Změny dohody o nákazách zvířat ze dne 4. května 1921
Na místo druhého odstavce článku 2 nastupují tato ustanovení: "Mají-li býti vyvezena zvířata, na něž jest přenosná nákaza
a) mor skotu nebo plicní nákaza skotu,
b) hřebčí nákaza koní, mor vepřů, nákaza vepřů nebo neštovice ovčí,
c) slintavka a kulhavka, pak jest mimo to potvrditi, že tyto nákazy se nevyskytly ani v místě původu ani v sousedních obcích, a to:
ad a) v posledních 6 měsících, vyjímajíc u vepřů, u nichž se tato doba zkracuje na 40 dnů;
ad b) v posledních 40 dnech;
ad c) v posledních 21 dnech.
Při dopravě zvířat určených k porážce, na něž jest přenosným mor skotu, plicní nákaza skotu, slintavka a kulhavka, neštovice ovčí, nákaza vepřů nebo mor vepřů, má se však potvrzení státního zvěrolékaře vztahovati jenom na to, že tyto nákazy, pokud jsou na dotčený druh zvířat přenosny, se nevyskytly v době odeslání ani v místě původu ani v sousedních obcích."
Sedmý odstavec článku 2 má zníti:
"V certifikátech na maso a masné výrobky budiž potvrzeno, že zboží, o něž jde, pochází ze zvířat, jež byla podle předpisů prohlédnuta za živa a po porážce zvěrolékařem, úřadem ustanoveným, a shledána zdravými."
První odstavec článku 5 doplňuje se takto:
"Takové opatření lze též naříditi při vyskytnutí se plicní nákazy skotu ohledně dovozu skotu, ze skotu pocházejících zvířecích částí a surovin, jakož i předmětů, jimiž lze nakažlivinu přenésti, dále při vyskytnutí se nákazy hřebčí ohledně dovozu jednokopytníků, i když nákazy tyto se nevyskytnou způsobem povážlivým."
Závěrečný protokol
k dodatkové úmluvě k obchodní dohodě, uzavřené v Praze dne 4. května 1921 mezi Československou republikou a republikou Rakouskou
Při podpisu dodatkové úmluvy k obchodní dohodě, uzavřené v Praze dne 4. května 1921 mezi Československou republikou a republikou Rakouskou, učinili podepsaní zmocněnci dnešního dne tato prohlášení, jež mají tvořiti integrující část této dodatkové úmluvy:
Ke článkům I a II:
(1) Každá z obou smluvních stran si vyhrazuje právo přezkoušeti účinky, jež by měla na vzájemný hospodářský styk hospodářská ujednání, jež jedna z nich uzavřela nebo uzavře s třetími státy, a žádati v daném případě, aby se věc projednala.
(2) Také tehdy, jestliže by po vstoupení této úmluvy v platnost nebylo výsledku oběma smluvními stranami nebo některou z nich očekávaného dosaženo, ať pro hospodářská opatření, učiněná jednou ze smluvních stran nebo vlivem nepříznivých hospodářských nebo finančních poměrů nebo z jakéhokoliv jiného důvodu, může smluvní strana, které pokládá za nutné úmluvu změniti nebo doplniti, požádati druhou stranu o okamžité zahájení příslušného vyjednávání.
(3) Nepovedou-li tato jednání do jednoho měsíce od uplatnění této žádosti k uspokojivému výsledku, může strana, které se cítí poškozena, tuto úmluvu vypověděti tak, že 1 měsíc na to pozbude účinnosti.
Ke článku II:
Jest shoda, že každá z obou vlád má plnou volnost - vyjma zboží, které již bylo s určením do jejího celního území odesláno - zrušiti kdykoliv používání přednostního zacházení pro jeden nebo více druhů zboží, jmenovaných v seznamech (přílohy C a D), připojených k této dodatkové úmluvě, kdyby tato úprava snad citelně ohrožovala domácí výrobu takového zboží.
Ke článkům II až IV:
Přednostními kontingenty, uvedenými v přílohách C a D, pokud jejich používání není výslovně omezeno na časově ohraničené roční období, rozumějí se ona množství zboží, která mohou býti při přednostním zacházení dovážena v době od 1. ledna do 31. prosince. Pro část kalendářního roku, během které budou přednostní celní sazby stanovené v uvedených přílohách v účinnosti, platí jmenované tam kontingenty úměrným zlomkem.
K rakouskému celnímu sazebníku
K tarifní příloze A
K čís. 18: Cukr řepový atd.:
Rozpětí mezi celními sazbami čís. 18 b a poznámky 1. nesmí překročiti částku 12% právě platné celní sazby čís. 18 b s připočtením 2.66 zl. korun za 100 kg.
K čís. 25: Ječmen a k čís. 29: Slad:
Průběhem každého smluvního roku nepřekročí přirážkové clo pro množství ve výši 100% rakouského dovozu ječmene čís. 25 z Československé republiky v r. 1930 4 zlatých korun. Smluvního cla pro ječmen se užije, nebude-li autonomní clo s přirážkovým clem výhodnější.
Bezcelný dovoz krmného ječmene se nezapočítává do hořejšího množství.
K čís. 26: Oves:
Jest shoda, že ve smluvním styku se nebude vybírati přirážkové clo.
K čís. 35 a: Třešně:
Jest shoda, že každá výhoda, kterou by Rakousko přiznalo třetímu státu pro proclívání višní, bude platiti též pro proclívání třešní československého původu.
K čís. 46 c a čís. 47 c: Okrasné květiny atd. a okrasné listoví atd., barvené, napuštěné nebo, aby byly trvanlivé, jinak upravené:
Podle sazebního čís. 46 c a čís. 47 c dlužno vyclívati také okrasné květiny atd., po případě okrasné listoví atd., které jsou ke zvýšení trvanlivosti upraveny glycerinem, louhem chloridu vápenatého a pod., lakované, též velutované, slídou potažené nebo bronzované.
K čís. 50: Chmel:
Pod názvem "Československý chmel", zvláště pak pod pojmenováním "Český chmel" ("Žatecký chmel", "Roudnický chmel", "Ouštěcký chmel", "Dubský chmel"), "Moravský chmel" ("Tršický chmel"), smí se uváděti v Rakousku do oběhu jen chmel známkovaný a provázený ověřovací listinou některé veřejné československé známkovny podle zákonitých předpisů o označování původu chmele, právě platných v Československé republice. Mimo to musí býti takový chmel v původním plnění, to jest v obalu, opatřeném označením původu, pečetí a plombou, podle zmíněných československých předpisů.
Označení původu československého chmele, uvedené v předchozím odstavci, bude požívati v Rakousku téže ochrany, jaká je zavedena vždy právě platnými rakouskými zákony pro označování původu šumivých vín a pálených lihových tekutin.
K čís. 56: Koně:
Jest shoda, že každá výhoda, kterou by Rakousko přiznalo třetímu státu v proclívání koní teplokrevných nebo chladnokrevných, bude platiti za stejných podmínek také pro teplokrevné nebo chladnokrevné koně, pocházející a přicházející z Československa.
K čís. 87: Víno:
Vína pocházející a přecházející z Československé republiky budou požívati, pokud se týče geografického pojmenování k označení původu, téže ochrany jako rakouská vína na základě rakouského zákona o obchodě vínem, rakouského zákona o obchodě potravinami a rakouského zákona o nekalé soutěži.
K čís. 93: Perník na strouhání:
Perníkem na strouhání rozumí se ponejvíce perník vyrobený v pravoúhlých tabulkách, tyčích nebo v jinak ohraničených kusech; perník pozůstává z mouky a sladidla (škrobového cukru, syrobu, umělého medu; pozůstává-li ze včelího medu, pak jen s nejmenší příměsí). Perníková hmota vykazuje na řezné ploše malé pory a složení podobné chlebu.
K čís. 98: Sýry:
Poskytne-li v budoucnu rakouská spolková vláda některému třetímu státu pro některý druh sýrů saz. pol. 98 a pokud se týče 98 b nižší clo, než jest stanoveno v příloze A pro československé tvarůžky a brynzu, bude stejného cla použito též na československé tvarůžky a brynzu.
Jest shoda v tom, že snížení cla, které by jedna smluvní strana přiznala třetímu státu pro některý typ sýrů, bude platiti také pro analogické typy sýrů druhé smluvní strany.
K čís. 116: Pivovarská smůla:
Rakouská spolková vláda se zavazuje po dobu platnosti této dodatkové úmluvy nepovoliti dovoz kalafuny pro továrny na výrobu smůly čís. 116 k výrobě smůly tohoto čísla na dovolovací list (poznámka 1 čís. 115) za nižší sazbu než za 24 zlaté koruny.
K čís. 132: Bavlněná vata:
V tomto sazebním čísle vyclívá se také bavlněná vata, bílená a zbavená tuku, v balících o váze 50 kg a více.
K čís. 140 až 144: Bavlněné tkaniny:
Hladké tkaniny, u nichž povstaly jednoduché kraje nebo pokrajní pruhy pouze vetkáním silnější příze (jako na příklad jednoduché bordury při kapesních šátcích atd.), nepokládají se proto ještě za vzorkované.
K poznámkám k čís. 140, 141 A, 141 B a 142:
1. Grádlové tkaniny:
Grádlové tkaniny jsou trojvazné pokud se týká čtyřvazné grádlové képry, u kterých se střídají dva stejně široké proužky; při tom u jednoho z nich běží přímky nalevo, u druhého napravo.
2. K poznámce 3: Tkaniny ze skané příze:
Za tkaniny ze skaných přízí považují se všechny tkaniny, u nichž v osnově a v útku dohromady nepřipadají průměrně více než tři jednoduchá vlákna na jednu nit.
Látky k ručním pracím (látky k vyšívání), jsou tkaniny mřížkové, porovité, silně vyztužené, v nichž je osnova a útek tak uspořádán, že v každém směru tkaní zůstávají vždy mezi dvěma skupinami vláken (které pozůstávají ze dvou nebo z více těsně u sebe ležících vláken), a nebo mezi dvěma vlákny, avšak vždy ve stejném odstupu od sebe, větší prostory nebo otvory volné, jimiž mohou býti protahovány vyšívací nitě; takové látky k ručním pracem neprojednávají se podle poznámky 3 k čís. 140-142, nýbrž podle počtu vláken podle příslušných sazebních čísel. Vyjmuty jsou ony tkaniny, které vykazují méně než 16 nití na 5 mm ve čtverci (jedna skaná niť počítá se za jednu).
K čís. 145: Nábytkové látky bavlněné:
Za nábytkové látky bavlněné se nepovažují:
a) veškeré potištěné tkaniny bavlněné;
b) aksamity bavlněné, váží-li čtvereční metr méně než 400 g;
c) jiné bavlněné tkaniny:
alfa) v kusu barvené;
beta) váží-li čtvereční metr méně než 250 g.
Ostatní shora neuvedené bavlněné tkaniny dlužno odbavovati jako nábytkové látky, jestliže podle své povahy jsou určeny především k výpravě nábytku (nábytkové povlaky a přehozy) neb zařízení pokojů (látky na záclony a dekorace).
Pod pojem stolních a ložních pokrývek a nábytkových přehozů nespadá stolní prádlo (soupravy stolního prádla), které se bude vyclívati podle své povahy jako bavlněné, lněné neb polohedvábné tkaniny.
K čís. 153 b: Punčochy a ponožky:
Zesílení ve špičce, na patě a na chodidle, vytvořené jedním jednoduchým, spoluběžícím vláknem, netvoří základ k vyclívání punčoch a ponožek jako vícevláknových.
K čís. 153 a 187: Punčochy a ponožky:
Přimísení hedvábí, které nečiní více než 8% váhy, zůstane při vyclívání bez povšimnutí.
Při tom se nečiní rozdílu, zda přimísení stalo se již za stavu předení nebo teprve při výrobě přediv tak, že přediva, která se dohromady zpracují, tvoří základní tkaninu anebo, zda jsou do základní tkaniny vetkány, nasnovány, vpleteny nebo vestávkovány jako vzorky tím, že se použilo zvláštního vzorného útku, vetkávání (lancování) nebo vzorné osnovy.
Ve smyslu předchozího ustanovení nepřihlíží se k přimísení jen tehdy, jestliže na podkladě předloženého nálezu státní autorisované zkušebny, opatřeného nákladem oprávněné osoby bude nepochybně prokázáno, že přimísení nečiní více jak 8% váhy.
Od předložení nálezu může býti upuštěno, jestliže přimísení může býti celním úřadem uznáno pouhým okem jako nepatrné.
Také nálezy cizí, státní autorisované zkušebny mohou býti uznány, pokud o jejich správnosti nejsou pochybnosti.
K čís. 153 c: Rukavice:
Stávkové nebo pletené rukavice, jsou-li vybaveny podšívkou, nepodrobují se přirážce 20% k příslušné celní sazbě (bod 5 všeobecných poznámek k třídám XVII až XXII).
K čís. 157: Lněná příze atd.:
Lněná příze dvou- nebo vícepramenná na křížových cívkách, váží-li více než 600 g, vyclívá se podle tohoto saz. čísla také, je-li opatřena nepotištěnou páskou z obyčejného papíru; natištění čísla příze obyčejným způsobem kaučukovým razítkem je přípustno.
K čís. 161: Tkaniny ze lněné příze:
Tkaniny ze lněné příze s jednotnou atlasovou (satinovou) vazbou projednávají se ve smluvním styku jako nevzorkované tkaniny.
K čís. 180: Vlněné zboží tkané, výslovně nejmenované:
K příměskům hedvábí až do 8% váhy tkaniny nebude se při vyclívání přihlížeti.
K čís. 180 a 1: Tkaniny halina a huňa:
Halina se vyrábí z hrubé vlny a používá se jí k různým účelům (jako na selské pláště, pokrývky na podlahu atd.)
Huňa je proti halině poněkud jemnější, hladší sukno, z podobného materiálů jako halina. Je zpravidla silněji valchována než halina a používá se jí k výrobě obyčejných domácích střevíců.
K čís. 180 a 2: Pokrývky z odpadků:
Pokrývky z odpadků jsou pokrývky s osnovou z rostlinných přediv a s útkem z méněcenných vlněných odpadků přádelných nebo z umělé vlny; tyto pokrývky nejsou prané a vyznačují se tudíž mastným zápachem a hmatem.
K čís. 180 c: Zásady pro vyclívání vlněného tkaného zboží podle hodnoty:
Vyclívání podle hodnoty vlněného tkaného zboží, výslovně nejmenovaného, děje se zásadně podle čisté (netto) fakturované ceny. Z fakturované ceny odečítá se tudíž rabat a pod. Přepočítávání na zlaté koruny provede se podle kursu v den vyclívání. Při zboží, prodaném československým výrobcem přímo rakouskému odběrateli, je směrodatnou faktura, vystavená československým podnikem. Bylo-li prodáno zboží rakouskému odběrateli z rakouského svobodného skladiště komisionářem nebo pobočným závodem československého podniku, bere se v úvahu ona faktura, kterou rakouskému odběrateli vydá komisionář nebo pobočný závod.
Má-li celní úřad pochybnosti o správnosti fakturovaných cen, nastoupí rozhodčí řízení, stanovené v bodu 3 § 21 rakouského celního řádu.
K čís. 181: Nábytkové látky vlněné:
K nábytkových látkám vlněným nenáležejí:
a) aksamity vlněné, váží-li čtvereční metr méně než 450 g,
b) jiné tkaniny vlněné, váží-li čtvereční metr méně než 250 g.
Ostatní shora neuvedené vlněné tkaniny dlužno odbavovati jako nábytkové látky, jestliže podle své povahy jsou určeny především k výpravě nábytku (nábytkové povlaky a přehozy).
K čís. 182 a: Sealskiny:
Sealskiny jsou tkaniny na způsob plyšů s bavlněnou osnovou a vlněným útkem, také potištěné nebo lisované; jiné zdrastěné vlněné látky, netkané na způsob floru, vyclívají se podle čís. 180.
K čís. 187 c: Rukavice:
Stávkové nebo pletené rukavice, jsou-li vybaveny podšívkou, nepodrobují se přirážce 20% k příslušné celní sazbě (bod 5 všeobecných poznámek k třídám XVIII až XXII).
K čís. 188 d: Ženilkové koberce:
Tyto koberce s našívanými nebo navázanými třásněmi podléhají přirážce 20% ke clu za příslušný koberec.
K čís. 200 a čís. 208: Nábytkové látky hedvábné a polohedvábné:
K nábytkovým látkám hedvábným a polohedvábným nenáležejí látky se zatíženým hedvábím.
K čís. 225: Konfekce z lodenů:
K odbavení za smluvní celní sazbu jsou zmocněny celní úřady ve městech: Wien, Graz, Linz, Salzburg, Klagenfurt a Innsbruck.
K čís. 234 a: Ostatní zboží pletené, též košíkářské, hrubé, surové:
Podle tohoto čísla vyclívají se také obyčejné koše z dřevových loubků (štěpek), nemořené, nebarvené, nepokostované aniž lakované, s jinými hmotami nespojené, takového druhu, jako se jich užívá ku balení (rozesílání zboží). Barevný pruh z loubků na kraji takových košů vpletený zůstává při vyclívání nepovšimnut. Sem patří též hrubé kolébky ze surového proutí.
K čís. 238 B: Lompový papír balicí:
Lompový papír balicí, šedý nebo nahnědlý, v arších nebo v kotoučích, jehož 1 m2 váží 80-300 g, jest zcela obyčejný balicí papír, vyrobený z odpadků papíru a buničiny, který jest na obou stranách hrubý (nehlazený), a u něhož lze poznati příslušné obyčejné suroviny podle nečistoty a uzlíků na povrchu.
K čís. 238 c: Patentní balicí papír:
Patentní balicí papír jest balicí papír hnědé barvy, vyrobený z hnědé dřevité drti bez přísady buničiny, podle povahy uložených vzorků.
K vyclívání patentního balicího papíru podle povahy uložených vzorků jsou zmocněny celní úřady ve městech: Wien, Graz, Klagenfurt, Linz, Salzburg, Innsbruck a Bregenz.
K čís. 250: Tiskopisy:
Tiskopisy československého poštovního šekového úřadu (složenky, šeky v sešitech, seznamy k hromadným šekům, šekové platební poukázky, poukazy dobropisů, převodní příkazy, vplatní lístky (složenky), šekové poukázky, seznamy k hromadným převodním příkazům a obálky pro zasílání šeků a převodních příkazů) odbavují se ve smluvním styku beze cla.
K čís. 252 c: Lékárnické kartonáže:
Za lékárnické kartonáže dlužno považovati krabičky, určené k lékárnickým účelům (krabičky zasouvací, kulaté a podobné, t. zv. krabičky lékárnické), jakož i krabičky skládací, vesměs, možno-li jejich použití k tomu účelu seznati z tištěného označení nebo pod.
K čís. 265 b: Geotex:
Geotex pozůstává ze žíní z jiných zvířecích chlupů, které jsou napuštěny kaučukem nebo jiným podobným pružným pojidlem a které jsou potom lisovány v tenké desky (o síle nejvýše 4 mm). Geotex se používá jako vložky do šatstva k vyztužení.
K čís. 266 b: Kaučuková vlákna, opředená:
Smluvní sazba může býti od 1. prosince 1936 kdykoliv s jednoměsíční lhůtou vypověděna.
K čís. 267: Oděv z kaučuku atd.:
Za základ pro výpočet cla s přirážkou vezmou se ve smluvním styku smluvní cla čís. 265 a 266.
K čís. 270: Hrubé látky, chemicky připravené atd.:
Hrubé látky z juty, lnu nebo konopí, chemicky připravené nebo olejem, dehtem nebo tukovou směsí natřené nebo napuštěné, přikrývky a vozové plachty z nich, budou se vyclívati, když tato povaha zboží jest zachována, podle tohoto čísla bez ohledu na hustotu tkaniny.
Použití bavlněných přízí do čís. 13 po anglicku v osnově nevylučuje, aby se projednávalo toto zboží jako hrubé látky.
K čís. 287 b: Jednoduché dámské polobotky:
Podšívka svršku této obuvi, jakož i povlak stélky (branzolu) musí býti zcela z bavlny nebo lnu; použití lepidel, také kaučuku, ke kašírování je přípustno. Za uzávěru bude sloužiti jednoduchý knoflík nebo jednoduchá kovová spona; také závěra na očka, rovněž jedna nebo dvě hladké příčné pásky jsou přípustny. Tato obuv nesmí býti jinak zdobena, nesmí míti podpatky "celokomtes" (podešve až přes krček podpatku).
Uložené vzorky mohou býti doplňovány, pokud se týče vyměňovány.
K čís. 288: Pantofle a domácí střevíce atd.:
Střevíce zvané huňa jsou střevíce, zhotovené z látky zvané huňa (bez ohledu na váhu tkaniny), s podrážkou z motouzu, z látky zvané huňa nebo z plsti. Ve smluvním styku nevylučuje vyclení jako střevíce huňa, jsou-li paty nebo přední části zesíleny vložkou z kartonu (lepenky), jakož i upravené k lepšímu opnutí nohy (na příklad knoflíky, přezkami nebo pružnými vložkami).
Podle čís. 288 b vyclívá se též obuv tak zvaná mikado. Obuv mikado jest obuv z plsti nebo z látek na obuv, z tak zvané velbloudí srsti nebo z tak zvaných skotských látek (viz k čís. 180 a 3(, bez ohledu na váhu použité látky, s podešví z plsti a kůže nebo jen z kůže, nebo jen z plsti nebo motouzu nebo z kůže s mezipodešví z lepenky nebo z textilní látky. Připevnění podpatkových plátků, jakož i ozdobení třapci z jiných látek jest přípustné. Taková obuv může míti též ztužený nárt a patu.
K čís. 301: Hole dřevěné nebo rákosové:
Spojení se zdířkou, tvořící dolní konec hole, z obyčejných nebo jemných látek zůstává při vyclívání bez povšimnutí.
K čís. 301 B: Nábytek atd.:
Podle tohoto čísla vyclívají se též reformní dětské židličky.
K čís. 302 a 303: Krabice:
Barevná, též bronzí, stříbrem nebo zlatem provedená, vpálená nebo vtlačená označení firem, zboží nebo jakosti, tovární značky a pod., též ozdobená, zůstanou při vyclívání nepovšimnuta.
K čís. 316 a: Technické sklo:
Za technické sklo se považují:
1. Tyto předměty s drátěnou vložkou nebo bez ní: Luxferprismata, puclíkové (pupkovité) tabulky, skleněná písmena, skla pro vodoměry a ochranná opatření ke sklům pro vodoměry, železniční návěštní kotouče, skla do lodních svítilen a lodní čočky, skleněné vlnité valchy, skleněné tyče pro průmysl nábytkářský a textilní, lahvové kuličky a jiné uzávěrkové kuličky, kuličky pro technické účely, kuličky pro mlýny;
2. tyto předměty pouze s drátěnou vložkou; ochranná skla, plochá nebo polokulatá, zorná skla a skla pro pekařské pece.
Jest shoda, že luxfer-prismata nejsou pouze prismata Luxfer společnosti, požívající zákonné patentní ochrany, nýbrž všecka prismata jinaké podobné konstrukce.
K čís. 316, poznámka 4: Tvrdé sklo:
Příslušná komora pro obchod, živnosti a průmysl udělí zmíněné potvrzení jen pro takové cylindry a zvony z tvrdého skla pro osvětlovací tělesa, která odpovídají náčrtkům vzorů, které byly schváleny spolkovým ministerstvem pro obchod a dopravu v dohodě se spolkovým ministerstvem financí a které jsou uloženy u obchodních komor nebo u vrchního celního úřadu ve Vídni.
K čís. 317 a 1: Sklo k účelům osvětlovacím, malované:
Za sklo k osvětlovacím účelům dlužno považovati: Stínidla, koule, tulipány (zvané také manžety nebo misky k žárovkám), visací mísy (zvané také ampulové mísy), lustrové misky, osvětlovací misky rozevřené (zvané také vlámské misky), ampule (zvané také urny), stojací lampy, zvonce, ochranné hrušky, ochranné roury, kostky nebo jiná vícehranná skla, konečně podobné duté sklo, způsobilé výhradně k sestavení osvětlovacích těles.
K čís. 340 a: Vápenec, surový:
K čís. 340a patří surový vápenec (přírodní uhličitan vápenatý), nepálený, v kusech nebo mletý.
K čís. 355: Zvonivky a dlaždice:
Síla zjišťuje se na nejtenčím místě; při tom však prohlubeniny, způsobené vtlačenými továrními známkami a značkami, jakož i pouze ojedinělé, při lisování nebo pálení vzniklé nepravidelnosti a konečně i snížené okraje zůstanou bez povšimnutí.
K čís. 362: Porculán:
Rakouská vláda si vyhrazuje pro případ, že by se zvýšily neodůvodněně rakouské prodejní ceny v drobném pro porculánové nádobí pro domácnost, hostince, kavárny a hotely nad průměr roku 1935, právo zrušiti s okamžitou platností smluvní poznámku k saz. čís. 362, týkající se tohoto zboží, to jest projednávati zásilky za smluvní celní sazbu také bez potvrzení národní komise země vývozní.
Zdali a do jaké míry jsou dány předpoklady pro zvýšení cen, rozhoduje rakouské spolkové ministerstvo pro obchod a dopravu po slyšení obchodních komor nebo zájmových organisací.
Ve smyslu ujednání mezi rakouskými a československými průmysly porculánu ze dne 17. září 1935 projevují československá i rakouská vláda ochotu při výpovědi průmyslového ujednání jedním z jeho účastníků - výpovědní lhůta jest šestiměsíční - a v případě bezvýsledných jednání účastníků během 4 měsíců od doby, kdy přestane platiti průmyslové ujednání, hledati možnost úpravy sporných otázek během další 3měsíční lhůty.
Nedospělo-li by se ke shodné úpravě mezi vládami, pak vstoupí v platnost po uplynutí posléze jmenované lhůty a tudíž celkem po 13 měsících ode dne výpovědi průmyslového ujednání tyto sazby jako smluvní sazby u saz. čís. 362:
Porculán:
a) bílý .................................... 28 zlatých korun
b) barvený, malovaný, stříbřený nebo zlacený 40 zlatých korun
K čís. 363: Znojemské hrnčířské nádobí:
Je shoda, že se bude podle smluvní celní sazby pro t. zv. znojemské hrnčířské nádobí projednávati hrnčířské nádobí popsaného druhu bez ohledu na místo výroby.
K čís. 365 a: Surové železo slévárenské:
Při dovozu surového slévárenského železa z Československa budou uznávána v rámci úmluvy o vzájemném uznávání vysvědčení o zkouškách zboží (příloha d ke článku XII obchodní dohody ze 4. května 1921), vysvědčení vydávaná laboratořemi Pražské železářské společnosti, Vítkovického horního a hutního těžířstva a Báňské a hutní společnosti o povaze surového slévárenského železa těmito podniky vyrobeného.
K čís. 375: Roury atd. z nekujné litiny:
Roury na tlak s kondensačními hrnci (syfony) vyclívají se stejně jako odpadové roury s vestavenými syfony t. j. jako spojky rour tohoto sazebního čísla.
K čís. 381: Plechové zboží:
Jest shoda, že v případě zvýšení cel na plechy (čís. 369) lze zvýšiti smluvní celní sazby pro plechové zboží o 125% přírůstku cla na plechy, jichž se používá k výrobě tohoto zboží. Zlomky cla, vyskytnuvší se při propočtu cla, zaokrouhlí se na polovici nebo celou zlatou korunu.
Za stolní, domácí a kuchyňské nářadí považují se zvláště také: tablety, podnosy, misky, lisy na brambory, lisy na ovoce, kuchyňské krabice na kávu, cukr, sůl, koření atd., sítka na polévku, sítka na čaj, schránky pro dopisy, chlebovky, svítilny, olejničky a mazničky, formy na dorty a puddingy, košíky na ovoce a chléb, stroje na vaření kávy, kbelíky na uhlí, předložky před kamna, misky ke kamnům.
K čís. 407 a: Zboží z nekujné litiny:
Kanalisační litina se zanýtovanými držadly, předem ulitými otvory, bude se odbavovati jako surová litina.
U kanalisační litiny pokládá se potažení asfaltem za hrubý nátěr.
Za kanalisační litinu se pokládají stokové mříže, vstupní rámy, vstupní poklopy, stokové uzávěry, dešťáky, vtokové trychtýře, skříňky na kohouty a uliční poklopy pro podzemní hydranty.
K čís. 407: Litina kamnová:
Do kusové váhy pětinkových kamen a pětinkových sporáků dlužno započítati též příslušné kroužky, rošty, nohy a nezdobená dvířka, která jsou buď připevněna drátem nebo jsou s nimi společně zabalena.
K čís. 408: Pětinková kamna a pětinkové sporáky:
Do kusové váhy dlužno započítati též příslušné kroužky, rošty, nohy a nezdobená dvířka, která jsou buď připevněna drátem nebo jsou s nimi společně zabalena.
K čís. 407 a 408: Pětinková kamna a sporáky:
Při jinak neopracovaných pětinkových kamnech a sporácích zůstávají při vyclívání bez povšimnutí: sešroubování nebo snýtování jednotlivých součástí, upevnění uzávěry na kamnových dvířkách, jakož i - dojdou-li tato kamna a sporáky rozložené - vrtané nebo vyrážené otvory za účelem sestavení jednotlivých částí.
K čís. 428: Armatury, petrolejové vařiče a t. d.:
Ucpávky všeho druhu u armatur, petrolejových a lihových vařičů a spájecích přístrojů zůstanou při vyclívání bez povšimnutí.
K čís. 439 d 2 alfa: Stroje k čištění luk od mechu:
Stroje k čištění luk od mechu jsou stroje na obdělávání luk, opatřené noži ve dvou řadách za sebou, které slouží k rozřezávání trávníku.
K čís. 441 b a c: Speciální stroje a přístroje pro cukrovary, pivovary a sladovny:
Takovými speciálními stroji a přístroji na průkaz jejich určení se rozumějí:
A. Pro cukrovary:
stroje na praní řepy,
řezací stroje na řepu,
difusery a difusní přístroje s příslušnými vývěvami,
lisy na řízky,
filtrační lisy,
kalolisy,
lapače drti,
malaksery (též refrigeranty a kristalisatory),
saturatery,
přístroje na vyprazdňování odstředivek (dechargeury),
přístroje k odlučování šťáv,
zařízení na síření šťáv,
separatory vápenného mléka,
přístroje na hašení vápna,
filtry (otevřené nízkotlaké filtry, uzavřené filtry skříňové, filtry na spodium),
přístroje na čištění šťáv aktivním uhlím,
zařízení na regeneraci spodia,
lisy na kostkové tyčinky a kostkové desky a stroje na rozsekávání kostkových tyčinek a desek na kostky,
balicí stroje na cukr,
granulátory,
zařízení na prosévání cukru,
zařízení na mletí cukru,
zařízení na sušení řízků,
zvedací kola na řepu nebo vodu,
krabicové transportery řízků,
bagry na řízky,
dopravní a lisovací šrouby na řízky,
pásové transportery,
korýtkové výtahy,
třísadlové dopravní žlaby,
výtahy na řepu,
Westonovy odstředivky,
odstředivky na cukrové homole,
čerpadla na brýdové vody,
čerpadla na vápenné mléko,
čerpadla na kal,
čerpadla na šťávy,
čerpadla na cukrovinu,
čerpadla na syroby,
stroje na praní plachetek,
stroje na praní spodia,
stroje na mytí forem na cukr.
B. Pro pivovary a sladovny:
vystírací a zcezovací kádě s míchadly,
stroje na odkličování ječmene,
obraceče skladu,
sladovací bubny, sušící bubny,
šrotovníky, čisticí a lešticí stroje na slad,
cízy na chmel,
stroje na utužování sudů s příslušenstvím,
stroje na odstraňování zátek,
automatické stroje na mytí sudů,
automatické stroje na vymývání sudů,
stroje na zkoušení sudů,
požahovací stroje na sudy,
stroje na vysmolování sudů,
válečková zařízení na dopravu sudů,
mladinkové filtry,
monžíky na chmel s míchadly,
kalorifery pro sladovny,
přístroje na plnění sudů,
filtry,
stroje na praní filtrační hmoty,
přístroje na plnění lahví i s transportními pásy,
zařízení na čištění lahví,
stroje na uzátkování lahví.
Posléze jmenovaných pět strojů, pokud se týká přístrojů vyclívá se podle smluvních sazeb také tehdy, odebírají-li se pro jiné podniky než pivovary.
"Přístroje na plnění lahví, též s transportními pásy" vyclívají se jen tehdy smluvními sazbami, jsou-li transportní pásy konstruktivně spojeny s přístroji ku plnění lahví, a nepřesahuje-li jejich vzdálenost od střední osy těchto přístrojů 4 m.
Smluvní cla platí i pro jednotlivě dovážení části těchto strojů a přístrojů čís. 441 b a c s výjimkou jednotlivě dovážených transportních pásů k přístrojům na plnění lahví.
K čís. 456: Sportovní dětské vozíky:
Sportovní dětské vozíky sem náležející jsou dětské vozíky většinou sklápěcí, se dřevěnou kostrou, dřevěným sedadlem, dřevěnou opěrou a dřevěnými podpěradly rukou a nohou, bez vyložení po stranách, bez obalu na nohy a bez střechy.
K čís. 482: Nástroje měřicí:
Smluvní sazba 60.- platí po dobu vázání stejně vysoké smluvní sazby s Německem. Pozbude-li toto vázání platnosti, zvýší se smluvní sazba na 90.-.
K čís. 514 a: Obvazové látky:
Podle tohoto sazebního čísla dlužno ve smluvním styku vyclívati mulová a kaliková obinadla se tkaným okrajem, i nejsou-li napuštěna a v antiseptických obalech.
Do čís. 514 a patří měsíční pásky, t. j. svitkové sáčky z bavlněné látky, plněné ssavými látkami; naproti tomu opasky, s těmito pásky případně dovážené, vyclívají se podle své bližší povahy podle sazebního čísla 225.
K československému celnímu sazebníku
K tarifní příloze B
K saz čís. 64 a 65:
Na plemenné býky a plamenné krávy rasy simenské a hnědé, pocházející a přicházející z Rakouska, budou platiti pro dobu trvání obchodní smlouvy dojednané 16. února 1927 mezi Československou republikou a Švýcarskem cla stanovená v této smlouvě sazbou 180 Kč za kus.
Plemenný dobytek jmenovaných ras projedná se při dovozu za snížené clo, předloží-li dovozce celnímu úřadu předepsané osvědčení příslušné československé zemědělské rady nebo zemědělského oddělení zemského úřadu Podkarpatské Rusi, potvrzené nálezem československého úředního zvěrolékaře, pověřeného zvěrolékařskou prohlídkou při dovozu, o tom, že v souhlasu s údaji rakouského dobytčího pasu jde o plemenný dobytek rasy jmenované v osvědčení.
K saz. čís. 64-67:
Plemenný dobytek rasy pinzgavské projedná se při dovozu za snížené clo, předloží-li dovozce celnímu úřadu předepsané osvědčení příslušné československé zemědělské rady nebo zemědělského oddělení zemského úřadu Podkarpatské Rusi, potvrzené nálezem československého úředního zvěrolékaře, pověřeného zvěrolékařskou prohlídkou při dovozu, o tom, že v souhlasu s údaji rakouského dobytčího pasu jde o plemenný dobytek pinzgavské rasy.
K saz. čís. 71:
Jest shoda, že každá výhoda, kterou by přiznala Československá republika třetímu státu ve příčině vyclívání teplokrevných koní, bude platiti také na koně teplokrevné pocházející a přicházející z Rakouska, předloží-li dovozce celnímu úřadu potvrzení československého úředního zvěrolékaře, pověřeného zvěrolékařskou prohlídkou při dovozu, o tom, že v souhlase s údaji rakouského dobytčího pasu jde o dovoz jmenovaných koní.
Rovněž jest shoda, že každá výhoda, kterou by přiznala Československá republika třetímu státu ve příčině vyclívání chladnokrevných koní, bude platiti za stejných podmínek také na chladnokrevné koně norické rasy pocházející a přicházející z Rakouska.
K saz čís. 109:
Vína pocházející a přicházející z Rakouska budou požívati, pokud se týká geografického pojmenování k označení původu, téže ochrany jako československá vína podle československého zákona o nekalé soutěži, československého zákona o obchodě vínem a československého zákona o obchodě potravinami.
Zásilky rakouských vín musejí při dovozu do Československé republiky býti doprovázeny nejen osvědčením původu, nýbrž i nálezy o rozboru.
Osvědčení původu jsou oprávněny vydávati místně příslušné zemědělské komory (Landwirtschaftskammern), jakož i příslušní spolkoví sklepní inspektoři.
Nálezy o rozboru jest oprávněn vydávati zemědělsko-chemický spolkový pokusný ústav ve Vídni nebo jeho odbočky.
Nálezy o rozboru budou obzvláště obsahovati: specifickou váhu,
alkoholovou stupňovitost,
obsah všech kyselin,
obsah těkavých kyselin,
obsah extraktu (výtažku),
obsah cukru,
obsah extraktu (výtažku bez cukru),
obsah popelu (nerostných látek).
V nálezu o rozboru bude udáno, že se rozbor týká téže vinné zásilky, pro niž bylo vydáno příslušné osvědčení původu.
Československým úřadům zůstává vyhrazeno právo přezkoušeti rozbory dovážených vín.
K saz. čís. 118:
Salám t. zv. uherský rakouského původu nebude podroben vyššímu clu než salám t. zv. uherský maďarského původu, pokud bude stejné povahy jako tento.
K saz. čís. 119:
1. Jako "ementálský sýr v bochníkách a podobné velké úpravě" se vyclívá ementálský sýr v jiné úpravě než v malých bedničkách, v krabičkách, ve staniolu, papíru a pod.
2. Je shoda, že snížení cla, které by jedna smluvní strana přiznala třetímu státu pro některý typ sýrů, bude platiti také pro analogické typy sýrů druhé smluvní strany.
K saz. pol. 141 b:
Československá vláda si vyhrazuje po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy tato úmluva nabude účinnosti, platnost smluvního cla 70.- Kč za 100 kg hrubé váhy vypověděti s jednoměsíční lhůtou.
K saz. pol. 200 d, 233 d, 252 d a 258 d:
Jest shoda, že stávkové a pletené zboží, výslovně nejmenované, shora označených sazebních čísel požívá ve smluvním styku i tehdy smluvních sazeb, jde-li o zboží přistřižené a šité.
K saz. pol. 229 b a k saz. čís. 274:
Alpské lodeny jsou hladké, nevzorkované, jednobarevné (barvené v kusu nebo ve vlně), nebo vícebarevné (pouze melírované) tkaniny z ovčí mykané příze, jež jsou více nebo méně zplstěny (valchovány) a mají svrchní stranu hladkou nebo zdrastěnou (lodeny s vlasem na způsob velbloudího).
Československá vláda prohlašuje ochotu, že sníží-li celní sazbu na vlněné tkaniny této položky ještě pod výměru, přiznanou pro alpské lodeny, přizná touž výhodu také alpským lodenům.
Projednávati alpské lodeny a konfekci z nich zhotovenou jsou zmocněny celní úřady v Bratislavě, v Brně, v Českých Budějovicích, v Liberci a v Praze.
K saz. čís. 274:
Lehkou konfekcí pro dámy, dívky a děti rozumějí se: lehké šaty (šaty v celku), bluzy, sukně, župany, pyjama, zástěrky, ranní kabátky (kabátky ke kadeření). Za těžkou dámskou konfekci se pokládají dámské a dívčí pláště, kostymy, kabáty (saka) a sukně ke kostymům.
K saz. čís. 274 a ke všeob. poznámkám k saz. tř. XXII až XXVI:
Pro případ, že by nyní platné celní sazby saz. čís. 274 a shora jmenovaných všeobecných poznámek byly ve smyslu poznámky k saz. čís. 274 a ke všeob. poznámkám k saz. tř. XXII až XXVI, obsažené ve vládním nařízení ze dne 10. června 1933, č. 96 SB. z. a n., přeměněny na cla váhová, vyhrazuje si československá vláda právo stanoviti místo celních sazeb v této úmluvě sjednaných, jež se vypočítávají pomocí celní přirážky, rovněž cla váhová, při čemž bude dosavadní zatížení pokud možno zachováno se zvláštním ohledem na dosavadní průměrné celní zatížení nejdůležitějšího, u jednotlivých sazebních položek pro dovoz z Rakouska v úvahu přicházejícího zboží.
K saz. čís. 298, 299 a 300:
Při vyclívání etiket se ornamentální orámování nepovažuje za vyobrazení.
K saz. čís. 298 a 300:
Jest shoda, že tiskopisy rakouského poštovního spořitelního úřadu, a to šekové vplatní lístky, šeky v sešitech, seznamy k hromadným šekům, platební poukázky a převodní poukázky projednávají se při dovozu do Československé republiky podle saz. čís. 647 beze cla.
K saz. čís. 300:
1. Při vyclívání nehledí se na vyobrazení a značky, jež jsou pouze živnostenskými ochrannými známkami, ani na ozdoby sestávající z čar, orámování, jsou-li toliko na bezprostředních obálkách, obalech nebo krabicích s papírovým zbožím.
2. Žlábky vytlačené na listy do alb za účelem snazšího listování, dírky na těchto listech, mající sloužiti k jejich spojení, a výřezy k zasunutí lístků, nevylučují vyclívání podle saz. pol. 300 a).
3. Při vyclívání sáčků na vzorky se nepřihlíží k závěrovým dírkám.
4. Monotypový papír ve svitcích, jednoduše dírkovaný na podélných okrajích, patří podle vysvětlivek k československému celnímu sazebníku do saz. pol. 300 a).
5. Při zařadění alb, desek na jejich vazbu a psacích podložek nehledí se na rohy a hřbety z kůže nebo tkanin.
6. Hotová alba s koženými deskami vyclívají se podle saz. pol. 300 c).
7. Desky na vazbu alb povlečené napodobeninami kůže (pegamoidem, grabiolem, granitolem atd.) vyclívají se podle saz. pol. 300 c).
K saz. pol. 300 b:
Papírem upraveným ku zhotovení matric pro rozmnožovací přístroje jest rozuměti papír uvedený v odstavci 2 vysvětlivky 1. k saz. čís. 293.
K saz. čís. 312:
Utěsňovacími deskami z kaučuku s příměsí osinku rozumějí se pravoúhlé desky větších rozměrů, jichž se používá k výrobě ucpávek na vysoký tlak.
K saz. čís. 351:
Desky sklížené z dyh (překližky) vyclívají se podle saz. čís. 351.
K saz. čís. 354:
Při vyclívání holí nehledí se na spojení se zdířkou z jemných hmot, jež tvoří dolní konec hole.
K saz. čís. 356, 358 a 359:
Barevná, též bronzí, stříbrem nebo zlatem provedená, vpálená nebo vtlačená označení firem, zboží nebo jakosti, tovární známky a pod., též ozdobená, zůstanou při vyclívání krabic nepovšimnuta.
K saz. čís. 359:
Lyžařské hole, potažené celuloidem, požívají sjednané smluvní sazby i tehdy, jsou-li opatřeny koženými smyčkami.
K saz. pol. 388 b):
Sjednané smluvní sazby bude používané i tehdy, budou-li odrazová zrcátka uložena ve zvláštním obalu, pokud jen dojdou v téže zásilce jako příslušné závěsy.
K saz. pol. 400 a):
Smluvní celní sazbou 8 Kč za 100 kg se vyclívají stavební desky a tělesa (Heraklitovy desky, Heraklitova tělesa), jež byly zhotoveny s použitím dřevěných třísek nebo jiných rostlinných látek, pokud obsahují co do váhy více než 50% magnesitového (Sorelova) cementu.
K saz. čís. 431:
1. Pouhé vyrovnání, nezanechávající stop povrchového opracování, zůstává při vyclívání železných a ocelových tyčí nepovšimnuto.
2. Ve smluvním styku vyclívají se kroucené ocelové tyče k výrobě spirálních vrtáků na uhlí, jakož i ocelové tyče s vyvstávající spirálou k výrobě hadových vrtáků podle saz. pol. 431 b).
K saz. čís. 432:
Plochým železem na želízka k nožům rozumí se ploché železo směrem ke středu nebo k jedné podélné straně postupně zesílené.
K saz. čís. 433:
Jest shoda v tom, že pásky na bedny s vroubkováním nebo rýhováním, jež vznikly při vyrážení dírek, nepokládají se za vzorkované.
K saz. čís. 439:
Dutá ocel v tyčích k výrobě dutých vrtáků má vnější průměr 18-35 mm, při čemž světlost nesmí přesahovati 35% vnějšího průměru. Průřez těchto tyčí může býti kulatý, šesti-nebo osmihranný.
K saz. čís. 445:
1. K vyclívání kruhovitě válcovaného páskového železa smluvní celní sazbou jsou zmocněny celní úřady v Bratislavě, Břeclavi, Českých Velenicích a Horním Dvořišti.
2. Pouhé vytištění nebo vyražení jména firmy nebo ochranné známky a pod. na uzávěrkových plombách se nepovažuje za potištění nebo vzorkování.
3. U petrolejových kamen a vařičů nejsou vyclení podle saz. pol. 445 c) na překážku firemní štítky ze vzorkovaného plechu nebo vylisované jednoduché linie, jež slouží toliko k vyztužení a netvoří ozdob.
4. Chromniklová ocel jest ocelová slitina, jež obsahuje více než 50% železa a nejméně 10% chromu a 8% niklu. Zboží z chromniklové oceli bude vycleno sjednanými celními sazbami jedině tehdy, bude-li ke každé zásilce připojeno osvědčení vydané výrobní firmou podle připojeného vzoru a). Československým úřadům zůstává vyhrazeno právo přezkoušeti údaje v osvědčení obsažené.
K saz. čís. 454: U zednických lžic nemá vlivu na zařadění způsob, jakým jest připevněna rukojeť, ať vzhůru zahnutou zadní stěnou, ať krčkem.
K saz. čís. 456: Smluvní celní sazby stanovené u pol. a) 1. a b) nabudou účinnosti téhož dne, jako přednostní celní sazby stanovené pro stejné zboží v příloze D. Až do té doby bude používáno příslušných smluvních celních sazeb obsažených v příloze B k dodatkové úmluvě ze dne 22. července 1931.
K saz. čís. 468:
Ve smluvním styku vyclívají se poniklovaná pouzdra na cigarety a na tabák celní sazbou 1950.- Kč za 100 kg.
K saz. čís. 468 a 509:
Pružné pásky v pouzdrech na cigarety a na tabák zůstanou při vyclívání nepovšimnuty.
K saz pol. 470 b):
Podle saz. pol. 470 b) vyclívá se též kalená, pružinová ocel ve svazcích nebo v kotoučích slabší 0.5 mm a široká 1.5 cm a užší.
K saz. čís. 472:
Šikmo vysoustružené zápustě pro hlavičky šroubů nevylučují projednání kování podle saz. pol. 472 a).
K saz. čís. 479 b):
Podle smluvní celní sazby platné pro řezačky na maso se vyclívají též jejich součástky zařaděné do této sazební položky.
K saz. pol. 479 e):
Stolní nože a vidličky, jiné než z chromniklové oceli, budou vycleny sjednanou celní sazbou 1800.- Kč za 100 kg jen tehdy, bude-li ke každé zásilce připojeno osvědčení vydané výrobní firmou podle připojeného vzoru b). Československým úřadům zůstává vyhraženo právo přezkoušeti údaje v osvědčení obsažené.
K saz. pol. 483 c):
Ve smluvním styku vyclívají se stejně, jako kuličková ložiska, též ložiskové kuličky a ložiskové věnce.
K saz. čís. 484:
Při vyclívání mazniček se nepřihlíží k ucpávkám všeho druhu.
K saz. čís. 484 a 516:
Armatury jsou výstrojné předměty strojů, přístrojů a rourovodů.
K saz. čís. 490:
U litých niklových anod se nepokládá za opracování, když jsou místy ubroušeny, aby se zkusilo, jsou-li bezvadny.
K saz. čís. 516 a 517:
Při zařadění armatur, osvětlovacích těles všeho druhu, kamen a vařičů pro tekutá paliva, spájecích přístrojů, stříkaček pro vinice a ovocné zahrady jakož i kamen do koupelen zůstávají ucpávky všeho druhu nepovšimnuty.
K saz. čís. 528 a 538:
Kohouty, ventily, kondensační hrnce a šoupátka se vyclívají smluvní sazbou 350.- Kč za 100 kg, váží-li kus 20 kg nebo více a pokud podle povahy hmot, z nichž jsou vyrobeny, nepatří do saz. čís. 537.
K poznámce k saz. pol. 530 b):
Takováto ocel na příraznice k mlátičkám, surová, vyclívá se podle saz. pol. 431 c).
K saz. čís. 538:
Pro celní výhodu stanovenou na papírenské stroje vyžaduje se při šetření ostatních předpisů dodatečná celní prohlídka, t. j. zjištění, že dotčené stroje sestavené v závodě odběratelově ve stavu k provozu způsobilém skutečně slouží k udanému účelu upotřebení.
Stroji papírenskými rozumějí se stroje na výrobu papíroviny, papíru a lepenky a na úpravu papíru a lepenky.
1. Ke strojům na výrobu papíroviny patří:
a) stroje na výrobu dřevoviny:
stroje na loupání kůry, loupací stroje,
štípací stroje (váží-li kus více než 1000 kg),
stroje na vyvrtávání suků,
brusy na dřevo,
lapače třísek,
třídicí stroje na dřevovinu,
rafinery dřevoviny,
odvodňovací šroubové lisy,
odvodňovací stroje na dřevovinu;
b) stroje na výrobu buničiny:
stroje na loupání kůry,
loupací stroje,
stroje na řezání kotoučů z kmenů,
odstředivé mlýny (na drcení rozsekaného dřeva nejméně s 15 bicími rameny),
stroje na třídění rozsekaného dříví, lapače suků,
drtiče buničiny,
lapače písku,
stroje na třídění buničiny,
odvodňovací šroubové lisy,
odvodňovací stroje s podélnými síty rovinnými nebo síty válcovými,
bělící holandry;
c) stroje na výrobu hadroviny:
zařízení na vyklepávání hadrů,
stroje na řezání hadrů,
zařízení na vyprašování hadrů,
namáčecí bubny,
stroje na rozvlákňování,
holandry na vypírání a rozmělnění hadrů,
bělící holandry,
odvodňovací stroje s podélnými síty nebo se síty válcovými.
d) stroje na drcení slámy.
2. Ke strojům na výrobu papíru a lepenky patří:
zařízení na rozpouštění zemin a chloru,
holandry na papírovinu,
mlýny na jemné mletí papíroviny (zvané též kuželové mlýny),
vlastní papírenské stroje s podélnými síty rovinnými nebo se síty válcovými, sestávající z lapačů písku, z lapačů uzlů, z části sítové, z přetřásadla, z části lisovací (odvodňovací), z části sušicí (vysoušecí válce), z podélného řezacího stroje a ze zařízení navíjecího.
3. Ke strojům na úpravu papíru a lepenky patří:
stroje na převíjení a rozřezávání papírového listu,
navlhčovací stroje,
papírenské kalandry,
příčně řezací stroje,
stroje na výrobu pergamenového papíru (sestávající z podobných částí jako vlastní papírenské stroje),
stroje na slepování papírových listů (kašírovací stroje, sestávající z podobných částí jako vlastní papírenské stroje).
Ke třídě XLI:
Jest shoda v tom, že celní sazby stanovené v této dodatkové úmluvě pro zboží této třídy nevztahují se ani na Roentgenovy ani na jiné elektroléčebné přístroje a pomocné nářadí.
K saz. čís. 621:
Pro použití smluvního cla je podmínkou, že se předloží vysvědčení o obsahu obalů. Tato vysvědčení buďtež vyhotovena příslušnou komorou země výroby pro obchod, živnosti a průmysl.
K saz. pol. 630 a) a 3 alfa):
V osvědčení původu, předepsaném pro léčivé bahno z Lázní Išlu, musí býti uvedeno, že bahno pochází z išelského kraje. Osvědčení původů budou vydávána správou salin (Salinenverwaltung) v Lázních Išlu a jsou osvobozena od konsulárního visa.
Vzorec a)
Příloha k závěrečnému protokolu
(k saz. čís. 445, 468 a 479)
Osvědčení
Podepsaný (a) ...............................................
(jméno dodávající firmy)
v ............ prohlašuje, že zásilka ............................
(místo) (počet a druh obalů)
určená pro ........................... obsahuje ............... kg
(jméno a bydliště příjemce) (čisté váhy)
zboží z chromniklové oceli, t. j. ocelové slitiny, jež obsahuje
více než 50% železa a nejméně 10% chromu a 8% niklu.
Podepsaná vyrábějící firma ručí za správnost těchto údajů
a jest si vědoma toho, že, kdyby se zjistila jejich nesprávnost,
bylo by její zboží z chromniklové oceli vyloučeno z celního
projednávání bez předchozího chemického (metallurgického) rozboru
a že mimo to by mohlo nastati též stíhání podle důchodkového
trestního práva.
.............................
(Místo vyhotovení a datum)
.............................
(Firma a podpis)
Vzorec b)
Příloha k závěrečnému protokolu
(k saz. pol. 479e)
Osvědčení
Podepsaný (a) ...............................................
(jméno dodávající vyrábějící firmy)
v ............ prohlašuje, že zásilka ............................
(místo) (počet a druh obalů)
určená pro ........................... obsahuje ............... kg
(jméno a bydliště příjemce) (čisté váhy)
stolních nožů a vidliček*), jiných než z chromniklové oceli, t. j.
ocelové slitiny, jež obsahuje více než 50% železa a nejméně 10%
chromu a 8% niklu.
Podepsaná vyrábějící firma ručí za správnost těchto údajů
a jest si vědoma toho, že, kdyby se zjistila jejich nesprávnost,
bylo by její svrchu uvedené zboží vyloučeno z celního projednávání
bez předchozího chemického (metallurgického) rozboru a že mimo to
by mohlo nastati též stíhání podle důchodkového trestního práva.
.............................
(Místo vyhotovení a datum)
.............................
(Firma a podpis)
------------------------------------------------------------------
*) Co se nehodí, budiž škrtnuto.
K tarifní příloze D
K saz. čís. 274:
Výhrada učiněná v závěrečném protokolu k příloze B pro případ, že by u saz. čís. 274 byla zavedena váhová cla, platí též pro přednostní celní sazby stanovené v příloze D.
K saz. pol. 290 a):
Papír chromový jest papír pro umělecké tisky, opatřený nátěrem toliko po jedné straně.
K saz. čís. 369:
Tyčky ze skla průhledného (bílého nebo polobílého) patří do tohoto saz. čísla, nepřesahuje-li jejich průměr 8 mm. Délka těchto tyček není pro vyclení podle tohoto saz. čísla rozhodnou.
K saz. pol. 400 a):
Přednostní kontingent zde stanovený bude platiti částí úměrnou oné části roku 1936, po kterou bude předností zacházení v platnosti. Pro následující léta bude výše kontingentu stanovena nejpozději do konce měsíce února dohodou obou vlád podle ustanovení příslušného průmyslového ujednání, při čemž pro měsíce leden a únor bude platiti šestina kontingentu, platného v předešlém roce, jako provisorní kontingent.
K saz. čís. 430, 431, 432, 434 a 483:
Jako slitinová ocel se vyclívá ocel, jež obsahuje více než 50% železa a nejméně níže uvedená množství kteréhokoli z těchto prvků:
mangan 6%, nikl 1%, chrom 0.7%, wolfram 0.5%, kobalt 0.5%, molybden 0.5%, vanadium 0.15%, titan 0.15%, tantal 0.15%, silicium 5%.
Slitinová ocel a ostatní ocel požívající přednostního zacházení bude vyclena přednostními celními sazbami jediné tehdy, bude-li ke každé zásilce připojeno osvědčení vydané výrobní firmou podle připojeného vzoru c). Československým úřadům zůstává vyhrazeno právo přezkoušeti údaje v osvědčení obsažené.
Přiznané přednostní celní sazby platí jen pro výrobky těchto rakouských oceláren:
Gebrüder Böhler & Co., A. G.,
Schoeller-Bleckmann Stahlwerke A. G.,
"Estag", Eisen- und Stahlaktiengesellschaft (Österreichische Alpine-Montangesellschaft),
Steierische Gußstahlwerke A. G.
Ustanovení čl. IV, odst. 3 této úmluvy (zákaz dovozu pro množství převyšující přednostní kontingent) neplatí pro dovoz oceli shora uvedených saz. čísel, jež požívá přednostního zacházení.
K saz. čís. 445 a 517:
Za nástavce petrolejových kamen a vařičů se považují plotny na vaření, trouby na pečení, rošty na opékání, vytápěcí nástavce, nástavce pro žehličky a pod., nikoli však takové nástavce, jež mají povahu samostatných zařízení nebo přístrojů (jako na př. přístroje na pražení kávy).
Žárovými lampami a žárovými svítilnami se rozumějí takové, jež jsou zařízeny na svícení punčoškou z textilních látek.
U žárových lamp a žárových svítilen zůstávají při vyclívání nepovšimnuty ucpávky všeho druhu jakož i pevně spojené manometry, dále jedna punčoška z textilních látek připevněná na hořáku.
K saz. čís. 468 a 479:
O vyclívání zboží z chromniklové oceli platí obdobně ustanovení k saz. čís. 445 v závěrečném protokolu k příloze B.
K saz. čís. 484:
Ustanovení čl. IV, odst. 3 této úmluvy (zákaz dovozu pro množství převyšující přednostní kontingent) neplatí pro dovoz mazniček tohoto saz. čísla.
K saz. čís. 491:
Nové stříbro je kovová slitina obsahující 7% až 30% niklu, 50% až 70% mědi a 15% až 40% zinku.
Plechy z nového stříbra budou vycleny sjednanými přednostními celními sazbami jediné tehdy, bude-li ke každé zásilce připojeno osvědčení vydané výrobní firmou podle připojeného vzoru d). Československým úřadům zůstává vyhrazeno právo přezkoušeti údaje v osvědčení obsažené.
K saz. čís. 517:
Armatury jsou výstrojné předměty strojů, přístrojů a rourovodů.
K saz. čís. 520:
"Válcovitými pouzdry" se rozumějí schrány válcovitého tvaru pro holicí mýdla, kartáčky na zuby, lékárnické zboží atd.
K saz. čís. 554:
Jest shoda v tom, že kontingentní osvědčení pro motory požívající přednostního zacházení musí býti opatřeny klausulí československého vyslanectví ve Vídni o dovozním povolení. Vyslanectví udělí tuto klausuli jen tehdy, bude-li mu hodnověrně prokázáno, že jde o dovoz t. zv. motorů pro polní dráhy.
K saz. pol. 602 d):
Přednostní kontingent zde stanovený bude platiti částí úměrnou oné části roku 1936, po kterou bude přednostní zacházení v platnosti. Pro následující léta bude výše kontingentu stanovena nejpozději do konce měsíce února dohodou obou vlád podle ustanovení příslušného průmyslového ujednání, při čemž pro měsíce leden a únor bude platiti šestina kontingentu, platného v předešlém roce, jako provisorní kontingent.
K saz. čís. 622:
"Prostředkem ke kalení smaltu (emailu)" se rozumějí výrobky z kaolinu s přísadou takových chemických látek saz. třídy XLVI československého celního sazebníku, které při tavení smaltu (emailu) se mění v plynné zplodiny nebo podporují tvoření plynů a způsobují jeho zakalení.
Vzorec d)
Příloha k závěrečnému protokolu
(k saz. čís. 491)
Osvědčení
Podepsaný (a) ...............................................
(jméno dodávající vyrábějící firmy)
v ............ prohlašuje, že zásilka ............................
(místo) (počet a druh obalů)
určená pro ........................... obsahuje ............... kg
(jméno a bydliště příjemce) (čisté váhy)
plechů z nového stříbra, t. j. ze slitiny s obsahem:
niklu 7-30%, mědi 50-70%, a zinku 15-40%.
Podepsaná vyrábějící firma ručí za správnost těchto údajů
a jest si vědoma toho, že, kdyby se zjistila jejich nesprávnost,
bylo by její shora uvedené zboží vyloučeno z celního projednávání
bez předchozího chemického (metallurgického) rozboru a že mimo to
by mohlo nastati též stíhání podle důchodkového trestního práva.
.............................
(Místo vyhotovení a datum)
.............................
(Firma a podpis)
Vzorec d)
Příloha k závěrečnému protokolu
(k saz. čís. 491)
Osvědčení
Podepsaný (a) ...............................................
(jméno dodávající vyrábějící firmy)
v ............ prohlašuje, že zásilka ............................
(místo) (počet a druh obalů)
určená pro ........................... obsahuje ............... kg
(jméno a bydliště příjemce) (čisté váhy)
plechů z nového stříbra, t. j. ze slitiny s obsahem:
niklu 7-30%, mědi 50-70%, a zinku 15-40%.
Podepsaná vyrábějící firma ručí za správnost těchto údajů
a jest si vědoma toho, že, kdyby se zjistila jejich nesprávnost,
bylo by její shora uvedené zboží vyloučeno z celního projednávání
bez předchozího chemického (metallurgického) rozboru a že mimo to
by mohlo nastati též stíhání podle důchodkového trestního práva.
.............................
(Místo vyhotovení a datum)
.............................
(Firma a podpis)
Vzorec c)
Příloha k závěrečnému protokolu
(k saz. čís. 430, 431, 432, 434 a 483)
Osvědčení
Podepsaný (a) ...............................................
(jméno dodávající vyrábějící firmy)
v ............ prohlašuje, že zásilka ............................
(místo) (počet a druh obalů)
určená pro ........................... obsahuje ............... kg
(jméno a bydliště příjemce) (čisté váhy)
..................... ze slitinové oceli+), t. j. ocelové
(druh zboží)
slitiny, jež obsahuje více než 50% železa a nejméně níže uvedená
množství některého z těchto prvků:
*) Mn ..... 6% *) W ..... 0.5% *) V ..... 0.15%
*) Ni ..... 1% *) Co ..... 0.5% *) Ti ..... 0.15%
*) Cr ..... 0.7% *) Mo ..... 0.5% *) Ta ..... 0.15%
*) Si ..... 5%
+) z oceli obsahující síry a fosforu dohromady nejvýše 0.06%.
Podepsaná vyrábějící firma ručí za správnost těchto údajů
a jest si vědoma toho, že, kdyby se zjistila jejich nesprávnost,
byla by její ocel vyloučena z celního projednávání bez předchozího
chemického (metallurgického) rozboru a že mimo to by mohlo nastati
též stíhání podle důchodkového trestního práva.
.............................
(Místo vyhotovení a datum)
.............................
(Firma a podpis)
------------------------------------------------------------------
*) Co se nehodí, budiž škrtnuto.
K obchodní dohodě ze dne 4. května 1921
Ke článku II:
Obě smluvní strany se zavazují, že s příslušníky a společnostmi druhé smluvní strany nebudou, pokud se týká režimu tuzemských a cizozemských platebních prostředků, nakládati hůře, než s příslušníky a společnostmi státu, požívajícího v tomto směru nejvyšších výhod.
Ke článku VIII:
Ustanovení dunajského statutu o transitním styku na Dunaji nejsou dotčena ustanoveními tohoto článku a příslušného závěrečného protokolu.
Ke článku X:
Jest shoda v tom, že obě strany, měníce ustanovení odstavce 3, si sdělí úřady, příslušné k vystavování živnostenského listu legitimačního.
Živnostenské listy legitimační budou vyhotovovány podle vzoru, předepsaného ve článku 10 Mezinárodní konvence o zjednodušení celních formalit ze dne 3. listopadu 1923.
Ke článku XIII:
Odstavec 2 tohoto článku nahrazuje se tímto zněním:
Bude-li zařízena státní služba pro vlek lodí po vodě nebo na potahové scestce na přírodních neb umělých vodních cestách aneb bude-li uděleno soukromým podnikům výlučné právo k provozování vlečné lodní služby po vodě neb na potahové scestce, budou plavidla a výrobky druhé smluvní strany, pokud se týče odbavení, jakož i stanovení a vybírání poplatků za vlek, úplně postavena na roveň plavidlům a výrobkům vlastního území.
Ke článku XIV:
Odstavec 1 tohoto článku nahrazuje se tímto zněním:
Příslušníkům druhé smluvní strany dovoluje se za stejných podmínek a poplatků jako příslušníkům vlastního státu používati silnic a jiných cest, průplavů, zdymadel, převozů (prámů), mostů a mostních otvorů, přístavů a přístavišť, označení a osvětlení splavné dráhy, lodivodní služby, skladišť, zařízení k záchraně a uschování lodního zboží a pod., pokud tato zařízení aneb ústavy jsou určeny pro veřejnou dopravu, při čemž nerozhoduje, zda-li jsou spravovány státem, obcemi neb veřejnými korporacemi či soukromníky.
K příloze a) ke článku XII:
Osvobození od dávek uvedené v bodě b) rozšiřuje se na čerstvou zeleninu do množství 5 kg (vyjma zemáky).
Ustanovení bodu f) o hospodářských podnicích platí obdobně také pro rybniční hospodářství.
Osvobození od cla přiznává se též pro potřebné množství krmiva pro ryby.
Mateční kapři, kteří jsou určeni ke tření z hlavních kaprových rybníků do třecích rybníků, budou projednáváni v záznamním styku. Úbytek při opětném jich vývozu se propustí beze cla, bude-li hodnověrně odůvodněn.
Roční množství a druh krmiva pro ryby, jakož i počet, případně váha třecích ryb, bude stanovena pro jednotlivá rybniční hospodářství v obapolné dohodě.
Za bod o) se zařadí tento nový bod:
oo) Při požárech a jiných pohromách v pohraničním pásmu smějí hasiči a důlní stráže, jakož i lékaři a organisovaní záchranná mužstva za účelem poskytnutí pomoci přestupovati hranici se svými dopravními prostředky, nářadím a pod. v každou dobu a po všech cestách bez jakýchkoli celních a pasových formalit.
Příslušnost dotčených osob ke jmenovaným pomocným sborům musí však býti zjevně patrna nebo prokázána legitimací.
Bod q), odstavec 1, bude zníti:
V pohraničním styku smějí pohraniční obyvatelé s sebou bráti malé dávky zboží denní potřeby, pro něž by jinak bylo potřebí povolení [článek IX, odstavec 1 c)], i tehdy, jde-li o zboží, určené pro obchod, pokud však vstupní dávka na ně připadající nepřevyšuje částku 300 Kč, pokud se týká 35 zlatých korun.
Toto ustanovení se nevztahuje na rakouské zboží požívající přednostního zacházení, pro něž platí ustanovení čl. IV, odst. 4, písm. b) této dodatkové úmluvy.
Ve Vídni dne 2. dubna 1936.
