Pošta obstarává kromě dopravy písemných zpráv a novin (časopisů), vyhrazené jí poštovním zákonem, také dopravu peněz a jiných cenností, jakož i zásilek zboží až do váhy 25 kg. Zprostředkuje výplatu peněz, vybírá dobírky na zasílaných věcech váznoucí a vybírá také peníze podle zvláštních příkazů.

Věci zmíněné v odstavci 1, jakož i doklady k provedení poštovních úkonů v něm uvedených, dopravují se poštou zejména jako obyčejné nebo doporučené listovní zásilky (psaní, dopisnice, tiskoviny, obchodní papíry, ukázky zboží a pod.), jako cenná psaní, balíky bez udané ceny nebo s udanou cenou, jako poštovní poukázky, zásilky na dobírku, poštovní příkazy nebo poštovní výběrky. Věci a doklady, které pošta převzala k dopravě, označují se v tomto nařízení souhrnným názvem "poštovní zásilky", pokud se nemluví o jednotlivých jejich druzích.

O rozsahu činnosti pošty pro poštovní spořitelnu platí příslušná ustanovení zákona ze dne 23. září 1930, č. 143 Sb. z. a n., o poštovní spořitelně.

Pošta může vykonávati po předchozím souhlasu věcně příslušného ministerstva i jiné služby hodící se do oboru její činnosti.

Podrobné podmínky, za kterých lze pošty používati, stanoví, zejména se zřením k jednotlivým druhům poštovních zásilek a k jednotlivým poštovním úkonům, podle zásad tohoto nařízení poštovní řád, který vydá ministerstvo pošt a telegrafů po předchozím jednání s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností, nebo ustanovení doplňující tento řád, vydaná ministerstvem pošt a telegrafů za stejného předpokladu.

Poštovní řád a ustanovení tento řád doplňující nabývají platnosti vyhlášením ve Věstníku ministerstva pošt a telegrafů․ Ministerstvo pošt a telegrafů je povinno postarati se také o jejich uveřejnění denním tiskem, vyhláškami a pod.

Poštovní řád a ustanovení tento řád doplňující platí také pro poštovní styk s cizinou, pokud pro tento styk nestanoví něco jiného Úmluva a ujednání Světové poštovní unie nebo příslušné sazebníky.

Kde má pošta potřebná zařízení, je povinna poskytovati své služby bez rozdílu každému, kdo vyhoví stanoveným podmínkám (§ 2).

Pošta může služby poskytované obecenstvu obmeziti, vyžaduje-li toho zájem veřejný nebo bezpečnost věcí poštou dopravovaných.

Pošta nedopravuje:

Poštovní řád stanoví, které z nebezpečných věcí [odstavec 1, písm. b)] se přijímají k dopravě podmínečně a jak musí býti příslušné zásilky upraveny.

Věci (zásilky) uvedené v odstavci 1 se označují v tomto nařízení slovy "věci vyloučené z dopravy" a věci uvedené v odstavci 2 slovy "věci podmínečně k dopravě připuštěné".

Pošta ani její zaměstnanci nesmějí nikomu dávati zprávy o poštovním styku určitých osob; nesmějí, pokud to není výslovně dovoleno (§ 6), otvírati uzavřené poštovní zásilky, ani jinak pátrati po jejich obsahu nebo někomu o obsahu třeba otevřených poštovních zásilek něco sdělovati.

Zprávy o poštovních zásilkách smí pošta dávati jen odesilateli, adresátu nebo jejich oprávněnému zástupci nebo právnímu nástupci. Osobám třetím nesmí dáti ani možnost, aby se o poštovních zásilkách něčeho dovídaly.

Soudům a úřadům smí pošta dávati zprávy o poštovních zásilkách nebo jim dovoliti nahlížeti do poštovních dokladů jen v případech stanovených zákonem.

Pošta má právo otevříti uzavřené poštovní zásilky:

Pošta může prodati poštovní zásilky, má-li důvodnou obavu, že by se jejich obsah za dopravy zkazil, nebo jsou-li neodbytné.

Pošta může zničiti poštovní zásilky, zkazil-li se jejich obsah za dopravy, nebo jsou-li neodbytné a jejich obsah je bezcenný.

Při otvírání poštovních zásilek v případech uvedených v odstavci 1 nesmí se jejich obsah prohlížeti dále, než jak toho vyžaduje účel prohlídky. U zásilek požívajících ochrany listovního tajemství musí se učiniti opatření, aby toto tajemství nebylo porušeno.

Při prodeji poštovních zásilek podle ustanovení odstavce 2 musí se dbáti toho, aby byly zásilky prodány co nejvýhodněji, ale za docílení určitého výtěžku ani za včasný prodej pošta neodpovídá. Čistý výtěžek z prodeje poštovních zásilek vydá pošta odesilateli; nemůže-li odesilatele vypátrati, uschová tento výtěžek, aniž jej úrokuje, po tři léta od prvního dne měsíce po prodeji.

Čistý výtěžek z prodeje poštovních zásilek, jakož i peníze shledané v neodbytných zásilkách nebo vplacené na neodbytné poštovní poukázky připadnou státu (poště), nepřihlásí-li se o ně odesilatel do tří let od prvního dne měsíce po prodeji nebo po zjištění neodbytnosti.

Poplatky, které pošta za dopravu poštovních zásilek a za jiné poštovní úkony vybírá (poštovní poplatky), stanoví ministerstvo pošt a telegrafů po předchozím jednání s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností a vyhlásí je ve svém Věstníku. Tyto poplatky musí býti stanoveny se zřením k veřejnému zájmu a k národohospodářskému poslání pošty, a to pro všechny použivatele pošty stejnou částkou; ale sazební úleva, jež byla vládním nařízením ze dne 25. června 1926, č. 91 Sb. z. a n., jímž se upravuje poplatek za zpáteční lístek (výplatní stvrzenku), přiznána pojišťovacím ústavům, zřízeným podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, pro zpáteční lístky připojované k obyčejným psaním s výměry, které ústavy tyto zasílají podle § 189 tohoto zákona, zůstane v platnosti. Nové poštovní poplatky mohou nabýti platnosti nejdříve měsíc po vyhlášení; ustanovení toto netýká se poštovních poplatků pro styk s cizinou.

Poštovní poplatky se zapravují zpravidla hned při podání zásilky nebo, jde-li o jinou službu pošty, hned při jejím vyžádání. Nezapraví-li se při podání poštovní zásilky, může pošta vybírati od adresáta při jejím dodání poplatky zvýšené, ne však vyšší než dvojnásobné. K zajištění poštovních poplatků, které se nezapravují napřed, může pošta žádati od odesilatele zálohu nebo může za podmínek, které sama stanoví, takové poplatky na úrok poshověti. Státním úřadům, ústavům, podnikům a zařízením může ministerstvo pošt a telegrafů poštovní poplatky paušalovati, pokud jim podle platných právních předpisů nepřísluší osvobození od těchto poplatků.

Zapravují-li se poštovní poplatky při podání poštovní zásilky, je odesilatel povinen doplatiti pohledávky, které nebyly omylem od něho vybrány. Poštovní poplatky u zásilek při podání nevyplacených, dobírku a jiné částky (veřejné dávky a pod.), jimiž je zásilka zatížena, a zvláštní výdaje, které s ní pošta měla za dopravy, je povinen zpraviti adresát, než se mu zásilka vydá. Adresát je u takových zásilek také povinen doplatiti poštovní poplatky, dobírku, jiné částky a zvláštní výdaje, které při vydání zásilky nebyly známy nebo nebyly omylem od něho požadovány. Ale ve všech těchto případech ručí za poštovní poplatky, jiné částky a zvláštní výdaje odesilatel, nemohly-li býti vybrány od adresáta. Nezapravené poštovní poplatky, jiné částky a zvláštní výdaje se promlčí, nežádá-li je pošta od adresáta do roka od dodání poštovní zásilky nebo od odesilatele do roka od jejího podání. Ustanovení tohoto odstavce platí obdobně také o poštovních poplatcích za jiné poštovní služby.

Jestliže se odesilatel nebo adresát zdráhá zaplatiti nezapravené poštovní poplatky, jiné částky a zvláštní výdaje (odstavec 3), uloží mu jejich zaplacení ředitelství pošt a telegrafů. Pro řízení v těchto věcech platí přiměřeně předpisy pro řízení ve věcech, náležejících do působnosti politických úřadů. Nezapravené poštovní poplatky a pod. se vymáhají politickou exekucí.

Přeplacené poštovní poplatky a zvláštní výdaje vrátí pošta do roka od zaplacení na žádost toho, kdo je zapravil. Do té doby je pošta povinna i bez žádosti vrátiti přeplatky, zjistí-li je a jsou-li vyšší než 5 Kč.

O stížnostech stran na výkon poštovní služby rozhodují ředitelství pošt a telegrafů.

Z rozhodnutí ředitelství pošt a telegrafů lze podati odvolání k ministerstvu pošt a telegrafů. Pro řízení v těchto věcech platí obdobně ustanovení § 7, odst. 4, věty 2 a 3.

Odesilatel poštovní zásilky odpovídá poště za veškeré škody, které způsobila zásilka za poštovní dopravy svým obsahem nebo vzejíti podle okolností z povahy zasílaných věcí nebo ze závadné úpravy zásilky, platí domněnka, že tak vznikla, že poštovní zásilka byla k dopravě přijata, aniž byla pozastavena, nezakládá domněnku, že zásilka byla bez závady.

Utrpěla-li poštovní zásilka na své úpravě teprve po převzetí k dopravě, nestihá odesilatele odpovědnost, naznačená v odstavci 1, za škody způsobené její závadnou úpravou.

Uvede-li odesilatel věcí vyloučených z dopravy podle ustanovení § 4, odst. 1, písm. b) nebo věcí podmínečně k dopravě připuštěných (§ 4, odst. 2) poštu vědomě v omyl zamlčením nebo nesprávným nebo neúplným udáním obsahu poštovní zásilky nebo jiným způsobem, nebo jestliže při zasílání věcí podmínečně k dopravě připuštěných vědomě nedbá podmínek stanovených pro jejich dopravu, je podroben pořádkové pokutě do 500 Kč za každou jednotlivou poštovní zásilku, nehledíc k případnému stíhání podle příslušných trestních předpisů. Pokutu ukládá ředitelství pošt a telegrafů, jež je nadřízeno podacímu poštovnímu úřadu. Pro příslušné řízení platí ustanovení § 7, odst. 4, věty 2 a 3.

Věci, vyloučené z dopravy podle ustanovení § 4, odst. 1, písm. a) nebo b) a za okolností zmíněných v odstavci 3 tohoto paragrafu i věci podmínečně k dopravě připuštěné podle ustanovení § 4, odst. 2, propadají. Zásilky zmíněné v § 4, odst. 1, písm. c) se pokládají za neodbytné [§ 6, odst. 1, písm. a)].

Pošta odpovídá pouze za poštovní zásilky, na které dala potvrzení (zapsané zásilky) a jen v rozsahu vymezeném následujícími odstavci.

U doporučené zásilky odpovídá poště za ztrátu; výši náhrady stanoví ministerstvo pošt a telegrafů obecně jednotnou částkou, nehledíc k hodnotě zásilky.

U cenného psaní a u balíku, ať je na něm udána cena nebo ne, odpovídá pošta za ztrátu, úbytek a poškození. Nahrazuje nejvýše obecnou cenu, kterou měla zásilka v místě a době podání, ale s tímto obmezením:

U poštovní poukázky odpovídá pošta za vplacené peníze.

U poštovní zásilky na dobírku odpovídá pošta stejně, jako u zásilky téhož druhu bez dobírky. Nebyla-li vybrána dobírka nebo byla-li vybrána částkou menší, odpovídá pošta za škodu skutečně vzniklou, ale jen do částky, na niž dobírka zní, a náhradu vyplatí odesilateli s výhradou, že postoupí poště své právo proti adresátovi, vyplývající ze zásilky. Za vybranou dobírku odpovídá pošta jako za peníze u poštovní poukázky.

U poštovního příkazu odpovídá pošta za ztrátu příkazního psaní jako za doporučenou zásilku. Ztratí-li se příkazní doklad u dodacího poštovního úřadu po otevření příkazního psaní, odpovídá pošta za škodu skutečně vzniklou, ale jen do částky, jež se nahrazuje při ztrátě doporučené zásilky. Byl-li příkazní doklad vydán dlužníkovi bez vybrání pohledávky nebo byla-li od něho vybrána částka menší, odpovídá pošta za škodu skutečně vzniklou, ale jen do částky, jež se měla od dlužníka vybrati, a náhradu vyplatí odesilateli s výhradou, že postoupí poště své právo proti dlužníkovi, vyplývající z příkazního dokladu. Za vybranou pohledávku odpovídá pošta jako za peníze u poštovní poukázky.

U poštovní výběrky odpovídá pošta jen za vybranou pohledávku jako za peníze u poštovní poukázky.

Pošta není povinna náhradou podle § 10:

Byl-li na poštovní zásilce po převzetí k dopravě zjištěn úbytek nebo poškození, vzniknuvší také spoluzaviněním pošty, poskytuje pošta náhradu podle poměru tohoto zavinění.

Odpovídá-li v případě odstavce 1, písm. e) cizí poštovní správa za poštovní zásilku, musí pošta odesilateli býti nápomocna při uplatňování nároku na náhradu u této poštovní správy.

Odpovědnost pošty za úbytek a poškození u cenných psaní nebo u balíků zaniká, převzal-li zásilku oprávněný příjemce.

Odpovědnost zmíněná v odstavci 1 však nezaniká:

Uplatniti nárok na náhradu je oprávněn zpravidla odesilatel poštovní zásilky. Ale přijme-li adresát cenné psaní nebo balík, u něhož byl zjištěn úbytek nebo poškození, přísluší nárok na náhradu jen jemu. Při ztrátě poštovní zásilky může odesilatel postoupiti svůj nárok na náhradu adresátu.

Nárok na náhradu musí býti uplatněn do roka po podání poštovní zásilky prohlášením, jež osoba k nároku oprávněná u pošty podá, nebo jež se u pošty s ní sepíše, jinak nárok zanikne. Jednoroční lhůta se počíná prvním dnem měsíce, který následuje za podáním poštovní zásilky. Učíni-li odesilatel v této lhůtě návrh na úřední pátrání po poštovní zásilce, přerušuje se lhůta na dobu ode dne podání tohoto návrhu do dne oznámení výsledku pátrání, počítajíc v to tento den.

Uplatňuje-li odesilatel nárok na náhradu, musí se prokázati úřední podací stvrzenkou. Nemůže-li se jí prokázati, je předpokladem nároku na náhradu, že je poštovní zásilka zapsána v dokladech pošty nebo že se její podání dokáže jinak. Tyto zásady platí obdobně, uplatňuje-li nárok na náhradu ten, jemuž byl odesilatelem postoupen.

Rozhodovati o nárocích odesilatelových přísluší ředitelství pošt a telegrafů, jež je nadřízeno podacímu poštovnímu úřadu, o nárocích adresátových ředitelství pošt a telegrafů, jež je nadřízeno dodacímu poštovnímu úřadu. Náhrada se poukáže, jakmile byla zjištěna náhradová povinnost pošty a výše náhradové částky.

O řízení podle odstavce 4 platí ustanovení § 7, odst. 4, věty 2 a 3.