Státní podniky (rozpočtová skupina II.), pro které platí zákon ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, hradí ze svých těžeb jak náklady provozní, tak i náklady investiční, pokud není tímto zákonem nebo v státním rozpočtu jinak stanoveno.

Zisk, jejž státní podniky odvésti mají státní pokladně, se stanoví částkou 1.336,786.370 Kč.

Československé státní dráhy a Československá pošta mimo to uhradí též potřeby na své nejvyšší správní úřady (ministerstva), pokud nejsou uhrazeny jejich vlastními příjmy.

Československým státním drahám poskytuje se k úhradě nákladů provozních výnos přepravní daně na státních a státem provozovaných drahách do výše 300,000.000 Kč; výnos přepravní daně přesahující tuto částku jest odvésti státní pokladně.

Ve státních podnicích smějí pravé investice býti pořizovány jen k účelům v jejich rozpočtech uvedeným a nejvýše částkami pro ten který účel tam stanovenými. Změny jsou přípustny jen v mezích celkové částky v rozpočtu podniku na tyto investice stanovené a za podmínek § 7 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175/1919 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Za týchž podmínek může býti výjimečně celková částka, na pravé investice stanovená, překročena, je-li překročení uhrazeno příspěvky, s nimiž není v rozpočtu podniku počítáno. Jinak vyšší náklady na pravé investice vyžadují souhlasu Národního shromáždění republiky Československé.

Úhrada investičních nákladů zápůjčkami jest přípustna jen u těch státních podniků, při kterých jest to stanoveno tímto zákonem.

Přechodné úvěry k hrazení přechodných schodků vyplývajících z časové neshody mezi těžbami a náklady jsou přípustny pouze v dohodě s ministrem financí a musí býti splaceny nejdéle do konce února 1939.

Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích (rozpočtová skupina III.) se stanoví částkou 2.743,104.140 Kč.

Zálohy na případné náklady roku 1938 z převzetí Košicko-Bohumínské železnice podle zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 690 Sb. z. a n., o převzetí soukromých železnic do správy státní, a to na provozní schodky, potřebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i na ostatní správní náklady stanoví se až do výše 84,693.700 Kč, zálohy na případné provozní schodky a potřebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i na správní náklady místních drah, jimž bylo povoleno sečkání náhrady provozních nákladů za účelem přednostní úhrady výpůjčkové a prioritní služby, stanoví se na rok 1938 až do výše 82,314.700 Kč. Ministr železnic se zmocňuje, aby hradil tyto zálohy z provozních těžeb Československých státních drah. Dosáhnou-li Československé státní dráhy v r. 1938 provozního zisku, platí shora zmíněné zálohy ze svých vlastních těžeb až do výše dosaženého zisku. Jinak státní správa poskytne Československým státním drahám na tyto zálohy nedostávající se peníz z příjmu na dani z obratu a dani přepychové do výše 100,000.000 Kč a zbytek z příjmu na dani důchodové.

Na péči o nezaměstnané z důvodu mimořádných hospodářských poměrů stanoví se na rok 1938 částka až do výše 300,000.000 Kč. Úhrada její jest zajištěna v příjmu na dani z obratu a dani přepychové. Vláda se zmocňuje, aby této částky 300,000.000 Kč použila k podpoře vyplácené nezaměstnaným odborovými organisacemi a k zmírnění následků nezaměstnanosti vůbec.

Na úhradu učitelských platů neuhrazených dosavadními vydržovateli škol jest stanoven jako záloha podíl z příjmu na dani z obratu a dani přepychové až do výše 1.070,000.000 Kč.

Odpočivné (zaopatřovací) platy nestátních veřejných učitelů (jejich pozůstalých) v zemích Slovenské a Podkarpatoruské se vyplácejí na vrub zvláštního účtu pensijního nákladu, v jehož prospěch plynou všechny příspěvky vydržovatelů a učitelů nestátních škol v těchto zemích, určené podle dosavadních předpisů na úhradu těchto platů.

Záloha podle odstavce 1 ze státní pokladny nebude se vésti v patrnosti ve státním závěrečném účtu, nýbrž ve zvláštním odpočtu.

Ministr školství a národní osvěty vydá v dohodě s ministrem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem podrobné předpisy pro účtování a kontrolu školního nákladu.

Roční dotace 40,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 1, č. 2 zákona ze dne 27. března 1931, č. 49/1931 Sb. z. a n., o státním fondu pro vodohospodářské meliorace, snižuje se na rok 1938 na 30,000.000 Kč. Dále roční částka 20,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 2, č. 1 uvedeného zákona, nebude v roce 1938 vyplacena a roční dotace 30,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 2, č. 2 téhož zákona, snižuje se na rok 1938 na 20,000.000 Kč.

Roční částka 70,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 1 zákona ze dne 27. března 1931, č. 50/1931 Sb. z. a n., o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil, snižuje se na rok 1938 na 30,000.000 Kč.

Roční částka 25,000.000 Kč, stanovená v čl. I zákona ze dne 19. května 1932, č. 72/1932 Sb. z. a n., kterým se mění ustanovení § 1 zákona ze dne 1. července 1926, č. 139/1926 Sb. z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova, ve znění zákona ze dne 22. března 1929, č. 46 Sb. z. a n., snižuje se na rok 1938 na 15,000.000 Kč.

Výdaje na úrok, úmor a na správní potřeby státního dluhu (rozpočtová skupina IV.) se stanoví částkou 1.852.151.545 Kč.

K hrazení této částky přispějí:

Prostředků povolených na výdaje státní správy smí býti použito, nestanoví-li tento zákon jinak (čl. XIII a XXIII), jen až do výše a k účelům uvedeným v příslušných kapitolách, titulech, paragrafech a pododděleních připojeného státního rozpočtu, a to jak jsou uvedeny odděleně pro potřeby řádné a mimořádné, osobní a věcné. Při tom smějí býti opatřovány jen nutné potřeby státní správy v nezbytném rozsahu a co nejúčelněji a nejhospodárněji. Výše nákladu stanovená vládou anebo v dohodě s ministrem financí pro některá opatření (na př. stavby a jiné práce) nesmí býti bez souhlasu jejich překročena.

Ustanovení poslední věty předchozího odstavce platí též pro státní fondy, uvedené ve státním rozpočtu.

Prostředků určených na řádné výdaje smí býti použito, nestanoví-li tento zákon jinak (čl. XII), pro každý měsíc nejvýše jednou dvanáctinou celoročně rozpočtené částky. Výjimky, pokud jsou odůvodněny, jsou vázány na souhlas ministra financí.

Toto ustanovení se nevztahuje na výdaje splatné v delších než měsíčních lhůtách, kteréžto výdaje jest platiti podle stanovených lhůt.

Prostředky určené na podpory a na plnění podobných úkolů, k nimž není stát právně zavázán (subvence), smějí býti vypláceny zásadně až v posledním čtvrtletí rozpočtového roku a jen po předchozím souhlasu ministra financí. Ve výjimečných případech může ministr financí svoliti k dřívější výplatě.

Také k příslibu subvencí jest třeba předchozího souhlasu ministra financí.

Jde-li o opatření nutné potřeby a není-li pro ni vůbec neb dostatečných schválených prostředků, může býti potřebná částka, pokud tento zákon nestanoví jinak (čl. XXIII), uhrazena úsporami v rozpočtu téže kapitoly za podmínek § 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n., při čemž nutno zvláště zkoumati, zad zamýšlené opatření nutné potřeby odpovídá ustanovení čl. IX, odst. 1, druhé věty.

Prostředků povolených pro věcné výdaje nesmí býti použito k hrazení výdajů preliminovaných jako osobní.

Prostředků povolených k hrazení osobních výdajů podle platových zákonů a nařízení není možno použíti k úhradě jiných výdajů. Výjimečně možno za podmínek § 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n. použíti těchto prostředků také na náhradní opatření nutná k plnění stejných úkolů, pro které byly tyto prostředky povoleny.

Prostředků povolených na mimopodnikové potřeby stavební (kap. 13, tit. 15), nesmí býti použito k jiným účelům. K zadání prací, jichž náklad má býti hrazen z těchto prostředků, jest si vyžádati napřed souhlasu ministra financí. Částky, stanovené pro tyto potřeby státním rozpočtem, mohou býti výjimečně překročeny za podmínek § 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n., je-li překročení uhrazeno příspěvky, s nimiž není v rozpočtu státním počítáno.

Ustanovení druhé věty předchozího odstavce platí též pro státní fondy uvedené ve státním rozpočtu.

aby k hrazení přechodných schodků, vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji, opatřil peněžité prostředky přechodnými úvěry, jež musí býti splaceny nejdéle do konce února 1939 a nesmějí býti v žádné formě prolongovány ani novými úvěrovými operacemi hrazeny,

aby provedl potřebné úvěrové operace na prolongaci, konversi nebo zaplacení státních dluhů splatných v roce 1938, čítajíc v to i výdaje spojené s těmito úvěrovými operacemi,

aby opatřil úvěrovými operacemi doplnění pokladních hotovostí o částku, potřebnou ke krytí schodků ze státního hospodaření v letech 1930 až 1936, pokud nebyly již uhrazeny úvěrovými operacemi, a o částku potřebnou ke krytí rozpočtem neuhrazených výdajů ministerstva národní obrany v roce 1937,

aby opatřil úvěrovými operacemi doplnění pokladních hotovostí o částku, které bylo použito k poskytnutí záloh státním podnikům podle čl. XIX, odst. 1 finančního zákona na rok 1936 a čl. XVIII, odst. 1 finančního zákona na rok 1937,

aby v dohodě s ministrem veřejných prací použil na účast státu na elektrických podnicích zbytku splátek zápůjčky poskytnuté státem Ústředním elektrárnám, akciové společnosti v Praze, i s úroky.

Ministr financí se zmocňuje, aby v roce 1938 převzal státní záruky:

Záruční listiny a záruční doložky podle tohoto článku vydané jsou osvobozeny od poplatků.

Tyto záruky jest dáti Národnímu shromáždění republiky Československé na vědomost.

Ministr financí se zmocňuje, aby v roce 1938 mohl bez předchozího schválení Národního shromáždění nemovitý státní majetek

O těchto opatřeních nutno podati zprávu Národnímu shromáždění republiky Československé.

Pokud částky 6,000.000 Kč, uvedené v čl. XXI, odst. 2 finančního zákona na rok 1937, nebylo v roce 1937 použito podle ustanovení uvedeného odstavce, použije se nespotřebovaného zbytku této částky v roce 1938 k témuž účelu, zejména na dokončení stavby budov pro finanční stráž a celní úřady na hranici, jestliže byla stavba těchto budov zahájena podle ustanovení čl. XXI, odst. 2 finančního zákona na rok 1937. Provádění těchto staveb řídí se předpisy pro státní stavby pozemní. Tyto budovy s příslušnými pozemky stávají se majetkem státu dnem dohotovení, případně budovy nedohotovené koncem roku 1938. Týmž dnem stávají se majetkem státu i pozemky k výše uvedenému účelu z prostředků dobročinného fondu důchodkových pokut zakoupené, nebylo-li se stavbou budovy na těchto pozemcích započato.

Nebude-li částka zmíněná v odstavci 1 v roce 1938 plně využita k účelu tam uvedenému, připadá její zbytek státu.

Povolených prostředků může býti použito, pokud tento zákon nestanoví jinak, jen do konce roku 1938 a k úhradě výdajů splatných do konce tohoto roku.

Toto ustanovení neplatí pro prostředky povolené k úhradě stálých platů jako služného a pensí, aneb na plnění závazků, jako je placení úroků ze státního dluhu. Těchto prostředků může býti použito až do uplynutí promlčecí lhůty.

Roční částka, stanovená v čl. XX, odst. 1 finančního zákona na rok 1931, se snižuje na rok 1938 na 16,595.500 Kč a roční částka stanovená v odstavci 2 téhož článku, na 15,000.000 Kč.

Ustanovení čl. XX, odst. 3, věty druhé finančního zákona na rok 1931 neplatí na rok 1938.

Ministr financí se zmocňuje, aby vůči Všeobecnému fondu peněžních ústavů v republice Československé převzal závazek přispívati ze státních prostředků, nejvýše však částkou 3,500.000 Kč ročně, na úrokování a umořování dluhopisů nejvýš 4 % úročitelných a nejpozději do 52 let umořitelných, jež tento fond vydá, aby podle toho, jak ministr financí určí, a za podmínek, jež stanoví, poskytnuta byla výpomoc některým peněžním ústavům sídlícím v zemi Slovenské, které jsou jednak příslušníky III. skupiny tohoto fondu (§ 5, odst. 4 zákona ze dne 10. října 1924, č. 238 Sb. z. a n., ve znění čl. VII zákona ze dne 21. dubna 1932, č. 54 Sb. z. a n.), jednak příslušníky dílčí skupiny, utvořené v rámci II. skupiny příslušníků téhož fondu ustanovením § 1, odst. 1, písm. c) vládního nařízení ze dne 10. října 1929, č. 153/1929 Sb. z. a n. Ustanovení § 23, odst. 2 zák. č. 238/1924 Sb. z. a n. ve znění vládního nařízení ze dne 30. června 1937, č. 161 Sb. z. a n., platí i o těchto příspěvcích.

Příspěvek uvedený v odstavci 1 sníží se v tom kterém roce o částku, která v předešlém roce byla podle ustanovení čl. XXXVII, odst. 2 až 4 zák. č. 54/1932 Sb. z. a n. nebo podle stanovených podmínek fondu odvedena splátkou na výpomoc podle odstavce 1 poskytnutou. Dále jest tyto příspěvky snížiti, po případě jejich placení vůbec zastaviti, jakmile fond skupiny, pokud se týká, dílčí skupiny, které odstavec 1 uvádí, bude bez újmy plnění svých úkolů s to uhraditi z vlastních prostředků k tomu určených (§ 23, odst. 1 a 2 zák. č. 238/1924 Sb. z. a n. ve znění vládního nařízení č. 161/1937 Sb. z. a n.), zčásti nebo zcela náklad na úrokování a umořování dluhopisů vydaných podle odstavce 1 pro jeho příslušníky.

Počínajíc rokem 1938 bude vkládána do státního rozpočtu částka podle odstavců 1 a 2 potřebná.

V příloze B státního rozpočtu na rok 1938 (mimořádný rozpočet) stanoví se výdaje částkou 3.508,688.300 Kč.

Ministr financí se zmocňuje, aby opatřil potřebný peníz na úhradu těchto výdajů úvěrovými operacemi.

Na účet těchto úvěrových operací může ministr financí poskytnouti zálohu ze státní pokladny.

Prostředků opatřených úvěrovými operacemi podle odstavce 2, neb zálohou ze státní pokladny podle odstavce 3, nesmí se použíti k hrazení jiných výdajů, než jsou uvedeny v příloze B.

O používání prostředků určených na investice státních podniků platí ustanovení čl. II, odst. 5. K provádění investic státních podniků uvedených v příloze B státního rozpočtu může se přikročiti jen, jestliže potřebné prostředky byly již opatřeny a souhlas ministrem financí dán.

Prostředky povolenými pro zvláštní potřeby obrany státu nakládá ministr národní obrany za součinnosti ministra financí podle výstrojního, výzbrojního a stavebního programu předem vládou schváleného. Všech takto povolených prostředků bude ministrem národní obrany použito pouze po předchozí dohodě s ministrem financí dříve, než dojde k právně závazným ujednáním vyplývajícím z provádění tohoto programu; peníz na prokázané potřeby přikazuje ministr financí postupně a dohlíží na jeho použití s hlediska hospodárnosti; k této součinnosti s ministrem národní obrany může ministr financí použíti zvláštních orgánů, jimž přísluší také právo účasti v c nových a kontrolních komisích ministerstva národní obrany.

Vyžadují-li jednotlivé články tohoto zákona podrobných předpisů, budou vydány vládním nařízením.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1938; provede jej ministr financí, a to, pokud se týká čl. XXXII, v dohodě s ministry průmyslu, obchodu a živností, vnitra, zemědělství, sociální péče a spravedlnosti.