Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

137/1934 Sb. znění účinné od 14. 7. 1934 do 30. 6. 1937

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se toto nařízení považuje za výslovně zrušené.

137

 

Vládní nařízení

ze dne 13. července 1934

o úpravě obchodu s obilím, moukou a mlýnskými výrobky a některými krmivy.

 

Vláda republiky Československé nařizuje podle čl. I zákona ze dne 21. června 1934, č. 109 Sb. z. a n., kterým se mění zákony o mimořádné moci nařizovací ze dne 9. června 1933, č. 95 Sb. z. a n., a ze dne 15. listopadu 1933, č. 206 Sb. z. a n.:

§ 1.

(1)

Za účelem zajištění a usměrnění odbytu a cen domácího obilí upravuje se obchod s obilím, moukou a mlýnskými výrobky a některými krmivy podle ustanovení dále uvedených.

(2)

Obilím se rozumí pšenice, žito, ječmen, oves a kukuřice všeho druhu.

(3)

Moukou a mlýnskými výrobky se rozumějí mouka všeho druhu a jiné mlýnské výrobky z obilí (odstavec 2).

(4)

Krmivy se rozumějí otruby a šroty všeho druhu, sušené a vyloužené řepné řízky a pokrutiny.

(5)

Obchodem podle odstavce 1 se rozumí

a)

výkup obilí (odstavec 2) domácího původu od zemědělce,

b)

dovoz obilí (odstavec 2), mouky a mlýnských výrobků z obilí (odstavec 3) a krmiv (odstavec 4) z ciziny,

c)

prodej, vývoz a jiné zhodnocení vykoupeného a dovezeného obilí,

d)

prodej dovezené mouky a mlýnských výrobků,

e)

prodej krmiv prvému odběrateli, a to u doma vyrobených z podniků, které je vyrobily.

(6)

Některé druhy zboží v odstavci 1 uvedené mohou býti z účinnosti tohoto nařízení dočasně nebo trvale vyloučeny nebo účinnost téhož nařízení může býti rozšířena i na mouku a mlýnské výrobky doma vyrobené.

§ 2.

(1)

Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností bude povolovati podle směrnic stanovených vládou dovoz zboží v § 1 uvedeného v dohodě s ministerstvy zemědělství, financí, sociální péče, zahraničních věcí a vnitra jen Československé obilní společnosti (§ 3).

(2)

Dovoz podléhá dále clům, daním a jiným dávkám, vybíraným při dovozu v celní pohledávce.

(3)

Od dovozního nebo vývozního povolení jsou osvobozeny:

a)

obilí, mouka a mlýnské výrobky, dovážené v povoleném zušlechťovacím styku v rozsahu tomuto povolenému styku odpovídajícím s podmínkou, že výrobek zušlechtěním získaný bude vyvezen,

b)

obilí dovážené pohraničními hospodářstvími z vlastních nebo pachtovaných pozemků ležících v pohraničním pásmu sousedního státu, pokud jest jako úroda osvobozeno od cla, nebo vyvážené těmito hospodářstvími z takových pozemků ležících v československém pohraničním pásmu,

c)

obilí dovážené v pohraničním styku k semletí a mouka, mlýnské výrobky a otruby (prach) zpět vyvážené v pohraničním styku po semletí tohoto obilí,

d)

obilí vlastní sklizně, vyvážené v pohraničním styku k semletí a mouka, mlýnské výrobky a otruby (prach) po semletí vyvezeného obilí v pohraničním styku zpět dovážené,

e)

dovážená (donášená) nebo vyvážená malá množství obilí, mouky a mlýnských výrobků pro vlastní potřebu pohraničního obyvatelstva nebo v cestovním a poštovním styku.

§ 3.

Prováděním úkolů z této úpravy vyplývajících se pověřují:

1.

Centrokooperativ, svaz jednot hospodářských družstev republiky Československé v Praze, zapsané společenstvo s r. o.,

2.

Zájmové ústředí družstevních svazů, zapsané společenstvo s r. o. v Praze,

3.

Ústřední nákupní a prodejní družstvo obchodních mlýnů v republice Československé, zapsané společenstvo s r. o. v Praze,

4.

Společnost pro obchod obilím, společnost s r. o. v Praze, Moravobil, sdružení moravskoslezských obchodníků s obilím, moukou, zemědělskými plodinami a potřebami, společenstvo s r. o. v Brně, Slovenská obilná účastinná spoločnosť v Bratislave a Obilní společnost pro Podkarpatskou Rus, akciová společnost v Užhorodě, kteréžto organisace (skupiny) vytvoří k tomu cíli společnou obchodní organisaci „Československá obilní společnost“, v dalším zvanou „Společnost“.

§ 4.

Organisace uvedené v § 3, č․ 4 jsou povinny přibrati ke spoluúčasti na provádění úkolů tímto nařízením ustanovených obchodníky s obilím, případně s krmivy, kteří nabyli oprávnění k provozování obchodu s obilím, případně krmivy, do 1. června 1934, požádají-li o to u Společnosti do 60 dnů ode dne účinnosti tohoto nařízení a vyhovují-li podmínkám, které musí splniti v tomto směru členové uvedených organisací; při tom jest přihlížeti k dosavadnímu způsobu a rozsahu jejich činnosti. Má-li organisace za to, že nejsou dány podmínky pro vyhovění žádosti, předloží ji prostřednictvím Společnosti do 30 dnů po dojití žádosti s vyjádřením ministerstvu průmyslu, obchodu a živností, které o ní rozhodne v dohodě s ministerstvem zemědělství po slyšení obchodní a živnostenské komory příslušné podle bydliště žadatele.

§ 5.

(1)

Společnosti přísluší výhradné právo:

a)

vykupovati od zemědělců obilí (§ 1, odst. 2) domácího původu,

b)

dovážeti z ciziny obilí (§ 1, odst. 2), mouku a mlýnské výrobky z obilí (§ 1, odst. 3) a krmiva (§ 1, odst. 4), jichž dovoz bude povolen podle ustanovení § 2,

c)

prodávati vykoupené a dovezené obilí prvému odběrateli,

d)

prodávati dovezenou mouku a dovezené mlýnské výrobky prvému odběrateli.

e)

prodávati nebo zprostředkovati prodej krmiv (§ 1, odst. 4) domácích i cizozemských prvému odběrateli,

f)

vyvážeti obilí do ciziny.

(2)

Jestliže z působnosti Společnosti budou vyloučeny jednotlivé úkoly shora uvedené, bude Společnosti, prokáže-li, že takovým opatřením byla by dotčena akciová jistina, takováto prokázaná ztráta státem uhrazena. Společnost může se souhlasem vlády dočasně nebo trvale pověřiti některou neb některé organisace, po případě skupinu organisací, které ji tvoří, a jde-li o vývoz, i jednotlivé vývozce, aby za ni prováděli jednotlivé úkoly v odstavci 1 uvedené.

(3)

Společnost jest povinna pečovati o dostatečné zásobování obyvatelstva a výroby zbožím uvedeným v § 1.

§ 6.

(1)

Společnost se ustaví podle předpisů tohoto nařízení a stanov tvořících jeho součást jako akciová společnost. V těchto stanovách mohou býti obsaženy též odchylky od právních předpisů, platných jinak pro akciové společnosti, potřebné k tomu, aby bylo zajištěno řádné plnění úkolů Společnosti.

(2)

Ke změně těchto stanov jest třeba předchozího usnesení valné hromady Společnosti. Změna se provede nařízením.

§ 7.

Akciová jistina rozvrhne se na členy Společnosti v poměru, který určí vláda, nedohodnou-li se o něm sami.

§ 8.

Den, kdy Společnost svoji činnost zahájí, určí a vyhlásí v Úředním listě republiky Československé ministerstvo zemědělství.

§ 9.

Není-li v tomto nařízení nebo ve stanovách (§ 6) jinak určeno, platí pro Společnost všeobecná ustanovení platná pro akciové společnosti.

§ 10.

(1)

Společnost nesmí přímo ani nepřímo provozovati jiné podniky nebo se na nich účastniti.

(2)

K provádění svých úkolů nejsou Společnost a organisace ji tvořící (§ 3) povinny opatřovati si ještě zvláštní úřední oprávnění nebo povolení platnými předpisy jinak požadovaná. Ke zřízení případných odboček se nevyžaduje povolení podle § 3 vládního nařízení ze dne 27. července 1920, č. 465 Sb. z. a n., o zřizování společností s r. o. a společností akciových (komanditních na akcie), o zvyšování základního kapitálu těchto společností a zakládání pobočných ústavů.

§ 11.

Společnost bude prováděti svoje úkoly podle obchodních zásad.

§ 12.

Poměr státu ke Společnosti bude upraven smlouvou.

§ 13.

(1)

Stát nahradí Společnosti ztráty vzniklé prokazatelně z obchodů provedených na příkaz vlády nebo některého orgánu jí k tomu zmocněného do částky v tom kterém obchodním příkaze písemně smluvené, pokud tyto ztráty nebude lze uhraditi ze zvláštního reservního fondu podle stanov Společností zřízeného.

(2)

Z téhož fondu uhradí se případné ztráty z obchodů s přebytkovým obilím, pokud tyto ztráty nebudou uhrazeny ze zvláštních příjmů Společnosti vládou povolených.

(3)

Ostatní ztráty uhradí se ze všeobecného reservního fondu, po případě ze základního jmění Společnosti.

§ 14.

(1)

Společnost bude při své činnosti zachovávati všeobecné a zvláštní příkazy, které vydá vláda pro výkon práv, uvedených v § 5. Vláda vydá podrobná ustanovení o spolupůsobení Společnosti s orgány vlády a o způsobu vyřizování věcí jejímu schválení vyhražených.

(2)

Společnost jest povinna předkládati předepsané výkazy a uzávěrky účtů se zprávou o celoročních výsledcích svého hospodaření nejdéle do 3 měsíců po skončení správního roku ministerstvům zemědělství, financí a nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu. Ministerstvo financí má právo podrobiti hospodaření Společnosti revisi svými orgány.

§ 15.

Ustanovení tohoto nařízení nevztahují se na zboží (§ 1) provážené pod celní kontrolou územím republiky Československé.

§ 16.

(1)

Zemědělci smějí obilí prodávati jen Společnosti a jsou povinni obilí, které chtějí v tom kterém hospodářském roce prodati, s udáním množství a místa uložení nabídnouti ke koupi této Společnosti do lhůty jí stanovené a způsobem jí určeným a nabídnuté obilí jí prodati a dodati. Na vyzvání Společnosti jsou dále povinni předložiti jí nebo jejím orgánům jeden nebo více vzorků.

(2)

Jakékoliv jiné zcizení obilí včetně jeho zpracování za účelem přímého i nepřímého prodeje výrobků z něho získaných jest zemědělci zakázáno. Smlouvy uzavřené před účinností tohoto nařízení, kterými bylo prodáno obilí nesklizené (na stojato) nebo budoucí sklizeň úhrnem nebo v částech, pokud nebyly dosud splněny, se ruší. Podle jiných smluv o zcizení obilí, jakož i podle smluv o zcizení mouky a mlýnských výrobků, které byly uzavřeny před účinností tohoto nařízení, smí býti zboží dodáno ještě do 25. července 1934; závazek k dalšímu dodání zboží se ruší. Takovéto dodávky nutno však hlásiti do tří dnů Společnosti po dodání a předložiti jí příslušnou smlouvu.

(3)

Pokud vlastník obilí neprodal je Společnosti, jest oprávněn zříditi k němu zástavní právo podle zákona ze dne 28. června 1933, č. 107 Sb. z. a n., o obilních zástavních listech a o veřejných obilních skladištích. Totéž právo přísluší Společnosti ohledně obilí jí vykoupeného a dosud neprodaného.

(4)

O povolení exekučního prodeje obilí Společnosti ještě neprodaného uvědomí exekuci povolující soud (úřad) Společnost; exekuční prodej lze provést jen tehdy, když Společnost do 8 dnů po té obilí nevykoupí a zároveň nezaplatí jeho hodnotu ve výkupní ceně stanovené podle tohoto nařízení. Nestane-li se tak, smí se obilí prodati též jiným osobám; totéž platí při exekučním prodeji obilí, které jest ve vlastnictví Společnosti.

§ 17.

(1)

Ustanovení § 16 nevztahuje se na prodej osiva uznaného podle platných předpisů pro množství uvedené v uznávacím listě a na výměnu obilí mezi zemědělci, na obilí odváděné podle pachtovní smlouvy propachtovateli jako pachtovné nebo součást pachtovného, dále na použití nebo zpracování obilí ve vlastním závodě zemědělcově, dále pro vlastní potřebu domácnosti nebo hospodářství zemědělce, počítajíc v to i přímou výměnu obilí za mouku, mlýnské výrobky, chléb a šrot, dále i na obilí, vydávané jako mzda nebo jako součást mzdy příslušníkům rodiny, zaměstnancům stálým a sezónním a osobám majícím nárok na výměnek nebo jiné naturální dávky. Další výjimky může povoliti v mimořádných případech Společnost.

(2)

Chtějí-li osoby, které nabyly obilí od zemědělce způsobem uvedeným v odstavci 1, toto obilí prodati, musí je nabídnouti ke koupi Společnosti, která jest povinna je vykoupiti a převzíti.

§ 18.

Společnost jest povinna nabídnuté obilí, je-li dobré jakosti, pročištěné, suché a zdravé vykoupiti; nepřesahuje-li celková nabídka v tom kterém hospodářském roce u jednotlivce 20 q obilí, převezme je Společnost na požádání majitele ihned. Větší množství odebere od jednotlivců v obdobích nejdéle čtvrtletních, jež sama určí tak, aby do 30. června bylo veškeré nabídnuté obilí převzato. Obilí, které by bylo Společnosti nabídnuto po lhůtě uvedené v § 16, odst. 1, může Společnost též převzíti, zaplatí však za ně základní cenu bez měsíčních příplatků (§ 22).

§ 19.

(1)

Zemědělec jest povinen dodati zakoupené obilí Společnosti v množství, jakosti, v době a místě, jak je Společnost určí. Jest dále povinen dovézti je do nejbližší stanice železniční nebo lodní, po případě na jiné místo určení, neleží-li toto místo dále, než nejbližší stanice železniční nebo lodní, a u obilí, které Společnost podle ustanovení § 18 jest povinna ihned převzíti, náleží-li toto místo určení od jeho nejbližší stanice železniční nebo lodní dále než 5 km, a tam je odevzdati podle pokynů Společnosti. Nedodá-li zemědělec obilí vůbec nebo nedodá-li je včas, nahradí Společnosti rozdíl mezi výkupní cenou stanovenou pro příslušnou dodací lhůtu a cenou prodejní, leč by prokázal, že se tak stalo bez jeho zavinění.

(2)

Zemědělec jest povinen v případě že obilí nebude od něho včas odebráno, uschovati je až do skutečného odebrání a opatrovati je jako dobrý hospodář; případnou náhradu určí Společnost.

§ 20.

O likvidaci zásob pšenice a žita ze sklizně 1933, jež byly převzaty na sklad organisacemi pověřenými prováděním opatření pro přiměřenou úpravu cen domácího přebytkového obilí podle vládního nařízení ze dne 29. července 1933, č. 157 Sb. z. a n., o některých opatřeních pro přiměřenou úpravu cen domácího přebytkového obilí, a jsou v den účinnosti tohoto nařízení dosud u nich na skladě, rozhodne vláda po slyšení Společnosti.

§ 21.

(1)

Výkup domácího obilí provede Společnost svými zmocněnci. Tito jsou povinni komisionářsky obilí podle příkazů Společnosti vykoupiti, převzíti, zaplatiti za ně cenu parita stanice nakládací (§ 22) a dodati po případě jinak jím naložiti. S vykoupeným obilím smějí nakládati jen podle příkazů Společnosti. Za svou práci dostanou náhradu podle smlouvy se Společností uzavřené.

(2)

Podrobnější ustanovení o poměru zmocněnců ke Společnosti, zejména o jejich právech a povinnostech, bude obsahovati smlouva se Společností uzavřená, jejíž zásady podléhají schválení vlády.

(3)

Zmocněnci obdrží od Společnosti řádné legitimace, aby se jimi mohli při své činnosti vykazovati.

§ 22.

(1)

Výkupní ceny obilí stanoví Společnost podle jakosti předem na každý hospodářský rok (od 1. července do 30. června), a to u pšenice a žita parita Praha jako ceny základní, které se zvýší prvého dne každého kalendářního měsíce, počínajíc 1. září a naposledy 1. června, o pevný měsíční příplatek stanovený rovněž Společností. Tyto základní výkupní ceny a měsíční příplatky vyhlásí ministr financí s ministrem zemědělství v Úředním listě republiky Československé. Přihlížejíc k těmto cenám stanoví Společnost výkupní ceny pro jednotlivé stanice nakládací. Tyto ceny se rozumějí za zboží bez pytlů s naložením do vagonů včetně dovozného do nejbližší nakládací stanice železniční nebo lodní nebo do jiného místa určení (§ 19, odst. 1).

(2)

Pro hospodářský rok 1934/1935 stanoví základní výkupní ceny obilí a měsíční příplatky vláda a vyhlásí je ministr financí s ministrem zemědělství v Úředním listě republiky Československé.

§ 23.

(1)

Výkupní cena je splatná, jakmile se obilí dodá do nakládací stanice nebo jiného místa Společností určeného, a to do tří dnů po předložení stvrzenky o přijetí obilí k přepravě nebo o jiném jeho převzetí.

(2)

Jestliže obilí nebude včas odebráno, anebo bude-li odebráno jen částečně, poskytne Společnost držiteli na výkupní cenu obilí nepřevzatého na jeho žádost přiměřenou zálohu, která se vyúčtuje při odebrání tohoto obilí.

(3)

Pro vyplácení měsíčního příplatku jest rozhodna doba skutečného odebrání obilí, nezavinil-li opožděné odebrání sám zemědělec.

§ 24.

(1)

Plné ceny zaplatí Společnost jen za zboží předepsané váhy jakostní, zdravé, suché, odpovídající zvyklostem příslušné plodinové bursy. U obilí, které nevyhovuje těmto jakostním podmínkám, srazí se z ceny přiměřená částka.

(2)

Pokud není v předchozím odstavci jinak stanoveno, platí pro posuzování jakosti a srážek ustanovení pro obchod příslušné plodinové bursy (zvyklosti).

(3)

Nedocílí-li se mezi stranami dohody o výši srážky, rozhodne o ní znalecká komise plodinové bursy, v jejímž obvodě bylo obilí dodáno. V tomto případě nutno postupovati podle všeobecných bursovních ustanovení o vzorkování při jakostních námitkách. Rozhodnutí znalecké komise jest konečné a pro obě strany závazné.

§ 25.

Společnost postará se o zpeněžení vykoupeného nebo dovezeného obilí a k tomu cíli je prodá nebo je podle předpisů pro vývoz platných vyveze nebo jinak zhodnotí způsobem schváleným vládou.

§ 26.

Obilí smí se s výjimkou případů uvedených v § 16, odst. 3 a 4 a v § 31 kupovati pouze od Společnosti nebo osob, které ho od Společnosti nabyly nebo které byly Společností zmocněny je prodati.

§ 27.

Podmínky pro prodej obilí podnikům je zpracujícím, jež nejsou ve Společnosti (§ 3) zastoupeny, budou upraveny dohodou mezi Společností a organisací dotčených podniků. Nedocílí-li se dohody, rozhodne vláda.

§ 28.

(1)

Zmocněnci (§ 21) a mlýny jsou povinni vésti Společností předepsané záznamy o příjmu a výdaji obilí, jeho zásobách a pokud se týče o jeho zpracování, jakož i o zásobách a výdaji mouky, mlýnských výrobků a otrub, a zasílati Společnosti předepsané výkazy. Podrobnosti o vedení těchto záznamů a výkazů ustanoví Společnost.

(2)

Dozor, aby byla zachována ustanovení předchozího odstavce, vykonává Společnost svými orgány, po případě okresní úřad.

(3)

Zmocněnci a mlýny jsou povinny dovoliti dozorčím orgánům řádně legitimovaným nahlížeti do předepsaných zápisů a jiných obchodních záznamů, jež budou předepsány podle tohoto nařízení, a dávati žádaná vysvětlení, po případě povoliti vstup do provozních a obchodních místností a skladů podle § 9 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n., o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního, při čemž jest šetřiti ustanovení §§ 8 a 10 uvedeného zákona.

(4)

Dozorčí orgány jsou povinny zachovávati nejpřísnější tajemství o výrobě a obchodu.

§ 29.

(1)

Okresní úřad může v případě potřeby na žádost Společnosti dočasně zabrati nepoužívané skladní nebo jiné vhodné místnosti pro uschování vykoupeného obilí. Nedohodne-li se Společnost nebo její zmocněnec s držitelem místností o náhradě za užívání místností, určí náhradu okresní úřad. Zabraná místnost bude uvolněna, prokáže-li její držitel, že jí potřebuje pro vlastní potřebu.

(2)

Držitelé zabraných místností jsou povinni poskytnouti zmocněncům Společnosti přístup do nich, dovoliti jejich prohlídku a dáti jim potřebná vysvětlení.

§ 30.

(1)

Prodejní ceny vykoupeného nebo dovezeného obilí stanoví Společnost. Tyto ceny vyhlásí ministr financí s ministrem zemědělství v Úředním listě republiky Československé.

(2)

Vláda může stanoviti prodejní ceny dovezené mouky a mlýnských výrobků, a třeba-li i ceny pro prodej mouky a mlýnských výrobků doma vyrobených, jakož i chleba. Tyto ceny vyhlásí ministr průmyslu, obchodu a živností v Úředním listě republiky Československé.

§ 31.

Má-li někdo, vyjma zemědělce, v den účinnosti tohoto nařízení na skladě zásoby obilí určeného k prodeji, a to úhrnem přes 15 q, jest povinen ohlásiti zásoby ty do 15 dnů ode dne účinnosti tohoto nařízení Společnosti a dodati je podle pokynů a za podmínek jí stanovených. Neoznámí-li Společnost do dalších 15 dnů, že obilí vykupuje, smí býti toto obilí volně prodáno. Stejně smí býti volně prodáno obilí, jež nepodléhá povinnosti ohlašovací.

§ 32.

(1)

Výrobci krmiv (§ 1, odst. 4) smějí je prodávati jen Společnosti nebo skrze Společnost. K tomu cíli musí oznámiti Společnosti zásoby, které mají v den účinnosti tohoto nařízení a jež jsou určeny k prodeji, nejpozději do 15 dnů po té a dále hlásiti stav zásob vždy nejpozději 5. a 20. dne každého měsíce podle stavu ze dne 1. a 15. každého měsíce této Společnosti a dodati je podle jejích disposic, nebo prodati za podmínek jí stanovených (§ 33).

(2)

Obchodníci s krmivy, jakož i každý, kdo má v den účinnosti tohoto nařízení na skladě nejméně 50 q krmiv určených na prodej, jsou povinni oznámiti tyto zásoby nejpozději do 15 dnů od účinnosti tohoto nařízení Společnosti a dodati je podle pokynů a podmínek jí stanovených. Neoznámí-li Společnost do dalších 15 dnů, že krmiva vykupuje, smějí býti tato krmiva volně prodána. Stejně smějí býti volně prodána krmiva, jež nepodléhají povinnosti ohlašovací.

(3)

Osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou povinny na vyzvání Společnosti předložiti jí jeden nebo více vzorků.

(4)

Jakékoliv jiné zcizení těchto krmiv jest zakázáno. Smlouvy uzavřené před účinností tohoto nařízení o prodeji krmiv jsou povinni dodavatelé předložiti do 15 dnů od účinnosti tohoto nařízení Společnosti ke schválení. Smlouvy, které nebudou Společností schváleny, se ruší.

§ 33.

Nákupní a prodejní ceny a nákupní a prodejní podmínky krmiv (§ 32) stanoví s ohledem na nabídku a odbyt obilí na domácím trhu po slyšení Společnosti vláda. Tyto ceny a podmínky vyhlásí ministr zemědělství v Úředním listě republiky Československé. Ustanovení § 27 platí obdobně i zde.

§ 34.

Ustanovení §§ 26 a 28 platí obdobně i ohledně krmiv, pokud se týče ohledně podniků vyrábějících krmiva.

§ 35.

(1)

Společnost podléhá státnímu dozoru, který vykonává vládní komisař, jejž jmenuje ministr financí. Vedle toho vykonávají dozor s hlediska resortní působnosti zástupci ministerstev zemědělství, průmyslu, obchodu a živností, sociální péče, zahraničních věcí a vnitra, které jmenují příslušní ministři. Vládní komisař a zástupci ministerstev dozírají na to, aby Společnost plnila všechny povinnosti, uložené jí tímto nařízením.

(2)

Vládní komisař má právo kontrolovati obchodní, hospodářskou, účetní a pokladní činnost Společnosti, nahlížeti do knih a zápisů a žádati potřebná vysvětlení, která mu musí býti neprodleně dána; shledá-li vládní komisař jakékoli závady, může v mezích své kompetence žádati nápravu od orgánů, do jejichž působnosti tyto věci patří, zastaviti usnesení a opatření Společnosti, o nichž má za to, že odporují řádnému výkonu práv a povinností této Společnosti nebo zásadám řádného hospodaření, nebo že se příčí platným předpisům, finančním zájmům státním nebo pokynům vlády, s tím účinkem, že taková usnesení musí býti předložena ministru financí a nesmí býti vykonána dříve, pokud o nich tento ministr nerozhodne.

(3)

Zástupci ministerstev jmenovaných v odstavci 1 mají právo, shledají-li při výkonu své funkce závady, nebo mají-li za to, že některé usnesení nebo opatření Společnosti mělo by býti z důvodů uvedených v odstavci 2 zastaveno, uplatňovati odstranění závad nebo zastavení dotčených ustanovení nebo opatření jen skrze vládního komisaře.

(4)

Jestliže Společnost usnesení nebo opatření, která byla vládním komisařem pozastavena, přesto provede, odpovídá za škody z toho vzniklé bez újmy odpovědnosti trestní ten, kdo takové opatření dal provésti, a může býti ministrem financí své funkce zbaven.

§ 36.

Vláda v případě potřeby nařídí soupis zásob zboží uvedeného v § 1.

§ 37.

Vláda v případě potřeby zavede pro přepravu obilí a krmiv přepravní osvědčení a vydá k tomu cíli bližší předpisy.

§ 38.

Právní jednání, která se příčí ustanovením tohoto nařízení, jsou bezúčinná.

§ 39.

Společnost jest osvobozena od kolků a poplatků z korespondence s veřejnými úřady sledující dosažení úkolů tímto nařízením jí svěřených a ze smluv se zmocněnci; právě tak jsou osvobozeny od kolků a poplatků výkazy, zápisy a knihy, které se vedou nikoliv podle zákona, nýbrž jen ze zvláštního úředního příkazu nebo pokynu.

§ 40.

Úřady a obce jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto nařízení.

§ 41.

Jednání nebo opominutí proti ustanovením tohoto nařízení a prováděcích předpisů k němu vydaných trestají se podle § 4, odst. 1 a 2 zák. č. 95/1933 Sb. z. a n. ve znění čl. II zák. č. 109/1934 Sb. z. a n.

§ 42.

Po dobu platnosti tohoto nařízení pozbývá účinnosti vládní nařízení ze dne 6. října 1933, č. 203 Sb. z. a n., o registraci obchodů s obilím.

§ 43.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení a pozbývá jí dnem 30. června 1937; provede je ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry.

T. G. Masaryk v. r.

Malypetr v. r.

Dr. Beneš v. r.

Dr. Czech v. r.

Dr. Černý v. r.

Dr. Hodža v. r.

Dr. Trapl v. r.

Bradáč v. r.

Dr. Krčmář v. r.

Dr. Meissner v. r.

Dr. Dérer v. r.

Dr. Spina v. r.

Dostálek v. r.

Dr. Franke v. r.

Bechyně v. r.

Dr. Šrámek v. r.

Příloha

Stanovy Československé obilní společnosti

§ 1.

 

K provádění úkolů stanovených vládním nařízením ze den 13. července 1934, č. 137 Sb. z. a n., o úpravě obchodu s obilím, moukou a mlýnskými výrobky a některými krmivy, zřizuje se Československá obilní společnost jako akciová společnost.

 

§ 2.

 

(1)

Firma Společnosti zní:

a)

v jazyku státním „Československá obilní společnost“ - „Československá obilná spoločnosť“;

b)

v jazyku ruském: „Čechoslovackoje zernovoje obščestvo“;

c)

v jazyku německém: „Tschechoslovakische Getreidegesellschaft“;

d)

v jazyku polském: „Czeskosłowacka spółka zbożowa“;

e)

v jazyku maďarském: „Csehszlovák gabonatársaság“.

(2)

Firma společnosti znamená se tak, že ke znění firmy kýmkoli napsanému nebo natištěnému připojí své podpisy kolektivně buď dva členové správní rady nebo člen správní rady s prokuristou nebo dva prokuristé. Prokuristé připojí k svému podpisu dodatek naznačující prokuru.

 

§ 3.

 

Sídlem Společnosti je Praha.

 

§ 4.

 

(1)

Společnost jest oprávněna zříditi pobočné závody, jmenované dále krátce odbočky.

(2)

Společnost se zapíše do obchodního rejstříku krajského soudu obchodního v Praze; její odbočky se zapisují do obchodního rejstříku příslušného krajského soudu.

 

§ 5.

 

Jednací řečí jest řeč československá.

 

§ 6.

 

Vyhlášky Společnosti se uveřejňují v „Úředním listě republiky Československé“ a k platnému vyhlášení stačí jediné uveřejnění. Vyhlášky vydává správní rada a podpisuje je předseda nebo místopředseda s jedním členem správní rady.

 

§ 7.

 

Akciový kapitál Společnosti činí 50,000.000 Kč, rozvržených na 1.000 akcií, na jméno znějících, po 50.000 Kč jmenovité hodnoty plně a hotově splacených.

 

§ 8.

 

(1)

Akcie, jakož i příslušné k ní dividendové kupony jsou vyhotoveny podle vzorů A a B, k těmto stanovám připojených. Akcie jsou opatřeny znamenáním firmy.

(2)

Akcie může býti platně převedena jen se souhlasem Společnosti, kterýžto souhlas musí býti vyžádán před převodem. Společnost může odepříti souhlas bez uvedení důvodů.

(3)

Správní rada jest povinna vésti knihu akcionářů, do níž je třeba zapsati všechny akcionáře jmenovitě.

(4)

V poměru ke Společnosti považují se za vlastníky akcií jen ti, kdož jsou v knize akcionářů jako takoví zapsáni.

 

§ 9.

 

(1)

Ke každému zvýšení nebo snížení akciového kapitálu jest zapotřebí usnesení valné hromady. Při zvýšení akciového kapitálu jest usnesení o podmínkách vydání nových akcií vyhrazeno valné hromadě, která může v jednotlivém případě zmocniti správní radu, aby podmínky nové emise sama stanovila.

(2)

Pokud se valná hromada neusnese na něčem jiném, vyhrazuje se dosavadním akcionářům přednostní právo na převzetí nových akcií. Stanoviti kurs, který nesmí býti pod jmenovitou hodnotou akcií, poměr, v jakém přednostní právo přísluší dosavadním akcionářům, a lhůty, do které je mají vykonati, vyhrazuje se valné hromadě, která může k tomu zmocniti správní radu.

(3)

K platnosti usnesení o zvýšení nebo snížení akciového kapitálu, stanovení podmínek vydání nových akcií a jejich přidělení dosavadním nebo novým akcionářům, vyžaduje se schválení vlády.

(4)

Při snížení akciového kapitálu není třeba zachovat předpisy čl. 202, odst. 2 a 3, čl. 243, 245 a 248 obchodního zákona uvedeného v účinnosti zákonem ze dne 17. prosince 1862, č. 1 ř. z. z r. 1863.

 

§ 10.

 

(1)

Každý akcionářů jest povinen částku připadající na akcie jím upsané včas zaplatiti.

(2)

Každý akcionář má podle počtu svých akcií poměrný podíl na čistém zisku Společnosti, nemá však nároku na reservní fond (§ 48).

(3)

Práva, která příslušejí akcionářům ve věcech Společnosti, zejména pokud jde o vedení obchodů, nahlédání do bilance a její zkoušení, jakož i o rozdělení čistého zisku, vykonávají akcionáři na valné hromadě.

 

§ 11.

 

Orgány Společnosti jsou:

a)

valná hromada,

b)

správní rada,

c)

revisoři účtů.

 

§ 12.

 

Valnou hromadu tvoří akcionáři zapsaní v knize akcionářů. Korporace a sdružení zastupují jejich zákonní nebo statutární zástupci. Platná usnesení valných hromad jsou závazná pro všechny akcionáře.

 

§ 13.

 

(1)

Valné hromady jsou buď řádné nebo mimořádné.

(2)

Řádnou valnou hromadu třeba svolati každoročně do 6 měsíců po skončení správního roku.

(3)

Mimořádnou valnou hromadu třeba svolati, kdykoliv toho zájem Společnosti vyžaduje, jakož i

a)

v případech obchodním zákonem (čl. 240, odst. 1 obchodního zákona) předepsaných,

b)

žádá-li o to vláda,

c)

bylo-li to usneseno valnou hromadou,

d)

žádají-li o to akcionáři, kteří jsou v knize akcionářů zapsáni jako majitelé aspoň desátého dílu akciového kapitálu, a složí-li tomu odpovídající počet akcií u pokladny Společnosti. Žádost tuto, podepsanou každým z navrhovatelů, nutno podati správní radě a uvésti v ní účel a důvody svolání mimořádné valné hromady. Akcie navrhovateli takto složené zůstanou u Společnosti uloženy až do skončení mimořádné valné hromady. Žádost o vrácení složených akcií, podaná před konáním mimořádné valné hromady, se pokládá za odvolání návrhu na svolání této valné hromady.

(4)

V případě odstavce 3, písm. b) třeba svolati valnou hromadu ve lhůtě určené vládou, v případech odstavce 3, písm. c) a d) nejpozději do třiceti dnů, počítajíc ode dne, kdy bylo žádáno o její svolání, nebo kdy se valná hromada usnesla na svolání valné hromady, nestanovila-li pro tento případ jinou lhůtu.

 

§ 14.

 

Valnou hromadu svolává správní rada.

 

§ 15.

 

Řádnou nebo mimořádnou valnou hromadu jest třeba svolati osm dní předem písemným pozváním, při čemž se oznámí čas a místo, kde se valná hromada bude konati, a její denní pořad. Je-li na pořadu změna stanov, budiž v pozvání uveden podstatný obsah navrhované změny.

 

§ 16.

 

Valné hromady se konají v sídle Společnosti.

 

§ 17.

 

(1)

Každému akcionáři se dodá na požádání nejpozději tři dny před valnou hromadou opis připravených návrhů.

(2)

Po tři dny před dnem valné hromady jest každému k hlasování oprávněnému akcionáři dovoleno, aby v místnostech Společnosti v úředních hodinách nahlédl do všech předloh, pokud jsou pro valnou hromadu připraveny, jakož i do jejich příloh.

 

§ 18.

 

(1)

Na každou akcii připadá jeden hlas.

(2)

Valné hromady se mohou zúčastniti jen ti akcionáři, kteří jsou zapsáni v knize akcionářů jako vlastníci akcií.

 

§ 19.

 

(1)

Akcionáři se mohou zúčastniti valné hromady buď osobně (organisace svými zákonnými nebo statutárními zástupci), anebo plnomocníky. Obsah a formu plné moci stanoví správní rada v pozvání.

(2)

Ve valné hromadě se vyloží seznam přítomných akcionářů a jejich plnomocníků, do něhož třeba zapsati jméno a bydliště přítomných, název a sídlo organisace, které zastupují, jakož i počet akcií jimi zastupovaných a počet hlasů každému příslušející. Každému do valné hromady se dostavivšímu akcionáři nebo plnomocníku je dovoleno na valné hromadě nahlédnouti do tohoto seznamu.

 

§ 20.

 

(1)

Valné hromadě předsedá a její jednání řídí předseda Společnosti nebo místopředseda podle pořadí stanoveného správní radou.

(2)

Předseda valné hromady jmenuje před zahájením jednání zapisovatele a dva skrutátory a navrhuje valné hromadě k volbě dva verifikátory protokolu.

(3)

O průběhu valné hromady sepíše se protokol, který podpíší předseda valné hromady a oba verifikátoři; k protokolu se připojí jednak doklady o řádném svolání valné hromady, jednak seznam přítomných, obé v prvopisech nebo v ověřeném opise.

 

§ 21.

 

(1)

Valná hromada se smí usnášeti jen na předmětech, které byly dány na denní pořad, vyjímajíc návrh na svolání mimořádné valné hromady.

(2)

Právo podávati valné hromadě návrhy přísluší také akcionářům; jejich návrhy budou dány na denní pořad valné hromady jen tenkráte, jsou-li navrhovatelé zapsáni v knize akcionářů jako majitelé nejméně desátého dílu akcií, a podají-li příslušný jimi podepsaný návrh správní radě s uvedením důvodů nejméně tři dny před rozesláním písemného pozvání na valnou hromadu. K podávání jiných návrhů a k jednání o nich bez usnesení není třeba předchozího oznámení v pozvánce.

 

§ 22.

 

(1)

Valné hromadě jest vyhrazeno:

a)

voliti členy správní rady (vyjma předsedy) a revisory účtů;

b)

zkoumati a schvalovati účetní závěrku a zprávu revisorů, usnášeti se o roční bilanci, o rozdělení čistého zisku a udíleti absolutorium správní radě;

c)

usnášeti se o věcech, které byly dány na pořad jednání valné hromady;

d)

usnášeti se o zvýšení nebo snížení akciového kapitálu, jakož i o změně stanov;

e)

usnášeti se o podmínkách vydání nových akcií při zvýšení akciového kapitálu, po případě pověřit tím správní radu;

f)

usnášeti se o zrušení Společnosti.

(2)

K platnosti usnesení uvedených v předchozím odstavci, písm. d), e), f) jest zapotřebí schválení vlády. Účinnost změny stanov nastává dnem uveřejnění ve Sbírce zákonů a nařízení.

 

§ 23.

 

(1)

Valná hromada je způsobilá usnášeti se, jsou-li zastoupeny aspoň tři pětiny akciového kapitálu.

(2)

Nesejde-li se do hodiny po té, na kterou byla valná hromada svolána, potřebný počet účastníků, koná se ihned nová valná hromada za účasti jakékoli a jest způsobilá usnášeti se o všech věcech, které byly na denním pořádku první valné hromady, na což třeba upozorniti v pozvánce.

 

§ 24.

 

Aby usnesení valné hromady bylo platné a pro všechny akcionáře závazné, stačí, aby se pro návrh vyslovila nadpoloviční většina odevzdaných hlasů. Předseda valné hromady nehlasuje, rozhoduje však při rovnosti hlasů.

 

§ 25.

 

Hlasuje se buď povstáním nebo zvednutím ruky.

 

§ 26.

 

(1)

Neusnesla-li se valná hromada na provedení voleb aklamací, konají se volby hlasovacími lístky, které sčítají skturátoři.

(2)

Zvolen je ten, kdo dostal nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů.

 

§ 27.

 

(1)

Správní rada jest představenstvem Společnosti podle čl. 227 a násl. obchodního zákona.

(2)

Správní rada zastupuje Společnost před soudem i mimo soud. Jest povolána k rozhodnutím a opatřením ve všech věcech, které nejsou zákonem nebo stanovami výslovně vyhrazeny valné hromadě, ani přikázány jiným orgánům Společnosti.

 

§ 28.

 

K právnímu jednání mezi Společností a členem správní rady jest bez újmy ustanovení čl. 231, odst. 2 obchodního zákona potřeba souhlasu vládního komisaře, leč by šlo o právní jednání, uzavřená se členy správní rady Společnosti za stejných podmínek jako s jinými třetími osobami, na př. se zemědělci, majiteli mlýnů, zmocněnci a pod.

 

§ 29.

 

(1)

Správní rada se skládá z předsedy, 4 místopředsedů a z dalších 16 členů.

(2)

Předsedu jmenuje vláda, a to na návrh ministra zemědělství. Místopředsedy a členy jakož i jejich náhradníky počtem 20 volí valná hromada akcionářů z kandidátů skupin členů uvedených v § 3 vl. nař. č. 137/1934 Sb. z. a n., a to tak, aby každá jmenovaná skupina měla jednoho místopředsedu a včetně místopředsedy vždy jednoho člena a jednoho náhradníka na každých 2,500.000 Kč upsaného kapitálu.

(3)

Členy správní rady mohou býti také neakcionáři (osoby, které nejsou zákonnými nebo statutárními zástupci korporací a sdružení).

 

§ 30.

 

(1)

Funkční období členů správní rady trvá tři léta. Funkční období počíná zvolením a končí valnou hromadou, která se usnášela o poslední bilanci, při jejímž sestavení měli členové správní rady spolupůsobiti, a která jim udělila absolutorium.

(2)

Po prvém a druhém roce vystoupí ze správní rady vždy jedna čtvrtina členů každé skupiny, po třetím roce pak zbytek, načež nastane pravidelné obdobné střídání. Za takto vystupující členy správní rady provede novou volbu řádná valná hromada. Kdo má po prvém roce vystoupiti, určí se losem; stejně tak určí se losem, kdo má po druhém roce vystoupiti z těch, kdož dříve nebyli vylosováni. Losování provede správní rada ve své poslední schůzi před řádnou valnou hromadou, která má provésti doplňující volbu. Vystouplí členové správní rady mohou býti opět voleni.

(3)

Valná hromada může kdykoliv odvolati mandát volených členů správní rady. Totéž právo přísluší vládě ohledně předsedy, neplní-li nebo poruší-li předseda povinnosti mu uložené.

(4)

Uprázdní-li se místo člena správní rady před uplynutím jeho funkčního období, zejména úmrtím, vzdáním se, odvoláním valnou hromadou a pod., doplní se správní rada pro zbytek funkčního období kooptací nového člena z náhradníků příslušní skupiny.

(5)

Klesl-li by uprázdněním počet členů správní rady pod počet uvedený v § 29, aniž by jej správní rada mohla doplniti způsobem uvedeným v předchozím odstavci, jest správní rada povinna svolati ihned valnou hromadu za účelem provedení doplňovací volby.

(6)

Předseda složí do rukou ministra zemědělství, ostatní členové správní rady do rukou předsedy slib, že budou konati své povinnosti podle nejlepšího vědomí a svědomí a že budou přísně zachovávati závazek mlčenlivosti o všech okolnostech, o nichž zvěděli při výkonu své funkce.

(7)

Členové správní rady, zvolení valnou hromadou, legitimují se výpisem z protokolu o valné hromadě, ve které byli zvoleni, členové kooptovaní výpisem z příslušného protokolu o schůzi správní rady, ve které byli kooptováni, a předseda Společnosti jmenovacím dekretem.

 

§ 31.

 

(1)

Členem správní rady nemůže býti:

a)

kdo není československým státním občanem,

b)

kdo není svéprávným,

c)

ten, o jehož jmění byl prohlášek konkurs nebo bylo zahájeno vyrovnací řízení,

d)

kdo byl pravoplatně odsouzen pro zločin vůbec, nebo pro přečin nebo pro přestupek ze ziskuchtivosti.

(2)

Nastanou-li tyto skutečnosti u některého člena správní rady po jeho jmenování, zvolení nebo kooptaci, přestává býti členem správní rady.

 

§ 32.

 

(1)

Správní rada spravuje jmění Společnosti, obstarává všechny věci, k jejichž vyřízení jest podle § 27 povolána, a může se usnésti, aby některé věci, buď případ od případu nebo všeobecně, obstarávalo předsednictvo, jiné výbory nebo komise, nebo jednotliví členové správní rady (§ 35, odst. 1).

(2)

Správní radě přísluší ustanovovati úředníky a zřízence a stanoviti jejich požitky. Služební a platová úprava těchto zaměstnanců bude provedena služebním řádem.

(3)

Správní rada uděluje též prokuru.

 

§ 33.

 

(1)

Správní rada koná podle potřeby, nejméně však každého čtvrt roku schůze, které svolává a řídí předseda nebo některý z místopředsedů. Správní rada musí býti svolána, požádá-li o to vládní komisař nebo aspoň čtyři členové správní rady.

(2)

Schůze správní rady se konají zpravidla v sídle Společnosti.

(3)

Svolání správní rady se děje písemně tři dny napřed. Pozvání musí obsahovati místo a čas konání schůze, jakož i pořad jednání.

(4)

Aby usnesení správní rady bylo platné, jest třeba přítomnosti aspoň poloviny počtu členů. Správní rada se usnáší prostou většinou přítomných. Předsedající nehlasuje, rozhoduje však při rovnosti hlasů.

(5)

Pořadí, v jakém místopředsedové zastupují předsedu, stanoví správní rada.

(6)

O všech jednáních a usneseních správní rady se sepíše protokol, který podpíší předsedající a všichni přítomní členové správní rady. K žádosti člena správní rady třeba do protokolu zapsati jeho mínění odchylné od usnesení většiny.

(7)

V nutných případech, které nestrpí odkladu, může předseda nebo místopředseda správní rady vyvolati též usnesení per rollam písemným, telegrafickým nebo telefonickým dotazem; takové usnesení nutno však v příští schůzi správní rady zapsati do protokolu.

 

§ 34.

 

Předsedovi, místopředsedům a členům správní rady přísluší na účet správních výloh Společnosti náhrada, kterou stanoví po návrhu správní rady valná hromada.

 

§ 35.

 

(1)

Správní radě jest vyhrazeno - bez újmy předpisu čl. 231 a 234 obchodního zákona - zvoliti ze svého středu výbory nebo komise nebo pověřiti určitými funkcemi své jednotlivé členy. Stálými členy výboru nebo komise jsou v téže funkci vždy též předseda a místopředsedové.

(2)

Odbor působnosti výborů nebo komisí se řídí instrukcemi vydanými správní radou.

 

§ 36.

 

(1)

Předseda a místopředsedové Společnosti tvoří předsednictvo, kterému přísluší vykonávati usnesení správní rady, jakož i obstarávati věci, které mu správní rada svěřila. Kromě toho může předsednictvo rozhodovati v neodkladných věcech, když nebylo pro krátkost času možno svolati správní radu. Opatření posléze uvedené nutno předložiti nejbližší schůzi správní rady ke schválení.

(2)

Předsednictvo schází se pravidelně jednou týdně a kromě toho kdykoliv bude třeba. Svolává je předseda nebo v jeho zastoupení místopředseda.

 

§ 37.

 

Předseda řídí veškerou činnost Společnosti, svolává schůze správní rady, výborů a komisí, předsedá jim a řídí poradu.

 

§ 38.

 

(1)

Správní rada ustanoví úřednictvo a zřízenectvo s ředitelem a jeho náměstkem v čele; pravomoc ředitele (náměstka ředitele) bude stanovena služebním řádem.

(2)

Oprávnění úředníků řídí se služebním řádem nebo obsahem plné moci, udělené jim správní radou.

(3)

Úředníci Společnosti se legitimují průkazy vydanými jejím předsednictvem.

 

§ 39.

 

(1)

Ke zkoumání obchodního a finančního hospodaření a ročních účtů Společnosti volí valná hromada akcionářů na rok podle skupin uvedených v § 3 vl. nař. č. 137/1934 Sb. z a n. po jednom revisoru účtů a jednom náhradníku.

(2)

Za revisory účtů a jejich náhradníky mohou býti voleni jen osoby svéprávné, které nesmějí být zároveň ani členy správní rady, ani úředníky Společnosti, ani nesmějí býti zúčastněny na bezprostředním vedení obchodů Společnosti.

(3)

Funkce revisorů účtů končí valnou hromadou, která schválila posední roční bilanci, kterou revisoři účtů prozkoumali. Vystouplí revisoři účtů a jejich náhradníci mohou býti opět voleni.

(4)

Valná hromada může kdykoliv odvolati mandát revisorů účtu nebo jejich náhradníků.

(5)

Náhradník nastoupí, nemůže-li některý revisor účtů svoji funkci z jakýchkoliv důvodů konati. Vystoupí-li revisor účtů za funkčního období a není-li ani náhradníků, určí správní rada nového revisora z téže skupiny pro zbytek funkčního období.

 

§ 40.

 

(1)

Revisoři účtů jsou povinni zkoumati celé hospodaření, roční účty a účetní závěrku a jsou povinni podati o výsledku každoročně zprávu valné hromadě akcionářů. Správní rada jest povinna předložit jim roční účty a účetní závěrku k prozkoumání nejméně čtyři týdny před valnou hromadou, která se má o účetní závěrce usnášeti. Revisoři účtu mají právo nahlížeti do všech knih, spisů a dokladů Společnosti.

(2)

Společnost jest povinna zříditi revisní oddělení, jako pomocný orgán revisorů účtů.

 

§ 41.

 

Revisorům účtů přísluší na účet Společnosti za vykonanou práci náhrada, jejíž výši určí valná hromada.

 

§ 42.

 

První správní rok počíná ustavením Společnosti a končí 30. června příštího roku. Každý následující správní rok počíná 1. červencem a končí 30. červnem.

 

§ 43.

 

(1)

Společnost se řídí zásadami řádného obchodníka.

(2)

O opatření potřebných finančních prostředků pečuje Společnost sama.

(3)

Svou činnost zařídí tak, aby běžné náklady byly kryty běžnými příjmy.

 

§ 44.

 

(1)

Koncem každého správního roku provede správní rada inventuru a sestaví účetní závěrku, která se skládá z účtu provozovacího (účtu ztráty a zisku) a z konečné rozvahy.

(2)

Účetní závěrku, která musí obsahovati celé obchodování Společnosti, nutno sestaviti s pečlivostí řádného obchodníka. Zejména jest třeba v inventuře i v účetní závěrce uvésti veškerá aktiva a pasiva skutečnou hodnotou, jakou mají ke dni, ke kterému se účetní závěrka sestavuje. U předmětů majetkových, které podle povahy se opotřebují nebo znehodnocují, jest třeba provésti odpisy podle odpisového plánu.

(3)

Pochybné pohledávky třeba uvésti jejich pravděpodobnou hodnotou, nedobytné pohledávky třeba odepsat.

 

§ 45.

 

(1)

Správní rada musí pečovati o to, aby Společnost vedla o své činnosti jednak řádné obchodní knihy podle zvyklostí a podle zásad obchodního účetnictví, jednak zvláštní zápisy, výkazy a knihy podle příkazu úředního.

(2)

Nejméně koncem každého pololetí sestaví správní rada celkový bilanční přehled za uplynulé období o svém hospodaření, z něhož budou zřejmy hrubé obraty na jednotlivých účtech. Tento přehled musí býti předložen do osmi dnů revisorům a vládnímu komisaři.

(3)

Správní rada jest povinna předložiti každoročně řádné valné hromadě účetní závěrku s výroční zprávou nejpozději do čtyř měsíců po skončení správního roku ke schválení. Opis nebo otisk výroční zprávy s účtem ztráty a zisku a s konečnou rozvahou jest třeba vydati každému akcionáři na požádání nejpozději pět dní před dnem valné hromady, která se má usnášeti o schválení účetní závěrky.

(4)

Usnesení o schválení účetní závěrky musí býti odročeno, usnese-li se o tom valná hromada prostou většinou hlasů, jakož i v tom případě, když menšina zastupující nejméně jednu desetinu akciového kapitálu podala nejpozději tři dny před dnem valné hromady písemné závažné námitky proti některým položkám účetní závěrky a nespokojila se vysvětlením, které správní rada v té věci podala valné hromadě. V tomto posledním případě musí odročení trvati tak dlouho, až o vytýkaných položkách bylo dáno potřebné vysvětlení; vysvětlení toto jest však dáti nejpozději do čtyř týdnů od řádné valné hromady. O tom, je-li dané vysvětlení postačující, rozhodne nová valná hromada nadpoloviční většinou hlasů.

(5)

Správní rada jest povinna předložit každoročně účetní závěrku s výroční zprávou po schválení valnou hromadou ministerstvům zemědělství a financí a nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu k přezkoušení, a to nejpozději do 14 dnů po schválení bilance valnou hromadou.

 

§ 46.

 

Ze zisku, jímž jest přebytek výtěžků, který zbývá po srážce všech nákladů a ztrát,

a)

přidělí se 5 % všeobecnému reservnímu fondu, dokud tento fond nedosáhne 20 % akciového kapitálu ve stanovách vykázaného,

b)

ze zbytku vyplatí se akcionářům dividenda nejvýš 6 % ze jmenovité hodnoty akcií a

c)

zbytek přidělí se zvláštnímu reservnímu fondu.

 

§ 47.

 

Dividendy jsou splatny ihned po valné hromadě, která se o schválení účetní závěrky a o rozdělení čistého zisku usnesla. Výplata se děje na předložené kupony u pokladny Společnosti nebo u peněžních ústavů správní radou k tomu určených. Nevybrané dividendy se nezúrokují a propadají po jednom roce splatnosti ve prospěch reservního fondu Společnosti.

 

§ 48.

 

(1)

Všeobecný reservní fond tvoří se z přídělu čistého zisku [§ 46, písm. a)] a určen jest k úhradě bilančních schodků Společnosti; o jeho použití k tomuto účelu usnáší se valná hromada, jejíž usnesení schvaluje vláda.

(2)

Zvláštní reservní fond tvoří se z přídělů čistého zisku [§ 46, písm. c)] a kromě toho mu připadají:

a)

zisky z dovozních obchodů, které bude třeba zvláště účtovati; tyto zisky nelze zkrátiti o ztráty, které při těchto obchodech zavinili orgánové Společnosti; kdyby však v tom kterém správním roce takových dovozních obchodů nebylo, případně takových zisků nebylo vůbec, anebo kdyby takové zisky nedosáhly peníze 60,000.000 Kč, přispěje státní pokladna v téže lhůtě tomuto fondu penízem 60,000.000 Kč, pokud se týká penízem, jehož se do této částky nedostává;

b)

jiné mimořádné příjmy.

(3)

Zvláštní reservní fond slouží především k úhradě ztrát, vzniklých z obchodů uvedených v § 13, odst. 1 a 2 nařízení; o jinakém jeho použití rozhodne vláda.

 

§ 49.

 

Odbočky zařídí své hospodaření a vnitřní zařízení obchodní služby podle instrukcí vydaných Společností a provádí své úkoly podle pokynů Společnosti.

 

§ 50.

 

V čele odbočky je ředitel (náměstek). Ředitele a jeho náměstka jmenuje a zprošťuje správní rada. Pravomoc ředitele (náměstka) bude stanovena instrukcí, vydanou správní radou. Ředitel odbočky (náměstek) je obchodním zmocněncem Společnosti a jest odpovědný za řádné vedení odbočky.

 

§ 51.

 

Orgány a zaměstnanci Společnosti a jejich odboček jsou povinni zachovávati závazek mlčenlivosti o veškerých věcech, o kterých se dozví v oboru své působnosti, zejména o skutečnostech nebo opatřeních, o kterých jim to bude vládou nebo vládním komisařem uloženo, případně které mají býti - třeba jim to nebylo výslovně uloženo - utajeny v důležitém zájmu státním.

 

§ 52.

 

(1)

Společnost se zrušuje:

a)

usnesením valné hromady;

b)

rozhodnutím vlády, a to i v tom případě, klesne-li akciový kapitál na polovici;

c)

vyhlášením konkursu.

(2)

Zruší-li vláda svým rozhodnutím Společnost a prokáže-li Společnost, že tímto opatřením byla dotčena splacená akciová jistina, bude taková prokázaná ztráta Společnosti státem nahrazena.

(3)

Usnese-li se valná hromada na zrušení Společnosti, je třeba v téže valné hromadě zvoliti likvidátory, jejichž počet valná hromada určí. Usnesení o zrušení vyžaduje k své platnosti schválení vlády.

(4)

Bude-li Společnost zrušena rozhodnutím vlády, nutno svolati valnou hromadu, která volí čtyři likvidátory, a to po jednom z každé složky.

(5)

Likvidátoři se legitimují výpisem z protokolu o valné hromadě, která je zvolila. Valná hromada může kdykoliv mandát likvidátorů odvolati a jiné zvoliti. Obsah plné moci likvidátorů se řídi předpisy čl. 244, odst. 2 a čl. 137 a násl. obchodního zákona s tou úchylkou, že zcizení nemovitostí může se státi jen se svolením valné hromady. Likvidátorům přísluší na účet Společnosti náhrada hotových výdajů vynaložených v zájmu Společnosti, jakož i odměna, jejíž výši stanoví valná hromada.

(6)

Zvolením likvidátorů zanikají práva a povinnosti správní rady. Práva a povinnosti valné hromady a revisorů účtů trvají však i po dobu likvidace.

(7)

Valné hromady svolávají po dobu trvání likvidace likvidátoři podle předpisů těchto stanov o svolávání valných hromad. O stavu likvidace jest třeba každé valné hromadě předložiti zprávu náležitě doloženou, kterou třeba dáti k disposici akcionářům nejpozději osm dní před konáním valné hromady.

 

§ 53.

 

Z přebytku dosaženého při likvidaci Společnosti mají akcionáři nárok pouze na výplatu peníze nejvýše do jmenovité hodnoty svých akcií zvýšeného o 6 % úrok připadající poměrně na prošlé období správního roku, v němž likvidace byla zahájena. Případný zbytek likvidačního zisku připadá státu.

 

§ 54.

 

(1)

Jakmile akciový kapitál byl upsán a hotově splacen, svolá předseda jmenovaný vládou do tří dnů akcionáře k ustavující valné hromadě.

(2)

Ustavující valná hromada se koná v sídle Společnosti.

(3)

Jednání a usnášení ustavující valné hromady se řídí obdobně předpisy stanov o valných hromadách. Ustavující valné hromadě předsedá a její jednání řídí předseda jmenovaný vládou.

(4)

Ustavující valná hromada si zvolí kromě toho zapisovatele, dva skrutátory a dva verifikátory protokolu.

(5)

Obor působnosti ustavující valné hromady jest omezen na tyto věci:

a)

vzíti na vědomí vyrozumění vlády o jmenování předsedy Společnosti,

b)

zvoliti místopředsedy a ostatní členy první správní rady, jakož i náhradníky,

c)

zvoliti první revisory účtů.

(6)

Ustavující valná hromada je způsobilá usnášeti se, když zástupci v ní přítomní zastupují nejméně jednu třetinu upsaného akciového kapitálu. K platnému usnášení stačí nadpoloviční většina odevzdaných hlasů.

 

Vzor A.

 

Číslo………..

AKCIE

akciové společnosti „Československá obilní společnost“

v Praze na Kč 50.000 —

slovy padesát tisíc korun československých,

náležející…………………………………………………………………

v………………………………

 

Akcie může býti převedena jen se souhlasem Společnosti, který musí býti vyžádán před převodem. Společnost může souhlas bez uvedení důvodů odepříti. Převod bez souhlasu Společnosti jest neplatný. Vůči Společnosti pokládá se za vlastníka akcie jen ten, kdo je zapsán v knize akcionářů.

 

V Praze dne..

 

Československá obilní společnost. (Znamenání firmy).

 

Vzor B.

 

Kupon číslo…………..

akciové společnosti československá obilní společnost v Praze.

 

Na předložení tohoto kuponu vyplatí pokladna Společnosti neb jiná pokladna, správní

radou Společnosti určená, dividendu na rok;……………..

 

Československá obilní společnost.