Předmětem náhrady podle tohoto oddílu jsou platy, které stát učinil nebo jest povinen učiniti z důvodu převzaté záruky. Pro její rozsah je rozhodný výměr o převzetí záruky.

Předmětem náhrady nejsou platy z části zaručené zápůjčky, o kterou byla zaručená zápůjčka zvýšená proto, že obytná plocha domu činí více než 60 % plochy zastavěné (§ 33, odst. 6 zák. č. 100/1921 Sb. z. a n., § 28, odst. 6 zák. č. 45/1922 Sb. z. a n. a § 28, odst. 3 zák. č. 35/1923 Sb. z. a n.).

Při určení náhrady podle tohoto oddílu odpočítávají se od stavebního nákladu, z něhož byla podpora vyměřena, částky, které jsou předmětem již předepsaných náhrad podle § 58, odst. 2 vládního nařízení ze dne 21. května 1921, č. 191 Sb. z. a n., nebo podle § 51, odst. 2 vládního nařízení ze dne 19. července 1923, č. 160 Sb. z. a n.; zaručenou zápůjčkou rozumí se pak zaručená zápůjčka snížená o částky, z nichž jsou již předepsány náhrady.

Na náhradu určenou podle tohoto oddílu započte se jen náhrada z vyššího nájemného podle § 58, odst. 3 vl. nař. č. 191/1921 Sb. z. a n. Jiné již předepsané náhrady zůstávají ustanoveními tohoto oddílu nedotčeny.

Náhrada se určí částkou, o kterou jest zaručená zápůjčka větší, než kolik činí dole uvedené procento stavebního nákladu, z něhož byla podpora vyměřena, a to

u staveb vystavěných jinými osobami, než které jsou uvedeny pod II,

má-li stavba 1 až 4 byty, 20 %

má-li stavba 5 a více bytů, 22,5 %

v § 4, písm. b) a d) 17,5 %

v § 4, písm. c) 30 %;

v § 4, písm. a) 26 %

v § 4, písm. b) a d) 22 %

v § 4, písm. c) 41 %;

u staveb vystavěných obcemi, okresy, zeměmi, obecně prospěšnými stavebními sdruženími a sociálně pojišťovacími ústavy,

v § 4, písm. a) 39 %

v § 4, písm. b) a d) 33 %

v § 4, písm. c) 48 %;

v § 4, písm. a) 39 %

v § 4, písm. b) a d) 33 %

v § 4, písm. c) 58 %.

Určení náhrady u nájemních domů obcí a obecně prospěšných stavebních sdružení podle odstavce I, II, č. 1 jest závislé na tom, že tito vlastníci domů vyrovnali nebo vyrovnají podle ustanovení § 1 vládního nařízení ze dne 13. července 1934, č. 160 Sb. z. a n., o bytovém hospodářství obcí a obecně prospěšných stavebních sdružení, nájemné ve svých nájemních domech. Nebude-li splněna tato podmínka, ručí se náhrada podle odstavce 1, I, č. 1.

U rodinných domků vystavěných obcemi a obecně prospěšnými stavebními sdruženími, jejichž vlastníky nebo čekatele nelze považovati za nezámožné osoby, určí se náhrada podle odstavce 1, I, č. 2, při čemž procento stavebního nákladu, uvedené v odstavci 1, I, č. 2, písm. a), jest rozhodné též pro určení náhrady u staveb vystavěných s podporou podle zákonů č. 281/1919 a č. 92/1920 Sb. z. a n.

U domů vystavěných jinými osobami, než které jsou uvedeny v odstavci 1, II, jestliže průměr důchodů, z nichž byla jejich vlastníkům jako hlavě rodiny podle § 5, odst. 1 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, ve znění zákona ze dne 2. července 1936, č. 226 Sb. z. a n., (v dalším stručně zákon o přímých daních) pravoplatně předepsána za berní leta 1934 až 1936 důchodová daň, přesahuje 75.000 Kč, zvýší se náhrada o 20 % nebo, činí-li tento průměr více než 100.000 Kč, o 30 %. Není-li vlastník domu hlavou rodiny, jest pro zvýšení náhrady rozhodný průměr důchodů domácnosti (§ 5, odst. 2 zákona o přímých daních), k níž vlastník domu náleží jako příslušník rodiny ve smyslu § 5, odst. 4 zákona o přímých daních. Je-li dům ve vlastnictví více osob, které nejsou příslušníky téže rodiny podle § 5, odst. 4 zákona o přímých daních, vypočte se u každého ze spoluvlastníků rozhodný průměr důchodů samostatně. Je-li vlastníkem domu osoba, podrobená zvláštní dani výdělkové, jsou pro zvýšení náhrady rozhodné částky 75.000 Kč nebo 100.000 Kč průměrů ryzích výtěžků, ze kterých jí byla pravoplatně předepsána za berní leta 1934 až 1936 zvláštní daň výdělková. Náhrada se nezvýší nebo zvýší místo o 30 % jen o 20 %, prokáže-li vlastník domu před vyměřením náhrady skutečnosti, ze kterých lze důvodně usuzovati, že jeho důchod (ryzí výtěžek) klesl v kalendářním roce 1937 nebo pozdějším pod uvedený průměr.

Za domy vystavěné osobami, uvedenými v odstavci 1, II, považují se nejen domy, které jsou v době vyměření náhrady ve vlastnictví těchto osob, nýbrž i rodinné domky, které již byly převedeny do vlastnictví čekatelů.

Vlastník domu může žádati, aby náhrada byla určena podle nynější hodnoty nákladu na stavbu zjištěné odhadem.

Náhrada podle odstavce 1 určí se částkou, o kterou jest zaručená zápůjčka větší než rozdíl mezi stavebním nákladem, z něhož byla podpora vyměřena, a nižší hodnotou tohoto nákladu vyplývající z odhadu podle odstavce 1.

Od náhrady jsou osvobozeni vlastníci rodinných domků o jednom bytě, nepřesahuje-li podlahová plocha obytných místností a kuchyně 40m 2.

Náhrada bude určena částkou o 50 % nižší, než stanoví §§ 4 až 6,

Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na rodinné domky,

U nájemních domů obcí, okresů, zemí a obecně prospěšných stavebních sdružení určí se náhrada částkou o 50 % nižší, než stanoví §§ 4 až 6, obsahuje-li dům byty nejvýše o jedné obytné místnosti a kuchyni s příslušenstvím, a o 25 % nižší, obsahuje-li dům byty o kuchyni a dvou obytných místnostech s příslušenstvím. U domů obsahujících oba druhy bytů vypočte se snížení náhrady podle poměru podlahové plochy obytných místností obou druhů bytů v domě. Malé provozovny kladou se na roveň bytům nejvýše o jedné obytné místnosti a kuchyni s příslušenstvím. Nejsou-li všechny byty v domě pronajaty nemajetným osobám, počítá se snížení 50 % nebo 25 % z části náhrady, připadající na byty pronajaté nemajetným osobám, podle poměru podlahové plochy obytných místností těchto bytů k podlahové ploše obytných místností bytů pronajatých osobám, které nelze považovati za nemajetné; toto snížení náhrady platí pouze pro domy, u nichž činí podlahová plocha obytných místností bytů pronajatých nemajetným osobám aspoň polovinu podlahové plochy obytných místností všech bytů v domě.

Ustanovení odstavce 1 lze užíti obdobně též na domy s malými byty, v nichž jsou i byty obsahující mimo kuchyni a příslušenství více než dvě obytné místnosti, nečiní-li podlahová plocha obytných místností těchto bytů více než 25 % podlahové plochy obytných místností všech bytů v domě. Malé byty obsahující mimo kuchyni a příslušenství více než dvě obytné místnosti a pronajaté nemajetným osobám kladou se na roveň bytům o dvou obytných místnostech a kuchyni s příslušenstvím.

U svobodáren a nocleháren obcí, okresů, zemí a obecně prospěšných stavebních sdružení určí se náhrada částkou o 50 % nižší, než stanoví §§ 4 až 6.

Na nájemní domy obcí a obecně prospěšných stavebních sdružení vztahují se ustanovení odstavců 1 a 2 pouze tenkráte, splnili-li jejich vlastníci podmínku § 4, odst. 2. Při vyrovnání nájemného musí snížení náhrady podle odstavců 1 a 2 přijíti k dobru toliko bytům a malým provozovnám, pro které bylo přiznáno.

Vlastníkům domů s malými byty, kteří provedli na domě podstatnou změnu, kterou dům ztratil povahu domu s malými byty, nebo užívají-li ho tak, že dům pozbyl této své povahy, určí se náhrada podle §§ 4 až 6 a zvýší se o 50 %.

Byly-li na domě provedeny podstatné změny, takže dům nemá povahy domu obytného, nebo užívá-li se ho tak, že pozbyl této své povahy, anebo užívá-li se ho jen přechodně k bydlení, určí se náhrada plnou částkou zaručené zápůjčky. Za obytný dům považuje se dům, u kterého z podlahové plochy všech místností připadají aspoň dvě třetiny na byty.

Zmenšil-li vlastník domu, jemuž byla udělena podpora na přístavbu nebo nástavbu obytného domu, počet bytů nebo výměru obytných místností ve staré části domu, určí se náhrada podle §§ 4 až 6 a zvýší se o tolik procent, kolik procent činí podlahová plocha obytných místností, odňatých svému účelu, z podlahové plochy obytných místností v přístavbě nebo nástavbě.

u nájemních domů obcí a obecně prospěšných stavebních sdružení, vyrovnají-li podle ustanovení § 4, odst. 2 tito vlastníci domů do 6 měsíců po vyhlášení tohoto zákona nájemné ve svých nájemních domech, a u nájemních domů okresů a zemí;

u svobodáren a nocleháren osob uvedených pod č. 1;

u rodinných domků uvedených v § 7, odst. 2 s výjimkou domků uvedených v § 7, odst. 3, leč by vlastník o vyměření náhrady požádal.

Před vyměřením náhrady sdělí ministerstvo sociální péče vlastníku domu její výpočet podle § 4, odst. 1 a zatímní výši splátek podle § 13, odst. 1. Současně vyzve vlastníka domu, aby do lhůty, stanovené nejméně na měsíc od doručení výměru, se vyjádřil o výpočtu náhrady a uplatnil nárok na osvobození od náhrady nebo na její snížení anebo nárok, aby náhrada byla určena podle § 5, a aby sdělil, jak hodlá náhradu zapraviti; zmešká-li vlastník domu stanovenou lhůtu, ztrácí právo odporovati výpočtu náhrady a uplatniti řečené nároky. Také pouze v této lhůtě může vlastník domu požádati za vyměření náhrady podle § 9 nebo za její snížení anebo aby podle téhož ustanovení bylo od vyměření náhrady upuštěno.

Až do vyměření náhrady zůstává ministerstvu sociální péče (§§ 33, odst. 1) vyhrazeno právo, aby po zjištění rozhodných skutečností určilo v případech uvedených v § 4, odst. 2 a 3 náhradu podle § 4, odst. 1, I nebo náhradu zvýšilo podle § 4, odst. 4 nebo § 10 anebo aby určilo náhradu podle § 6 nebo plnou částkou zaručené zápůjčky podle § 10. Vlastník domu je za tím účelem povinen předložiti do stanovené lhůty ministerstvu sociální péče vyžádané doklady; neučiní-li tak, může mu býti náhrada vyměřena podle pomůcek, které má úřad po ruce.

Vlastník domu je povinen umořovati náhradu pravidelnými ročními splátkami (anuitami) o 1 % vyššími nad 5 % úrok z počáteční jistiny náhrady a splátky takto vypočtené odváděti státní pokladně v pololetních lhůtách, splatných předem vždy dne 1. dubna a 1. října každého roku.

U nájemních domů obcí a obecně prospěšných stavebních sdružení, které vyrovnaly nájemné podle § 4, odst. 2, snižuje se úhrn ročních splátek na náhradu z nájemních domů tak, aby úhrn nájemného z těchto domů nebyl vyšší než úhrn nájemného zvýšeného toliko z důvodu náhrady. Placením splátek takto snížených splní obce a obecně prospěšná stavební sdružení povinnost ustanovenou v odstavci 1.

Povinnost ke splátkám počíná dnem, kterého jest po doručení výměru podle § 12, odst. 1 poprvé splatná anuita z náhrady podle ustanovení odstavce 1. Částky takto zaplacené vyúčtují se po vyměření náhrady; přeplatky se vrátí bez úroků a z nedoplatků se nečítají úroky z prodlení.

Náhrada může býti se souhlasem ministerstva sociální péče (§ 33, odst. 1) zapravena též jiným způsobem, neprodlouží-li se tím umořovací doba.

Umořování náhrady podle § 13 bude na žádost vlastníka rodinného domku na určitou dobu odloženo, osvědčí-li žadatel ministerstvu sociální péče, že pro úplnou nezaměstnanost není s to, aby umořoval náhradu bez újmy slušné výživy své a příslušníků své rodiny.

Na žádost vlastníka rodinného domku může ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí umořování náhrady podle § 13 zcela nebo zčásti na určitou dobu odložiti, pokud je to odůvodněno hospodářskými a rodinnými poměry vlastníka domku. Při tom budiž brán zřetel zejména na částečnou nezaměstnanost, na zadlužení, na zdroje a výši důchodu vlastníka domku a příslušníků jeho rodiny, na počet členů jeho domácnosti, na nákladnou nebo trvalou nemoc a jiné podobné skutečnosti, které zeslabují jeho platební schopnost.

Ustanovení odstavců 1 a 2 platí též o čekatelích rodinných domků. Žádost za odklad umořování náhrady podle § 13 musí však býti podána prostřednictvím knihovních vlastníků domků.

Z částek náhrady včas nezaplacených platí se 5,5 % úrok z prodlení.

Za dobu, na kterou umořování náhrady bylo podle §§ 14, 15 a § 30, odst. 2 odloženo, úroky z prodlení se neplatí.

Nájemníkům v domech vystavěných obcemi, okresy, zeměmi a obecně prospěšnými stavebními sdruženími, kteří nezaplatí nájemného zvýšeného z důvodu náhrady, může býti dána výpověď z nájemní smlouvy pro nesplnění závazků z nájemního poměru.

Ustanovení § 59, odst. 1 vl. nař. č. 191/1921 Sb. z. a n. a § 52 vl. nař. č. 160/1923 Sb. z. a n., pokud se týkají obmezení práva výpovědi nájemních smluv, neplatí pro nájemníky, o kterých pronajimatel prokáže, že měli v berním roce 1936 nebo pozdějším celkový důchod aspoň 75.000 Kč.

Celkovým důchodem podle odstavce 2 se rozumí souhrn důchodů, z nichž byla za rozhodný rok jednak nájemníku jednak příslušníkům jeho rodiny, kteří, nemajíce vlastního bytu, bydleli koncem rozhodného roku v jeho bytě, pravoplatně předepsána důchodová daň, a poloviny hrubých služebních požitků, podrobených v rozhodném roce srážce důchodové daně podle § 30 zákona o přímých daních. K příslušníkům rodiny podle tohoto ustanovení počítají se manžel, příbuzní v řadě přímé a sourozenci.

Dokud není zaručená zápůjčka umořena a náhrada zapravena, jest vlastník domu povinen plniti povinnosti uložené mu vládním nařízením č. 191/1921 Sb. z. a n. nebo vládním nařízením č. 160/1923 Sb. z. a n. Zaručenou zápůjčkou rozumí se též pohledávky státu, které na něho přešly podle § 26, odst. 1.

Nesplní-li vlastník domu zcela nebo zčásti některou z povinností, uložených mu podle odstavce 1, bude povinen zaplatiti státu podle rozhodnutí ministerstva sociální péče pokutu ve výši 20 % počátečního kapitálu zaručené zápůjčky (§ 3, odst. 1). Zaplacení této pokuty může býti na návrh ministerstva sociální péče zajištěno ve prospěch státu (správy sociální péče) na nemovitosti zástavním právem; současně s vkladem tohoto zástavního práva vymaže se zástavní právo za kauční pohledávky státu podle § 62 vl. nař. č. 191/1921 Sb. z. a n. nebo podle § 55 vl. nař. č. 160/1923 Sb. z. a n.

Pokuta podle odstavce 2 nebude uložena ani vymáhána, byla-li vlastníku domu vyměřena náhrada plnou částkou zaručené zápůjčky a vlastník domu náhradu řádně umořuje podle § 13.

Zapravení náhrady se nedotýká povinností, jež stát vzal na sebe převzetím záruky.

Zaplatil-li vlastník domu náhradu, určenou podle §§ 4 až 10, se souhlasem ministerstva sociální péče věřiteli najednou nebo propustil-li věřitel část zaručené zápůjčky ve výši určené náhrady ze státní záruky a nesplatil-li stát zbytek zaručené zápůjčky podle § 21, odst. 1, snižují se anuity a jiné vedlejší platy ze zaručené zápůjčky o částku úměrnou zapravené náhradě.

Je-li věřitelem zaručené zápůjčky některý z peněžních ústavů, uvedených v § 2, odst. 1 zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů, ve znění čl. XIV bankovního zákona, sirotčí pokladna, veřejnoprávní sociálně pojišťovací ústav nebo soukromá pojišťovna a zaplatí-li vlastník domu náhradu, určenou podle §§ 4 až 8, se souhlasem ministerstva sociální péče věřiteli najednou nebo ve výši určené náhrady ze státní záruky, může stát zbytek zaručené zápůjčky, nejde-li o zápůjčku emisní, splatiti státními dluhopisy, vydanými podle odstavce 2, a věřitel je povinen je přijmouti, a to ve jmenovité hodnotě. Byla-li zaručená zápůjčka poskytnuta uvedenými věřiteli na podkladě účelového vkladu, t. j. takového, který byl uložen proto, aby byla poskytnuta nebo že byla poskytnuta ze vkladové části zaručená zápůjčka, jest vkladatel povinen přijmouti na zaplacení vkladu tyto státní dluhopisy za stejných podmínek jako věřitel.

Ministr financí se zmocňuje, aby k účelu podle odstavce 1 vydal dluhopisy 4,5 % unifikační půjčky. Dluhopisy budou zníti na jméno věřitele zaručené zápůjčky nebo vkladatele, povinného je přijmouti podle odstavce 1, a nemohou býti přeměněny ve dluhopisy na doručitele (devinkulovány).

V případech uvedených v § 21, odst. 1 bude na žádost vlastníka domu zástavní právo za část zaručené zápůjčky, splacenou státními dluhopisy, jakož i zástavní právo za pokutu zajišťující povinnosti vlastníka domu a omezení vlastnického práva podle § 4 zák. č. 281/1919 Sb. z. a n. na návrh ministerstva sociální péče vymazáno. Vlastník domu nesmí však po dobu 25 let, počínajíc dnem udělení obývacího povolení, provésti na domě změny, kterou by dům pozbyl povahy domu obytného (§ 10, odst. 2). Při porušení této povinnosti může býti vlastníku domu uložena pokuta až do výše 10 % stavebního nákladu, z něhož byla podpora vyměřena; na návrh ministerstva sociální péče zajistí se tato pokuta v pozemkové knize zástavním právem.

Zaplatil-li vlastník domu náhradu, určenou podle §§ 4 až 8, najednou nebo propustil-li věřitel část zaručené zápůjčky ve výši určené náhrady ze státní záruky a nesplatí-li stát zbytek zaručené zápůjčky podle § 21, odst. 1, může býti na žádost vlastníka domu zástavní právo za pokutu zajišťující povinnosti vlastníka domu a omezení vlastnického práva podle § 4 zák. č. 281/1919 Sb. z. a n. na návrh ministerstva sociální péče vymazáno za podmínek stanovených v odstavci 1.

Ustanovení odstavce 2 jest použíti obdobně v jiných případech, než na které se vztahuje § 10, ve kterých byla vlastníku domu, který umořuje náhradu podle § 13, vyměřena s jeho souhlasem náhrada větší, než stanoví §§ 4 až 8.

Povinnost umořovati náhradu podle § 13 vloží se na návrh ministerstva sociální péče jako reálné břímě ve prospěch státu (správy sociální péče) do pozemkové knihy.

Jiný způsob zapravení náhrady vyznačí se na návrh ministerstva sociální péče v pozemkové knize způsobem přiměřeným jeho povaze.

Reálné břímě podle odstavce 1 vymaže se na návrh ministerstva sociální péče nebo podle jeho prohlášení, že náhrada jest zapravena.

Splatí-li jistinu zaručené zápůjčky stát kromě případů § 21, odst. 1, přejde pohledávka do výše splacené jistiny, zmenšené o částky, které již byly zapraveny na náhradu, pokud jich nebylo užito k mimořádnému splacení jistiny zaručené zápůjčky, a zástavní právo ji zajišťující na stát (správu sociální péče). Na návrh ministerstva sociální péče vloží se tento přechod do pozemkové knihy.

Povinnost k náhradě zůstává nedotčena přechodem pohledávky na stát (správu sociální péče) podle odstavce 1.

Umořuje-li vlastník domu řádně náhradu podle § 13 nebo zapravil-li ji jiným způsobem, nebude stát (správa sociální péče) vymáhati na dlužníkovi úroky a jistinu pohledávky, která na něj přešla podle odstavce 1. Podmínka řádného umořování náhrady jest splněna i tehdy, když umořování náhrady bylo odloženo podle §§ 14 a 15 nebo když byl povolen odklad k zapravení splátek podle § 16.

Bude-li dům prodán nucenou dražbou, může stát (správa sociální péče) uplatniti nárok na úhradu pohledávky, která na něho přešla podle odstavce 1, jen do výše částky, která zbývá po odečtení toho, co bylo zapraveno na náhradu.

Zástavní právo za pohledávku státu, která na něj přešla podle odstavce 1, se vymaže na návrh ministerstva sociální péče, až projde čas, ve kterém by se byla umořila zaručená zápůjčka pravidelnými ročními splátkami podle umořovacího plánu, a až náhrada bude zapravena. Před tím může býti na žádost vlastníka domu zástavní právo za pohledávku státu, která na něj přešla podle odstavce 1, jakož i zástavní právo za pokutu zajišťující povinnosti vlastníka domu a omezení vlastnického práva podle § 4 zák. č. 281/1919 Sb. z. a n. na návrh ministerstva sociální péče vymazáno za podmínek § 22, odst. 1, zaplatil-li vlastník domu náhradu, určenou podle §§ 4 až 8, najednou, nebo byla-li vlastníku domu, který umořuje náhradu podle § 13, vyměřena s jeho souhlasem náhrada větší, než stanoví §§ 4 až 8.

Bude-li dům prodán nucenou dražbou, může stát (správa sociální péče) uplatniti nárok na náhradu v pořadí podle § 24 jen do výše částky, o kterou ještě nezapravená náhrada je větší než zbytek zaručené zápůjčky uhrazený z nejvyššího podání.

V případě § 26 platí ustanovení odstavce 1 se změnou, že stát (správa sociální péče) může v pořadí podle § 24 uplatniti nárok na náhradu jen do výše částky, o kterou nezapravená náhrada je větší než pohledávka, která na něj přešla podle § 26, odst. 1.

Náhrada se zmenšuje o částky, které byly splaceny na jistinu zaručené zápůjčky z výtěžku vnucené správy.

Dokud není zaručená zápůjčka umořena, staví se povinnost k umořování náhrady, bude-li dům vzat do vnucené správy.

Na vlastnících domů, na které byla udělena podpora ve způsobě zápůjčky státu podle zákonů uvedených v § 1, může stát pohledávati takovou část zápůjčky, kterou by podle ustanovení §§ 4 až 10 činila náhrada, kdyby zápůjčka státu byla zápůjčkou zaručenou.

O náhradě podle odstavce 1, o zápůjčce státu a o povinnostech vlastníka domu platí obdobně ustanovení tohoto oddílu.

Ustanovení odstavců 1 a 2 nutno užíti také na zápůjčky státu, poskytnuté z peněz podle §§ 32 zákonů o ochraně nájemníků ze dne 27. dubna 1922, č. 130 Sb. z. a n., a ze dne 30. dubna 1923, č. 85 Sb. z. a n.

O určení náhrady u domů vystavěných s podporou ve způsobě záruky a ve způsobě příspěvku platí ustanovení oddílu II s tím rozdílem, že k zaručené zápůjčce (§ 3, odst. 1) připočte se počáteční hodnota podpory ve způsobě příspěvku.

Počáteční hodnota podpory ve způsobě příspěvku činí v procentech části stavebního nákladu, na jejíž zúročení a úmor byl příspěvek poskytnut, u staveb vystavěných s podporou podle zákona

Náhradu vyměřuje ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvy financí a veřejných prací.

Pro řízení podle tohoto zákona platí, pokud zákon neustanovuje jinak, předpisy o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správní řízení).

Odhad podle §§ 5 a 6 provede okresní úřad a ve městech se zvláštním statutem, pokud vykonávají ve svém obvodu též působnost okresního úřadu, a ve městech se zřízeným magistrátem zemský úřad; na žádost vlastníka domu může býti odhad proveden soudním znalcem. Vlastník domu má právo žádati, aby šetření o odhadu se zúčastnil na jeho náklad také jím zvolený odborný znalec.

Ustanovení o zásadách, kterých dlužno dbáti při odhadu, a o postupu při něm budou vydána vládním nařízením, jímž mohou býti určeny též směrnice pro stanovení odměn odhadců.

Náklady odhadu podle § 5 hradí vždy vlastník domu. Náklady odhadu podle § 6 hradí stát; byl-li však odhad proveden na žádost vlastníka domu soudním znalcem, nese náklady odhadu vlastník domu.

Domy vystavěné s podporou ve způsobě záruky nebo zápůjčky státu podle zákonů uvedených v § 1 a § 31, odst. 3 nesmějí býti beze svolení ministerstva sociální péče zcizeny, dokud není náhrada zapravena. Za tím účelem vloží se na ně návrh ministerstva sociální péče ve prospěch státu (správy sociální péče) zákaz zcizení.

Stát neodepře svolení ke zcizení domu, půjde-li o převod na osobu, která je se zcizitelem příbuzná nebo sešvakřená v řadě přímé nebo pobočné do druhého stupně.

Stát může souhlas ke zcizení domu vázati podmínkou, že bude zaplacena celá náhrada nebo její zbytek nebo aspoň splátky na náhradu té doby splatné.

Podání osob uvedených v § 1, potřebná ku provedení osob tohoto zákona, a jejich přílohy jsou prosty kolků.

Osvobození podle odstavce 1 nevztahuje se na žádosti podle §§ 14 až 16.