Státní podniky (rozpočtová skupina II.), pro které platí zákon ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, hradí ze svých příjmů jak výdaje provozní, tak i výdaje investiční, pokud není tímto zákonem nebo v připojeném státním rozpočtu jinak stanoveno.

Zisk, jejž státní podniky odvésti mají státní pokladně, se stanoví částkou 1.055,229.800 Kč.

Československé státní dráhy a Československá pošta mimo to uhradí též potřeby na své nejvyšší správní úřady (ministerstva), pokud nejsou uhrazeny jejich vlastními příjmy.

Československým státním drahám poskytuje se k úhradě výdajů provozních výnos přepravní daně na státních a státem provozovaných drahách. Konečný schodek provozního rozpočtu Československých státních drah jest uhraditi až do výše 265,000.000 Kč z vlastních prostředků podniku a zbytek schodu ze státní poklady.

Výdaje investiční v jednotlivých státních podnicích nesmí překročiti částky v rozpočtové skupině II. uvedené. Prostředků na tyto výdaje může býti použito jen až do výše a k účelům uvedeným v jednotlivých rozpočtech státních podniků, jinak v mezích celkové částky pro investice jednotlivých podniků v rozpočtové skupině II. uvedené jen za podmínek § 7 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

Úhrada investičních výdajů zápůjčkami jest přípustna jen při těch státních podnicích, při kterých jest to stanoveno tímto zákonem.

Přechodné úvěry k hrazení přechodných schodků vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji jsou přípustny pouze v dohodě s ministrem financí a musí býti splaceny nejdéle do konce února 1936.

Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích (rozpočtová skupina III.) se stanoví částkou 2.732,466.764 Kč.

Na úhradu učitelských platů neuhrazených dosavadními vydržovateli škol jest stanoven podíl z příjmu na dani z obratu a dani přepychové až do výše 925,000.000 Kč.

Zálohy na případné náklady roku 1935 z převzetí Košicko-Bohumínské železnice podle zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 690 Sb. z. a n., o převzetí soukromých železnic do správy státní, a to na provozní schodky, potřebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i na ostatní správní náklady stanoví se až do výše 80,300.000 Kč, zálohy na případné provozní schodky a potřebu pro služební prioritní a akciovou, jakož i na správní náklady místních drah, jímž bylo povoleno sečkání náhrady provozních výdajů za účelem přednostní úhrady výpůjčkové a prioritní služby, stanoví se na rok 1935 až do výše 82,100.000 Kč. Ministr železnic se zmocňuje, aby hradil tyto zálohy z provozních příjmů Československých státních drah. Dosáhnou-li Československé státní dráhy v r. 1935 provozního zisku, platí shora zmíněné zálohy ze svých vlastních příjmů až do výše dosaženého zisku. Jinak státní správa poskytne Československým státním drahám na tyto zálohy nedostávající se peníz z příjmu na dani z obratu a dani přepychové do výše 100,000.000 Kč a zbytek z příjmu na dani důchodové.

Na péči o nezaměstnané z důvodu mimořádných hospodářských poměrů stanoví se na rok 1935 částka až do výše 650,000.000 Kč. Úhrada její jest zajištěna až do výše 100,000.000 Kč v příjmu na dani důchodové a až do výše 550,000.000 Kč v příjmu na dani z obratu a dani přepychové. Vláda se zmocňuje, aby této částky 650,000.000 Kč použila k podpoře vyplácené nezaměstnaným odborovými organisacemi a k zmírnění následků nezaměstnanosti vůbec.

Roční dotace 40,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 1, č. 2 zákona ze dne 27. března 1931, č. 49 Sb. z. a n., o státním fondu pro vodohospodářské meliorace, snižuje se na rok 1935 na 26,000.000 Kč. Dále roční částka 20,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 2, č. 1 uvedeného zákona, nebude v roce 1935 vyplacena a roční dotace 30,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 2, č. 2 téhož zákona, snižuje se na rok 1935 na 16,000.000 Kč.

Roční částka 70,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 1 zákona ze dne 27. března 1931, č. 50 Sb. z. a n., o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil, snižuje se na rok 1935 na 20,000.000 Kč.

Roční částka 25,000.000 Kč, stanovená v čl. I zákona ze dne 19. května 1932, č. 72 Sb. z. a n., kterým se mění ustanovení § 1 zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb. z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova, ve znění zákona ze dne 22. března 1929, č. 46 Sb. z. a n., snižuje se na rok 1935 na 10,000.000 Kč.

státní podniky a fondy a svazky územní samosprávy částkou . . . . . . . . 480,947.200 Kč,

výnos titrů společné pokladny (Caisse commune) ve státním majetku částkou . . . . . . . . 35,147.625 Kč,

fond zřízený podle čl. XVII finančního zákona na rok 1927 částkou . . . . . . . . 70,000.000 Kč,

výnos kuponové daně zavedené zákonem ze dne 21. března 1933, č. 47 Sb. z. a n., o dani kuponové a o snížení úroků z některých cenných papírů pevně zúročitelných částkou . . . . . . . . 178,000.000 Kč,

úroky z dluhopisů 5 % půjčky práce složených na daň dědickou částkou . . . . . . . . 4,300.000 Kč,

hodnota dluhopisů 5 % půjčky práce nakoupených všeobecnou pokladní správou v roce 1934 částkou . . . . . . . . 100,517.000 Kč,

příjem státu z Národní banky Československé částkou . . . 12,500.000 Kč,

státní správa částkou . . . . . . . . 1.094,126.652 Kč.

Pravidelné slosování a umořování vnitřního státního dluhu založeného, odložené zákonem ze dne 21. března 1933, č. 48 Sb. z. a n., o půjčce práce, na dobu do konce roku 1934, odkládá se až do konce roku 1935. Odklad vztahuje se i na půjčky, jichž umořování podle platných slosovacích a umořovacích plánů započíná v roce 1935, vyjímajíc však 5 % půjčku práce z roku 1933.

Odložené pravidelné slosování a umořování bude nahrazeno nákupem dluhopisů státních půjček na volném trhu pod jmenovitou hodnotou až do výše částky 150,000.000 Kč. Dluhopisy takto nakoupené budou vzaty z oběhu a odepsány v knize státního dluhu.

Prostředků povolených na výdaje státní správy smí býti použito, nestanoví-li tento zákon jinak (čl. XII a čl. XXI), jen až do výše a k účelům uvedeným v příslušných kapitolách, titulech, paragrafech a pododděleních připojeného státního rozpočtu, a to jak jsou uvedeny odděleně pro potřeby řádné a mimořádné, osobní a věcné. Při tom smějí býti opatřovány jen nutné potřeby státní správy v nezbytném rozsahu a co nejúčelněji a nehospodárněji. Výše nákladu stanovená vládou anebo v dohodě s ministrem financí pro některá opatření (na př. stavby a jiné práce) nesmí býti bez souhlasu jejich překročena.

Ustanovení poslední věty předchozího odstavce platí též pro státní fondy, uvedené ve státním rozpočtu.

Prostředků určených na řádné výdaje smí býti použito, nestanoví-li tento zákon jinak (čl. XI), pro každý měsíc nejvýše nejdou dvanáctinou celoročně rozpočtené částky. Výjimky, pokud jsou odůvodněny, jsou vázány na souhlas ministra financí.

Toto ustanovení se nevztahuje na výdaje splatné v delších než měsíčních lhůtách. Tyto výdaje jest platiti podle stanovených lhůt.

Prostředky určené na podpory a na plnění podobných úkolů, k nimž není stát právně zavázán (subvence), smějí býti vypláceny zásadně až v posledním čtvrtletí rozpočtového roku a jen po předchozím souhlasu ministra financí. Ve výjimečných případech může ministr financí svoliti k dřívější výplatě.

Také k příslibu subvencí jest třeba předchozího souhlasu ministra financí.

Jde-li o opatření nutné potřeby a není-li pro ni schválených dostatečných prostředků, může býti potřebná částka, pokud tento zákon nestanoví jinak (čl. XXI), uhrazena úsporami v rozpočtu téže kapitoly za podmínek § 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n., při čemž nutno zvláště zkoumati, zda zamýšlené opatření nutné potřeby odpovídá ustanovení druhé věty čl. VIII tohoto zákona.

Prostředků povolených pro věcné výdaje nesmí býti použito k hrazení výdajů preliminovaných jako osobní.

Prostředků povolených k hrazení osobních výdajů podle platových zákonů a nařízení není možno použití k úhradě jiných výdajů. Výjimečně možno za podmínek § 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n., použíti těchto prostředků také na náhradní opatření nutná k plnění stejných úkolů, pro které byly tyto prostředky povoleny.

Prostředků povolených na mimopodnikové potřeby stavební (investiční) nesmí býti použito k jiným účelům. K zadání prací, jichž náklad má býti hrazen z těchto prostředků, jest si vyžádati napřed souhlasu ministra financí.

Ustanovení poslední věty předchozího odstavce platí též pro státní fondy uvedené ve státním rozpočtu.

aby k hrazení přechodných schodků, vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji, opatřil peněžité prostředky přechodnými úvěry, jež musí býti splaceny nejdéle do konce února 1936 a nesmějí býti v žádné formě prolongovány ani novými úvěrovými operacemi hrazeny,

aby provedl potřebné úvěrní operace na prolongaci, konversi nebo zaplacení státních dluhů splatných v roce 1935, čítajíc v to i výdaje spojené s těmito úvěrními operacemi a dluhy sjednané podle čl. XIV, písm. a) finančního zákona na rok 1934,

aby opatřil úvěrními operacemi doplnění pokladních hotovostí o částku, které bylo z průběžného (kontokorentního) hospodaření až do konce roku 1934 přechodně použito na proplácení státních výdajů,

aby v dohodě s ministrem veřejných prací použil na účast státu na elektrických podnicích zbytku splátek zápůjčky poskytnuté státem Ústředním elektrárnám, akciové společnosti v Praze, i s úroky.

Ministr financí se zmocňuje, aby převzal státní záruky:

Tyto záruky jest dáti Národnímu shromáždění republiky Československé na vědomost.

Ministr financí se zmocňuje, aby opatřil úvěrovou operací nebo zálohou ze státní poklady peníz nutný pro investiční potřeby státních podniků, a to:

tudíž do úhrnné výše . . . . . . . . 516,526.100 Kč.

Prostředků takto opatřených nesmí se použití k hrazení jiných než investičních výdajů těchto podniků. K provádění investic možno přikročiti jen, jestliže potřebné prostředky byly již opatřeny a souhlas ministrem financí dán.

Pokud jde o investiční potřeby uvedené v odstavci 1, písm. g), zmocňuje se ministr financí, aby hypotekárně zatížil majetek spravovaný státním podnikem "Státní lázně" až do výše 2,777.000 Kč.

Ministr financí se zmocňuje, aby v roce 1935 mohl bez předchozího schválení Národního shromáždění nemovitý státní majetek

O těchto opatřeních nutno podati zprávu Národnímu shromáždění republiky Československé.

Povolených prostředků může býti použito, pokud tento zákon nestanoví jinak, jen do konce roku 1935 a k úhradě výdajů splatných do konce tohoto roku.

Toto ustanovení neplatí pro prostředky povolené k úhradě stálých platů jako služného a pensí, aneb na plnění závazků, jako je placení úroků ze státního dluhu. Těchto prostředků mže býti použito až do uplynutí promlčecí lhůty.

Roční částka stanovená v čl. XX, odst. 1 finančního zákona na rok 1931 se snižuje na rok 1935 na 22,989.500 Kč a roční částka stanovená v odstavci 2 téhož článku na 15,000.000 Kč.

Ustanovení čl. XX, odst. 3, věty 2 finančního zákona na rok 1931 neplatí na rok 1935.

Vyžadují-li jednotlivé články tohoto zákona podrobných předpisů, budou vydány vládním nařízením.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1935; provede jej ministr financí.