Do uzavření obchodní a plavební smlouvy mezi republikou Československou a Norskem, bude s příslušníky, výrobky a zbožím, počítajíc v to i zboží transitní, jakož i s loďmi každé z obou zemí v druhé zemi nakládáno v každém směru dle zásady nejvyšších výhod․

Rovněž tak bude nakládáno se společnostmi a sdruženími ustavenými dle zákonů jedné ze Smluvních stran, majícími sídlo na území této strany a řádně připuštěnými k provozování svého obchodu neb živnosti na území druhé strany, při čemž se rozumí, že připuštění všech těchto společností zůstává vždy podřízeno zákonům a nařízením platným v příslušných zemích.

Každé zrušení zákazu dovozu, poskytnuté třeba jen dočasně, jednou z obou zemí třetímu státu, bude se bezpodmínečně vztahovati na totožné neb stejnorodé výrobky, které pocházejí a přicházejí z druhé země.

Zásada nejvyšších výhod bude rovněž v každém ohledu používána, pokud jde o připouštění konsulárních úředníků, jakož i o jich práva a výsady v obou zemích.

Zásada nejvyšších výhod nebude pokládána za porušenou ani zvláštními výhodami, které obě Smluvní strany poskytly neb poskytnou státům sousedním k usnadnění styku v pohraničních pásmech, n výhodami, které Norsko poskytlo neb v budoucnosti poskytne Dánsku a Švédsku neb některé z obou těchto zemí, při čemž se rozumí, že republika Československá bude moci ihned požadovati stejných výhod v případě, že by byly poskytnuty Norskem třetímu státu, výše neuvedenému.

Tato úprava bude ratifikována a nabude působnosti 14 dní po výměně ratifikačních listin, jež se stane v Kristianii. Zůstane v působnosti po dobu jednoho roku. Po uplynutí této lhůty se mlčky prodlužuje; při tom se rozumí, že každá smluvní strana ji bude moci vždy vypověděti, oznámíc to tři měsíce předem.