v případě § 6, č. 2 zákona na ochranu republiky těžkým žalářem od pěti do dvaceti let nebo na doživotí, byl-li však vinník podle svého veřejného postavené povinen uchovávati skutečnost, opatření nebo předmět, jež mají zůstati utajeny pro ochranu republiky, v tajnosti, nebo byla-li mu taková povinnost výslovně uložena, hledíc na jeho služební nebo smluvní poměr, nebo týká-li se čin tajemství zvláště důležitého, nebo byl-li páchán po delší dobu nebo ve značném rozsahu nebo způsobem zvláště nebezpečným nebo za jiných okolností zvláště přitěžujících, trestem smrti;

v případě § 6, č. 3 zákona na ochranu republiky těžkým žalářem od jednoho do pěti let, za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od pěti do deseti let;

v případě § 6, č․ 4 zákona na ochranu republiky tuhým vězením od tří měsíců do tří let.

§ 23 zákona na ochranu republiky připojuje se jako č. 2 toto ustanovení (při čemž se dosavadní ustanovení § 23 zákona na ochranu republiky označí č. 1.):

2. Stejně se trestá, kdo poskytne nepovolané osobě informace o vojenské zradě neb o úředním pátrání nebo trestním řízení, která se týkají vojenské zrady, kdo uveřejní zprávu o vojenské zradě neb o úředním pátrání nebo trestním řízení, která se týkají vojenské zrady, nebyla-li zpráva vydána nebo schválena ministerstvem národní obrany nebo velitelstvím (úřadem), kterému to ministerstvo národní obrany svěří.

§ 36 zákona na ochranu republiky vkládá se § 36a) tohoto znění:

(1) Vládním nařízením bude ustanoveno, kterým krajským soudům náleží rozhodovati o vojenské zradě (§ 6) a o nepřekažení nebo neoznámení vojenské zrady (§ 12) i pro obvody jiných krajských soudů podřízených témuž vrchnímu soudu. Působí-li u takového krajského soudu několik senátů, budiž rozhodování o těchto trestných činech soustředěno u jednoho z nich. Na místo jednoho člena tohoto senátu nastupuje při hlavním přelíčení vojenská osoba práva znalá. Tuto osobu a potřebný počet jejích náhradníků ustanoví ministerstvo národní obrany na rok předem. Vojenský člen senátu hlasuje před ostatními.

(2) Příslušnost vrchních soudů jako soudů státních rozhodovati též o trestných činech uvedených v předchozím odstavci, sbíhají-li se s trestnými činy patřícími k jejich příslušnosti, není ustanovením odstavce 1 dotčena.

(3) Jinak náleží krajskému soudu příslušnému podle odstavce 1 rozhodovati toliko o takových sbíhajících se trestných činech, které jsou ve skutkové souvislosti s trestnými činy uvedenými v odstavci 1 a nepatří ku příslušnosti soudu porotního. Rozhodování o činech patřících ku příslušnosti soudu porotního budiž ze společného řízení vždy vyloučeno.

(4) Na návrh náleží soudu příslušnému podle odstavce 1 konati též přípravné řízení o trestných činech tam uvedených a o trestných činech s nimi se sbíhajících. Působí-li u takového soudu několik vyšetřujících soudců, budiž konání přípravného řízení o těchto trestných činech soustředěno u jednoho z nich.

§ 36a) zákona na ochranu republiky vkládá se § 36b) tohoto znění:

(1) V řízení pro trestné činy uvedené v § 36a), odst. 1 může býti obhájcem jen osoba zapsaná do seznamu obhájců oprávněných obhajovati v těchto věcech. Tento seznam vede se i ministerstva spravedlnosti a mohou do něho býti zapsány toliko osoby oprávněné obhajovati před soudy občanskými, které písemně slíbí, že nesdělí obsah spisů nebo řízení v těchto trestních věcech nepovolané osobě a že zachovají potřebnou opatrnost, aby se o něm nedověděla nepovolaná osoba. V případě potřeby může ministerstvo spravedlnosti zapsati tyto osoby do seznamu i bez jejich žádosti; odepře-li osoba, kterou ministerstvo spravedlnosti hodlá do seznamu zapsati, uvedený písemný slib, může ji ministerstvo spravedlnosti zbaviti práva vystupovati před soudy jako obhájce a zástupce v trestních věcech.

(2) Zápis do seznamu může býti bez udání důvodu odepřen. Rovněž tak může býti osoba do seznamu zapsaná bez udání důvodů ze seznamu vymazána. Pokud jde o advokáty, budiž slyšena předem příslušná advokátní komora.

(3) Seznam a změny v něm buďtež vyhlášeny způsobem, který ministerstvo spravedlnosti určí.

(4) Ustanovení tohoto paragrafu platí i pro řízení před soudy vojenskými. Právo aktivních důstojníků justiční služby obhajovati před vojenskými soudy i v těchto věcech není jim však dotčeno. Pokud jde o neaktivní důstojníky justiční služby, rozhodne o jejich oprávnění obhajovati v těchto věcech před vojenskými soudy ministerstvo národní obrany.

§ 36b) zákona na ochranu republiky vkládá se § 36c) tohoto znění:

(1) Trestní řízení pro činy uvedené v § 36a), odst. 1 budiž ve všech stolicích co nejvíce urychleno.

(2) V písemnostech, které se dodávají někomu jinému než soudu nebo úřadu, buďtež skutečnosti, opatření a předměty, které mají zůstati utajeny pro obranu republiky a jsou předmětem řízení, popisovány a uváděny, jen pokud je toho nezbytně potřebí. Vůbec budiž dbáno toho, aby okruh osob, které mají přístup ke spisům nebo k řízení, byl co nejmenší.

(3) V řízení pro trestné činy uvedené v § 36a), odst. 1 je žalobce oprávněn kdykoli bez udání důvodů žádati, aby důvěrníku obžalovaného byl odepřen přístup k hlavnímu přelíčení, při němž byla veřejnost vyloučena. Obžalovaný může však žádati, aby byl povolen přístup jinému důvěrníku.

§ 37 zákona na ochranu republiky se připojuje jako šestý odstavec toto ustanovení:

V řízení pro trestní činy uvedené v tomto zákoně a jiné trestné činy s nimi se sbíhající je nalézací soud u divisních soudů složen ze tří důstojníků justiční služby, z nichž nejvyšší (nejstarší) předsedá.

Soudy stanovené podle § 36a) zákona na ochranu republiky jsou příslušny také pro trestné činy tam uvedené, které byly spáchány před účinností vládního nařízení, jímž budou ustanoveny, pokud obžaloba nenabyla v této době ještě právní moci.

Dokud nebude vyhlášen seznam osob oprávněných obhajovati v trestních věcech uvedených v § 36a), odst. 1 zákona na ochranu republiky, mohou v těchto věcech obhajovati jen obhájci, kteří vykonají písemný slib podle § 36b) a které president vrchního soudu, v jehož obvodě se řízení koná, jako obhájce připustí.