V zemi České:

V zemi Moravskoslezské:

V zemi Slovenské

V zemi Podkarpatoruské:

V pohraničním pásmu je třeba předchozího souhlasu vojenské správy:

Předchozího souhlasu vojenské správy je dále třeba pro stavby mezinárodních nebo tuzemských telegrafních vedení a mezinárodních a meziměstských telefonních vedení, jakož i účastnických a jiných slaboproudých vedení, jestliže tato vedení přecházejí státní hranice nebo jsou v jejich blízkosti, pak pro stavby soukromých telegrafních a telefonních vedení, jakož i pro stavby radioelektrických zařízení s výjimkou rozhlasových přijímacích stanic.

Pokud jde o provádění staveb a zřizování provozoven, jež nejsou uvedeny v předcházejících odstavcích, je zapotřebí souhlasu vojenské správy jen v případech, které vojenská správa z důvodů obrany státu určí a příslušnému úřadu a obci oznámí.

O podnicích důležitých pro obranu státu platí i v pohraničním pásmu ustanovení § 25 zákona o obraně státu.

Úřady, pověřené podle platných lesních zákonů a nařízení dozorem na lesy, jsou povinny, pokud jde o těžební zásahy a způsob hospodaření v pohraničním pásmu, postupovati v dohodě s vojenskou správou, a to bez rozdílu, jde-li o lesy, v nichž se hospodaří podle lesních hospodářských plánů nebo programů anebo bez nich; to platí zvláště o těžbách, ke kterým je třeba zvláštního úředního povolení, jakož i o přeměně lesní půdy na půdu jinou.

Souhlasu vojenské správy je třeba v pohraničním pásmu i k přeměně jiné půdy v půdu lesní. O přípustnosti této přeměny s hlediska obrany státu rozhoduje vojenská správa přímo; je-li tato přeměna podle platných zákonů lesních vázána na schválení jiného úřadu, vyžádá si tento úřad souhlas vojenské správy.

Hospodářské plány (programy), které byly pro lesy v pohraničním pásmu schváleny před účinností tohoto nařízení, přezkoumá vojenská správa při jich revisi a třeba-li podá návrhy na jich změny příslušným úřadům lesní služby dohlédací; majitelé lesů jsou povinni provésti změny podle rozhodnutí těchto úřadů, a to ve lhůtě jim stanovené.

Jen s předchozím souhlasem vojenské správy mohou býti v pohraničním pásmu uděleny tyto živnostenské koncese:

všecky živnosti, které mechanicky nebo chemicky rozmnožují výrobky literární a umělecké, anebo které s těmito výrobky obchodují (knihtiskárny, měditiskárny, ocelotiskárny, dřevotiskárny, kamenotiskárny a podobné živnosti, čítajíc v to i šlapací lisy, pak knihkupectví a antikvariáty, obchody s věcmi uměleckými, obchody s hudebninami) (§ 15, č. 1 živnostenského řádu platného v zemích České a Moravskoslezské [v dalším zkráceně: "ž. ř."] a § 22, č. 1 živnostenského zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi [v dalším zkráceně: "ž. z."]),

půjčovny takových výrobků a čítárny (§ 15, č. 2 ž. ř. a § 22, č. 2 ž. z.),

periodické dopravování osob (§ 15, č. 3 ž. ř. a § 22, č. 3 ž. z.),

živnosti těch, kdož mají na veřejných místech pohotově prostředky k dopravě osob nebo se tam nabízejí k osobním službám (jako poslové, nosiči, atd.) (§ 15, č. 4 ž. ř. a § 22, č. 4 ž. z.),

živnosti těch, kdož se nabízejí k osobním službám na neveřejných místech (nařízení č. 187/1911 ř. z. a § 22, č. 5 ž. z.),

výroba a prodej zbraní a střeliva (§ 15, č. 10 ž. ř. a § 22, č. 10 ž. z.),

výroba a prodej ohněstrojných látek, ohněstrojných předmětů a všelikých trhacích preparátů (§ 15, č. 11 ž. ř. a § 22, č. 11 ž. z.),

živnost vetešnická (§ 15, č. 12 ž. ř. a § 22, č. 12 ž. z.),

výroba jedů a příprava látek a preparátů, které jsou určeny k tomu, aby jich bylo užito jako léků, jakož i prodej obou těchto věcí, pokud není vyhrazen jen lékárníkům, pak výroba a prodej strojených vod minerálních (§ 15, č. 14 ž. ř. a § 22, č. 14 ž. z.),

živnosti hostinské a výčepnické čítajíc v to i výčep a drobný prodej pálených lihových nápojů (§ 15, č. 15 ž. ř. a § 22, č. 15 ž. z.),

živnostenské ničení krys, myší, škodlivého hmyzu a p. jedovatými prostředky (§ 15, č. 21 ž. ř. a § 22, č. 21 ž. z.), k) živnostenské zprostředkování služeb a míst (§ 15, č. 22 ž. ř. a § 22, č. 22 ž. z.),

po živnostensku provozované závody na výrobu a rozvádění elektřiny k osvětlování, k převodu síly a k jinému živnostenskému i domácímu používání (nařízení č. 41/1883 ř. z. a § 22, č. 24 ž. z.),

po živnostensku provozovaný obchod s hadry (nařízení č. 148/1884 ř. z. a § 22, č. 25 ž. z.),

informační kanceláře k podávání zpráv o úvěrových poměrech (firem i neprotokolovaných živnostníků a jiných osob) k obchodním účelům (nařízení č. 116/1885 ř. z. a § 22, č. 26 ž. z.),

cestovní kanceláře (nařízení č. 181/1895 ř. z. a § 22, č. 28 ž. z.),

telegrafní agentury (telegrafní kanceláře, korespondenční kanceláře telegrafní) (nařízení č. 53/1902 ř. z. a § 22, č. 30 ž. z.),

soukromé detektivní podniky (hlídací společnosti) (nařízení č. 41/1904 ř. z. a § 22, č. 31 ž. z.),

po živnostensku provozovaný obchod s celuloidem, s celuloidovým tovarem a s celuloidovými odpadky (nařízení č. 163/1908 ř. z. a § 22, č. 32 ž. z.),

živnostenská výroba zápalného zboží (nařízení č. 81/1909 ř. z. a § 22, č. 33 ž. z.),

živnostenské zpracování nafty a živnostenský odbyt petroleje dovozem v dopravních nádržkách a stáčením z nich (tankový provoz) (nařízení č. 62/1910 ř. z. a § 22, č. 34 ž. z.),

živnost těch, kdož nabývají pohledávek z dopravních obchodů proti drahám a jiným dopravním podnikům, a je uplatňují ve vlastním jméně a na vlastní účet (nařízení č. 56/1914 ř. z. a § 22, č. 37 ž. z.),

výroba filmů a jejich půjčování (zákon č. 140/1926 Sb. z. a n.),

realitní kanceláře (zákon č. 203/1925 Sb. z. a n.),

výroba a prodej radiotelegrafických přístrojů, zařízení a součástí (zákon č. 9/1924 Sb. z. a n.).

Nedotčena jsou ustanovení o živnosti výroby, opravy a prodeje plynových masek a jejich součástek (§ 15 zák. č. 82/1935 Sb. z. a n. a vládní nařízení č. 83/1935 Sb. z. a n.).

Předchozího souhlasu vojenské správy je třeba k udělení koncese pro provozování plavby v pohraničním pásmu plavidly všeho druhu a pro zřizování přívozů.

Stavby jakéhokoli druhu (§ 35, odst. 2 zákona o obraně státu) lze v obvodu opevněného místa prováděti jen s předchozím souhlasem vojenské správy.

Vojenská správa určí podle povahy věci,

v které části obvodu opevněného místa nelze vzhledem k obraně státu prováděti vůbec žádné stavby a

v které části lze je prováděti jen tehdy, zaváže-li se stavebník, že stavbu provede přesně podle schváleného plánu, že ji na vyzvání vojenské správy ba vlastní náklad a bez jakýchkoliv nároků na náhradu škody odklidí a pozemek do původního stavu uvede; tyto závazky musí stavebník převzíti zvláštním reversem (tak zv. demoliční revers), který se zapíše do příslušné veřejné knihy.

Ve zbývající části obvodu opevněného místa lze stavby prováděti se souhlasem vojenské správy a za podmínek jí stanovených bez reversu uvedeného v odstavci 2, písm. b).

Obvod vojenských a veřejných letišť, obvod vojenských střelnic a zkušebních (závodních) střelnic továren na výrobu vojenských zbraní a střeliva (munice) se stanoví do vzdálenosti 500 m od hranic dotčeného letiště nebo střelnice.

Obvod skladiště střeliva (munice) a výbušin, jakož i továren na výrobu těchto předmětů se stanoví do vzdálenosti 760 m od dotčeného skladiště nebo továrny.

Obvod skladiště hořlavých látek, jakož i továren na výrobu jich se stanoví do vzdálenosti 100 m od dotčeného skladiště nebo továrny.

Obvod skladiště vojenských zbraní a vojenských objektů určených k uložení jiného cenného nebo důležitého vojenského materiálu, neuvedeného v předcházejících odstavcích, jakož i továren na výrobu těchto předmětů se stanoví do vzdálenosti 250 m od dotčeného skladiště nebo továrny.

Obvody uvedené v odstavcích 1 až 4 mohou býti v čas potřeby ministerstvem národní obrany rozšířeny.