Při posuzování otázky, je-li tu po rozumu odst․ 1. §u 4 zák. odůvodněné podezření, že obviněný jest stižen pohlavní nemocí, je přihlížeti zejména také k tomu, kým obvinění bylo vzneseno.

Obvinění, učiněné anonymně neb osobou zcela neznámou nebo nehodnou důvěry, nelze samo o sobě považovati za dostatečné k tomu, aby nařízeno bylo lékařské vyšetření.

Lze je však v tomto případě naříditi, je-li tu jiná okolnost vzbuzující odůvodněné podezření, zejména jde-li o osobu známou zhýralým životem neb dodanou řemeslné prostituci, o příživníka takové osoby neb o osobu, která byla již jednou usvědčena, že způsobila nákazu pohlavní nemocí.

V případech odůvodněného podezření, uvedených v odst. 1. §u 4 zák., obešle úřad (§ 23 zák.) obviněného za účelem zjištění pohlavní nemoci lékařem k tomu ustanoveným.

Toto vyšetření provádí až do další úpravy úřední lékař příslušného úřadu první stolice (§ 23 zák.).

Tam, kde by úřední lékaři pro jiné své povinnosti s tento úkol nebyli, ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy učiní v dohodě s kompetentními ministerstvy opatření, aby tímto vyšetřováním po dobu přechodnou, zvláště nežli budou zřízeny zdravotní obvody a obce po rozumu zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 332 Sb. z. a n., a ze dne 13. července 1922, č. 236 Sb. z. a n., pověřeni byli jiní lékaři, pokud možno odborníci.

K žádosti obviněného jest povoliti, aby se dal vyšetřiti na své útraty svým soukromým, pokud možno odborným lékařem. V tomto případě je povinen předložiti úřadu lékařské vysvědčení, z něhož je patrno, zda jest postižen pohlavní nemocí či nikoliv.

Má-li úřední lékař pochybnosti o správnosti posudku, obsaženého v předloženém lékařském vysvědčení, anebo vzejdou-li mu pochybnosti v případě, kde sám předsevzal vyšetření, může si vyžádati vyšetření na klinice nebo v jiném odborném ústavě neb u odborného lékaře.

Zdráhá-li se obviněný podrobiti se prohlídce nebo nepředloží-li lékařské vysvědčení soukromého lékaře, může býti z nařízení úřadu dodán do veřejného ústavu léčebného.

Zatímní opatření (isolace, dodání do ústavu léčebného a pod., § 4, odst. 4., zák.), jichž je nevyhnutelně třeba, aby se zamezilo nebezpečí rozšíření nákazy, provede úřad podle návrhu úředního lékaře.

Ustanovení o nuceném dodání do ústavu léčebného podle § 5 zák. použíti jest proti osobám, jež podle zjištění ošetřujícího nebo úředního lékaře stiženy jsou pohlavní nemocí a způsobem svého života nebo tím, že nezachovávají lékařských nařízení, způsobiti mohou rozšíření nemoci.

Jsou to zejména osoby uvedené v § 2 tohoto nařízení.

Neuposlechne-li nemocný nařízení ošetřujícího lékaře, aby se dostavil k dalším prohlídkám (§ 6 zák.), jest ošetřující lékař povinen učiniti o tom úřadu (§ 23 zák.) písemné oznámení [§ 7, odst. 1., čís. 1. c), zák.].

Rozhodnutí úředního může si však vyžádati i nemocný sám, má-li za to, že jeho zdravotní stav nevyžaduje dalšího periodického vyšetřování, nařízeného ošetřujícím lékařem. V takovém případě rozhodne úřad, vyslechna úředního lékaře, jenž podá návrh podle výsledku provedeného úředního šetření.

Neuposlechne-li nemocný vyzvání úředního, aby podrobil se periodickým vyšetřením svého dosavadního nebo podle své volby jiného soukromého lékaře, může úřad naříditi periodická vyšetření z moci úřední lékařem k tomu ustanoveným (§ 4 nař.).

Dodatečné lékařské vyšetření z moci úřední lze naříditi jen k návrhu úředního lékaře.

Dodatečné lékařské vyšetření podle § 6 zák. lékařem k tomu ustanoveným (§ 4 nař.) naříditi může z úřední moci úřad (§ 23 zák.) zejména při osobách uvedených v § 2 tohoto nařízení, u nichž bylo úředně zjištěno pohlavní onemocnění.

Každý lékař jest povinen vésti záznamy o nemocných, jež ošetřuje, stižených pohlavními nemocemi, uvedenými v § 1 zák.

K tomu účelu má se dotázati nemocného na jméno, bydliště, věk, zaměstnání a stav rodinný, a tyto údaje nemocného spolu s označením druhu nemoci zaznamenati, dále upozorniti jej na nakažlivost nemoci a trestnost přenesení nákazy, podle okolností jej varovati před uzavřením sňatku a doručiti mu bezplatně na řádné potvrzení tištěné poučení o nemoci jej stihnuvší.

Tištěná poučení dodá lékařům bezplatně příslušný úřad (§ 23 zák.).

Lékař jest povinen dotázati se nemocného, od koho postižen byl nákazou, upozorniti jej na následky, jež by pro něho mohlo míti udání nepravdivé, a pokud údaje nemocného jsou přesné, oznámiti je (mzdu (§ 23 zák.).

Písemná oznámení po rozumu § 7 zák. povinen jest ošetřující lékař zastlati příslušnému úřadu první stolice (§ 23 zák.) v uzavřené obálce.

Každý lékař jest povinen předepsané záznamy o pohlavně nemocných jím léčených chovati bezpečně uzamčené tak, aby osoby nepovolané nenalezly k nim přístupu. Porušení této povinnosti jest trestno podle § 17 zák.

Policejní neb obecní úřady jsou povinny příslušným úřadům (§ 23 zák.) dáti žádané zprávy ze spisů, týkajících se dosavadního dozoru na prostituci, nebo dovoliti do spisů těchto nahlédnouti k cíli provádění zákona.

Soudy jsou povinny činiti úřadům těmto oznámení o zahájení a výsledku všech případů, soudní cestou podle zákona stíhaných.

O všech případech pohlavních onemocnění, jež byly předmětem úředního jednání podle ustanovení zákona, jsou povinny příslušné úřady (§ 23 zák.) vésti přesné záznamy za případným dalším sledováním jich podle §§ 2, 4 a 6 zák.

Všechny úřední spisy a záznamy, týkající se provádění zákona o potírání pohlavních nemocí, povinen jest úřední lékař chovati bezpečně uzamčené tak, aby osoby nepovolané nenalezly k nim přístupu.

Bylo-li oznámení pro některý z trestných činů uvedených v zákoně a stíhaných soudem (§§ 18, 20 a 21 zák.) učiněno přímo u úřadu uvedeného v § 23, zák. jest tomuto nejprve postupovati podle §§ 3, 4 a 5 tohoto nařízení.

Pokud jde o přestupky podle §§ 20 a 21 zák., jest učiniti ihned oznámení soudu, nehledíc na výsledek úředního zdravotního vyšetření.

Jde-li o činy trestné podle § 18 zák., postoupí úřad došlé oznámení soudu k projednání teprve, zjistí-li se úředním lékařským vyšetřením, že podezření jest odůvodněné.