byla před senátem."

Čl. II, č. 2, se mění takto:

§ 49, č. 1, zní: "Před okresní soudy náležejí: 1. rozepře o majetkové nároky, čítaje v to i spory vzniklé v řízení rozkazním a směnečném, není-li hodnota sporného předmětu vyšší než 5000 Kč a nejde-li o spor, k jehož projednání jest výlučně příslušným sborový soud první stolice."

Čl. II, č. 3, se mění takto:

§ 51 zní: "Před samostatné obchodní soudy neb obchodní senáty sborových soudů první stolice (pokud se týče samosoudce podle § 7a) náležejí, je-li hodnota sporného předmětu vyšší 5000 Kč:

Čl. II, č. 4, se mění takto:

§ 52, odstavec 1. zní: "V místech, kde je samostatný obchodní soud, náležejí rozepře z jednání a poměrů naznačených v § 51, č. 1 až 3, pokud není hodnota předmětu sporu vyšší než 5000 Kč, před okresní soud pro věci obchodní."

Čl. VII, č. 1d) se opravuje takto: v §§ 476 a 758 částka "50 Kč" zvýšena na "100 Kč".

Nařízením mohou býti buď v celém státním území nebo v jednotlivých jeho částech úředníci soudní kanceláře u okresních soudů (poručenských úřadů I. stolice) zmocněni, aby samostatně vyřizovali tyto věci:

V těchto případech mohou účastníci odporovati rozhodnutí úředníka, jemuž záležitost jest přikázána, námitkami, o kterých rozhodne soudce (přednosta poručenského úřadu), jemuž by jinak věc náležela. Do rozhodnutí soudcova (přednosty poručenského úřadu) lze si stěžovati k soudu (poručenskému úřadu) nadřízenému podle všeobecných pravidel. Námitky, s nimiž lze spojiti stížnost, podati jest do osmi dnů od doručení rozhodnutí buď písemně nebo ústně.

Soudce (přednosta poručenského úřadu) může si vyhraditi rozhodování v určitých složitějších věcech nebo případ od případu. Jemu přísluší vždy rozhodnutí sporné právní otázky a provésti úkony zvláště důležité, zejména i odevzdání pozůstalosti.

Podmínky, za jakých mohou býti ustanoveni úředníci soudní kanceláře (poručenského úřadu) k samostatnému vyřizování těchto věcí, ustanoví nařízení.

O prohlášení zletilým, o propuštění z moci otcovské a svolení k uzavření sňatku nezletilce;

o zbavení moci otcovské;

o zbavení svéprávnosti a jeho zrušení; řízení za tím účelem provésti sluší soudci;

o pachtu neb o prodeji nemovitostí poručencových (opatrovancových);

o přípustnosti, aby nezletilec dán byl do polepšovny;

o schválení smlouvy osvojovací;

o schválení právních jednání s nezletilými nebo opatrovanci;

o vydání jmění;

ve věcech, jež budou stanoveny nařízením.

U okresních soudů mohou úředníci soudní kanceláře nebo výkonné orgány buď v celém obvodu (čl. XIV.) nebo v jednotlivých jeho částech vyřizovati veškeré záležitosti exekučního řízení k vydobytí peněžních pohledávek na svršky, zahrnujíc v to i výkon exekuce a rozvrh výtěžku, avšak kromě povolení exekuce. Zmocnění udělí přednosta soudu se schválením předsedy vrchního zemského soudu.

Ustanovení čl. VIII., odst. 2 až 4, platí tu obdobně.

§ 19, odst. 4., zák. čl. LX z r. 1881 (exekučního zákona) zní:

"K výkonu exekuce vysílají se soudní exekutorové, nebo kde jich není nebo v naléhavých případech, jsou-li soudní exekutoři jinak zaměstnání, nebo jsou-li pro to závažné důvody, úředníci soudní kanceláře nebo soudní zřízenci (podúředníci). Teoretická a praktická kvalifikace soudních zřízenců bude stanovena nařízením. Soudním zřízencům nesmí býti přikázán popis a odhad nemovitostí a jejich příslušenství. Obtížnější věci exekučního výkonu buďtež pokud možno vykonány kancelářskými úředníky, nevykonávají-li jich soudní exekutorové."

Zák. čl. LX z r. 1881 doplňuje se tímto ustanovením:

"Proti obci, ústavu ve státní správě nebo ústavu, který byl prohlášen výrokem správního úřadu za veřejný a všeužitečný, může býti povolena exekuce k vydobytí peněžitých pohledávek, nejde-li o výkon smluveného zástavního práva, jen na takové majetkové částky, kterých lze použíti k uspokojení vymáhajícího věřitele, aniž se děje újma veřejným zájmům, jichž hájiti sluší obci neb ústavu. Prohlášení, pokud přípustna jest exekuce na určité majetkové částky, vydá okresní úřad, v jehož obvodu majetek jest. Exekuce provedená proti těmto ustanovením nemá právního účinku."

Čl. IX. zákona ze dne 1. dubna 1921, č. 161 Sb. z. a n., se zrušuje. Ustanovení §§ 28 a 29 cís. patentu ze dne 9. srpna 1854, č. 208 ř. z., se obnovují v tomto znění:

§ 28 zní:

"Sepsati úmrtní zápis, zapečetiti pozůstalost, vyhlásiti poslední pořízení a učiniti všechna nutná neodkladná opatření o pozůstalostním jmění náleží zpravidla okresnímu soudu, v jehož okresu zůstavitel zemřel, i tehdy, je-li jiný soud příslušný projednati pozůstalost anebo má-li býti to přenecháno cizímu úřadu (§ 23).

Přísluší-li projednati pozůstalost sborovému soudu, může tyto úkony na žádost účastníků nebo z úřední moci také svými orgány dáti provésti."

§ 29 zní:

"Notářům buďtež v místech, kde jest sborový soud první stolice, svěřeny úkony v nesporném řízení uvedené v § 183 not. řádu ze dne 21. května 1855, č. 94 ř. z., podle § 184 téhož zákona jako soudním komisařům; je-li několik notářů v sídle sborového soudu, buďtež tyto úkony přikazovány buď podle určitých místních obvodů nebo v turnu střídajícím se po určitém období; jinak buď při tom dbáno ustanovení § 185 uvedeného notářského řádu.

V okresech mimo sídlo sborového soudu první stolice mohou tyto úkony podle uvážení soudu, hledíc k ustanovení § 185 not. řádu ze dne 21. května 1855, č. 94 ř. z., přiděleny býti notářům jako soudním komisařům.

Notáři budou tím zmocněni také sepsati pozůstalostní výkazy a rozvrh jmění, jakož i připraviti všechny úkony potřebné pro vydání odevzdací listiny. Stranám jest však dáno na vůli, aby tyto výkazy a podání k projednání potřebná samy sepsaly nebo zmocněncem podle zákona oprávněným sepsati daly a soudu přeložily. Nevyhovují-li tyto spisy, může soud je dáti sepsati notářem nebo strany k tomu účelu předvolati ku projednání.

Není-li hodnota jmění, o němž byl úkon proveden, vyšší 200 Kč, jsou notáři povinni jej bezplatně provésti."

Tato ustanovení odst. 1. nevztahují se však na pozůstalosti, které byly do dne účinnosti tohoto článku odevzdány notáři podle čl. IX. zákona ze dne 1. dubna 1921, č. 161 Sb. z. a n., ku projednání.

Působnost státních zástupců ve věcech poručenských (opatrovnických), pokud nastoupili na místo fiškálů sirotčích stolic, omezuje se toliko na úkony, které fiškálům sirotčích stolic přikázány byly zák. čl. I z r. 1911.

Je-li zapotřebí zříditi nemajetnému poručenci (opatrovanci) zástupce, může jím ustanoven býti vhodný úředník poručenského úřadu, soudu nebo státního zastupitelství.

Ustanovení čl. I., č. 6, V., VI., VIII., XI. a XIII. platí toliko pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, ustanovení čl. I., č. 3 až 5, čl. II., III., X. a XII. toliko pro ostatní území, ostatní pak ustanovení, pokud podle povahy řízení jest to možné, pro celé území republiky.

Směnečné žaloby, podané do dne účinnosti tohoto zákona, vyřídí a spory z nich zahájené projedná a rozhodne soud dosud příslušný. Spory o hodnotu od 10.000 Kč do 20.000 Kč, jakož i o rozvod anebo rozluku manželství, zahájené již v den účinnosti tohoto zákona, budou projednány dále samosoudcem sborového soudu (čl. I. č. 2); byl-li samosoudce členem senátu, před kterým se konalo ústní jednání, není třeba, aby bylo jednání znovu provedeno pro změnu v soudcově osobě.