Návrh, aby mezi osobami mladšími než osmnáct let bylo zakázáno rozšiřování tiskopisu, o němž jest zjevno, že je s to, aby vážně ohrozil přirozený pohlavní vývoj nebo pohlavní život mládeže neb aby vážně rozvracel mravní vývoj mládeže tím, že v ní budí sklon ke zločinnosti nebo k surovosti (§ 5 zákona), mohou podati:

Návrh řádně odůvodněný jest podati ministerstvu školství a národní osvěty.

O návrhu na vydání zákazu (§ 1) rozhodne ministerstvo školství a národní osvěty.

Není-li návrh podán navrhovatelem oprávněným podle § 1, ministerstvo školství a národní osvěty odmítne jej bez dalšího řízení pro nedostatek legitimace navrhovatelovy, jinak postoupí návrh Sboru pro posuzování tiskopisů ohrožujících mládež (§ 7, kde se v dalším mluví prostě o Sboru, jest tím rozuměti tento sbor), ačli samo hned návrh nezamítne pro nedostatek podmínek v § 5, odst. 1 zákona stanovených.

Navrhovaný zákaz může ministerstvo školství a národní osvěty vydati jen, navrhne-li to také Sbor na základě řízení podle hlavy III.

Rozhodnutí ministerstva školství a národní osvěty, byl-li jím vysloven zákaz uvedený v § 5, odst. 1 zákona, vyhlásí se bez odůvodnění v Úředním listu republiky Československé a zároveň doručí se s písemným odůvodněním navrhovateli a zúčastněným osobám (§ 18, odst. 1). Nebylo-li rozhodnutí doručeno, pokládá se za doručené dnem, kdy bylo uveřejněno v Úředním listu republiky Československé.

Dojde-li k zamítnutí návrhu, sdělí ministerstvo školství a národní osvěty navrhovateli, pokud se týče i zúčastněným stranám (§ 18, odst. 1), své důvody zamítnutí. Zamítá-li však návrh jediné proto, že Sbor vydání zákazu nenavrhl, odkáže na odůvodnění, s nímž rozhodnutí Sboru bylo prohlášeno (§ 23), pojavši je do svého vyřízení.

Jde-li o periodický tiskopis nebo sbírku samostatných děl, které trvale a vážně ohrožují statky v § 1, odst. 1 uvedené a jichž jednotlivá čísla nebo díla byla již aspoň dvakráte zákazem postižena, nebo jde-li o periodický tiskopis, který uveřejňuje častěji oznámení týkající se nepochybně pohlavních styků a způsobem, jakým byla sepsána, způsobilá vzbuditi pohoršení neb uraziti stud, může ministerstvo školství a národní osvěty jich vydavateli pohroziti, že, nezmění-li se ve lhůtě, kterou ministerstvo stanoví, povaha tiskopisu, bude vydán zákaz jeho rozšiřování mezi osobami mladšími než osmnáct let, i pokud jde o čísla nebo díla budoucí. Není-li vydavatel znám nebo nemá-li známé bydliště v Československé republice, uveřejní ministerstvo pohrůžku v Úředním listu republiky Československé.

Nezmění-li se ve stanovené lhůtě (odstavec 1) povaha tiskopisu, jemuž bylo zákazem pohroženo, ministerstvo školství a národní osvěty, sdělíc tuto skutečnost Sboru, vyžádá si od něho, aby rozhodl, zda navrhuje vydání zákazu čili nic. Navrhne-li Sbor na základě řízení podle hlavy III vydání zákazu, vydá ministerstvo zákaz a určí zároveň dobu, po kterou potrvá. Platí tu pak obdobně ustanovení § 2, odst. 4. Dobu, po kterou má zákaz trvati, může ministerstvo školství a národní osvěty podle potřeby prodloužiti nebo zkrátiti. I v tomto případě platí obdobně ustanovení § 2, odst. 4 s tím, že zkrácení doby se v písemném vyřízení neodůvodní.

Zemský úřad, v jehož obvodě je rozšiřován neperiodický tiskopis, který je rázu uvedeného v § 1 a nepřesahuje jeden tiskový arch, může vydati z úřední moci zatímní zákaz jeho rozšiřování mezi osobami mladšími než osmnáct let. Ustanovení § 2, odst. 4 platí obdobně i v tomto případě. Na vydání zatímního zákazu nelze si stěžovati.

O zatímním zákazu podá zemský úřad zprávu ministerstvu školství a národní osvěty. Nezruší-li toto ministerstvo zatímní zákaz samo, postoupí zprávu zemského úřadu Sboru a určí lhůtu, ve které Sbor má rozhodnouti, zda navrhuje podání zákazu čili nic. O opatřeních podle tohoto odstavce, ať se zákaz vydává či zatímní zákaz zrušuje, platí obdobně ustanovení § 2 s tím, že ministerstvo školství a národní osvěty, zrušilo-li zatímní zákaz jediné proto, že Sbor vydání zákazu nenavrhl, odkáže v písemném vyřízení na odůvodnění, s nímž rozhodnutí Sboru bylo prohlášeno (§ 23), pojavši je do vyřízení.

Zatímní zákaz pozbude platnosti, nebude-li vyhlášeno do dvou měsíců od jeho vyhlášení rozhodnutí ministerstva školství a národní osvěty, jímž se vyslovuje zákaz po řízení před Sborem a na návrh tohoto Sboru.

U ministerstva školství a národní osvěty zřizuje se „Sbor pro posuzování tiskopisů ohrožujících mládež“.

Sídlem jeho je Praha.

Předsedu, jeho náměstky a ostatní členy Sboru jmenuje ministr školství a národní osvěty v dohodě se zúčastněnými ministry. Předseda a jeho náměstkové buďtež podle možnosti jmenováni z osob práva znalých.

Jmenování do Sboru stane se tak, aby v něm byly aspoň dvěma třetinami zastoupeny osoby činné v sociální a zdravotní péči o mládež a v soudnictví nad mládeží, vychovatelé mládeže, osvětoví pracovníci, umělci, spisovatelé a novináři. Tyto osoby budou jmenovány po slyšení jejich vrcholných organisací. Nejvyšší počet všech členů Sboru jest čtyřicet.

Jmenováni mohou býti jen zletilí českoslovenští státní občané, vyjímajíc ty, kteří jsou vyloučeni z práva voliti do obcí z jiného důvodu, než pro konání vojenské služby.

Členové Sboru, vykonávajíce tento úřad, jsou samostatní a neodvislí.

Funkční období Sboru trvá tři léta. Na tuto dobu se též jmenují předseda, jeho náměstkové a ostatní členové Sboru. Odpadla-li za funkčního období některá z těchto osob, jmenuje se nástupce jen ha zbytek funkčního období.

Osoby dříve jmenované mohou býti při obnově Sboru znovu jmenovány.

Členství ve Sboru zaniká:

Zánik členství podle odstavce 1, č. 3 až 6 vysloví ministr školství a národní osvěty, v případech podle č. 6 jen po předchozím napomenutí.

Senátům přísluší rozhodovati, zda má býti navrženo vydání zákazu rozšiřování tiskopisu mezi osobami mladšími než osmnáct let (§ 2, odst. 3, § 3, odst. 2, § 5, odst. 2).

Projednání případů, které podle odstavce 1 patří do působnosti senátů, může ministerstvo školství a národní osvěty zcela výjimečně, jde-li o případ zvláště významný nebo zásadní povahy, nebo když rozhodnutí senátu, ať kladné nebo záporné, zavdává důvod k pochybnostem, přikázati plné schůzi.

Senáty projednávají případy zpravidla hromadně v obdobích dvouměsíčních, pokud ministerstvo školství a národní osvěty z důvodů naléhavosti nestanoví, aby se ten který případ nebo skupina případů projednala mimo období.

Senáty pro jednotlivé případy nebo skupiny případů sestavuje, věci jim přikazuje a senátům předsedá předseda Sboru. Senáty rozhodují ve sboru pěti členů, počítajíc v to i předsedu senátu. Budiž podle možnosti dbáno, aby o tom, má-li býti navrženo vydání zákazu, rozhodovali příslušníci také toho jazyka, ve kterém je tiskopis sepsán, a aby v senátech byly pokud možno rovnoměrně zastoupeny skupiny uvedené v § 8, odst. 2.

Senáty mohou úřadovati i mimo sídlo Sboru, určí-li tak ministerstvo školství a národní osvěty. V tomto případě senáty pro jednotlivé případy nebo skupiny případů sestavuje, věci jim přikazuje a senátům předsedá, nemá-li sám předseda Sboru bydliště v zemi, kde senáty úřadují, ten z jeho náměstků, jenž tuto podmínku splňuje, je-li jich více, náměstek starší věkem, není-li jich vůbec, nejstarší z členů Sboru, kteří mají bydliště v zemi. Do senátů lze povolati jen ty z členů Sboru, kteří mají bydliště v zemi, kde senát úřaduje. Jinak platí i zde zásady předcházejících odstavců.

K ústnímu jednání pozve předseda senátu navrhovatele a zúčastněné osoby - u periodických tiskopisů vydavatele a odpovědného redaktora, u tiskopisů neperiodických původce a vydavatele, u tiskopisu vydaného v cizině jeho zdejšího živnostenského rozšiřovatele -, pokud jsou známy a mají známé bydliště v Československé republice, a dodá jim seznam členů senátu. Při tom jest hledati, aby mezi pravděpodobným doručením pozvánky a dnem ústního jednání uplynula lhůta aspoň 8 dnů.

V pozvánce budiž uvedeno místo, doba a předmět ústního jednání a budiž vyznačeno, v jaké vlastnosti pozvaný se zve (jako navrhovatel nebo zúčastněná osoba). Dále budiž v pozvánce obsaženo poučení ve smyslu odstavců 3 a 4 tohoto paragrafu a §§ 19 až 21.

Nedostaví-li se pozvaní, nezadržuje se tím řízení.

Ústní jednání není veřejné. Navrhovatel i zúčastněné osoby mají však právo přibrati k němu své důvěrníky, každý nejvýše tři.

Porady a hlasování senátu při ústním jednání a na jeho konci konají se v tajném zasedání. Všichni členové senátu jsou povinni hlasovati. Hlasování děje se ústně, přísedící mladší hlasují před staršími, předseda senátu hlasuje naposled. Jako usnesení platí mínění, pro něž se vyslovila většina. Kdo z hlasovavších nesouhlasí s usnesením, může své odchylné mínění předložiti do tří dnů, den projednání věci senátem v to nepočítajíc, písemně předsedovi senátu, jenž takové mínění předloží ministerstvu školství a národní osvěty.

Členové a předsedové senátů jsou povinni zdržeti se výkonu úřadu pro podjatost podle obdoby ustanovení § 11, odst. 1, č. 1 až 4 vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb. z. a n., o správním řízení.

Člen, u něhož nastal důvod podjatosti, je povinen oznámiti to předsedovi senátu, který na místo podjatého člena povolá do senátu jiného člena z členů majících bydliště v zemi, kde senát úřaduje. Nastal-li důvod podjatosti u předsedy senátu, oznámí to ministerstvu školství a národní osvěty, které ustanoví pro dotčený případ předsedu senátu.

Namítá-li podjatost člena nebo předsedy senátu navrhovatel nebo některá ze zúčastněných osob, musí tak učiniti aspoň 24 hodiny před zahájením ústního jednání před příslušným senátem. Důvody podjatosti jest osvědčiti, pokud tomu, kdo má o námitce rozhodnouti, nejsou známy.

O námitce podjatosti (odstavec 3) člena rozhoduje předseda senátu; jde-li o něho, rozhoduje ministerstvo školství a národní osvěty. Platí pak obdobně ustanovení odstavce 2, bylo-li nalezeno na podjatost.

Je-li nebezpečí v prodlení, má podjatý člen (předseda senátu) sám předsevzíti neodkladná úřední jednání, pokud nemůže býti ihned zařízeno jeho zastoupení jiným členem (předsedou senátu).

Ústní jednání počíná se, když je předseda senátu zahájil, zprávou zpravodajovou a přednesem písemností, pro rozhodnutí významných.

Když byla věc náležitě objasněna, dá předseda senátu navrhovateli i zúčastněným osobám slovo k návrhům. Zúčastněné osoby mají v každém případě právo na poslední slovo.

O ústním jednání sepíše se protokol, v němž buďtež uvedena jména přítomných, vylíčen průběh jednání ve všech podstatných kusech a obsaženo přesné znění rozhodnutí i s odůvodněním tak, jak bylo prohlášeno.

O poradách a hlasování senátu budiž sepsán zvláštní protokol.

Oba protokoly buďtež podepsány předsedou a zapisovatelem (§ 13) a s jednacími spisy předloženy předsedou senátu ministerstvu školství a národní osvěty.

usnášeti se z uložení ministerstva školství a národní osvěty o zásadách pro jednotnost v rozhodování o věcech příslušejících do působnosti senátů;

projednávati případy, které jinak patří do působnosti senátů, ale byly ministerstvem školství a národní osvěty přikázány plné schůzi (§ 15, odst. 2).

Plné schůze svolává předseda Sboru, určiv předem předmět (body) jednání.

Plná schůze je způsobilá k usnášení, je-li přítomna aspoň polovina všech členů Sboru.

Předseda Sboru zahajuje, řídí a zakončuje jednání, udílí a odnímá slovo, dbá, aby projednávání věcí dálo se účelně a bez zbytečných průtahů, a pečuje o udržení klidu a pořádku ve schůzi.

Zasedání plných schůzí jsou neveřejná.

Plné schůze usnášejí se nadpoloviční většinou hlasujících, hlasuje se podle jmen v pořadí, které určí předseda, každý z přítomných je povinen hlasovati, předseda hlasuje jen při rovnosti hlasů a jeho hlas potom rozhoduje. Odepřel-li člen hlasovati, považuje se, jako by hlasoval proti návrhu.

O schůzi sepíše se protokol, jejž podepíše předseda a zapisovatel (§ 13).

Kdo nesouhlasí s usnesením plné schůze o věci, při jejímž projednání byl přítomen, může své odchylné mínění předložiti do tří dnů, den projednání věci plnou schůzí v to nepočítajíc, písemně předsedovi Sboru, jenž takové mínění, jde-li o případ podle § 25ř, č. 1, přiloží k protokolu o schůzi, nebo jde-li o případ podle § 25, č. 2, předloží ministerstvu školství a národní osvěty.

Členům, počítajíc v to předsedu Sboru a jeho náměstky, kteří mají stálé bydliště mimo sídlo Sboru, nebo v případech podle § 16, odst. 3 mimo místo, kde senát úřaduje, přísluší za účast na schůzích Sboru (schůze senátů, plné schůze) náhrada hotových vydání spojených s cestou z bydliště do sídla Sboru (do místa, kde senát úřaduje), s pobytem v sídle Sboru (v místě, kde senát úřaduje) a se zpáteční cestou, a to:

Za podmínek předcházejícího odstavce přísluší státním zaměstnancům náhrada hotových vydání podle zvláštních předpisů o náhradách cestovních a komisionálních výloh, pro ně platných. Totéž platí i o jiných veřejných zaměstnancích, jimž se náhrada dotčených výloh vyměřuje podle předpisů platných pro státní zaměstnance.

Kromě náhrady hotových vydání podle § 29 přísluší členům Sboru presenční platy, a to:

Tyto presenční platy příslušejí i členům, kteří mají stálé bydliště v sídle Sboru (v místě, kde senát úřaduje).

Tyto presenční platy příslušejí i členům, kteří mají stálé bydliště v sídle Sboru (v místě, kde senát úřaduje).

Členům, kteří neprokáží, že účastí na zasedání utrpěli citelnou újmu na pravidelném výdělku, příslušejí presenční platy částkou poloviční.

Ustanovení § 30 platí i pro předsedu Sboru a jeho náměstky s tím, že tomu z nich, kdo skutečně předsedal plné schůzi nebo schůzi senátu, příslušejí za dobu dotčeného úkonu presenční platy v míře dvojnásobné.

Ustanovení předcházejícího odstavce platí obdobně i pro členy, kteří byli podle § 20, odst. 2 nebo 4 ustanoveni předsedati senátu.