§ 126, odst. 1 vl. nař. č. 112/1934 Sb. z. a n. se mění a zní:

(1) Napadl-li důchod invalidní, starobní, vdovský nebo vdovecký a státní příspěvek podle tohoto zákona osobě, jež požívá též důchodu podle právních předpisů o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách neb o pojištění u báňských bratrských pokladen nebo důchodu (odpočivného, zaopatřovacího požitku) ze zaměstnání vyňatého z pojistné povinnosti podle § 6, písm․ a) tohoto zákona, má tato osoba nárok jen na zvyšovací částky podle § 111, odst. 3; je-li úhrn nižší než důchod a státní příspěvek, jež by jinak příslušely podle tohoto zákona, doplatí Ústřední sociální pojišťovna ze svých prostředků tento rozdíl, nejvýše však tolik, kolik by platila, kdyby důchodce nepožíval konkurujícího důchodu. Vychovávací příplatek se poskytuje za podmínek § 113 a státní příspěvek za podmínek § 123 tohoto zákona nezkráceně.

§ 156, odst. 1 a 2 vl. nař. č. 112/1934 Sb. z. a n. mění se a zní:

(1) Pojišťovny a jejich svazy jsou oprávněny zřizovati a provozovati ústavní lékárny za předpokladů zákona ze dne 18. prosince 1906, č. 5 ř. z. z roku 1907, jímž bylo upraveno lékárnictví, pokud se týče zřizovati a provozovati domácí lékárny za předpokladu kap. XVI zák. čl. XIV/1876, kterým bylo upraveno veřejné zdravotnictví.

(2) Nemocenská pojišťovna, i když nemá zřízenu ústavní nebo domácí lékárnu podle odstavce 1, je oprávněna svými lékaři ve svých ambulatoriích vydávati pojištěncům léčivé speciality ve smyslu vládního nařízení ze dne 19. února 1926, č. 26 Sb. z. a n., o výrobě léčivých specialit a obchodu s nimi v lékárnách; tyto speciality je pojišťovna povinna odebírati z veřejných lékáren. Vyhláškou ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy vydanou v dohodě s ministerstvem sociální péče mohou býti blíže určeny druhy těchto specialit.

V odstavci 2 citace § 126 mění se na citaci § 126, odst. 2 a 3.

Za dosavadní odstavec 2 vsunuje se nový odstavec 3 tohoto znění:

(3) Osobám, které 30. června 1934 požívaly důchodu podle zákona č. 221/1924 Sb. z. a n., ve znění zákona č. 184/1928 Sb. z. a n. a podle zákonů o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách nebo o pojištění u báňských bratrských pokladen nebo důchodu (odpočivného, zaopatřovacích požitků) ze zaměstnání vyňatého z pojistné povinnosti podle § 6, písm. a) nejprve zmíněného zákona, vyplácí každý nositel pojištění nadále důchod s případným státním příspěvkem podle právních předpisů toho dne pro něho platných, pokud jsou splněny zákonné podmínky pro požívání důchodu a není-li úprava podle § 126, odst. 1 pro ně příznivější.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se mění na odstavce 4 a 5.

Ustanovení čl. I, č. 2 tohoto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, ostatní ustanovení pak dnem 1. července 1934.

Nařízení toto provede ministr sociální péče v dohodě s účastněnými ministry.