Plynárenskými podniky se v tomto zákoně rozumějí podniky, které vyrábějí nebo dodávají svítiplyn pro všeobecnou potřebu, zejména ty, které náležejí státu nebo jednomu nebo několika svazkům územní samosprávy anebo společnostem (společenstvům), na nichž jsou tyto veřejné korporace nebo některá z nich zúčastněny aspoň 60 % jejich kapitálu.

Plynárenským podnikům (odstavec 1) mohou býti ministerstvem veřejných prací v dohodě s ministerstvy financí, průmyslu, obchodu a živností a vnitra přiznány všechny nebo některé právní výhody vyplývající z tohoto zákona․ Tyto výhody mohou jim býti přiznány též jen pro některá jejich díla, a to pro díla jak již zřízená, tak i teprve projektovaná. V rozhodnutí o přiznání těchto výhod zejména bude určeno území, ve kterém tyto výhody plynárenskému podniku příslušejí, budou stanoveny podmínky hospodárné výroby a hospodárného rozvádění svítiplynu a jiné podmínky v zájmu veřejném a bude plynárenskému podniku uložena povinnost dodávati svítiplyn každému spotřebiteli, který vyhovuje podmínkám schváleným ministerstvem veřejných prací. Podrobné předpisy o tom mohou býti vydány vládním nařízením.

Plynárenské podniky, jimž byly přiznány všechny nebo některé výhody vyplývající z tohoto zákona, podléhají, pokud jde o zachovávání podmínek a povinností uložených v rozhodnutí podle odstavce 2, dozoru ministerstva veřejných prací a jsou povinny předkládati tomuto ministerstvu bezplatně data potřebná pro statistiku. Kromě toho musí býti členy revisní organisace, která k tomu bude uznána ministerstvem veřejných prací v dohodě s ministerstvem vnitra.

Plynárenským podnikům může býti přiznáno právo užívati v mezích ustanovení § 3 pro jejich úředně schválená díla cizích nemovitostí, čítajíc v to i pozemky cestní, silniční, vodní a železniční (užívací práva).

Rovněž jim může býti přiznán nárok na vyvlastnění nemovitostí a práv (§ 4).

Užívací práva (§ 2, odst. 1) netýkají se nemovitostí, které slouží účelům bohoslužebným, hřbitovů (kolumbárií apod.), dále nemovitostí, na nichž jsou státní radiotelegrafní nebo radiotelefonní stanice, a nemovitostí, výroben a skladišť, na nichž má vojenská správa zvláštní zájem se zřetelem k obraně státu. U všech těchto nemovitostí je vždy třeba dohody plynárenského podniku s jejich vlastníkem (uživatelem).

Při výkonu užívacích práv jest plynárenský podnik povinen šetřiti do nejvíce použitých nemovitostí a práv vlastníka neb uživatele nemovitosti i práv osob třetích; zejména jest povinen náležitě šetřiti jiných zařízení, která jsou v nemovitosti. Po provedení potřebných prací a po skončení užívání musí podnik nemovitost uvésti co nejdříve na své útraty do řádného stavu.

U pozemků cestních, silničních, vodních a železničních nesmí výkonem užívacího práva trpěti účel, jemuž pozemky ty slouží podle svého určení, např. veřejná doprava. U ostatních nemovitostí nesmí býti výkonem užívacího práva vlastníku nebo uživateli nemovitosti zabráněno v v obvyklém užívání nemovitosti. Vyžaduje-li nakládání s nemovitostí odstranění nebo změnu plynárenského zařízení, jest vlastník nebo uživatel nemovitosti povinen plynárenský podnik o tom vyrozuměti a plynárenský podnik jest povinen do 6 týdnů po vyrozumění zařízení na své útraty odstraniti nebo změniti. Tato lhůta může býti v odůvodněných případech přiměřeně zkrácena nebo prodloužena. Nedohodnou-li se strany o tom, zda tu jsou důvody vyžadující odstranění nebo změnu plynárenského zařízení anebo důvody pro zkrácení nebo pro prodloužení lhůty, rozhodne okresní úřad, a to, jde-li o nemovitosti železniční, se souhlasem dozorčího úřadu železničního.

Jest-li vlastník nebo uživatel nemovitosti nevyrozuměl plynárenský podnik o zamýšleném nakládání s nemovitostí anebo způsobil-li úmyslně nesprávným vyrozuměním odstranění nebo změnu plynárenského zařízení anebo odmítl-li opatření navržené plynárenským podnikem, jímž by se bylo dosáhlo žádaného účelu, i když se plynárenský podnik zavázal, že nahradí zvýšený náklad, který by tím vlastníku nebo uživateli nemovitosti vznikl, jest povinen nahraditi plynárenskému podniku škodu. O nároku na náhradu škody a o její výši rozhoduje, nedojde-li k dohodě, okresní soud, v jehož obvodě nemovitost leží, v řízení nesporném.

Vlastník nemovitosti, k níž byla zřízena užívací práva, má nárok na náhradu škody, která mu vznikne povolením nebo výkonem užívacích práv. O náhradě škody vzniklé povolením užívacích práv rozhodne, nedojde-li k dohodě, okresní úřad současně se zřízením těchto práv, a to jen k návrhu vlastníka nemovitosti; návrh ten musí býti podán nejpozději před ukončením komisionelního jednání, k němuž musí býti vlastník nemovitosti zvlášť pozván. O náhradě škody vzniklé výkonem užívacích práv rozhoduje, nedojde-li k dohodě, okresní soud, v jehož obvodě nemovitost leží, v řízení nesporném, a to k žádosti vlastníka nemovitosti; žádost musí býti podána do roka po dni, kterého vlastník nemovitosti o škodě zvěděl. Podobně, není-li vlastník nemovitosti spokojen s náhradou stanovenou okresním úřadem za škody vzniklé povolením užívacích práv, může do roka po dni, kterého rozhodnutí okresního úřadu nabylo právní moci, žádati za stanovení náhrady u okresního soudu.

O zřízení užívacích práv rozhoduje okresní úřad, a to u nemovitostí, které jsou ve vlastnictví (správě) státu, se souhlasem ministerstva veřejných prací, u nemovitostí železničních se souhlasem dozorčího úřadu železničního.

Užívací práva jsou účinná proti každému držiteli nemovitosti, k níž byla zřízena; na právního nástupce plynárenského podniku přecházejí jen, byla-li mu přiznána výhoda užívacích práv. Tato práva nejsou předmětem zápisu do pozemkových knih a nemohou býti vydržena ani promlčena.

Vyžadují-li toho důležité důvody technické nebo hospodářské, může místně příslušný okresní úřad povoliti vyvlastnění nemovitostí a práv pro úředně schválená díla plynárenských podniků, jimž byla tato výhoda přiznána (§ 1, odst. 2); zpravidla budiž povolena jen služebnost.

Nemůže-li vlastník nemovitosti v důsledku vyvlastnění části pozemku nebo zřízení služebnosti zbývající části nemovitosti účelně užívati, jest plynárenský podnik povinen převzíti za odškodné celou nemovitost.

Předmět a rozsah vyvlastnění stanoví okresní úřad, který vydá vyvlastňovací nález obdobně podle předpisů zákona ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z., o vyvlastňování k účelu stavby železnic a k provozování jízdy po nich, v zemích Slovenské a Podkarpatoruské obdobně podle zák. čl. XLI/1881. Jde-li o nemovitosti, které jsou ve vlastnictví (správě) státu, jest kromě toho třeba souhlasu ministerstva veřejných prací a, jde-li o nemovitosti železniční, souhlasu dozorčího úřadu železničního.

Nedojde-dli k dohodě o odškodném, budiž ve vyvlastňovacím nálezu stanoveno odškodné na podkladě nálezu a posudku znalců, a to v penězích. Proti výši odškodného není odvolání přípustné. Každá ze stran může však žádati do roka po dni, kterého vyvlastňovací nález nabyl právní moci, za stanovení odškodného u místně příslušného okresního soudu v řízení nesporném. Pro soudní řízení platí obdobně v zemích České a Moravskoslezské předpisy zákona č. 30/1878 ř. z. a v zemích Slovenské a Podkarpatoruské předpisy zák. čl. XLI/1881.

Právoplatný vyvlastňovací nález jest vykonatelný, bylo-li odškodné stanovené okresním úřadem složeno u soudu nebo jinak zajištěno.

O náhradě škody vzniklé výkonem služebnosti platí obdobně předpisy § 3, odst. 5.

Služebnosti zřízené podle předpisů tohoto zákona jest povinen při dražbách služebných nemovitostí vydražiteli převzíti bez započtení na nejvyšší podání, ať jsou zajištěny v jakémkoli pořadí.

Na dílčí dlužní úpisy vydané plynárenskými podniky (§ 1, odst. 1) vztahují se obdobně ustanovení zákona ze dne 24. dubna 1874, č. 48 ř. z., o ochraně práv majitelů zástavních listů, a zákona ze dne 27. prosince 1905, č. 213 ř. z., o založených bankovních dlužních úpisech, pokud se týká zák. čl. XXXVI/1876, o zajištění zástavních listů, vyjímajíc ustanovení jednající o poplatcích. Podrobnosti stanoví vládní nařízení.

Je-li zúročení a splacení takových dílčích dlužních úpisů zajištěno, může vláda stanoviti nařízením pro jejich jednotlivé emise, že těchto dílčích dlužních úpisů smí býti užíváno k úročnému ukládání peněz poštovní spořitelny, nadací a ústavů podléhajících veřejnému dozoru, rovněž k ukládání peněz poručenců a opatrovanců a peněz depositních, a konečně až do výše bursovního kursu, avšak nikoli přes jmenovitou hodnotu, za služební a obchodní kauce.