Oznamovací povinnost podle § 49, odst. 1 zákona se nevztahuje na nájmy jednotlivých bytů a obytných místností, jakož i místností na úschovu dopravních prostředků:

Obnoví-li se nájem místností uvedených v odstavci 1, který byl sjednán na určitou dobu, tak, že trvá déle než dva měsíce, nebo trvá-li déle než dva měsíce nájem takových místností, sjednaný na dobu neurčitou, je zapotřebí oznámení podle § 49, odst. 1 zákona. Lhůta k oznámení počíná tu uplynutím dvou měsíců, po něž trvá nájemní poměr.

Rozhodnutí o tom, které právnické osoby neb jiná sdružení osob anebo majetku jsou - vedle osob, ústavů, podniků a fondů, vyjmenovaných v § 49, odst. 3 zákona - osvobozeny od povinnosti oznamovací podle § 49, odst. 1 zákona, přísluší zemskému úřadu v dohodě s vojenskou správou.

Žádost o toto osvobození třeba podati do šesti neděl od účinnosti zákona, a jde-li o práva později nabytá, ode dne, kdy bylo těchto práv nabyto; tato žádost je podle § 196, odst. 1 zákona osvobozena od kolku. V žádosti stačí - vedle jména a sídla žadatele - uvésti, o jaké právo jde a v které obci je nemovitost, jíž se právo týká; zemský úřad může si kdykoli vyžádati další údaje nebo doklady.

Zemský úřad může osvobození od oznamovací povinnosti přiznati buď jen pro práva nabytá později a buď pro všechna práva, kterých se týká oznamovací povinnost nebo jen pro některá z nich anebo některé jejich druhy; může také určiti obvod, pro který platí osvobození.

Přiznané osvobození lze kdykoliv odvolati bez udání důvodů.

Byla-li žádost o přiznání osvobození od oznamovací povinnosti zamítnuta, je žadatel povinen učiniti oznámení podle 49, odst. 1 zákona do patnácti dní od doručení rozhodnutí. Nedodržení této lhůty má následky stanovené v § 50, odst. 3 zákona.

báňského hejtmanství, jde-li o práva horní,

úřadu vykonávajícího veřejnou železniční správu, jde-li o práva nabytá železničním podnikem.

Návrh, aby bylo zpeněženo právo toho, kdo nevyhověl příkazu podle § 50, odst. 1, písm. c) zákona, podává zemský úřad u okresního soudu, příslušného podle polohy nemovitosti; do návrhu třeba pojmouti výslovné prohlášení zemského úřadu, že ten, jehož právo má být zpeněženo, nevyhověl v stanovené lhůtě příkazu zemského úřadu podle uvedeného zákonného ustanovení.

Návrh třeba předložit v tolika stejnopisech, aby jeden stejnopis mohl býti doručen každému spoluoprávněnému, a mimo to, aby jeden stejnopis mohl býti podržen pro soudní spisy. K návrhu třeba připojiti listinné osvědčení o právu a jeho obsahu.

Návrh na zpeněžení může býti učiněn, i když právo, o něž jde, bylo po vydání příkazu podle § 50, odst. 1 zákona převedeno na osobu třetí. Je-li takové právo předmětem zápisu do veřejných knih, zařídí zemský úřad, vydávaje příkaz podle § 50, odst. 1 zákona, aby příkaz ten byl ve veřejné knize poznamenán.

Je-li proti oprávněnému v běhu exekuční řízení, které může vésti k převodu práva na osobu jinou, nebudiž o návrhu rozhodováno, dokud není exekuční řízení ukončeno nebo zastaveno.

Listinné osvědčení podle § 5, odst. 2 třeba podati:

Listinné osvědčení nesmí býti starší než tři měsíce.

Okresní soud doručí stejnopis návrhu (§ 5) oprávněnému do vlastních rukou a uloží mu, aby do šesti neděl od doručení stejnopisu buď v dohodě se zemským úřadem předložil dražební podmínky nebo složil soudem určenou zálohu na náklady odhadu; usnesení, jímž byla stanovena záloha, jest vykonatelné do majetku oprávněné osoby podle předpisů o vydobývání soudních poplatků.

Dražební podmínky musí obsahovati:

Zároveň s opatřeními podle odstavce 1 nařídí soud, aby vyhláškou na úřední desce soudu bylo vyhlášeno zahájení řízení o zpeněžení práva.

Nepředloží-li oprávněný ve lhůtě (§ 7, odst. 1) návrh vyhovujících dražebních podmínek, nařídí soud odhad práva. Jde-li o odhad nemovitosti, postupuje při něm soud přiměřeně podle ustanovení odhadního řádu (vládní nařízení ze dne 23. června 1933, č. 100 Sb. z. a n., o odhadu nemovitostí v řízení exekučním); při odhadu nemovitosti se zjistí hodnota, jakou má nemovitost, když se zachovají váznoucí na ní služebnosti, výměnky a jiná věcná břemena. S odhadem nemovitosti nezapsané ve veřejných knihách třeba provésti zároveň její zájemné popsání.

Rozhodnutí rekursního soudu o určení odhadní ceny nelze odporovati dalším opravným prostředkem.

Pravoplatné určení odhadní ceny oznámí soud zemskému úřadu a vyzve jej, aby do tří neděl předložil dražební podmínky.

Dražební podmínky musí obsahovati ustanovení uvedená v § 7, odst. 2, písm. b), e) a f) a dbáti těchto zásad:

Dražební podmínky předloží zemský úřad v potřebném počtu stejnopisů okresnímu soudu. Soud je schválí, vyhovují-li ustanovením odstavce 2, a doručí je oprávněnému, jinak je vrátí zemskému úřadu k opravě. Oprávněný může rekursem odporovati dražebním podmínkám ve lhůtě osmi dní od doručení. Rozhodnutí rekursního soudu nelze odporovati dalším opravným prostředkem.

Jakmile byly dražební podmínky podle § 7, odst. 1 a 2 předloženy, anebo podle § 9 pravoplatně určeny, ustanoví soud dražební rok na dobu tří neděl.

Dražební rok se vyhlásí podle ustanovení platných pro vyhlášení dražby v řízení exekučním; osoby, pro které váznou na nemovitosti věcná práva a břemena, netřeba o dražebním roku uvědomovati.

Usnesení, jímž se určuje dražební rok, nelze odporovati opravným prostředkem.

O řízení při dražebním roku platí přiměřeně ustanovení daná pro konání dražebního roku v řízení exekučním, vyjímajíc ustanovení o odporu (rozkladu).

O tom, že vydražitel nabyl nemovitosti nebo jiného práva v dražbě (prodeji) podle ustanovení této části, vydá soud úřední listinu. Na jejím základě může vydražitel žádati za zápis práva. Nestanoví-li dražební podmínky jinak, může býti listina vydána teprve po splnění dražebních podmínek.

Nebylo-li při dražebním roku dosaženo vyvolací ceny, zruší soud řízení a uvědomí o tom zemský úřad a oprávněnou osobu.

Náklady na řízení o zpeněžení práva hradí oprávněný.

Částka, kterou jest vydražitel povinen podle dražebních podmínek zaplatiti v hotovosti, uloží se u soudu, který ji vydá oprávněnému, po případě, je-li oprávněných několik, rozdělí ji mezi oprávněné podle poměru jejich podílů, a jde-li o spoluvlastníky nemovitosti, přihlížeje i k břemenům, váznoucím na jednotlivých podílech a od vydražitele převzatým. Bylo-li právo po vydání příkazu zemského úřadu převedeno na jinou osobu (§ 5, odst. 3, první věta), vydá se zaplacená částka této osobě, neodporuje-li oprávněný; jinak se ponechá v soudní úschově na vrub oprávněného.

Zavedení prozatímní správy vysloví a správce ustanoví okresní soud příslušný podle polohy nemovitosti.

Správce buď ustanoven z osob zapsaných do seznamu vnucených správců; podle potřeby může však býti za správce ustanovena i jiná vhodná osoba, která má k tomu potřebné praktické i odborné znalosti. Navrhl-li zemský úřad v návrhu podle § 13 za správce určitou osobu, buď tato osoba za správce ustanovena.

Ustanovení tohoto nařízení o právech k nemovitostem platí přiměřeně také pro práva horní, vodní, honební a rybářská.

Listinné osvědčení podle § 5, odst. 2 třeba podati, jde-li o právo horní, úředním výpisem z knihy, a jde-li o právo vodní, honební a rybářské, obdobně podle ustanovení § 6, odst. 1, písm. c).

Tam, kde je v tomto nařízení zmínka o vojenské správě, rozumí se tím ministerstvo národní obrany.

Ministerstvo národní obrany může však svoji působnost podle tohoto nařízení svěřiti všeobecně nebo v jednotlivých případech jinému vojenskému velitelství (úřadu, orgánu); učiní-li tak všeobecně, vyhlásí to ve Sbírce zákonů a nařízení.