99/1936 Sb. znění účinné od 26. 5. 1936
99
ÚMLUVA
mezi republikou Československou a královstvím Rumunským
o správní pomoci a právní ochraně ve věcech daňových.
JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Jménem republiky Československé
a
královstvím Rumunského
byla sjednána tato úmluva
se závěrečným protokolem:
Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Rumunským o správní pomoci a právní ochraně ve věcech daňových. (čl. 1-10) President republiky Československé a Jeho Veličenstvo král Rumunský, vedeni snahou poskytovati si vzájemnou správní pomoc k co nejúplnějšímu zamezení daňového úniku,
rozhodli se, že sjednají o tom úmluvu a jmenovali svými zmocněnci:
President republiky Československé:
p. Jana Šebu,
mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra
republiky Československé v Bukurešti;
Jeho Veličenstvo král Rumunský:
p. Savela Radulesco,
státního podtajemníka v královském ministerstvu
zahraničních věcí,
kteří sdělivše si své plné moci, jež shledali v dobré a náležité formě, dohodli se na těchto ustanoveních:
Čl.1. Aby bylo jak v zájmu států tak v zájmu poplatníků dosaženo lepšího rozvržení daňového břemene, zavazují se smluvní státy s výhradou vzájemnosti, že si budou poskytovati správní pomoc ve všem, čeho je třeba k ukládání daní․ Tato pomoc bude záležeti:
a) ve výměně zpráv daňového druhu, které jeden ze smluvních států má nebo může dostati. Dojde k ní na žádost v jednotlivých případech nebo z úřední povinnosti, běží-li o druhy informací zmíněné v článku 2;
b) v spolupráci správních úřadů při provádění správních úkonů.
Čl.2. Výměna zpráv, o níž jedná odstavec a) článku 1, bude se týkati osob fysických nebo právnických, jež podléhají daním v jednom z obou smluvních států. V informaci bude uvedeno jméno, příjmení, bydliště nebo sídlo příslušných osob a podle okolností též stav jejich rodin a tato bude se vztahovati:
1. na nemovitosti (zejména co do příjmu nebo základního jmění, věcných práv, knihovních břemen a j.),
2. na knihovní pohledávky a obdobné pohledávky (zejména označení hypotekárního majetku, jistiny a úrokové míry),
3. na průmyslové, obchodní nebo zemědělské podniky (skutečné nebo průměrné výnosy, obrat a jiné daňové základy),
4. na pracovní příjmy a tantiemy správních radů,
5. na movité hodnoty, pohledávky, vklady a běžné účty (hodnoty příjmu nebo kapitálu), všechny informace sebrané správou, zejména u příležitosti osvobození nebo slevy, které tato povolila vzhledem k bydlišti nebo státní příslušnosti poplatníkově,
6. na pozůstalosti (jméno a bydliště zemřelého a dědiců, den úmrtí, pozůstalostní jmění, dědické podíly a jiné daňové základy).
Čl.3. Použití ustanovení předešlých článků nesmí však míti nikdy za následek, že by se tím jednomu ze smluvních států ukládal závazek, aby dodal takové informace, jichž opatření není mu vlastním daňovým zákonodárstvím dovoleno, nebo aby učinil taková správní opatření, která by nebyla v souhlasu s jeho předpisy nebo s jeho praksí.
Čl.4. Dožádaný stát může odepříti vyhověti žádosti, má-li za to, že tomu nedovolují důvody veřejného pořádku nebo všeobecného zájmu.
Čl.5. V každém státě je ústřední finanční správa nebo úřad jí k tomu zmocněný oprávněn přímo si dopisovati při provádění předpisů této úmluvy.
Čl.6. Správní pomoc jest bezplatná s výhradou náhrady mimořádných výloh, jež by mohly vzejíti při nějakém zvláštním úkonu, na příklad při šetření, dobrozdání atd., které byly žádajícím státem výslovně žádány.
Čl.7. Správy si občasně sdělí poznatky o svých oprávněních co do vyšetřování a kontroly ve věcech daňových, jakož i o svých správních řízeních.
Čl.8. Státní příslušníci (osoby fysické a právnické jakož i ostatní poplatníci) jednoho z obou států budou na území druhého státu požívati ve věcech daňových stejné ochrany před správními a soudními úřady jako vlastní státní příslušníci.
Čl.9. Nejvyšší správní finanční úřady obou států vydají po vzájemné dohodě předpisy ku provedení této úmluvy.
Čl.10. Tato úmluva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny v Praze v době co možno nejkratší.
Úmluva vstoupí v platnost za tři měsíce, počítajíc ode dne výměny ratifikací.
Tato úmluva přestane platiti za tři měsíce po výpovědi jedním ze států.
Na důkaz toho zmocněnci tuto úmluvu podepsali a připojili k ní své pečetě.
Dáno v dvojím vyhotovení v Bukurešti dne 20. června 1934.
L. s. Jan Šeba v. r.
L. s. Savel Radulesco v. r.
Bylo ujednáno, že vzájemná správní pomoc a právní ochrana vztahuje se na ukládání daní, poplatků a dávek, vybíraných výlučně pro stát, a přirážek, vybíraných zároveň s těmito daněmi; vyňata jsou cla a spotřební daně.
Slovem daně a dávky rozumí se také daň z obratu a daň přepychová (ľimpôt sur le chiffre d`affaires et ľimpôt sur le luxe), jakož i dávka z úředních úkonů (la taxe des fonctions administratives).
Jan Šeba v. r.
Savel Radulesco v. r.
Prozkoumavše tuto úmluvu se závěrečným protokolem schvalujeme a potvrzujeme je. Tomu na svědomí jsme tento list podepsali a k němu pečeť republiky Československé přitisknouti dali. Na Hradě pražském dne 22. února léta tisícího devítistého třicátého šestého.
President republiky Československé:
Dr. Edvard Beneš v. r.
Předseda vlády, ministr zahraničních věcí:
Dr. Hodža v. r.
Vyhlašuje se s tím, že ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 26. února 1936 a že podle čl. 10 vstoupí úmluva se závěrečným protokolem v účinnost za tři měsíce ode dne výměny ratifikací, t. j. 26. května 1936.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
