(1) | Pro jednotný drahotní přídavek zařaďují se zaměstnanci dle stavu rodiny do těchto osmi tříd: I. | třída: Svobodní a ovdovělí zaměstnanci bez dětí; | II. | třída: Ženatí zaměstnanci bez dětí a ovdovělí zaměstnanci s jedním dítkem; | III. | třída: Ženatí zaměstnanci s jedním dítětem a ovdovělí zaměstnanci se dvěma dětmi; | IV. | třída: Ženatí zaměstnanci s dvěma dětmi a ovdovělí zaměstnanci se třemi dětmi; | V. | třída: Ženatí zaměstnanci se třemi dětmi a ovdovělí zaměstnanci se čtyřmi dětmi; | VI. | třída: Ženatí zaměstnanci se čtyřmi dětmi a ovdovělí zaměstnanci s pěti dětmi; | VII. | třída: Ženatí zaměstnanci s pěti dětmi a ovdovělí zaměstnanci se šesti dětmi; | VIII. | třída: Ženatí zaměstnanci se šesti nebo více dětmi a ovdovělí zaměstnanci se sedmi nebo více dětmi. |
|
(2) | Svobodný nemanželský otec posuzuje se jako vdovec (§ 4, odst. 2., posl. věta, zákona). |
(3) | Ženatým státním zaměstnancům, jimž vyplácí se jednotný drahotní přídavek ve výměře pro ovdovělé zaměstnance podle § 6, I., 2., 3. a 7., protože se z důvodů tam uvedených k manželce nepřihlíží, příslušejí přídavky na děti až počínajíc druhým dítětem (§ 4 zákona). |
(4) | Zaměstnancům, kteří se ožení po 31. prosinci 1922, přísluší na děti narozené do konce roku 1923 jednotný drahotní přídavek, příp. přídavek na děti jako ovdovělým (§ 4, odst. 2., zákona). |
(5) | Zaměstnanci-ženy mají nárok pouze na jednotný drahotní přídavek pro svobodné. |
(6) | Pro pojem zaopatřenosti dětí (v širším smyslu) platí ustanovení § 7 nařízení vlády ze dne 15. července 1921, čís. 234 Sb. z. a n. |
(7) | Na děti, které již překročily 18. rok věku a jsou duševně či tělesně choré a proto výdělečně neschopné, nebo studují-li na učilišti s řádným prospěchem, budou povolovány přídavky toliko na zvláštní písemnou přihlášku vždy nejdéle na dobu jednoho roku, případně do dřívějšího zániku, jejž nutno ohlásiti (§ 6, IV.). Po roce je třeba nové přihlášky. |
(8) | Přídavky na děti, které studují, lze povoliti nejdéle do dokonaného 24. roku. |
(9) | Za studium na učilišti ve smyslu § 6, I., odst. 1., zákona nelze považovati návštěvu krátkodobých neb dočasných kursů a soukromých učilišť, jež nejsou co do učebné látky a rozsahu učebného rovnocenny s veřejnými ústavy. |
(10) | Předepsaná služba účednická (praktikantská) a povinná služba vojenská nepovažují se za přerušení studií; po tuto dobu nepřísluší však nárok na přídavky. |
(11) | Průkaz o řádném prospěchu požaduje se vedle průkazu o návštěvě učiliště jen tenkráte, je-li též podmínkou pro normální postup ve studiích. |
(12) | V pochybných případech, zejména také pokud jde o otázku doby potřebné k dokončení studií, rozhodne ústřední úřad po dohodě s ministerstvem školství a národní osvěty a ministerstvem financí. |
(13) | Drahotní přídavky na členy rodiny, kteří se zdržují v cizině, mohou býti povolovány pouze v mimořádných případech na zvláštní písemnou žádost a vždy nejdéle na dobu jednoho roku. Po roce je třeba nové žádosti. |
(14) | Pod slovy "manželky samostatně výdělečně činné" jest rozuměti ženy, které pravidelnou výdělečnou činností (na př․ samostatným živnostenským, obchodním neb hospodářským podnikáním, služebním poměrem, uměleckou činností atd.), nikoliv však vedlejším zaměstnáním podřadného rázu získávají samostatný příjem. Až na další budiž výdělečná činnost, z níž neplyne čistý roční příjem přes 10.000 Kč, posuzována jako podřadné zaměstnání. Tatáž zásad platí i o manželkách státních a jiných veřejných zaměstnanců v činné službě neb ve výslužbě, které jsou neb byly ve službě uvedené v § 6, I., 7., zákona, avšak nemají drahotních požitků. |
(15) | Nežije-li zaměstnanec, jehož manželství není ani rozvedeno, ani rozloučeno, se svou manželkou nebo se svými manželskými dětmi ve společné domácnosti, platí obdobně ustanovení § 6, I., 5., po případě 6., zákona. |
(16) | Ustanovení § 6, I., 8., zákona vztahují se jen na zaměstnance skutečně ovdovělé, nikoli též na ony, jež jest považovati jako ovdovělé proto, že na manželku nebéře se zřetel. |
(17) | Nárok na vyšší přídavky než I. rodinné třídy neb na vyšší přídavek na děti uplatniti jest přihláškou, obsahující důvody a doklady pro posuzování tohoto nároku. Vzorec takové přihlášky jest připojen v příloze. |
(18) | Zaměstnanci, kteří nabyli státního občanství československého po 28. říjnu 1918 na základě § 1, bodu 2. - 4., ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, čís. 236 Sb. z. a n., nebo podle zvláštních mezinárodních smluv o státním občanství, musí ke své přihlášce připojiti potvrzení politického úřadu II. stolice, v jehož obvodu leží nynější jejich československá domovská obec, že také jejich manželka a v přihlášce jmenované děti jsou československými státními občany. |
(19) | Zaměstnanci jsou povinni ohlásiti ihned, nejdéle však do 14 dnů, každou změnu, jež má vliv na výměru neb zánik jednotného drahotního přídavku a přídavku na děti. |