Soudní usnesení, kterými byla povolena exekuce na peněžitou pohledávku, kterou má dlužník za státem nebo fondem pod veřejnou správou (§ 2955 exekučního řádu, čl. VI, § 46 zák. č. 23/1928 Sb. z. a n.), nebo prozatímní (zajišťovací) opatření obstávkou takové pohledávky (§ 379, odst. 3, č. 3 a § 385 exekučního řádu,§ 230, odst. 1 zák. čl. LX/1881 o řízení exekučním, ve znění zákona č. 23/1928 Sb. z. a n.) anebo kterými se taková exekuce nebo takové prozatímní (zajišťovací) opatření zrušuje, buďtež soudem doručena úřadu, který jest povolán platbu poukázati (poukazující úřad); na návrh vymáhajícího věřitele buďte doručena také orgánu, který jest povolán likvidovati platbu (účtárně, pokladně apod.).

Jde-li o odpočivné a zaopatřovací platy nebo o účiny svěřené (komisionální), rozumí se poukazujícím úřadem ten úřad, jehož likvidující orgán zařizuje jejich výplaty; zařizuje-li výplatu takových platů vojenská pensijní likvidatura, rozumí se poukazujícím úřadem tato likvidatura.

Návrh na povolení exekuce nebo na povolení prozatímního (zajišťovacího) opatření obstávkou na peněžitou pohledávku uvedenou v odstavci 1 musí obsahovati mimo jiné (§ 54 exekučního řádu,§ 8, odst. 1 zák. čl. LX/1881) též důvod, z kterého zabavená pohledávka přísluší dlužníku za státem nebo fondem pod veřejnou správou jako poddlužníkem. Jde-li o platy za dodané věci nebo za konané práce, třeba zejména uvésti účel, ke kterému byly věci dodány nebo práce konány, místo, kde se tak stalo, jakož i úřad (ústav, podnik), pro který dodávka nebo práce byla určena. Jde-li o služební nebo odpočivné nebo zaopatřovací platy, návrh musí nejen přesně označiti dlužníka, ale uvésti též jeho úřední titul (služební titul, služební označení) a úřad (podnik, ústav nebo fond), u něhož jest nebo byl dlužník naposled zaměstnán, jakož i jeho bydliště.

Navrhuje-li vymáhající věřitel, aby byl zpraven též likvidující orgán (odstavec 1), náleží mu přesně označiti tento orgán (§ 295 exekučního řádu, čl. VI, § 46 zák. č. 23/1928 Sb. z. a n.).

Zabavení nebo obstávka považují se za vykonané doručením příslušného soudního usnesení (odstavec 1) úřadu poukazujícímu.

Doručení usnesení nepříslušnému poukazujícímu úřadu nebo úřadu, který není poukazujícím úřadem, nemá právního účinku; takový úřad vrátí usnesení bezodkladně soudu a poukáže na svoji nepříslušnost.

Poukazující úřad, kterému bylo doručeno usnesení o zabavení nebo obstávce pohledávky za státem nebo za fondem pod veřejnou správou (§ 1, odst. 1 a 5ř) nebo soudní usnesení o přikázání takové pohledávky (§§ 303 a násl. exekučního řádu, čl. VI, §§ 54 a násl. zák. č. 23/1928 Sb. z. a n.), poznamená ihned na soudním usnesení, kdy mu bylo doručeno, jakož i číslo jednací, pod kterým bylo u něho zapsáno.

Bylo-li poukazujícímu úřadu doručeno usnesení, kterým exekuce nebo prozatímní (zajišťovací) opatření byly zrušeny, postupuje tento úřad obdobně a po zjištění právoplatnosti usnesení uvědomí bezodkladně likvidující orgán.

Poukazující úřad jest povinen zkoumati, zda se výkon usnesení nepříčí zákonným předpisům, zejména zda může býti vedena exekuce na peněžitou pohledávku, o niž jde.

Shledá-li poukazující úřad, že se výkon usnesení nepříčí zákonným předpisům, oznámí likvidujícímu orgánu, kdy soudní usnesení došlo poukazujícího úřadu, a nařídí mu, aby opatření soudem nařízené zaznamenal a zařídil, čeho je třeba, zejména aby výplatu zabavené (obstavené) pohledávky měl v patrnosti. Likvidující orgán postupuje pak dále podle předpisů pro účetní a pokladní službu.

Poukazující úřad může výkon usnesení naříditi i telegraficky, nahradí-li vymáhající věřitel náklady telegramu. Poukazující úřad jest v takovémto případě povinen telegrafický příkaz bezodkladně písemně potvrditi likvidujícímu orgánu.

Shledá-li poukazující úřad, že se výkon usnesení příčí zákonným předpisům, zejména že plat dlužníkův nepřesahuje částku, která je z exekuce vyňata, oznámí to bez prodlení soudu nebo podá proti soudnímu usnesení rekurs.

Má-li poukazující úřad pochybnost o tom, zda se výkon usnesení nepříčí zákonným předpisům, nařídí sice bezodkladně likvidujícímu orgánu, aby s výplatou částky, o niž jde, posečkal až do jeho konečného rozhodnutí, sám však zahájí potřebné šetření, popřípadě i skrze jiný příslušný úřad.

Je-li v soudním usnesení, doručeném příslušnému poukazujícímu úřadu, uveden likvidující orgán, který není příslušný k likvidaci platby, vydá poukazující úřad příslušnému likvidujícímu orgánu rozkaz, aby bylo provedeno soudní usnesení (odstavec 2), dá-li se pohledávka postižená platební zápovědí [obstávkou (§ 1, odst. 1 a 5)] bezpečně zjistiti. Poukazující úřad oznámí pak soudu, kterému likvidujícímu orgánu dal rozkaz, aby bylo usnesení provedeno.

Jakmile bylo likvidujícímu orgánu na návrh vymáhajícího věřitele doručeno soudní usnesení o zabavení nebo obstávce (§ 1, odst. 1 a 5), poznamená na soudním usnesení, kdy mu usnesení bylo doručeno, jakož i číslo jednací, pod kterým bylo u něho zapsáno, a zaznamená je ve svých účetních zápisech. Jest pak povinen s výplatou zadržených částek sečkati, a to i tenkráte, byla-li výplata poukázána, ale dosud neprovedena. Při tom se řídí předpisy účetní a pokladní služby.

Soudní usnesení o přikázání pohledávky vymáhajícímu věřiteli smí likvidující orgán vykonati teprve na písemné nařízení poukazujícího úřadu.

Má-li likvidující orgán za to, že výkon usnesení se příčí zákonným předpisům, nebo má-li jiné námitky, jest povinen oznámiti to bezodkladně poukazujícímu úřadu. Bylo-li soudní usnesení na návrh vymáhajícího věřitele doručeno likvidujícímu orgánu a nelze-li ze soudního vyhotovení seznati, že usnesení bylo doručeno i poukazujícímu úřadu, anebo nedojde-li likvidujícího orgánu do týdne od doručení tohoto usnesení další pokyn od poukazujícího úřadu, předloží je likvidující orgán poukazujícímu úřadu.

Bylo-li usnesení o zrušení exekuce nebo prozatímního (zajišťovacího) opatření doručeno likvidujícímu orgánu přímo, vyčká tento orgán s dalším opatřením, až bude poukazujícím úřadem uvědomen (§ 2, odst. 2).

Strana, pro kterou byla zabavena peněžitá pohledávka za státem nebo za fondem pod veřejnou správou nebo které byla přikázána taková pohledávka, nabude práv od okamžiku, kdy usnesení bylo doručeno poukazujícímu úřadu (§ 1, odst. 5). Bude-li soudní usnesení vráceno k formálnímu doplnění a dojde-li poukazujícího úřadu před jeho vrácením usnesení o povolení jiné exekuce na tutéž pohledávku, zůstává pořadí zachováno.

Dojdou-li poukazujícího úřadu platební zápovědi týkající se téže pohledávky ve prospěch několika věřitelů téhož dne, jsou jejich zástavní práva co do pořadí sobě rovna. Nestačí-li zabavená a přikázaná peněžitá pohledávka na úplné uspokojení všech těchto pohledávek, buďtež zapraveny s příslušenstvím poměrně (§ 300, odst. 3 exekučního řádu, čl. VI, § 51, odst. 3 zák. č. 23/1928 Sb. z. a n.). Přikázané částky buďtež mezi několik vykonatelných nároků téhož pořadí zpravidla rozděleny poukazujícím úřadem. V pochybných případech buď přikázaná pohledávka složena u soudu (§ 307 exekučního řádu, čl. VI, § 58 zák. č. 23/1928 Sb. z. a n.).

Přikáže-li soud věřiteli takovou peněžitou pohledávku za státem nebo za fondem pod veřejnou správou, která se vyplácí osobě oprávněné k vybrání podle platných předpisů v hotovosti, musí tato osoba předložiti vyplácející pokladně v prvopise jak usnesení o přikázání pohledávky, tak i ty listiny, které jsou podkladem pro její přikázání. Tyto listiny buďte v usnesení o přikázání soudem blíže označeny.

Není-li úředníku vyplácející pokladny známa osoba oprávněná k vybrání buď její totožnost potvrzena dvěma hodnověrnými svědky, kteří jsou úředníku známi. Svědkové podpíší listiny o potvrzení příjmu a při tom výslovně potvrdí, že vybírající osobu znají. Nelze-li totožnost osoby k vybrání oprávněné takto zjistit, stačí, předloží-li veřejnou listinu (např. všeobecnou občanskou legitimaci nebo průkaz o státním občanství nebo cestovní pas), ze které vychází najevo její totožnost. Zkoumati totožnost není třeba, vybírá-li se pohledávka na stvrzenku ověřenou soudem nebo (veřejným) notářem.

Nevybírá-li pohledávku věřitel sám, nýbrž jeho zmocněnec, zákonný zástupce nebo právní nástupce, buď předložena písemná plná moc nebo legitimační nebo převodní listina, ačli tu není příslušný příkaz poukazujícího úřadu, vydaný např. na základě poukazu soudu, aby pohledávka byla zaplacena vymáhajícímu věřiteli k rukám jeho právního zástupce zmocněného k přijetí peněz. Soukromá listina buď ověřena soudem nebo (veřejným) notářem. Plná moc, legitimační nebo převodní listina buď pokladnou zadržena a připojena k pokladnímu deníku.

Vede-li se exekuce pro pohledávku ze směnky, jest likvidující orgán povinen žádati, aby směnečný věřitel poznamenal splátku na prvopise směnky a vydal kvitanci na opise směnky.

Je-li splácena pohledávka po částech z příjmů splatných ve lhůtách (služebního platu, výslužného apod.), zaznamenají se na obstávkovém účtě (na kontu obstávek) hlavní znaky předložených listin (odstavec 1) při první výplatě a vykonané splátky se poznamenávají na soudním usnesení, jež věřitel předkládá.

Vyplácí-li se osudně přikázaná pohledávka nebo přikázaná část pohledávky podle platných pokladních předpisů šekovou službou poštovní spořitelny, není třeba při výplatách předložiti listiny uvedené v § 7, odst. 1 ani soudní usnesení. Totéž platí pro výplaty poštovními platebními poukázkami.

Provádí-li se úhrada převodem na šekový účet u poštovní spořitelny, má likvidující orgán zjistiti podle seznamu vlastníků šekových účtů, vydaného poštovní spořitelnou, jak správnost názvu, tak i správnost čísla šekového účtu, uvedeného osobou oprávněnou k příjmu výplaty.

Jiné osobě, než která je v soudním usnesení označena jako vymáhající věřitel (např. zmocněnci, vyjímajíc právního zástupce označeného v soudním usnesení jako zmocněného k přijetí peněz, zákonnému zástupci, právnímu nástupci), vyplatí se zabavená a přikázaná pohledávka šekovou službou poštovní spořitelny jen tehdy, předloží-li poukazujícímu úřadu plnou moc nebo legitimační nebo převodní listinu, opravňující ji přijmouti platbu na místě vymáhajícího věřitele. Soukromá listina buď ověřena soudem neb (veřejným) notářem. Poukazující úřad zadrží tuto plnou moc nebo legitimační nebo převodní listinu a vydá likvidujícímu orgánu příslušný příkaz.

Vyplácí-li se zabavená pohledávka na úhradu směnečné pohledávky šekovou službou poštovní spořitelny, poznamenají se jednotlivé splátky na původní směnce, jež náleží směnečnému věřiteli, podle § 7, odst. 4, složí-li strana směnku u pokladny označené jí poukazujícím úřadem a prohlásí-li výslovně, že jest srozuměna s tím, aby směnka byla vydána jen tehdy, potvrdí-li na ní věřitel splátky vykonané až do jejího vydání. Nevydá-li strana takového prohlášení, nesmí býti pohledávka vyplacena šekovou službou a jest dáno straně na vůli, aby si vybrala u pokladny přikázané částky, které jí mají býti vyplaceny, v hotovosti.

Použije-li se při hotovém placení šekového vplatního lístku předloženého stranou a znějícího na účet oprávněného, má likvidující orgán zkoumati, zda označení vlastníka účtu na šekovém vplatním lístku se shoduje s označením osoby oprávněné k přijetí výplaty podle úředních údajů a zda tudíž není pochyby, že jde o jednu a tutéž osobu.

Nařízení veškerého ministerstva ze dne 24. října 1897, č. 250 ř. z., o vedení exekuce na pohledávky za erárem nebo za fondem pod veřejnou správou, a ze dne 15. března 1908, č. 52 ř. z., kterým se doplňuje § 7 ministerského nařízení č. 250/1897 ř. z., dále nařízení ministra spravedlnosti ze dne 8. ledna 1911, č. 4 ř. z., o doručování soudních usnesení o zabavení, obstávce a přikázání při exekucích na pohledávky za erárem a při obstávce takových pohledávek za erárem, které se vyplácejí poštovní spořitelnou, jakož i nařízení č. 5620/1909 I. M. (uh. m. spravedlnosti), o zabavení pohledávek, jež lze vyzvednouti u veřejných pokladen, neb částek uložených v soudním depositu, se zrušují.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1935; provedou je všichni členové vlády.