Přednostou státního policejního úřadu v Praze je policejní president. Přednosty ostatních státních policejních úřadů jsou policejní ředitelé nebo policejní správci. Jsou to úředníci státní. Policejní správci jsou služebně podřízeni okresnímu hejtmanu (náčelníku), zemskému presidentu a ministru vnitra; policejní president a policejní ředitelé jsou služebně podřízeni zemskému presidentu a ministru vnitra.

Policejního presidenta jmenuje president republiky, přednosty ostatních státních policejních úřadů ustanovuje ministr vnitra. Pověřiti úředníka dočasným vedením státního policejního úřadu přísluší zemskému presidentu.

Státním policejním úřadům se přidělí potřebný počet úředníků, zřízenců a pomocných zaměstnanců.

Ministru vnitra přísluší propůjčovati služební místa systemisovaná v osobním stavu státní policejní služby, jejichž propůjčení není vyhrazeno vládě nebo presidentu republiky, a ustanovovati čekatele a aspiranty. Ministr vnitra může toto oprávnění přenésti zcela nebo z části na zemské presidenty.

Úředníky státní policejní služby překládá na jiné služební působiště ministerstvo vnitra. Ostatní zaměstnance státní policejní služby předkládá na jiné služební působiště ve svém správním obvodu zemský úřad, do správního obvodu jiného zemského úřadu ministerstvo vnitra.

Úředníky státní policejní služby dává do výslužby ministerstvo vnitra, ostatní zaměstnance státní policejní služby zemský president.

Služební příjmy zaměstnanců státní policejní služby vyměřuje, poukazuje a vyplácí zemský úřad, jenž obstarává též účetní a pokladní službu pro státní policejní úřady svého správního obvodu, jakož i správu budov a věcných zařízení a potřeb těchto úřadů podle předpisů v tom směru platných.

Odpočivné a zaopatřovací platy zaměstnanců státní policejní služby a pozůstalých po těchto zaměstnancích poukazuje zemský úřad v dohodě s příslušným finančním úřadem a vyplácí je příslušný finanční úřad.

Ministr vnitra může ustanoviti, aby v určité části správního obvodu okresního úřadu vykonával působnost tohoto úřadu jménem okresního hejtmana (náčelníka) exponovaný úředník okresního úřadu, a to v rozsahu, který se určí případ od případu.

Vláda může ustanoviti, aby v určitém obvodu mimo správní obvod státního policejního úřadu vykonával částečnou působnost tohoto státního policejního úřadu jménem jeho přednosty exponovaný úředník státního policejního úřadu.

Ministr vnitra určí úřední sídlo exponovaného úředníka a rozsah jeho působnosti. Ustanovuje jej zemský president.

Exponovanému úředníku se přidělí, pokud je to nutné, potřebný počet úředníků, zřízenců a pomocných zaměstnanců.

Bližší podrobnosti stanoví instrukce pro exponované úředníky, kterou vydá ministerstvo vnitra.

Vláda může ustanoviti, aby státní policejní úřad vykonával ve svém správním obvodu působnost v oboru policie, jež náleží obcím a okresním úřadům. Rozsah této působnosti stanoví případ od případu v mezích § 1 ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Opatření podle předcházejícího odstavce může býti týmž způsobem kdykoli změněno nebo zrušeno. Zruší-li se takové opatření nebo orgán, na nějž byla přenesena působnost podle odstavce 1, přechází působnost opět na orgány příslušné podle platných předpisů.

Sbory uniformované stráže bezpečnosti, zřízené podle zákona ze dne 13. července 1922, č. 230 Sb. z. a n., o sborech stráže bezpečnosti, tvoří jednotný uniformovaný policejní strážní sbor, sbory neuniformované stráže bezpečnosti, zřízené podle téhož zákona, tvoří jednotný neuniformovaný policejní strážní sbor. Oba sbory jsou určeny pro výkon policejní služby u politických a státních policejních úřadů.

Členové obou sborů mohou býti k výkonu policejní služby přikázáni i některému jinému orgánu veřejné správy. Toto opatření provede ve svém správním obvodu zemský úřad, jinak ministerstvo vnitra.

Uniformovaný policejní strážní sbor je ozbrojen a zřízen po vzoru vojenském.

Neuniformovaný policejní strážní sbor může býti podle potřeby ozbrojen.

Zřízení uniformovaného policejního strážního sboru se zakládá na podřízení moci velitelské, zřízení neuniformovaného policejního strážního sboru na podřízení úřední moci představenské.

Členové obou sborů musí býti bezpodmínečně poslušni příkazů velitele, popřípadě představeného.

V příčině výkonu policejní služby a ve věcech správních a hospodářských jsou oba sbory podřízeny politickým a státním policejním úřadům, v příčině výcviku, vyučování, kázně a kontroly služby jsou podřízeny svým velitelům a představeným; ve všech uvedených směrech jsou oba sbory podřízeny ministerstvu vnitra, jež vnitřními předpisy upraví jejich podrobnější organisaci, jakož i výkon moci velitelské a představenské, stanoví zásady pro jejich působnost, nařídí, jak mají býti členové sborů vyškoleni, vycvičeni, vystrojeni, vyzbrojeni a opatřeni jinými pomůckami pro výkon služby, a vydá služební řád, jímž budou stanoveny zejména též všeobecné i zvláštní podmínky pro přijetí do služeb sborů, všeobecné i zvláštní služební povinnosti a služební práva členů sborů, úřední tituly a určen způsob, jakým se stíhá porušení jejich služebních a stavovských povinností; při tom se druhy trestů určí obdobně podle zákona ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb. z. a n., o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, ve znění zákonů jej pozměňujících a doplňujících.

Bezprostřední řízení služby obou sborů patří úřadu (orgánu), jemuž jsou členové sborů přiděleni.

Je-li obava, že by veřejný pořádek mohl býti porušen, mohou politické úřady soustřediti členy policejních strážních sborů svého obvodu na ohrožené místo a upraviti jejich službu tak, jak toho okolnosti vyžadují.

Členové obou sborů mají, konajíce službu, zákonem stanovená práva stráže civilní a požívají právní ochrany této stráže. Mohou zejména od každého v mezích svých služebních povinností a práv požadovati, aby poslechl jejich nařízení bez újmy případné stížnosti. Zbraně smějí užíti, šetříce opatrnosti podle okolností případu potřebné, jen v těch případech, ve kterých smějí jí podle zákonných ustanovení použíti příslušníci četnictva.

Orgány policejních strážních sborů mají při výkonu služby právo, žádati součinnost každého orgánu veřejné správy, zejména též velitelství (úřadů) vojenských.

Vláda může nařízením stanoviti podmínky potřebné pro ustanovení členem obecní stráže bezpečnosti.

Člen obecní stráže bezpečnosti může býti platně ustanoven jen se souhlasem politického úřadu bezprostředně obci nadřízeného. Souhlas může býti odepřen jen, není-li splněna některá podmínka nařízení podle odstavce 1 nebo jiná zákonná podmínka.

Pro obce, jež budou určeny za sídlo exponovaného úředníka okresního úřadu, platí obdobně ustanovení § 1, odst. 4 zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n., o organisaci politické správy.

Obce, jejichž působnost obstarává státní policejní úřad (exponovaný úředník), jsou povinny opatřiti a přenechati státu bezplatně k užívání potřebné vhodné budovy, místnosti a věcná zařízení v rozsahu, který určí ministerstvo vnitra. Na periodické osobní i věcné náklady jsou tyto obce povinny přispívati roční částkou, kterou určí ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí, a to nejméně dvěma třetinami skutečného nákladu, nejvýše však částkou skutečných řádných výloh, které měly obce s úkoly státem převzatými v posledním kalendářním roce před jejich převzetím.

Politické a státní policejní úřady, jakož i obce mohu v mezích své trestní pravomoci zmocniti orgány veřejné moci, aby pro správní přestupky osobám, které byly při činu přistiženy a jsou ochotny pokutu zaplatiti, ukládaly na místě peněžité pokuty a ihned je vybraly; pokuty na přestupky ukládají se v mezích zákonných sazeb, nesmějí však převyšovati v jednotlivém případě částku 300 Kč. Tohoto ustanovení nelze použíti při správních přestupcích, které se stíhají jen k návrhu nebo k soukromé žalobě; mimo to ho nelze použíti tehdy, byla-li správním přestupkem způsobena škoda, o níž lze rozhodnouti spolu s věcí trestní.

Není-li zmocňující úřad (obec) vůči orgánu veřejné moci úřadem (orgánem) služebním, může býti zmocnění dáno jen se souhlasem služebního úřadu (orgánu).

Orgánům veřejné moci, jejichž úřední činnost se vztahuje na území přesahující správní obvod obce, může dáti zmocnění podle odstavce 1, a to i v oboru obecní trestní pravomoci, okresní úřad. Orgánům veřejné moci, jejichž úřední činnost se vztahuje na území přesahující správní obvod okresu, může dáti zmocnění podle odstavce 1, a to i v oboru trestní pravomoci obcí a okresních (státních policejních) úřadů, zemský úřad.

Obsah zmocnění buď uveden v listině, jíž zmocněný orgán je povinen se vykázati při úředním jednání, požádá-li o to přistižený.

Trestní příkaz podle odstavce 1 buď vydán ve třech vyhotoveních na tiskopise postupně číslovaném a nechť obsahuje označení zmocněného orgánu, případně úřadu (orgánu), jemuž je zmocněný orgán služebně přidělen, výši pokuty a úřední razítko, popřípadě též označení úřadu (orgánu), jehož jménem bylo zakročeno. Jedno vyhotovení buď vydáno potrestanému, druhé buď předloženo příslušnému úřadu (orgánu) zároveň s vybranou pokutou a třetí zůstane v pokutovém bloku.

Není-li přistižená osoba ochotna zaplatiti pokutu, zmocněný orgán pokutu nevyměří a učiní trestní oznámení příslušnému úřadu (orgánu). Zmocněný orgán je povinen poučiti přistiženou osobu o jejím právu odepříti zaplacení pokuty, o následcích tohoto odepření a o tom, že proti trestnímu příkazu není opravného prostředku.

Je-li přistižená osoba ochotna pokutu zaplatiti, avšak nemůže-li tak na místě učiniti, vydá zmocněný orgán trestní příkaz, který je vyhotoven způsobem uvedeným v odstavci 5 a obsahuje vedle údajů tam stanovených i poučení o tom, kde a do kdy má býti pokuta zaplacena a o následcích nezaplacení. Nebude-li pokuta zaplacena v určené lhůtě, pozbude trestní příkaz platnosti a nastoupí řádné řízení trestní.

Trestní příkaz může býti vydán vhodným způsobem i v nepřítomnosti osoby, jež trestný čin spáchala, např. tím, že zmocněný orgán připevní příkaz, vyhotovený podle odstavce 7, na věc, kterou byl trestný čin spáchán apod. Ustanovení poslední věty odstavce 7 platí i pro tento případ.

Proti trestnímu příkazu není opravného prostředku.

Opatření podle odstavců 1 a 3 buďte obvyklým způsobem vyhlášena.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; ustanovení §§ 2 a 11 pozbudou účinnosti dnem 31. března 1939.

Nařízení provede ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.