Zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 303 Sb. z. a n., o zubním lékařství a zubní technice, se mění a doplňuje takto:

§ 1 se mění a doplňuje takto:

Druhá věta odstavce 1 zní:

Vykonávati odborně zubní lékařství a užívati titulu odborného zubního lékaře jsou oprávněni lékaři (§ 9, odst. 1zákona ze dne 28. června 1929, č. 114 Sb. z. a n., o výkonu lékařské praxe), kteří nabyli zvláštní způsobilosti na zubních klinikách tuzemských lékařských fakult anebo na Státním ústavu pro zubní lékařství.

Za odstavec 1 vsunují se nové odstavce tohoto znění:

(2) Za jakých podmínek se nabývá zvláštní odborné způsobilosti na ústavech zmíněných v odstavci 1 a která ustanovení vydaná pro ostatní obory odborné praxe lékařské platí i pro obor zubního lékařství, stanoví se vládním nařízením.

(3) Profesoři a docenti zubního lékařství na lékařských fakultách československých jsou oprávněni vykonávati odbornou praxi zubního lékaře a užívati titulu odborného zubního lékaře․

Dosavadní odstavec 2 stává se odstavcem čtvrtým (4) a zní:

(4) Lékaři vykonávající odborné zubní lékařství jsou oprávněni míti pomocné síly laboratorní, avšak napříště nesmějí přijímati učně. Výkony lékařské mohou prováděti pouze lékaři.

§ 2, odst. 2, věta druhá se mění a zní:

Mezi ty, kterým se má dostati této výhody, buďtež pojaty - splní-li ostatní předepsané podmínky - i osoby, které v den 6. května 1920 byly vyučeny anebo byly prokázaně již v učení zubní technice u odborného zubního lékaře nebo zubního technika.

§ 3, odst. 1 se mění a nastupují na místo něho tyto tři odstavce:

(1) Koncesovaní neb oprávnění zubní technikové, kteří vykonají zvláštní praktickou zkoušku před komisí za tím účelem jmenovanou, mohou výjimečně doživotně a pouze osobně vykonávati svou živnost v rozsahu stanoveném v § 4. K této zkoušce nutno se přihlásiti do jednoho roku od udělení koncese nebo nabytí oprávnění; ve výjimečných případech možno přihlédnouti i k přihlášce podané po uplynutí této jednoroční lhůty.

(2) Ustanovení § 56, odst. 4 a 5 živnostenského řádu (§ 72, odst. 4 a 5 živnostenského zákona) o právu vdov a právu nezletilých descendentů zůstávají nedotčena.

(3) Dentisté (§ 5, odst. 1) zkoušení zubní technikové (§ 5, odst. 2) a zubní technikové, vykonávající samostatně svoji živnost, jsou oprávněni míti jen pomocné síly laboratorní a dosavadní učně a napříště již nemohou přijímati učně; tyto pomocné síly nesmějí prováděti výkony uvedené v § 4.

Odstavec 2 téhož paragrafu stává se odstavcem čtvrtým (4), odstavec 3 pátým (5) a odstavec 4 šestým (6).

Začátek § 4 se mění a zní:

Zubní technikové, kteří vykonali s úspěchem praktickou zkoušku (§ 3, odst. 1 a 4), jakož i kteří od této zkoušky byli osvobozeni (§ 3, odst. 5), mohou....

§ 5 se mění a zní:

(1) Označení "dentista" smějí užívati jen zubní technikové, kteří s úspěchem vykonali zvláštní praktickou zkoušku podle § 3, odst. 1 a 4 nebo podle nařízení č. 112.026/1911 B. M. (uh. m. vnitra) nebo od této zkoušky byli osvobozeni (§ 3, odst. 5) a kteří kromě toho dne 6. května 1920 měli koncesi (oprávnění) k samostatnému provozování živnosti zubotechnické. Označení "dentista" smí býti užíváno vždy jen v plném znění a zakázáno je označení to jakkoliv zkracovati. K označení "dentista" lze připojiti jen označení pracovních hodin.

(2) Zubní technikové jmenovaní v odstavci 1, kteří však dne 6. května 1920 neměli koncesi (oprávnění) k samostatnému provozování živnosti zubotechnické, smějí užívati toliko označení "zkoušený zubní technik" s připojením pouhého označení pracovních hodin.

(3) Ostatní koncesovaní (oprávnění) zubní technikové smějí užívati toliko označení "zubní technik" s připojením pouhého označení pracovních hodin.

(4) Všechny ostatní tituly a označení jsou zakázány, zejména takové, které jsou obvyklé při označování výkonu a povolání lékařského.

(5) Osoby v odstavcích 1 až 3 nejmenované, zejména pomocné síly laboratorní odborných zubních lékařů, dentistů, zkoušených zubních techniků a zubních techniků, nesmějí užívati označení shora uvedených.

§ 6 se mění a zní:

Oprávnění k odbornému výkonu zubního lékařství a k užívání titulu zubního lékaře, nabytá do dne účinnosti zákona, kterým původní zákon byl novelisován, zůstávají nedotčena; jsou však podrobena ostatním předpisům o odborné praxi zubního lékaře. Tito lékaři jsou oprávněni užívati titulu odborného zubního lékaře.

Za § 8 zák. č. 303/1920 Sb.z. a n. vkládají se nové §§ 9 a 10, které zní:

§ 9

(1) Pomocné síly laboratorní náležejí k zdravotnickému pomocnému personálu a nevztahují se na ně předpisy živnostenského řádu (živnostenského zákona).

(2) Pomocnými silami laboratorními jsou dosavadní pomocné síly lékařů, vykonávajících zubní lékařství, a stávají se jimi všichni zubotechničtí pomocníci, na které se nevztahuje ustanovení § 2, odst. 2, jakož i osoby, které jsou prokázaně již v učení zubní technice, jakmile se vyučí.

(3) Kromě osob uvedených v odstavci 2 mohou se státi pomocnými silami laboratorními jen osoby, které s úspěchem vykonají zvláštní odborný a praktický výcvik; podrobné předpisy o tom vydají se vládním nařízením.

(4) Vládním nařízením mohou býti stanoveny zvláštní podmínky, za kterých v pozoruhodných případech bylo by lze uděliti oprávnění k samostatnému vykonávání zubní techniky osobám vstoupivším do učení živnosti zubotechnické po 6. květnu 1920.

§ 10

Pracovní a platové podmínky pomocných sil laboratorních upraví zvláštní hromadná smlouva pracovní po zákonu závazná pro všechny členy sdružení účastných při sjednání této smlouvy.

Dosavadní § 9 zák. č. 303/1920 Sb.z. a n. stává se paragrafem jedenáctým, mění se zní:

Tento zákon provede ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, ministr průmyslu, obchodu a živností, ministr školství a národní osvěty a ministr sociální péče.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení, provede jej ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, ministr průmyslu, obchodu a živnosti, ministr školství a národní osvěty a ministr sociální péče.

Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, ministr průmyslu, obchodu a živností, ministr školství a národní osvěty a ministr sociální péče se zmocňují, aby sestavili a ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásili s číslováním odstavců u jednotlivých paragrafů úplné znění zákona č. 303/1920 Sb. z. a n. v úpravě, provedené tímto zákonem.