Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

268/1936 Sb. znění účinné od 24. 10. 1936 do 12. 12. 1949

268

 

Zákon

ze dne 21. října 1936

o řádech a titulech

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1

(1)

Vyznamenání ve způsobu řádů a čestných odznaků za zásluhy o stát československý může zakládati se souhlasem presidenta republiky vláda nařízením, a to jak pro československé státní občany, tak pro cizince.

(2)

Tato vyznamenání propůjčuje president republiky k návrhu vlády; jde-li o vyznamenání za statečnost před nepřítelem, propůjčuje je president republiky, po případě ministr národní obrany nebo velitel vojska, jež president republiky k tomu zmocní.

(3)

Presidentu republiky příslušejí nejvyšší stupně všech těchto vyznamenání; podržuje je, i když presidentem republiky býti přestane, leč by ztratil úřad presidentský podle § 67 ústavní listiny.

§ 2

Cizozemské řády, čestné odznaky a tituly mohou státní občané českoslovenští přijímati jen, svolí-li k tomu president republiky k návrhu vlády․

§ 3

Vláda může usnesením zakládati pamětní odznaky a určiti podrobnosti o jejich udělování.

§ 4

President republiky, vláda nebo její členové mohou projevovati uznání za vynikající činnost nebo výkon v zájmu veřejném. Podrobnosti, zejména o způsobu tohoto vyznamenání, určí nařízení, které vydá vláda se souhlasem presidenta republiky.

§ 5

(1)

Titulu presidenta smějí užívati jen osoby, jimž přísluší podle platných právních předpisů.

(2)

Vládním nařízením mohou býti stanoveny tituly pro osoby, které nikoli z povolání vykonávají funkce ve veřejné správě nebo v soudnictví.

(3)

Také státním a jiným veřejným zaměstnancům mohou býti udíleny čestné tituly za mimořádné výkony ve službě nebo za dlouhotrvající a záslužnou službu; podrobnosti budou stanoveny vládním nařízením.

§ 6

Politický (státní policejní) úřad může z důvodu veřejného klidu a pořádku zakázati jak ve způsobu všeobecných nařízení, tak i pro jednotlivé případy nošení neb jiné veřejné užívání cizozemských vyznamenání, k jejichž přijetí nevyžaduje se svolení podle § 2, jakož i cizozemských pamětních odznaků, nebo vázati jejich nošení a jiné veřejné užívání na úřední povolení.

§ 7

(1)

Přestupku se dopouští, pokud nejde o čin soudně trestný:

1.

kdo úmyslně a veřejně hledí naznačiti své zákonem zrušené šlechtictví, zejména kdo úmyslně a veřejně za tím účelem užívá zákonem zrušených šlechtických titulů a erbů, jakož i kdo v tisku dává někomu zákonem zrušený titul šlechtický,

2.

kdo úmyslně a veřejně užívá zákonem zrušených řádů, odznaků a titulů,

3.

kdo si osobuje šlechtictví, československý nebo cizozemský řád, čestný odznak nebo jiný zevní projev uznání, pamětní odznak, veřejný nebo akademický titul nebo jinou hodnost či služební postavení, nejsa k tomu oprávněn.

(2)

Přestupky tohoto zákona, jakož i nařízení, příkazů a zákazů podle něho vydaných trestají okresní (státní policejní) úřady pokutou do 20 000 Kč nebo vězením do dvou měsíců. Pro případ nedobytnosti pokuty jest uložiti podle míry zavinění náhradní trest vězení do dvou měsíců.

(3)

Pokud byly přestupky spáchány československými státními občany, jsou trestné i tehdy, byly-li spáchány v cizině.

§ 8

(1)

Za propůjčení československého řádu nebo čestného odznaku československému státnímu občanu nebo za udělení titulu podle tohoto zákona může býti vybírána taxa ve prospěch státní pokladny. Ustanovení toto se nevztahuje na řády a čestné odznaky za statečnost, jakož i na tituly udělené podle § 5 odst. 3.

(2)

Podrobnosti, zejména o výši, předpisování, vybírání taxy a o osvobození od ní, upraví vláda nařízením.

§ 9

(1)

Všechna ustanovení tomuto zákonu odporující anebo tutéž věc jinak upravující se zrušují. Zejména se zrušují § 2 zákona ze dne 10. prosince 1918, č. 61 Sb. z. a n., a § § 4, 5 a 6 zákona ze dne 10. dubna 1920, č. 243 Sb. z. a n.

(2)

Z § 7 zákona č. 243/1920 Sb. z. a n. vypouštějí se konečná slova: “pokud mluví o řádech a čestných odznacích.”

§ 10

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

Dr. Beneš v. r.

Dr. Hodža v. r.

Dr. Krofta v. r.

Dr. Černý v. r.

Dr. Kalfus v. r.

Dr. Franke v. r.

Dr. Dérer v. r.

Najman v. r.

Bechyně v. r.

Dostálek v. r.

Dr. Zadina v. r.

Machník v. r.

Nečas v. r.

Dr. Czech v. r.

Tučný v. r.

Dr. Šrámek v. r.

Dr. Spina v. r.

Zajíček v. r.