§ 53a)
rakouského vyrovnacího řádu ve znění vyhlášeném nařízením spolkového kancléřského úřadu ze dne 10. března 1925, č. 103 spolkového zákoníka, a ve znění podle nařízení spolkového ministra spravedlnosti ze dne 10. září 1934, č. 221 spolkového zákoníka, o opětném vyhlášení vyrovnacího řádu, zní takto:
(1) Pokud pohledávka zapsaná do seznamu přihlášek nebyla popřena dlužníkem ani vyrovnacím správcem, ani jí nebylo odepřeno právo hlasovací z důvodu dotýkajícího se její existence, její výše nebo výše její ztráty, může po pravoplatném potvrzení vyrovnání proti dlužníkovi býti vedena exekuce podle zápisu v seznamu přihlášek jako na základě rozsudku k vydobytí té částky, kterou dluhuje podle vyrovnání při řádném dodržení lhůt. Stejným způsobem může býti vedena exekuce proti osobám, které se za splnění vyrovnání zavázaly jako spoludlužníci nebo jako rukojmí a plátci, zavázaly-li se výslovně písemným prohlášením, vydaným vyrovnacímu komisaři, že splní závazky jimi převzaté pod následky přímé vykonatelnosti.
(2) Tato ustanovení platí též pro pohledávky požívající přednostního práva podle § 23, č. 2 až 5. Na jiné pohledávky, které nejsou dotčeny vyrovnacím řízením, a na pohledávky, které jsou z vyrovnacího řízení vyloučeny (§ 27), se nevztahují.
Ustanovení § 23, č. 2 až 5, a § 27 rakouského vyrovnacího řádu ze dne 10. prosince 1914, č. 337 ř. z., na která odkazuje § 53a) rakouského vyrovnacího řádu, znění podle nařízení spolkového ministra spravedlnosti ze dne 10. září 1934, č. 221 spolkového zákoníka, o opětném vyhlášení vyrovnacího řádu takto:
§ 23, č. 2 až 5
Přednostní právo ve vyrovnacím řízení mají:
2. náklady na dlužníkův pohřeb podle § 549 všeob. zák. obč., zemřel-li však dlužník po zahájení řízení, náklady nevyhnutelně spojené s jeho pohřbením;
3. pohledávky zaměstnanců dlužníkových ze služebních platů za poslední rok před zahájením řízení nebo před úmrtím dlužníka, jakož i nároky těchto osob pro předčasné zrušení služebního poměru, pokud nepřesahují částku úplaty připadající na jeden rok, dále pohledávky obchodních jednatelů za majitelem obchodu na zaplacení provise a na náhradu hotových výdajů, pokud jde o nároky, jichž bylo nabyto nebo které dospěly v posledním roce před zahájením řízení; všechny tyto nároky s obmezením, že přednostní právo platí toliko nejvýše pro částku 2.400 Š pro každého jednotlivého oprávněného. Toto obmezení neplatí pro nároky na náhradu hotových výdajů;
4. nároky závodních nemocenských pokladen a stavebních nemocenských pokladen, týkající se jejich jmění spravovaného podnikatelem (stavebníkem) podle ustanovení §§ 47, č. 9, a 57 zákona z 30. března 1888, č. 33 ř. z., jakož o nároky z náhradních smluv podle § 66, lit. b) císařského nařízení z 25. června 1914, č. 138 ř. z., o pensijním pojištění zaměstnanců;
5. pohledávky lékařů, porodních asistentek, ošetřovatelů nemocných a lékárníků za úkony jejich povolání nebo dodávky, pokud tyto pohledávky vznikly v posledním roce před zahájením řízení nebo před úmrtím dlužníka a pokud se týkají osoby dlužníka, členů jeho rodiny nebo služebných osob zaměstnaných v jeho domě, živnosti nebo hospodářství.
§ 27
Ve vyrovnacím řízení nemohou býti uplatňovány:
1. úroky z osobních pohledávek za dobu od zahájení řízení, jakož i náklady, které vzniknou jednotlivým věřitelům účastí na řízení;
2. peněžité tresty za trestné činy jakéhokoliv druhu;
3. nároky z darování a ve vyrovnání pozůstalosti také nároky z odkazů.
