Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

125/1937 Sb. znění účinné od 1. 7. 1937 do 31. 12. 2023

125

 

Vládní nařízení

ze dne 18. června 1937,

kterým se provádějí ustanovení § 63, odst. 6 a §§ 95 a 96 zákona ze dne 12. dubna 1935, č. 77 Sb. z. a n., o dopravě motorovými vozidly a jich zdanění

 

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 63, odst. 6 a §§ 95 a 96 zákona ze dne 12. dubna 1935, č. 77 Sb. z. a n., o dopravě motorovými vozidly a jich zdanění:

Čl. I

(K § 63, odst. 6 zákona)

Průkaz o tom, že osoby uvedené v § 62, odst. 1 až 3 zák. č. 77/1935 Sb. z. a n. sjednaly s ministerstvem železnic nebo s orgánem jím k tomu zmocněným dohodu o způsobu používání motorových vozidel, vydá těmto osobám na požádání ředitelství státních drah, do jehož pravomoci přísluší železniční staniční úřad československých státních drah, ležící nejblíže bydlišti (sídlu) osob, které o vydání průkazu požádají, a to na tiskopise, jehož vzorec stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem železnic. Osoby, které sjednání dohody hodlají prokázati, jsou povinny předložiti zmíněný průkaz před počátkem platebního období důchodkovému kontrolnímu úřadu příslušnému podle stálého stanoviště motorového vozidla (§ 27, odst. 1 vládního nařízení ze dne 4. července 1935, č. 153 Sb. z. a n.), a to odděleně pro každé motorové vozidlo (spolu s jeho vlečnými vozy), pro které nemá býti daň podle ustanovení § 63, odst. 6 zák. č. 77/1935 Sb. z. a n. zvýšena. Průkazní moc trvá i v dalších platebních obdobích po dobu, na kterou byla dohoda o způsobu používání motorových vozidel sjednána, pokud taková dohoda dříve nepozbyla platnosti.

Čl. II

(K § 95 zákona) (§ 1-8)

Čl. II § 1

(1)

Rozhodci, kteří mají podle ustanovení § 95, odst. 1 zák. č. 77/1935 Sb. z. a n. stanoviti úpravu určitých bodů smluvního poměru, rozhodují ve sboru, který zasedá v Praze.

(2) Sbor rozhodců tvoří tři členové. Jednoho člena jmenuje ministerstvo železnic, druhého ve vzájemné dohodě ministerstvo průmyslu, obchodu a živností nebo ministerstvo zemědělství; nedojde-li k dohodě ani ve lhůtě stanovené ministerstvem financí, rozhodne ministerstvo financí, který z obou úřadů jmenuje druhého rozhodce; pokud by šlo o podniky družstevní, spadající do působnosti ministerstva sociální péče, jmenuje druhého člena toto ministerstvo. Třetího člena, který je zároveň předsedou sboru rozhodců, jmenuje ministerstvo financí.

(3) Rozhodcům nepřísluší za jejich výkon kromě náhrady hotových výloh žádná odměna.

Čl. II § 2

(1)

O svolání sboru rozhodců může žádati kterákoliv z obou stran.

(2) Žádost buď vznesena písemným podáním, které musí obsahovati jednotlivé body, které mají rozhodci upraviti, určitý požadavek, jak mají býti upraveny, a odůvodnění; listinné důkazy buďte připojeny v prvopise nebo v opise. Podání se všemi přílohami buď předloženo v pěti vyhotoveních doporučeně ministerstvu financí.

(3) Ministerstvo financí zašle ihned jedno vyhotovení podání se všemi přílohami druhé straně a vyzve ji, aby ve stanovené lhůtě podala odpověď. O odpovědi platí přiměřeně ustanovení odstavce 2. Jedno vyhotovení odpovědi zašle ministerstvo financí straně žádající o svolání sboru rozhodců.

Čl. II § 3

Jakmile dojde odpověď strany nebo marně uplyne lhůta pro ni stanovená, ministerstvo financí jmenuje ze svých úředníků právní služby rozhodce a zašle po jednom vyhotovení podání obou stran ministerstvům uvedeným v § 1, odst. 2 s vybídnutím, aby jmenovala a oznámila své rozhodce. Současně jim oznámí jméno předsedy sboru rozhodců.

Čl. II § 4

(1)

Jakmile byli oba rozhodci jmenováni, oznámí ministerstvo financí jejich jména předsedovi, který ihned svolá sbor rozhodců.

(2)

Jednání sboru je neveřejné.

(3)

Dříve, nežli rozhodne, má sbor rozhodců podle okolností slyšeti strany a provésti důkazy stranami nabídnuté a to na náklad navrhovatele.

Čl. II § 5

(1)

Sbor rozhodců je způsobilý jednati jen za přítomnosti všech členů a rozhoduje většinou hlasů. Člen věkově mladší hlasuje před členem věkově starším, předseda hlasuje poslední. Nebylo-li dosaženo většiny hlasů, rozhoduje mínění předsedovo.

(2)

Členové sboru rozhodců jsou povinni konati svůj úřad svědomitě a nestranně a nesmí prozraditi závodního nebo obchodního tajemství, o němž se při výkonu své funkce doví, ani úředního tajemství porad a hlasování.

Čl. II § 6

Výrok sboru rozhodců nesmí vybočovati ani z rámce směrnic uvedených v § 94 zák. č. 77/1935 Sb. z. a n., ani z mezí požadavků obou stran.

Čl. II § 7

Ministerstvo financí určí zapisovatele, který o jednání, hlasování a výroku sboru rozhodců sepíše zápis. Zápis podepsaný předsedou a zapisovatelem bude uložen u ministerstva financí.

Čl. II § 8

(1)

Výrok sboru rozhodců vyhotovený písemně a podepsaný předsedou doručí ministerstvo financí co nejdříve oběma stranám a těm úřadům, které jmenovaly rozhodce.

(2)

Proti výroku sboru rozhodců není opravného prostředku.

Čl. III

K § 96 zákona)

O rozhodčím soudu (§ 1-20)

Čl. III § 1

Rozepře z dohod zmíněných v § 63, odst. 6 zák. č. 77/1935 Sb. z. a n. rozhoduje rozhodčí soud zřízený podle § 96 tohoto zákona, a to při ministerstvu financí v Praze.

Čl. III § 2

(1)

Rozhodčí soud tvoří tři členové. Jednoho člena jmenuje ministerstvo železnic, druhého ve vzájemné dohodě ministerstvo průmyslu, obchodu a živností nebo ministerstvo zemědělství; nedojde-li k dohodě ani ve lhůtě stanovené ministerstvem financí, rozhodne ministerstvo financí, který z obou úřadů jmenuje druhého člena; pokud by šlo o podniky družstevní, spadající do působnosti ministerstva sociální péče, jmenuje druhého člena toto ministerstvo. Třetího člena, který je zároveň předsedou rozhodčího soudu, jmenuje ministerstvo financí. Členem rozhodčího soudu nemůže býti osoba, která byla v téže věci rozhodcem podle čl. II tohoto nařízení.

(2)

Členům rozhodčího soudu nepřísluší za jejich výkon kromě náhrady hotových výloh žádná odměna.

Čl. III § 3

(1)

O svolání rozhodčího soudu může žádati kterákoliv z obou stran.

(2)

Žádost buď vznesena písemným podáním, které musí obsahovati vylíčení sporného případu, průvodní prostředky a určitý návrh; listinné důkazy buďte připojeny v prvopise nebo v opise. Podání se všemi přílohami buď předloženo v pěti vyhotoveních doporučeně ministerstvu financí.

Čl. III § 4

Jakmile ministerstvo financí bylo požádáno o svolání rozhodčího soudu, jmenuje předsedu rozhodčího soudu a požádá ministerstva, jimž podle § 2 přísluší jmenovati další členy rozhodčího soudu, aby jmenovala tyto členy a oznámila je předsedovi. K tomuto dožádání připojí po jednom vyhotovení žádosti (§ 3) pro člena rozhodčího soudu, jehož příslušné ministerstvo bude jmenovati.

Čl. III § 5

Předseda rozhodčího soudu po svém jmenování složí slib do rukou ministra financí nebo úředníka jím k tomu zmocněného, že svůj úřad bude konati svědomitě a nestranně, a že neprozradí závodního nebo obchodního tajemství, o němž se při řízení doví, ani úředního tajemství porad a hlasování.

Čl. III§ 6

(1)

Jakmile ministerstva zmíněná v § 2, odst. 1 jmenovala členy rozhodčího soudu, oznámí předseda právní věc a složení rozhodčího soudu stranám. Současně přiloží pro druhou stranu jedno vyhotovení žádosti (§ 3) a vyzve ji, aby ve stanovené lhůtě podala odpověď.

(2)

Odpověď buď podána jen ve čtyřech vyhotoveních; jinak platí o ní přiměřeně ustanovení § 3, odst. 2.

(3)

Předseda rozhodčího soudu zašle po jednom vyhotovení odpovědi členům rozhodčího soudu a druhé straně.

Čl. III § 7

Strany mohou odmítnouti předsedu a ostatní členy rozhodčího soudu, jsou-li tu důvody vyloučení nebo jiné důvody, které vzbuzují pochybnost o jejich nestrannosti. O odmítnutí členů rozhoduje předseda, jde-li o něho, rozhoduje ministerstvo financí. Jinak platí o vyloučení a odmítnutí obdobně zákonná ustanovení o vyloučení a odmítnutí soudců v civilním řízení sporném.

Čl. III § 8

Jakmile dojde odpověď strany (§ 6) nebo marně uplyne lhůta pro ni stanovená, svolá předseda rozhodčí soud a obešle obě strany. Den projednání budiž stanoven tak, aby mezi dnem doručení svolání (obeslání) a dnem projednání byla pokud možno lhůta 15 dnů.

Čl. III § 9

Jednání rozhodčího soudu je neveřejné. Před zahájením jednání složí členové do rukou předsedy slib podle obdoby § 5.

Čl. III § 10

Strany se mohou dáti před rozhodčím soudem také zastupovati zmocněnci. Zmocněncem může býti, s vyloučením známých pokoutníků, každá svéprávná osoba, která je československým občanem a vykáže se soudu před zahájením jednání řádnou plnou mocí.

Čl. III § 11

Předseda rozhodčího soudu dbá, aby jednání rozhodčího soudu nebylo rušeno, a může toho, kdo jednání opětovně ruší, vyloučiti z účasti na jednání.

Čl. III § 12

Rozhodčí soud musí dříve, než vydá rozhodčí výrok, zjistiti skutkový podklad sporu. Shledá-li toho potřebu, může rozhodčí soud vyslechnouti svědky, osoby přezvědné nebo znalce a to buď sám nebo prostřednictvím řádných soudů. Pokud slyšení takových osob žádají strany, může jim býti uloženo, aby složily peněžitou zálohu.

Čl. III § 13

Rozhodčí soud je způsobilý jednati jen za přítomnosti všech členů a rozhoduje většinou hlasů. Člen věkově mladší hlasuje před členem věkově starším, předseda hlasuje poslední. Nebylo-li dosaženo většiny hlasů, rozhoduje mínění předsedovo.

Čl. III § 14

O jednání a hlasování rozhodčího soudu je sepsati zápis, do něhož budiž pojat i smír sjednaný snad před rozhodčím soudem. Zapisovatele určí ministerstvo financí. Zápis, který podepíše předseda, oba členové rozhodčího soudu a zapisovatel, bude odevzdán ministerstvu financí.

Čl. III § 15

Výrok rozhodčího soudu, vyhotovený písemně a podepsaný předsedou, doručí předseda co nejdříve oběma stranám a těm úřadům, které jmenovaly členy rozhodčího soudu.

Čl. III § 16

Výrok rozhodčího soudu má mezi stranami účinek právoplatného soudního rozsudku.

Čl. III § 17

Pro žaloby na zrušení výroku rozhodčího soudu je příslušným soud v sídle finanční prokuratury uvedené v dohodě.

Čl. III § 18

Proti opatřením a rozhodnutím předsedy při jednání rozhodčího soudu není opravného prostředku.

Čl. III § 19

O nákladech řízení před rozhodčím soudem platí zásady řízení sporného.

Čl. III § 20

Pokud není stanoveno jinak, platí pro řízení rozhodčí ustanovení civilního řádu soudního o řízením rozhodčím.

Čl. IV

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1937; provede je ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Bechyně v. r.

Dr. Krofta v. r.

Machník v. r.

Dr. Černý v. r.

Ing. Nečas v. r.

Dr. Kalfus v. r.

Dr. Czech v. r.

Dr. Dérer v. r.

Tučný v. r.

Najman v. r.

Dr. Šrámek v. r.

Dr. Zadina v. r.

Dr. Spina v. r.

Zajíček v. r.