Za základ výpočtu slevy pachtovného vezme se průměrný sklizňový úbytek na obilninách a pícninách v roce 1934 v té které obci shora jmenovaných okresů. Úbytek ten stanoví správa zvláštního fondu zřízeného podle § 108 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, a podle § 2 zákona ze ne 14. července 1927, č. 118 Sb. z. a n., o poskytování podpor při živelních pohromách, při zemědělské radě (v zemi Podkarpatoruské při zemském úřadě v Užhorodě), opírajíc se o výsledky šetření provedeného podle vládního nařízení ze dne 24. května 1928, č. 75 Sb. z. a n., o poskytování podpor při živelních pohromách, a sdělí jej okresnímu úřadu do 15 dnů od vyhlášení tohoto nařízení.

Výši průměrného sklizňového úbytku v té které obci vyhlásí do 8 dnů od účinnosti tohoto nařízení okresní úřad způsobem v obci obvyklým. Takto vyhlášenou výši průměrného sklizňového úbytku nelze bráti v odpor. Nečiní-li průměrný sklizňový úbytek pro tu kterou obec správou zvláštního fondu (odstavec 1) stanovený alespoň 40 %, stačí ve vyhlášce uvésti, že úbytek ten nedosahuje 40 %.

Pachtovné se sníží o polovinu procent, která činí průměrný sklizňový úbytek v té které obci (§ 2, odst. 1).

Při výpočtu slevy pachtovného z celkové pachtované plochy jest rozhodná pouze výměra plochy věnované pěstování obilnin a pícnin. Týká-li se pachtovné pozemků, věnovaných pěstování obilnin a pícnin, i pozemků jiných, určí se nejprve, jaká část pachtovného připadá na výměru, na které se pěstovaly obilniny a pícniny.

Nárok na slevu pachtovného jest pachtýři uplatniti nejdéle do 30 dnů, počínajíc ode dne účinnosti tohoto nařízení, doporučeným nebo na potvrzení dodaným dopisem propachtovateli nebo jeho hospodářské správě. Zmeškání této lhůty má za následek ztrátu nároku. V oznámení jest uvésti katastrální území, v němž leží pachtovaný pozemek, jeho bližší označení místní, dále výměru, na níž byly pěstovány obilniny nebo pícniny, jakož i druh těchto obilnin nebo pícnin.

Nedojde-li mezi pachtýřem a propachtovatelem k dohodě o slevě pachtovného, může propachtovatel nejdéle do 15 dnů po obdržení pachtýřova oznámení podati okresnímu soudu, v jehož obvodu leží pozemek, své námitky; k námitkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.

Všechna jiná ustanovení pachtovní smlouvy, zejména zvláštní ujednání o placení daní a přirážek, zůstávají nedotčena.

Vzdal-li se však pachtýř ve smlouvě nároku na slevu pachtovného, jest takové vzdání se právně bezúčinné.

Jestliže propachtovatel s ohledem na živelní pohromy roku 1934 pachtýři již na pachtovném poskytl slevu, započítává se sleva ta do slevy, která náleží podle tohoto nařízení.

Jestliže pachtovné bylo již zcela nebo z části zaplaceno, nepozbývá pachtýř nároku na slevu podle tohoto nařízení a případný rozdíl vyúčtuje se dodatečně, nejpozději při příštím placení pachtovného. Zaplatil-li pachtýř předem pachtovné i na příští pachtovní rok, jest přeplatek na pachtovném za sklizňový rok 1934 vrátiti nejdéle do 2 měsíců od účinnosti tohoto nařízení.

Skončil-li pachtovní poměr sklizňovým rokem 1934 (§ 1), nemá již pachtýř nároku na slevu podle tohoto nařízení.

Také pachtýř hospodářských celků, jako jsou dvory, statky nebo usedlosti, může, nepřesahuje-li výměra zemědělské půdy 250 ha, žádati, jsou-li splněny podmínky v tomto nařízení uvedené, aby pachtovné pro pachtovní rok, do něhož spadá sklizeň 1934, bylo mu sleveno. Za tím účelem jest pachtýř povinen pod ztrátou nároku oznámiti propachtovateli nebo jeho hospodářské správě doporučeným nebo na potvrzení dodaným dopisem do 15 dnů ode dne účinnosti tohoto nařízení, že žádá za slevu pachtovného; i tu platí přiměřeně ustanovení § 4, odst. 1, věty třetí. Nedojde-li k dohodě v dalších 30 dnech, může pachtýř v dalších 15 dnech žádati u okresního soudu, v jehož obvodu leží hospodářský celek, aby pachtovné bylo upraveno.

Soud zjistí podle pachtovní smlouvy - pokud se tak již nestalo podle § 7 vl. nař. č. 164/1933 Sb. z. a n. - jaká část pachtovného připadá na půdu zemědělskou a na budovy obytné a hospodářské a zařízení, kterých je třeba k provozování zemědělství a k výlučnému zpracování jeho výrobků, a jaká část připadá na jinaké nemovitosti (na př. závody průmyslové, obytné budovy, které neslouží zemědělské výrobě), na inventář pachtýři k používání postoupený a na jiná práva spojená s držbou propachtovaných nemovitostí a pod. Prvou část pachtovného upraví pak soud podle ustanovení tohoto nařízení.

Při počítání výměry zemědělské půdy pokládají se nerozvedení manželé za osobu jedinou.

Na přebytky nejvýše půl ha se nehledí.

Pachtýři ve smyslu tohoto nařízení jsou jen oni pachtýři zemědělských pozemků nebo hospodářských celků, kteří se vůbec nebo převážně vyživují hospodařením na zemědělských pozemcích.

Jde-li o pachtýře, kteří pachtovné pozemky sami nebo se svou rodinou obdělávají a nemají svých i pachtovaných pozemků více než 8 ha, pokládají se bez dalšího za pachtýře podle tohoto nařízení.