Ustanovení § 2, 9, 13, 17 a 22 zákona ze dne 11. července 1922, čís. 225 Sb. z. a n., se mění a budou zníti takto:
§ 2.
Vlastník domu jest povinen nepronajaté a neobydlené místnosti, které se hodí k obývání, k vyzvání okresní správy politické (magistrátu) pronajmouti za byt do 14 dnů po pravoplatnosti výměru․ Nepronajme-li místností do této lhůty, určí nájemníka do 8 dnů okresní správa politická (magistrát). Z nálezu o určení nájemníka nelze se odvolati. Nález jest vykonatelný soudní exekucí (§ 1, čís. 12., exekučního řádu ze dne 27. května 1896, čís. 36 ř. z., § 1, lit. h), zák. čl. LX z roku 1881 a § 31, čís. 7., zák. čl. LIV z roku 1912). Tato ustanovení nevztahují se na místnosti, kterých vlastník domu potřebuje nutně pro sebe nebo pro své zaměstnance, a na byty, určené jen k občasnému užívání, jako byty pronajímané pravidelně lázeňským hostům v místech lázeňských, byty sezonních dělníků a t. zv. letní byty.
§ 9.
Obec může po usnesení obecního zastupitelstva, schváleném zemským úřadem politickým, vyhláškou uveřejněnou způsobem v místě obvyklým naříditi nejdéle na dobu platnosti tohoto zákona, že vlastníci domů v obci nebo jejich zástupci smějí volně pronajímati byty jenom
1. těm, kdo v obci nebo v některé z obcí okolních vykonávají své povolání jako vlastní funkcionáři, veřejní úředníci nebo zřízenci anebo jako zaměstnanci železniční,
2. těm, kdo mají v obci právo domovské,
3. majetníkům, dělníkům nebo jiným zřízencům podniku důlního, továrního, živnostenského, zemědělského neb obchodního v obci,
4. těm, kdo se stěhují z bytu do bytu v obvodu obce,
5. státním občanům československým, kteří se přistěhovali z ciziny,
jiným osobám pak jen s povolením obce.
Nařízení obce podle odst. 1. nevztahuje se na byty, určené jen k občasnému užívání (§ 2), pokud jsou pronajímány k účelu, pro který jsou určeny.
§ 13.
Uprázdní-li se byt, obývaný dne 19. srpna 1922 státním zaměstnancem tím, že zaměstnanec byl služebně přeložen do jiné obce, musí býti pronajat státnímu zaměstnanci, kterého úřad označí, bylo-li vlastníku domu nebo jeho zástupci dříve, než obdržel výpověď z bytu dodáno rozhodnutí úřadu, kterým byt se zajišťuje pro státního zaměstnance. Zajištění působí ode dne, kterým se zruší dosavadní nájemní smlouva, a není-li tu nájemní smlouvy, ode dne, kdy se byt uprázdní. Rozhodnutí o zajištění bytu vydá okresní správa politická, pro města s vlastním statutem zemská správa politická, pro města se zřízeným magistrátem župan. Neoznačí-li úřad, který byt zajistil, vlastníku domu nebo jeho zástupci státního zaměstnance, kterému byt smí býti pronajat, ještě před počátkem výpovědní lhůty nejblíže následující po zajištění, nebo neoznámí-li mu označený zaměstnanec do 5 dnů po počátku této lhůty, že byt přijímá, zajištění zanikne. Ke státním zaměstnancům počítají se také vojenští gážisté a příslušníci četnictva. Přeložený státní zaměstnanec jest povinen uposlechnouti vyzvání úřadu, jemuž jest přidělen, aby v určité lhůtě výpovědní nedal výpovědi ze svého bytu, nebo, byl-li mu v novém služebním místě zajištěn byt podle tohoto zákona nebo jiným způsobem, aby v určité lhůtě dal výpověď z dosavadního bytu nebo aby včas učinil oznámení podle odst. 3. o tom, že zajištěný byt přijímá. Totéž, co o státních zaměstnancích, platí obdobně o zaměstnancích železnic, sloužících veřejné dopravě, mimo zaměstnance drah pouličních. Řízení, spojené se zajištěním bytů státních a železničních zaměstnanců, budiž upraveno nařízením.
§ 17.
Proti rozhodnutí obce, kterým bylo odepřeno povolení k nájmu podle §§ 9 a 11, může býti podána u obce do 8 dnů stížnost. V rozhodnutí obce budiž mimo stručné odůvodnění uvedeno také výslovné poučení o právu stížnosti. O stížnosti rozhoduje nadřízený úřad politický (nadřízení administrativní vrchnost) s konečnou platností. Z rozhodnutí okresní správy politické (magistrátu) podle § 2, odst. 1., a §§ 7 a 13 lze se odvolati do 8 dnů po doručení k zemské správě politické, která rozhoduje s konečnou platností. Proti rozhodnutí zemského úřadu politického (župana), kterým nebylo schváleno usnesení obecního zastupitelstva podle § 9 nebo kterým byl zajištěn byt podle § 13, odst. 2., není opravného prostředku.
§ 22.
Zákon tento nabude účinnosti čtrnáctého dne po vyhlášení a platí do 31. prosince 1924.
