Zakazuje se v hospodářském styku ve spojitosti s prodejem zboží neb s provedením výkonu (služby, práce, díla) za úplatu ohlašovati, nabízeti neb poskytovati přídavek, ať se to děje přímo nebo prostřednictvím jiných osob.

Přídavkem podle tohoto zákona rozumí se jakákoliv věc nebo jakýkoliv výkon (služba, práce, dílo), které lze zpravidla v hospodářském styku obdržeti jen za úplatu.

je-li přídavek ohlašován, nabízen neb poskytován výslovně jako dar (odměna, prémie, bezplatné věnování) či nic;

je-li přídavek poskytován bezprostředně s prodávaným zbožím neb s prováděným výkonem či zvláště, např. jen na předložení zvláštních poukázek (kuponů, bonů, obalů, bonifikačních poukazů apod.);

že je přídavek prodáván spolu s jiným (hlavním) zbožím neb prováděn spolu s jiným (hlavním) výkonem, děje-li se tak za nepatrnou úplatu, požadovanou zřejmě jen na oko anebo za úhrnkovou cenu zřejmě za tím účelem, aby se zakryla pravá podstata věci;

je-li přídavek ohlašován, nabízen neb poskytován každému zákazníku (odběrateli) či jen tomu, koho určí los neb jiná náhoda.

Přídavkem nejsou:

Vládním nařízením mohou býti po slyšení zúčastněných zájmových korporací (§ 12) vyňaty ze zákazu podle § 1 ještě jiné věci než výkony.

Obvyklým rabatem v penězích [§ 3, odst. 1, písm. e)] rozumí se podle tohoto zákona každá peněžitá výhoda, která se odběrateli obvykle poskytuje při odběru zboží neb výkonů onoho druhu, a to buď v hotovosti neb srážkou (slevou) z ceny za zboží neb za výkon.

Obvyklým rabatem ve zboží neb ve výkonech [§ 3, odst. 1, písm. f)] rozumí se podle tohoto zákona výhoda, která se odběrateli obvykle poskytuje při odběru většího množství zboží neb výkonů onoho druhu, a to ve stejném zboží neb ve stejném výkonu, jako jest prodávané zboží neb prováděný výkon.

Přídavkem nejsou věci a výkony, které poskytují na místo a do výše obvyklého rabatu v penězích (§ 4, odst. 1) výrobci, velkoobchodními neb jiní dodavatelé svým odběratelům detailistům, nebo detailní podniky svým zákazníkům (náhradní zboží a náhradní výkony), jestliže věci neb výkony ty jsou předmětem řádného obchodování (podnikání) těchto osob a podniků.

Podnikatel, jenž chce podle odstavce 1 obvyklý rabat v penězích poskytnouti v náhradním zboží neb v náhradním výkonu, jest povinen sděliti odběrateli (zákazníku) cenu, za kterou se mu náhradní zboží neb výkon do rabatu včítá a ponechati mu možnost výběru.

Nesouhlasí-li odběratel (zákazník) s cenou, za kterou se mu náhradní zboží neb náhradní výkon počítá, musí se mu rabat vyplatiti v hotovosti neb srážkou (slevou) z ceny za zboží neb za výkon (§ 4, odst. 1). Totéž platí, jestliže cena za náhradní zboží neb za náhradní výkon odběrateli (zákazníku) účtovaná má, hledíc ke své výši, zřejmě ráz a účel nepatrné úplaty podle § 2, písm. c).

Ohlašuje-li se neb nabízí-li se náhradní zboží neb náhradní výkon, je výslovně upozorniti na jeho povahu jakožto náhradu za rabat v penězích, jakož i na práva odběratelova (zákazníkova) podle odstavců 2 a 3.

Slevy (restituce, návratky), které poskytují výdělková a hospodářská společenstva (družstva), spolky a jiná sdružení svým členům v určitém poměru k odebranému zboží, jakož i tzv. dividendy na podíly jejich členů z bilančně vykázaného zisku, pokládají se podle tohoto zákona za obvyklý rabat v penězích (§ 4, odst. 1).

Zakázáno jest uvedené dividendy před roční uzávěrkou poskytovati, jakož vůbec nabízeti neb slibovati je v určité pevné výši neb v určitém množství.

Zakazuje se věci a výkony v § 3, odst. 1, písm. a) až g) uvedené, jakož i náhradní zboží a náhradní výkony (§ 6, odst. 1) označovati jako dar (odměnu, prémii, "zdarma" apod.).

Jest však dovoleno výslovně naznačiti skutečnost, že v ceně prodávaného zboží neb prováděného výkonu zahrnuty jsou již i věci neb výkony v § 3, odst. 1 uvedené.

Zakazuje se tzv. domácí reklama, tj. vysílání zaměstnanců podnikatelových či jiných osob po domácnostech spotřebitelů (zákazníků) k tomu cíli, aby tam doporučovali zboží nebo výkony podnikatelovy a při tom slibovali domácím lidem různé výhody nebo poskytovati jim reklamní vzorky s doporučeným zbožím.

Ustanovení toto neplatí, jde-li o výrobky, o jejichž použití, činnosti nebo zařízení je nutno spotřebitele (zákazníka) poučiti.

Přestupky tohoto zákona trestá okresní úřad podle živnostenského řádu (živnostenského zákona) pokutou od 50 Kč do 10.000 Kč nebo vězením do jednoho měsíce, pokud čin není trestný soudem. V případě nedobytnosti pokuty vyměří se náhradní trest vězení podle míry zavinění nejvýše do jednoho měsíce.

Při tom lze použíti předpisů § 134, § 135, odst. 1, §§ 137, 140, 147, 148, 149 a 151, odst. 1 živnostenského řádu (§ 231, § 232, odst. 1, §§ 234, 237, 244, 246, 247 a § 249, odst. 1 živnostenského zákona). Nejde-li o živnosti podléhající živnostenskému řádu (zákonu), platí uvedená ustanovení obdobně.

V odsuzujícím nálezu může úřad (§ 11) vysloviti, že propadají věci, které se jako přídavek ohlašují neb nabízejí, jakož i obaly, nádoby, oznámení, nápisy, vyhlášky, zařízení atd., jimiž se přídavky ohlašují neb slibují nebo na základě nichž se poskytují, pokud odsouzený může s nimi ještě nakládati.

Propadlé věci buďtež zpeněženy, pokud úřad nestanoví jinak.

V odsuzujícím nálezu může býti nařízeno uveřejnění nálezu na útraty odsouzeného v jednom nebo v několika časopisech, zejména odborných, které úřad zároveň určí.

Zpravidla uveřejniti jest nález bez důvodů, podle okolností může však okresní úřad naříditi, aby uveřejněny byly i důvody nálezu zcela neb z části.

Nehledíc na trestní stíhání, může býti ten, kdo jedná proti ustanovením tohoto zákona, žalován u soudů civilních, aby se zdržel takového jednání a odstranil závadný stav, věděl-li pak nebo musel-li věděti, že jeho jednání jest způsobilé poškoditi soutěžitele, též, aby nahradil škodu tím způsobenou.

O těchto žalobách platí obdobně ustanovení § 15, odst. 1 a 3, §§ 16 až 24 zák. č. 111/1927 Sb. z. a n.

Na přídavky, které pocházejí ze zásob opatřených prokazatelně ještě přede dnem, kdy zákon byl vyhlášen, se zákaz v § 1 uvedený nevztahuje. Výjimka tato však platí jen do šesti měsíců po té, kdy zákon nabyl účinnosti.

Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností se zmocňuje, aby podnikům, které již delší dobu před vydáním tohoto zákona poskytovaly a dosud poskytují svým zákazníkům náhradní zboží nebo náhradní výkony (§ 6, odst. 1) ve věcech nebo výkonech, jež nejsou předmětem řádného jejich obchodování (podnikání), a které by mohly býti okamžitým odstraněním tohoto systému poškozeny, povolilo přiměřenou lhůtu k likvidaci tohoto zařízení a to nejdéle na dobu dvou let, v případě nezbytné nutnosti však na dobu nejdéle pěti let. Rozhodnutí své učiní ministerstvo obchodu po slyšení korporací v § 12 uvedených.