Všeužitečné elektrické podniky jsou povinny předložiti ministerstvu veřejných prací na jeho vyzvání ve stanovené lhůtě všechny jím žádané podklady, jichž jest třeba k posouzení, zda by mohly býti zlepšeny poměry ve výrobě nebo ve spotřebě elektřiny anebo zda všeužitečný elektrický podnik je provozován účelně a hospodárně. Nesplní-li vyzvané podniky včas tuto povinnost nebo nepostačují-li předložené podklady k tomuto posouzení, může ministerstvo veřejných prací naříditi, aby byly provedeny u těchto podniků na jejich útraty revise za účelem zjištění potřebných okolností. Při těchto revisích jsou podniky zejména povinny předložiti revisním orgánům všechny knihy, doklady, spisy a pomůcky a dáti všechna vysvětlení, jichž budou orgány ty potřebovati, jakož i dovoliti jim přístup do obchodních a provozních místností.

Zemský úřad příslušný podle sídla elektrického podniku může u všech elektrických podniků upraviti podle volného uvážení všech okolností ceny elektřiny, které jsou nepřiměřeně vysoké, a elektrický podnik jest povinen elektřinu za upravené ceny dodávati․ O odvoláních proti rozhodnutím zemských úřadů rozhoduje ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvy financí, sociální péče a vnitra a, jde-li o elektrické podniky bez práva všeužitečnosti, též v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností.

Je-li toho v řízení podle odstavce 2 třeba, může zemský úřad nebo ministerstvo veřejných prací si vyžádati podklady k posouzení, zda by mohly býti sníženy ceny elektřiny, a může podle potřeby naříditi, aby byly provedeny u elektrického podniku, jemuž mají býti ceny upraveny, na jeho útraty revise, pro něž platí ustanovení poslední věty odstavce 1.

Právo ministerstva veřejných prací dozírati, zda všeužitečné elektrické podniky slouží soustavné elektrisaci (§ 1, odst. 7 zákona ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n., jímž se doplňuje zákon ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace, ve znění zákona ze dne 1. července 1932, č. 114 Sb. z. a n.) zůstává nedotčeno. Vykonávajíc toto právo dozoru může ministerstvo veřejných prací zejména též požadovati, aby všeužitečné elektrické podniky mu předkládaly opisy zápisů o jednáních všech svých správních i dozorčích orgánů, a všeužitečné elektrické podniky jsou povinny tomu včas vyhověti.

Všeužitečné elektrické podniky jsou povinny upraviti ve stanovené lhůtě v mezích hospodářské nosnosti podniku a se zřetelem k rozsahu působnosti a odpovědnosti zaměstnanců služební poměry a služební požitky svých zaměstnanců podle směrnic vydaných ministerstvem veřejných prací v dohodě s ministerstvy financí, sociální péče a vnitra; v těchto směrnicích budiž též určeno, kterých zaměstnanců se tato úprava týká. Tato úprava podléhá schválení ministerstva veřejných prací v dohodě s ministerstvy financí, sociální péče a vnitra.

Podobným způsobem buďtež upraveny funkční požitky správních a dozorčích orgánů všeužitečných elektrických podniků.

Ministerstvo veřejných prací může v dohodě s ministerstvy financí, průmyslu, obchodu a živností, vnitra a zemědělství naříditi sloučení dvou nebo několika všeužitečných elektrických podniků, dosáhne-li se tím snížení cen elektřiny anebo zlepšení poměrů ve výrobě nebo ve spotřebě elektřiny. Sloučení budiž provedeno tak, aby sloučené podniky náležely jednomu právnímu subjektu.

Před nařízením sloučení vyslechne ministerstvo veřejných prací podniky, o které jde, a státní elektrárenskou radu nebo její výbor zřízený pro příslušnou zemi. Při nařízení sloučení buďtež správy slučovaných podniků vyzvány, aby sloučení provedly ve lhůtě jím k tomu ve vyzvání stanovené, která nesmí býti kratší než 6 měsíců. Bylo-li takto sloučení nařízeno, stačí k usnesení společníků (podílníků) o sloučení i k ostatním usnesením s tím souvisícím nadpoloviční většina hlasů přítomných; odchylná ustanovení společenských smluv (stanov) pozbývají účinnosti.

Nedojde-li ke sloučení ve stanovené lhůtě, může ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvem vnitra zříditi podnikům, o které jde, nebo některému z nich státní dozor, jehož ú)kolem jest působiti k provedení nařízeného sloučení. Orgány státního dozoru jsou oprávněny dohlížeti na vedení obchodů podniku se zvláštním zřetelem k nařízenému sloučení, nahlížeti do knih, dokladů, spisů, pomůcek atd. podniku a účastniti se schůzí všech správních a dozorčích orgánů podniku (valné hromady, správní rady, jednatelů, výkonného výboru, dozorčí rady, revisorů účtů atd.). K tomu účelu musí býti řádně a včas k těmto schůzím pozvány. Orgány státního dozoru jsou oprávněny zastaviti výkon všech usnesení těchto správních a dozorčích orgánů, která mohou míti nepříznivý vliv na nařízené sloučení anebo na snížení cen elektřiny anebo na poměry ve výrobě nebo ve spotřebě elektřiny. O platnosti usnesení, jichž výkon byl takto zastaven, rozhoduje ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvem vnitra. Náklady spojené se státním dozorem hradí podnik, jemuž byl státní dozor zřízen.

Při sloučení podniků budiž dbáno,

Ustanovení §§ 3 až 5 zák. č. 258/1921 Sb. z. a n., o nařízení sloučení elektrických podniků, zůstávají nedotčena.

Ministerstvo financí může k návrhu ministerstva veřejných prací povoliti úlevy při placení poplatků převodních (s přirážkami) a emisních odůvodněných majetkovými převody, jichž jest třeba k provedení sloučení nařízených podle § 3 do konce roku 1935, anebo může tyto poplatky zcela nebo částečně prominouti.

Totéž oprávnění přísluší samosprávným svazkům ohledně dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

Aby se zamezilo nehospodárné rozvádění elektřiny, nesmí všeužitečný elektrický podnik zřizovati, nabývati, najímati nebo provozovati - přímo ani nepřímo - elektrická zařízení (tj. zařízení na výrobu nebo rozvádění elektřiny) v zásobovacím území jiného všeužitečného elektrického podniku (§ 6, odst. 2) za účelem dodávky elektřiny v tomto území, dokud se o tom s tímto podnikem nedohodl a dokud ministerstvo veřejných prací nedalo k tomu svolení. Dohody s podnikem, o jehož zásobovací území jde, není třeba, není-li podnik ten s to řádně zásobiti elektřinou odběratele, jehož zásobení má sloužiti elektrické zařízení druhého podniku. O tom, zda tento předpoklad je splněn, rozhodne ministerstvo veřejných prací. K posouzení všech směrodatných okolností jsou zúčastněné podniky povinny předložiti ministerstvu veřejných prací všechny k tomu potřebné podklady, zejména dodávkové smlouvy, tarify a rentabilitní výpočty. Při nesplnění této povinnosti jest užíti obdobně ustanovení § 1, odst. 1 o revisích.

Elektrická zařízení všeužitečného elektrického podniku v území, které mu nebylo přikázáno k zásobování elektřinou (§ 6, odst. 2), mohou býti příslušným úřadem schválena (ze stanoviska elektrisačního, stavebního, živnostensko-právního a vodoprávního) jen se svolením ministerstva veřejných prací. Pro elektrická zařízení, u nichž bylo dáno toto svolení, a pro jejich provozování platí předpisy platné pro všeužitečné elektrické podniky.

Provoz elektrických zařízení, u nichž nebylo dáno svolení podle odstavců 1 nebo 2, musí býti místně příslušným okresním úřadem zastaven na útraty a nebezpečí toho, kdo je provozuje. V tom případě zaniká závazek dodávati elektřinu z takových zařízení.

Všechny předpisy o vyvlastnění platné pro elektrická zařízení všeužitečných elektrických podniků, zejména předpisy § 7, písm. d), §§ 12 a 13 zák. č. 438/1919 Sb. z. a n., platí též pro jejich zařízení sloužící dodávce páry z jejich výroben elektřiny.

Ministerstvo veřejných prací může v dohodě s ministerstvem vnitra po vyslechnutí zúčastněných všeužitečných elektrických podniků změniti hranice zásobovacích území těchto podniků, dosáhne-li se tím zlepšení poměrů ve výrobě nebo ve spotřebě elektřiny, anebo zamezení zhoršení těchto poměrů a zaváže-li se podnik, jehož zásobovací území se rozšíří, že nahradí druhému podniku prokázanou skutečnou škodu, která mu vznikne touto změnou hranic a jejíž výši určí, nedojde-li k dohodě, ministerstvo veřejných prací na podkladě nálezu a posudku znalců.

Zásobovacím územím jest území, které bylo podniku přikázáno k zásobování elektřinou jako všeužitečnému elektrickému podniku.

Při určení náhrady podle odstavce 1 budiž vždy vyloučena hodnota staveb, zařízení a jakýchkoli majetkových podstat, pokud byly pořízeny z příspěvků poskytnutých veřejnými činiteli; rovněž ušlý zisk se nenahrazuje.

Není-li některá ze stran spokojena s náhradou takto určenou, může do roka po vydání rozhodnutí ministerstva veřejných prací žádati za určení náhrady soudem v řízení nesporném, a to u okresního soudu, v jehož obvodě má sídlo strana, které má býti dána náhrada. Pro soudní řízení platí obdobně v zemích České a Moravskoslezské předpisy zákona ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z., o vyvlastňování k účelu stavby železnic a k provozování jízdy po nich, a v zemích Slovenské a Podkarpatoruské předpisy zák. čl. XLI/1881, o vyvlastnění, jakož i zásady stanovené v odstavcích 1 a 3.

Při změně zásobovacích území platí obdobně ustanovení § 3, odst. 4.