186/1934 Sb. znění účinné od 1. 8. 1934 do 30. 6. 1936
186
Vládní nařízení
ze dne 13. července 1934,
o některých opatřeních, týkajících se chovu a výkrmu vepřového dobytka
Vláda republiky Československé nařizuje podle čl. Izákona ze dne 21. června 1934, č. 109 Sb. z. a n., kterým se mění zákony o mimořádné moci nařizovací ze dne 9. června 1933, č. 95 Sb. z. a n., a ze dne 15. listopadu 1933, č. 206 Sb. z. a n.:
§ 1 Držeti plemenné prasnice a používati jich k chovu jsou oprávněni pouze zemědělci.
§ 2 (1) Zemědělec může držeti a chovati pouze tolik plemenných prasnic a vepřů na výkrm, kolik jich sám ve svém podniku vyrobenými krmivy jako krmivy základními může vyživiti.
(2) I za splnění podmínky uvedené v odstavci 1 může zemědělec držeti a k chovu používati nejvýše 10 plemenných prasnic a vykrmovati současně nejvíce 50 vepřů.
(3) Nezemědělec smí současně držeti na výkrm nejvýše 2 vepře․ Mlékárny, mlýny, vojenská zátiší a podobné ústavy a podniky, kterým to bude přiznáno okresním úřadem po návrhu zemědělské rady, v zemi Podkarpatoruské po návrhu zemědělské komory v Užhorodě, mohou držeti takový počet vepřů na výkrm, na kolik jim stačí jako základní krmivo odpadky v podnicích a ústavech těch získané, nejvýše však současně 20 vepřů; ministerstvo zemědělství může v jednotlivých případech povoliti zvýšení tohoto počtu.
(4) Do počtu vepřů na výkrm nezapočítávají se selata ve stáří do 12 týdnů.
§ 3 Výjimky z ustanovení, že zemědělec nesmí chovati více než 10 plemenných prasnic, povoluje po vyjádření příslušné zemědělské rady, v zemi Podkarpatoruské po vyjádření zemědělské komory v Užhorodě, zemský úřad podle směrnic vydaných ministerstvem zemědělství. Zemědělské rady a zemědělská komora v Užhorodě jsou povinny slyšeti zájmové chovatelské organisace a při svém vyjádření přihlížeti k hospodářským poměrům a k chovatelským potřebám.
§ 4 (1) Vyžadují-li toho hospodářské poměry, vydají zemské úřady nařízením všeobecné směrnice ku provedení ustanovení § 2, odst. 1 podle pokynů, daných ministerstvem zemědělství.
(2) Stejným způsobem mohou býti stanoveny výjimky z ustanovení § 2. Při tom možno počet plemenných prasnic omeziti podle výrobních oblastí a v jednotlivých velikostních skupinách zemědělských podniků i pod výši stanovenou v § 2, odst. 2 a určiti se zřetelem ke stavu plemenných prasnic, zjištěnému soupisem hospodářského zvířectva v předchozích létech, jaký počet plemenných prasnic smí býti v jednotlivém zemědělském podniku držen. Další omezení v držení vepřů na výkrm u nezemědělců jest však vyloučeno.
§ 5 (1) Zemědělci ve smyslu tohoto nařízení jsou osoby, které se vůbec nebo převážně vyživují hospodařením na zemědělských pozemcích vlastních, zpachtovaných nebo daných do užívání.
(2) Zemědělcům podle tohoto nařízení jsou na roveň postaveny zemědělské podniky právnických osob nebo jiných majetkových podstat, pokud se nejméně 3 roky, počítajíc zpět od účinnosti tohoto nařízení, zabývaly chovem vepřového dobytka.
(3) Má-li zemědělec (odstavec 1) nebo právnické osoby nebo majetkové podstaty (odstavec 2) několik hospodářských jednotek samostatně obhospodařovaných (dvorů, statků), jest posuzovati každou tuto jednotku podle tohoto nařízení samostatně; při tom jest přípustno chov plemenných prasnic nebo výkrm vepřů z několika hospodářských jednotek téhož podnikatele soustřediti i v jednom místě.
§ 6 Obecní úřady a "Komise pro chov hospodářských zvířat", ustanovené podle § 2 zákona ze dne 2. července 1924, č. 169 Sb. z. a n., o plemenitbě hospodářských zvířat, a to koní, skotu, vepřů a ovcí, jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto nařízení.
§ 7 Omezení v držení plemenných prasnic a vepřů na výkrm podle §§ 1 a 2 musí býti v jednotlivých podnicích provedeno nejpozději do 30. prosince 1934.
§ 8 Ustanovení tohoto nařízení nevztahují se na státní a jiné veřejné ústavy a zařízení, pokud provozují chov a výkrm vepřů pro vlastní potřebu a pokud při tom používají jako základního krmiva odpadků v ústavech a zařízeních těch získaných.
§ 9 Jednání nebo opomenutí proti ustanovením tohoto nařízení trestají se podle čl. II zák. č. 109/1934 Sb.z. a n.
§ 10 Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení a pozbývá jí dnem 30. června 1936; provedou je ministři zemědělství a vnitra.
T. G. Masaryk v. r.
Malypetr v. r.
Dr. Beneš v. r.
Dr. Czech v. r.
Dr. Černý v. r.
Dr. Hodža v. r.
Dr. Trapl v. r.
Bradáč v. r.
Dr. Krčmář v. r.
Dr. Meissner v. r.
Dr. Dérer v. r.
Dr. Spina v. r.
Dostálek v. r.
Dr. Franke v. r.
Bechyně v. r.
Dr. Šrámek v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck